Očkování proti klíšťové encefalitidě je nejvhodnější v zimě

Česká republika je zemí s nejvyšším počtem případů nebezpečné klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Výskyt klíšťat má navíc v posledních letech i díky změně klimatu stoupající trend. Nejúčinnější prevenci před nákazou představuje očkování, které se doporučuje absolvovat právě nyní v chladných měsících roku.

Změna klimatických podmínek vede k snadnému přemnožení klíšťat i k jejich rozšíření do výše položených oblastí. Vyšší celoroční teploty vedou rovněž k prodloužení časového období výskytu infekčních klíšťat, které na našem území patří k nejčastějším přenašečům nebezpečné virové encefalitidy.

Očkování proti klíšťové encefalitidě podporují i zdravotní pojišťovny.

Účinnou možností, jak se bránit infekčním onemocněním, je očkování. Od začátku roku 2022 mají na hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě nárok všichni lidé nad 50 let. Ostatním zdravotní pojišťovny na očkování přispívají. „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR na očkování proti klíšťové encefalitidě poskytuje svým klientům příspěvek z fondu prevence. Přispíváme dětem i dospělým až 2 000 Kč,“ vysvětluje Jana Schillerová, tisková mluvčí ZP MV ČR (211) a dodává: „K žádosti o příspěvek stačí předložit platný očkovací průkaz nebo doklad od lékaře s uvedením očkovací látky a data aplikace, a doklad o zaplacení.“

Očkovat se lze celoročně, nejlépe však v zimě

Očkovací schéma se skládá ze 3 vakcinačních dávek. Druhá dávka se podává po 1 až 3 měsících, třetí po 5 až 12 měsících. Již po druhé dávce je ale účinnost ochrany od 88–98 %. Minimální délka účinnosti vakcíny po všech třech dávkách je uváděna na 3 roky. Sezóna klíšťat je v České republice od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. S očkováním je tedy třeba začít včas, před nástupem sezóny, ideálně tedy právě v zimních měsících. Obecně se ale lze proti klíšťové encefalitidě očkovat celoročně.

Jak se projevuje klíšťová encefalitida?

Klíšťová encefalitida je nebezpečné virové onemocnění postihující nervový systém. Virus se dostává do krve nejčastěji po kousnutí klíštětem, výjimečně ale i po vypití nepasterizovaného mléka nakažených zvířat. Až 44 % lidí však přisátí klíštěte vůbec nezaznamená. Nemoc probíhá obvykle dvoufázově. První fáze trvá 2 až 7 dní a připomíná chřipku. Nemocný má zvýšenou teplotu, cítí únavu a slabost, trpí bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Často se však tyto příznaky vůbec neprojeví. Poté nastává 4–10denní období bez potíží a po něm nemoc přechází do druhé fáze. To již virus proniká do nervové soustavy. Dochází k rozvoji závažných onemocnění jako jsou zánět mozkových blan, zánět mozku nebo zánětlivé onemocní centrální nervové soustavy postihující mozkové blány, mozek i míchu s trvalými následky.