Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění, které zpočátku působí jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí mu může pacient podlehnout nebo mít doživotní následky. Jedinou účinnou ochranou je očkování.

O potřebě očkování na nebezpečné infekce na tiskové konferenci hovořili 17. dubna 2018 Mgr. Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, MUDr. Zarina Karimová, lékařka očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce a speciální host, Olga Menzelová, manželka režiséra Jiřího Menzela, kterému agresivní pneumokok převrátil život naruby.

Úspěch léčby závisí na rychlosti rozpoznání nemoci
Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce. „Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Upřesňuje: „Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.“ Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice). „Příznaky na počátku ale mohou být velmi necharakteristické. Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned,“ nabádá MUDr. Roháčová.



Následky jsou často fatální
Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.

Přenašeči jsou mezi námi
„Bakterie meningokok je přítomna v nosohltanu 10-20% zdravých osob,“ uvádí primářka MUDr. Hana Roháčová. Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.

Čísla jsou na vzestupu
V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 onemocnění a v roce 2017 bylo 68 případů.

Jak se chránit před onemocněním
„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.

I klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé následky
Příroda se po zimě probouzí. A s ní se probouzí i klíšťata, která již nyní vykazují svou aktivitu. Primářka MUDr. Hana Roháčová léčí i nejtěžší případy klíšťové encefalitidy. „Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní“ říká primářka Roháčová

Dodává, že: „Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.“

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní. I klíšťová encefalitida totiž vykazuje rostoucí trend. V roce 2015 bylo zjištěno 355 onemocnění, v roce 2016 to bylo už 565 onemocnění a v roce 2017 dokonce 687 případů.

Lymská borelióza je další nemoc, kterou může klíště přenést na lidi. Mezi lidmi navíc panuje fáma, že tuto nemoc přenáší i komár. „Komáři je druh hmyzu, který nepřenáší lymskou boreliózu. Lymskou boreliózu jednoznačně přenáší klíště a jeho vývojové formy,“ vysvětluje primářka Roháčová a doplňuje: „Onemocnění má časné a pozdní stadium. Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erythema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny lidé na sobě ani nepozorují, a přesto, když se cítí špatně, se při testech ukáže, že onemocnění prodělali.“

Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna se někdy i ve formě zarudlého většího pupínku může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém. Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.


Čtěte také

Očkování proti klíšťové encefalitidě je nejvhodnější v zimě

Nebezpečná klíšťata už útočí

Klíšťata útočí i na podzim

Očkování proti pneumokoku může zachránit každého čtvrtého nakaženého seniora

Autor: TZ, Nemocnice Na Bulovce

.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.
Klikněte pro sdílení na vhodnou ikonku níže