Pečovatelská služba není v České republice stále dostatečně dostupná. Dokládají to výsledky společného průzkumu zástupců poskytovatelů sociálních služeb, měst a obcí a místních samospráv. Existuje mnoho obcí, kde není možné poskytnout pomoc, péči a podporu přímo v domácnosti seniorů.

V řadě případů pečovatelky/pečovatelé úplně chybí nebo nejsou schopni reagovat na celkovou potřebu péče. Bez zásadní a systémové změny však zlepšení čekat nemůžeme.

Průzkum dostupnosti služeb

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR realizovala na jaře letošního roku ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR dvě dotazníková šetření. Jejich cílem bylo zjistit aktuální potřebu pečovatelské služby v České republice a identifikovat hlavní bariéry jejího rozvoje a dostupnosti.

První, které bylo určeno městům a obcím, jež pečovatelskou službu neposkytují. Probíhalo ve dnech 6. až 16. května a zúčastnilo se jej rekordních 860 obcí.





Druhý průzkum byl realizován od 25. května do 9. června. Ten směřoval k poskytovatelům pečovatelských služeb (městům, obcím, příspěvkovým organizacím, neziskovým organizacím či soukromým společnostem). Data získali od 373 poskytovatelů. To je více než polovina všech registrovaných poskytovatelů.


Související

Nová Mapa podpory pro pečující o seniory v celé ČR


Chybějící kapacity pečovatelských služeb lze rozdělit do dvou skupin.

První je absence pečovatelské služby či dostatečných kapacit, zejména v malých obcích do 1000, resp. 500 obyvatel.

Druhou je pak nutnost navýšení kapacit stávajících poskytovatelů. V tomto případě jde naopak především o větší města. Nutnost zvýšit kapacitu uvádí až 28 % poskytovatelů.

Tři čtvrtiny poskytovatelů pak uvedly, že se tento nevyhovující stav snaží řešit. Celkem tedy chybí 412 778 hodin pečovatelských služeb za rok.

Jako nejčastější důvody tohoto neutěšeného stavu poskytovatelé pečovatelských služeb uvádějí zejména nepřiznání státních dotací (42 %). Z důvodu nezařazení do krajských sítí. Dále nízké limity v tzv. úhradové vyhlášce, kde od roku 2014 nedošlo k navýšení maxim těchto úhrad (23 %). Také nedostatek finančních zdrojů od klientů (16 %). A stagnující výše dalších finančních zdrojů (např. od zřizovatele; 19 %).

péče o seniory

„Současný systém financování je nastaven tak, že případný rozvoj pečovatelských služeb nebo přizpůsobování jejich kapacit skutečné a reálné poptávce v terénu de facto přímo vylučuje. Protože MPSV ČR nedokázalo tento nevyhovující systém v posledních osmi letech i přes opětovné snahy a pokusy změnit,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Jaká je dostupnost péče?

Na pečovatelskou službu je tedy nutné čekat. I když se senioři dočkají, mnohdy ji dostanou pouze ve velmi omezeném rozsahu. Zhruba 35 % seniorů si na pečovatelskou službu počká dva či více měsíců. 37 % pak celý měsíc. Alarmující je také skutečnost, že v některých regionech, kde není služba dostupná, se jí senioři nemusejí dočkat vůbec.

Malé obce, a především ty, jež jsou vzdálené od větších měst, během epidemie nejvíce pocítily nedostatek terénních pracovníků. I důsledky toho, že síť služeb nedosahuje až na jejich území.

Problémem jsou velké dojezdové vzdálenosti. Zejména kdy cesta ke klientovi představuje dvojnásobek až trojnásobek času nutného na péči je jednou z překážek. Např. zasíťování i těch nejmenších a nejvzdálenějších obcí.

Potřební jsou tak odkázáni na pomoc sousedů či zástupců obce, kteří jsou rádi nápomocní. Ale nejsou pro sociální práci vyškoleni a samozřejmě ji ani nemají nikým hrazenou.

Renata Kainráthová, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pro terénní služby vyjmenovává další překážky. “Pro menší obec je velmi náročné a neefektivní provozovat vlastní pečovatelskou službu. Velcí poskytovatelé terénních služeb zase nemají motivaci, aby rozšířili svoji působnost i do okolních obcí.

Tím zásadním je problém financování, a to zejména hrazení nákladů na dojezd ke klientovi. Ale také náklady na zaměstnance poskytovatele v momentě, kdy již smluvní obec nebude službu potřebovat. Například, kdy osoba, ke které se jezdilo pečovat, zemře. Nebo když odejde do pobytového zařízení.“ Doplnila víceprezidentka.

● Výsledky dotazníkových šetření jsou dostupné na webu APSS ČR zde

Autorka: Ing. Petra Cibulková