Světový den zraku, který se koná pravidelně vždy druhý čtvrtek v říjnu, má za cíl lidi napříč kontinenty upozornit na problematiku související se zdravím očí. Tento rok připadá na 8. října a jeho letošním hlavním tématem je „Naděje ve zrak“. Ruku na srdce: Kdy jste byli naposledy na prohlídce u očního lékaře?

Zrakové vady a onemocnění ohrožují lidi po celé zeměkouli a právě Světový den zraku se snaží na tato rizika upozornit a nabádá, abychom se o zdraví svých očí pečlivě starali – vždyť se jedná o nejdůležitější smysl, jímž zachycujeme až 80 % okolních vjemů! Díky dobře dostupné a kvalitní lékařské péči mají Češi oproti obyvatelům z jiných koutů světa výhodu, že většinu potíží lze úspěšně řešit. Přesto mnozí z nich zanedbávají návštěvu očního lékaře a vystavují se tím zbytečnému riziku komplikací.

Asiaté trpí krátkozrakostí, černoši zase glaukomem
Výskyt zrakových vad se v různých oblastech zeměkoule liší. Kupříkladu některé infekce jako je oční trachom, jizvící a oslepující lidi v Africe, jsou u nás v Evropě v podstatě neznámé. Vzácná jsou v našich zeměpisných šířkách i další onemocnění, třeba keratokonus. Tímto degenerativním poškozením rohovky trpí v České republice pouze přibližně 1 % obyvatelstva. Mnohem častěji se nemoc vyskytuje v oblastech, jako je Arabský poloostrov, jižní Afrika či Jižní Amerika, kde je silné UV záření, jež poškozuje kolagen – a následkem toho se kolagenní vlákna v rohovce prodlužují, což negativně ovlivňuje tvar rohovky i vidění.

Černoši mají také větší sklony k zelenému zákalu, u Asiatů je zase zásadně vyšší výskyt krátkozrakosti. U Korejců je to až 98 % populace! „Tou první příčinou je genetika, druhou je potom fakt, že v Evropě zacházíme s očima poněkud jinak. Například asijské národy jsou více zaměřené na učení, studium, a z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí,“ vysvětluje příčiny MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské Oční kliniky DuoVize. Naproti tomu třeba u původních obyvatel Austrálie je výskyt krátkozrakosti jen zhruba do 10 % populace; výhledy do krajiny a na široké pláně jim totiž pomáhají oči „procvičovat“.

Světem se šíří epidemie myopie…
Pokud jde o krátkozrakost, tedy myopii, rozmáhá se nejen v asijských zemích, ale i v západním světě. Odborníci dokonce hovoří o „epidemii krátkozrakosti“ a odhadují, že se tato vada vyskytuje u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel zeměkoule – a počet osob s touto vadou každým rokem rapidně narůstá. Vyšší a vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou a ani současný životní styl očím neprospívá… „Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka; ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky, tedy změna mohutnosti optického systému oka. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ popisuje Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské Oční kliniky NeoVize.

Vliv na rozvoj očních chorob má i stále se prodlužující délka života, jelikož stárnutí s sebou přináší také rozvoj nemocí. Čím je tedy početnější skupina seniorů, tím je také vyšší četnost výskytu oční choroby v populaci. Jde zejména o rozvinutý šedý zákal či věkem podmíněnou makulární degeneraci – onemocnění centra sítnice. Ta je nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 60 let v západní Evropě a Severní Americe. Pokud bychom hovořili o celosvětově nejčastější příčině oslepnutí, prvenství si drží právě šedý zákal neboli katarakta – způsobuje ztrátu zraku u přibližně 22 milionů lidí.

Ve vyspělých zemích jej naštěstí lze jednoduše odstranit výměnou zakalené čočky za umělou. „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes ale operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy katarakta začne pacientům překážet a omezovat je v jejich každodenním životě. Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším očním chirurgickým zákrokem. Dnes se jedná již o rutinní operaci. Provádí se ambulantně, trvá okolo čtvrt hodiny a je bezbolestná. Umělé nitrooční čočky nám navíc umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Čím je ale stádium pokročilejší, tím je zakalená čočka tvrdší a její vyjmutí pro chirurga náročnější,“ vysvětluje docentka Skorkovská, proč se zákrokem neotálet.

Starejte se o svůj zrak!
V České republice máme na rozdíl od mnoha jiných zemí světa dostupnou špičkovou oční péči, a to od zkušených doktorů až po nejmodernější přístroje. Je však důležité, aby každý vzal odpovědnost za svůj zrak do vlastních rukou. Existuje řada faktorů, které mají dopad na zdraví očí, ať už jde o dostatek čerstvé zeleniny a ovoce či vyvarování se kouření, jež zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění. Očím neprospívá ani klimatizace v létě a nadměrné topení v zimě. A nezapomínejte ani na používání ochranných brýlí při pracích, ohrožujících zrak (např. broušení, sekání, sváření, příprava hašeného vápna…).

Právě úrazy stojí za poškozením zraku jako je odchlípení sítnice. Kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání.

Pilířem správné péče o zrak zůstávají pravidelné návštěvy očního lékaře – přesto prevenci podstupuje pouze necelá třetina populace. Navíc kvůli obavám z nákazy koronavirem nyní mnozí lidé prohlídky odkládají a vystavují se tak riziku možných komplikací. Přitom při zanedbání pravidelných kontrol už u dětí hrozí vznik tupozrakosti, která je později nevratná. U dospělých pak může dojít k zanedbání glaukomu – zeleného zákalu.

“Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal nebo degenerace sítnice. Ale i pouhé špatné dioptrie mohou způsobit silné bolesti očí a hlavy,” připomíná primářka Skorkovská.

V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po 45. roce. Využijte proto Světový den zraku a vyrazte na prohlídku! „U příležitosti Světového dne zraku budeme 8. a 9. října provádět bezplatné měření zraku. Zároveň pokud pacient v těchto dnech zavolá, může se objednat na měření zdarma i na libovolný jiný termín,” informuje MUDr. Valešová z pražské kliniky DuoVize.

Nechat si zkontrolovat zdraví svých očí můžete i v brněnské klinice NeoVize. „Dne 8. října budeme od 7:30 do 15:30 hodin přijímat pacienty bez objednání – u každého provedeme bezplatné preventivní vyšetření očí,” doplňuje primářka Skorkovská.

Jaké oční vady vás mohou trápit?

Krátkozrakost (myopie): Špatné vidění vzdálených předmětů postihuje až třetinu české populace! Jak se řeší? Lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „minusovými“ dioptriemi, které posunou obraz na sítnici, a ten se stává ostrým. Trvalé odstranění problémů umožňuje laserová operace.

Dalekozrakost (hypermetropie): Špatné vidění nablízko trápí asi desetinu populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Jak se řeší? „Plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se trvale odstraňují nitroočními zákroky.

Astigmatismus: Až 60 % populace má nerovnoměrně zakřivené některé optické plochy, zpravidla oční rohovky. Pacienti vnímají svět okolo jako pokřivený a deformovaný, vedle snížené ostrosti zraku mají problémy s vnímáním hloubky, prostoru, detailů a kontrastu. Jak se řeší? Nejčastěji speciálními brýlovými skly s takzvanými cylindry. Je možné se jej definitivně zbavit prostřednictvím laserové operace, u lidí nad 45 let se dá vyměnit deformovaná čočka za umělou.

Tupozrakost (amblyopie): Často bývá diagnostikována u dětí. Léčbu je zapotřebí zahájit nejpozději do osmého roku věku, ale ideálně už ve třech letech – jinak může zůstat natrvalo. Jak se řeší? Kromě nošení brýlí také prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – a nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy.

Vetchozrakost (presbyopie): Oční čočka stářím ztrácí svou přirozenou pružnost a kolem 40. roku se proto zhoršuje ostření nablízko. Jak se řeší? Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami. Protože se často zhoršuje i vidění na dálku a střední vzdálenost, je třeba brýle střídat, anebo používat multifokální skla. Možná je také operace PRELEX (Presbyopic Lens Exchange – Presbyopická výměna čočky), při které je původní oční čočka nahrazena za umělou. Lze se tak úplně zbavit závislosti na brýlích.

Šedý zákal (katarakta): Většinou postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace. S přibývajícími léty se oční čočka zakaluje, takže postižení vidí, jako by měli před očima záclonu. Mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání. Jak se řeší? Rychlou a bezbolestnou operací, během níž se zakalená čočka vymění za umělou.

Zelený zákal (glaukom): Je způsoben postupným odumíráním vláken zrakového nervu, která přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází k částečné nebo dokonce úplné ztrátě zraku. Navíc i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému sám nevšimne. Jak se řeší? Glaukom odhalí vyšetření na přístroji zvaném OCT (optická koherentní tomografie). Díky včasnému zachycení lze zhoršování zraku zabránit léky či operací. Již odumřelá vlákna ale nahradit nelze.

Diabetická retinopatie: Nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, což mimo jiné postihuje také sítnici, která je jimi protkaná. Diabetickou retinopatií v různém stupni závažnosti po dvaceti letech trvání cukrovky trpí 65 až 99 % diabetiků. Jak se řeší? Jedinou účinnou prevencí je kompenzace cukrovky, u pokročilejších stupňů diabetické retinopatie přichází na řadu operační zákrok pomocí laseru.

Poškození sítnice: Sítnice je nejdůležitější a také nejcitlivější částí oka a její onemocnění je vždy velmi závažné, často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku. Jak se řeší? U věkem podmíněné makulární degenerace existuje suchá forma, na niž bohužel neexistuje dosud léčba, a vlhká forma, jíž lze ovlivnit biologickou léčbou. Závažné je také odchlípení sítnice, které může být zapříčiněno degenerací sítnice, úrazy, nádory či záněty. V tomto případě může zachránit zrak pouze operace.

Keratokonus: Vinou oslabení kolagenních vláken v rohovce se tato vlákna prodlužují, což negativně ovlivňuje tvar rohovky… Dochází k jejímu postupnému vyklenutí a ztenčování, nejčastěji v dolní polovině. Pro onemocnění je typická krátkozrakost, a také vysoký nepravidelný astigmatismus. Jak se řeší? Implantací rohovkových implantátů, tzv. keraringů. Jde o polokruhovitý implantát ze speciálního umělého materiálu – polymetylmetakrylátu. Po jeho implantaci do rohovky se sníží její zakřivení, a tím dojde i ke zlepšení nekorigovaného vidění.

Autorka: Adéla Steinová