Průměrný starobní důchod se od prvního ledna 2022 zvýší o 805 korun. V této sumě je zákonný růst (v průměru o 505 korun), tzv. valorizace, a tři sta korun, které navrhla přidat navíc ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Zmíněný průměrný starobní důchod bude po celkovém zvýšení o 805 korun dosahovat částky 16 280 korun, což odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Nárůst oproti letošnímu roku bude představovat 5,2 procenta, pokud by se neschválilo přilepšení o 300 korun, pak by to bylo jen o 3,3 procenta. Kromě toho se promítne do výše důchodu i valorizace základní výměry o 350 korun. Zjednodušeně se dá říct, že si běžný důchodce (neplatí to například pokud dostáváte důchod i ze zahraničí) polepší nejméně o 650 korun.
Udělejte si představu, jak na tom budete
Uváděný průměr je ale jen statistické číslo. Jak si polepší lidé s různými důchody ukazuje následující tabulka, která obsahuje modelové příklady:
300 korun pomůže tomu, aby se rozdíly v důchodech nezvětšovaly
Konkrétní zvýšení důchodu se bude vypočítávat tak, že se k základní výměře připočte 350 Kč (v příštím roce bude činit tato základní výměra 3900 korun). K procentní výměře se pak připočte 1,3 procenta její nynější hodnoty a také 300 korun.
Pokud by se nepodařilo prosadit 300 korun navíc, pak by si například důchodce s příjmem 8000 korun polepšil jen o 408 korun, zatímco ten, kdo pobírá 20 tisíc, by dostal navíc 564 korun. U vyšších částek by se pomyslné nůžky rozevíraly ještě více.
Novinky od roku 2023
Obě komory parlamentu už v létě odsouhlasily i další změny, které budou platit od začátku roku 2023. Půjde o tzv. výchovné, které by mělo všem primárně pečujícím rodičům o děti přilepšit k důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě.
„Jedná se především o ženy, u nichž je průměrná výše důchodů o téměř tři tisíce korun nižší než u mužů. Přitom se zasloužily o výchovu nové generace, která ze svých příjmů mimo jiné přispívái do důchodového systému,“ vysvětluje Jana Maláčová.
Schválený byl dřívější odchod do důchodu u záchranářů. Záměrem MPSV je i dřívější odchod do důchodu u pracovníků v náročných profesích, aniž by se měnila výše jejich penze. „Dál za ně budu bojovat! Zaslouží si to,“ dodala ministryně, s tím, že by mělo jít například o horníky, svářeče, brusiče, kováře nebo specializované sestřičky.
Zdroj: MPSV
