Stále více seniorů chce zůstat doma. Kdo se o ně bude starat?

Česká populace stárne a během příštích let výrazně přibude lidí ve vysokém věku. Mnozí z nich budou potřebovat pomoc s běžnými každodenními činnostmi a mnoho seniorů chce co nejdéle zůstat ve svém bytě nebo domě. Vedle nedostatku míst v pobytových zařízeních se proto stále více mluví o rozvoji domácí péče a také o tom, kdo ji bude zajišťovat.

Seniorů nad 80 let bude rychle přibývat

Vyššího věku se dožívá stále více lidí. To je dobrá zpráva, zároveň však přináší otázku, jak zajistit dostatečnou péči těm, kteří už některé každodenní činnosti sami nezvládnou.

Ještě před několika lety mohl člověk bez problémů nakupovat, uklízet, vařit nebo chodit k lékaři. S přibývajícím věkem ale může postupně potřebovat pomoc s nákupem, osobní hygienou, užíváním léků, oblékáním nebo pohybem.

Podle projekce Českého statistického úřadu žilo na začátku roku 2023 v Česku přibližně 466 tisíc lidí starších 80 let. V roce 2041 by jich mohlo být už zhruba 871 tisíc. Se stárnutím silných populačních ročníků proto poroste také počet rodin, které budou řešit, jak péči o rodiče či prarodiče skloubit se zaměstnáním a vlastním rodinným životem.

Potřeba pomoci druhých s věkem výrazně roste. Podle údajů Českého statistického úřadu pobíralo na konci roku 2024 příspěvek na péči 43 procent lidí ve věku 85 až 94 let. Mezi lidmi staršími 95 let to bylo dokonce 79 procent.

Příspěvek na péči je určen lidem, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné osoby. Lze jej využít například na zajištění potřebné pomoci doma nebo sociálních služeb.

Nové domovy pro seniory samy problém nevyřeší

Na konci roku 2024 bylo v Česku 521 domovů pro seniory s přibližně 35 tisíci lůžky a 416 domovů se zvláštním režimem s více než 27 tisíci lůžky. Dohromady tak tato zařízení nabízela přibližně 62 500 lůžek.

Zájem o pobytové sociální služby je přitom vysoký. Statistiky evidují desítky tisíc neuspokojených žádostí. Tento údaj však neznamená stejný počet lidí skutečně čekajících na místo. Jeden člověk může podat žádost do několika zařízení a část žádostí vedených v evidenci už nemusí být aktuální.

S rostoucím počtem lidí ve vysokém věku bude potřeba další péče výrazně narůstat. Podle modelového propočtu společnosti GrapeCare by při zachování dnešního poměru lůžek k počtu seniorů bylo do roku 2040 potřeba přibližně 40 tisíc dalších lůžek. Při současné průměrné velikosti zařízení by to odpovídalo zhruba 600 novým domovům. Náklady na jejich vybudování firma orientačně odhaduje na 80 miliard korun.

Jde však o modelový propočet, nikoliv o oficiální plán státu. Ukazuje především rozsah problému, který samotná výstavba nových zařízení pravděpodobně nevyřeší.

Vybudování dalších zařízení navíc není pouze otázkou peněz a stavebních kapacit. Nové domovy potřebují také zdravotní sestry, pracovníky v sociálních službách a další zaměstnance. A právě nedostatek personálu patří již dnes mezi problémy sociálních služeb.

Do budoucna proto bude stále důležitější kombinace různých forem pomoci – pobytových zařízení, terénních sociálních služeb, osobní asistence, odlehčovacích služeb a podpory rodin, které se o své blízké starají doma.

Dobré vědět

Domácí péče nemusí znamenat, že veškerá odpovědnost zůstane pouze na rodině. Pomáhat mohou registrované pečovatelské služby, osobní asistenti, odlehčovací služby i další formy sociální pomoci. Na část nákladů lze podle stupně závislosti využít také příspěvek na péči.

Největším problémem mohou být chybějící pečovatelé

Rozšiřování domácí péče naráží na podobný problém jako pobytová zařízení – nedostatek lidí ochotných a kvalifikovaných tuto náročnou práci vykonávat.

Jednou z možností, o které se v posledních letech stále více diskutuje, je zaměstnávání pracovníků ze zahraničí. Také v některých dalších evropských zemích pomáhají zahraniční pracovníci doplňovat chybějící personál v sociálních a pečovatelských službách.

Společnost GrapeCare, která se zabývá náborem zahraničních pracovníků, nyní připravuje příchod první skupiny pečovatelů z Filipín také do České republiky. Podle společnosti mají první pracovníci přijet na konci roku 2026 a začít pracovat v pražském zařízení poskytujícím péči seniorům a lidem s Alzheimerovou chorobou.

Před příjezdem mají absolvovat potřebné zdravotní a administrativní procedury a učit se česky. Zpočátku mají působit jako pomocný personál pod dohledem zkušených pracovníků. Pro samostatný výkon některých odborných činností je nutné splnit české kvalifikační požadavky.

Jazyk může být zpočátku překážkou

U zahraničních pečovatelů je důležitou otázkou znalost češtiny. U seniorů může být schopnost domluvit se s člověkem, který o ně pečuje, zvlášť důležitá – nejen při běžném rozhovoru, ale také při popisování zdravotních potíží nebo potřeb.

Podle Jany Míčkové Sladké ze společnosti GrapeCare se pracovníci učí česky již před příjezdem a ve studiu pokračují také v České republice. Firma předpokládá, že se jejich jazykové schopnosti budou postupně zlepšovat.

Zda se tento model v českém prostředí osvědčí, ukáže až praxe. Zahraniční pracovníci mohou pomoci zmírnit nedostatek personálu, sami však rostoucí potřebu péče o stárnoucí populaci nevyřeší.

Pečující člověk může pomoci i proti samotě

Pomoc seniorovi neznamená pouze nákup, úklid, přípravu jídla nebo pomoc s hygienou. Pro člověka, který žije sám, může být pravidelná návštěva také důležitým sociálním kontaktem.

Ve vyšším věku často ubývá přátel a známých, děti mohou bydlet daleko a možnosti pravidelně vycházet z domova se zhoršují. Dlouhodobá osamělost se pak může nepříznivě projevit také na psychické pohodě a celkové kvalitě života.

Pravidelný kontakt s pečovatelem proto může mít dvojí význam: pomáhá zvládnout praktické každodenní potřeby a současně poskytuje seniorovi společnost a pocit, že na své problémy není sám.

Domácí péče bude stále důležitější

Stárnutí české populace nelze vyřešit jediným opatřením. Budou potřeba domovy pro seniory a specializovaná zařízení, ale zároveň dostupnější terénní služby, podpora rodinných pečujících a dostatek lidí, kteří budou ochotni pracovat přímo v domácnostech seniorů.

Zahraniční pracovníci mohou být jednou z částí tohoto systému. Důležité však bude zajistit jejich odbornou způsobilost, dostatečnou znalost češtiny, kontrolu kvality poskytované péče a jasně stanovená pravidla.

Pro samotné seniory by přitom měla zůstat nejdůležitější možnost volby. Kdo může a chce zůstat doma, měl by mít dostupnou pomoc, která mu to umožní. A kdo potřebuje nepřetržitou odbornou péči, měl by mít možnost získat místo v odpovídajícím zařízení.