V článku se dozvíte

  • jak chce Asociace poskytovatelů sociálních služeb změnit placení pobytových služeb,
  • co by měl senior podle návrhu hradit ze svého příjmu a případně také z úspor,
  • kdy by se na placení mohla podílet rodina,
  • jaké finanční prostředky by měly seniorovi zůstat chráněné,
  • a proč se zatím nemusíte obávat změny – jde pouze o návrh, který by vyžadoval změnu zákonů.

Placení pobytu v domovech pro seniory a dalších pobytových sociálních službách by se v budoucnu mohlo výrazně změnit. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) představila návrh, podle kterého by se při úhradě ubytování a stravy více zohledňovaly příjmy a úspory klienta. Pokud by nestačily, za určitých podmínek by mohla přispět rodina a teprve zbývající část by dorovnal stát.

Důležité je zdůraznit, že zatím nejde o schválenou změnu. Jde o návrh APSS ČR, který by před případným zavedením musel projít odbornou a politickou debatou a vyžadoval by také změny zákonů.

Co chce APSS změnit

Současný systém financování pobytových sociálních služeb kombinuje platby klientů, příspěvek na péči, úhrady zdravotních pojišťoven a veřejné dotace.

Podle APSS však část skutečných nákladů na ubytování a stravu není pokryta platbami klientů a musí být dofinancována z veřejných prostředků. Přitom se přímo nezohledňuje, zda má konkrétní klient dostatek vlastních finančních prostředků.

Asociace proto navrhuje důsledněji oddělit náklady na samotnou péči od nákladů na bydlení a stravování.

Péče a bydlení by se posuzovaly odděleně

Příspěvek na péči by měl být podle návrhu i nadále určen především na zajištění potřebné péče podle stupně závislosti člověka.

Jiná pravidla by se týkala ubytování a stravy. Tyto náklady by měl klient hradit především ze svého příjmu a za stanovených podmínek také z části svých dostupných úspor.

Prezident APSS ČR Jiří Horecký návrh vysvětluje principem, podle kterého má zdravotní a sociální péče zůstat člověku dostupná bez ohledu na jeho finanční situaci, zatímco za ubytování a stravu by měl v první řadě odpovídat klient, případně jeho rodina. Pokud jejich prostředky nestačí, měl by pomoci stát prostřednictvím sociální dávky.

Do úhrady by se mohla zapojit také rodina

Jednou z citlivějších částí návrhu je možné zapojení rodiny. Pokud by vlastní příjem a použitelná část úspor seniora nestačily na úhradu ubytování a stravy, mohla by podle návrhu za určitých podmínek přispívat také rodina.

Nemělo by však jít o automatickou povinnost bez ohledu na finanční situaci příbuzných. Příspěvek rodiny by měl být posuzován podle její schopnosti platit a měl by mít jasně stanovené sociální a procesní podmínky.

Teprve pokud by prostředky klienta a případný příspěvek rodiny nestačily, zbývající část úhrady by měl dorovnat stát.

Dobré vědět

Navrhovaný systém zatím neplatí. Senioři ani jejich rodiny proto nyní nemusí nic měnit ani o nic nového žádat. Případné zavedení nových pravidel by vyžadovalo změnu zákona o sociálních službách, dalších předpisů a nastavení nového systému státní pomoci.

Seniorovi by měla část příjmu a úspor zůstat

APSS současně navrhuje několik pojistek, které mají zabránit tomu, aby klient po zaplacení pobytové služby zůstal úplně bez peněz.

Seniorovi by podle návrhu mělo zůstat 15 % jeho příjmu jako ochranný zůstatek. Stanovena by měla být také chráněná část jeho likvidních úspor, na kterou by se při výpočtu úhrady nesahalo.

Konkrétní výše chráněných úspor by musela být teprve stanovena.

Byt nebo dům by se do majetkového testu počítat neměl

Pro řadu seniorů a jejich rodin je důležitá také otázka vlastnictví nemovitosti. Podle návrhu APSS by se při posuzování finanční situace klienta ani osob s vyživovací povinností nemělo zohledňovat vlastnictví nemovitostí.

Samotné vlastnictví bytu nebo domu by tedy podle představeného návrhu nemělo znamenat, že jej senior musí kvůli zaplacení pobytové sociální služby prodat.

Nedostatek peněz nesmí být důvodem k odmítnutí

Jednou ze základních podmínek navrhované reformy má být zachování dostupnosti potřebné péče také lidem, kteří nemají dostatečné příjmy nebo úspory.

Člověk by podle APSS neměl být odmítnut nebo nucen pobytovou sociální službu opustit jen proto, že nemá dostatek prostředků na zákonnou úhradu.

Rozdíl mezi jeho možnostmi a stanovenou úhradou by v takovém případě měl prostřednictvím dávkového systému dorovnat stát.

Ceny by se mohly přiblížit skutečným nákladům

APSS zároveň navrhuje, aby cena za ubytování a stravu více odpovídala skutečným ekonomicky odůvodněným nákladům jednotlivých poskytovatelů.

Neměla by však být neomezená. Počítá se s regulatorním stropem a jednotnými pravidly určujícími, které náklady lze do ceny zahrnout. Cenový strop by se měl také pravidelně valorizovat.

Kolik peněz by nový systém přinesl?

Podle odhadu APSS by větší zapojení vlastních finančních zdrojů klientů mohlo přinést do sociálních služeb dodatečně přibližně 1 až 1,8 miliardy korun.

Naopak výdaje státu na pomoc lidem, kteří dostatek vlastních prostředků nemají, asociace předběžně odhaduje na 200 až 500 milionů korun.

Jde však pouze o odhady. APSS sama doporučuje před případným zavedením nového systému provést podrobnou analýzu a pomocí modelových výpočtů ověřit, kolika lidí by se změny dotkly a jaké by byly skutečné finanční dopady.

Změna by nemohla přijít ze dne na den

Případná reforma by vyžadovala změnu zákona o sociálních službách, prováděcí vyhlášky i předpisů upravujících sociální dávky. Posoudit by bylo nutné také současnou právní úpravu vyživovací povinnosti.

APSS proto navrhuje postupný postup. Jen přípravná a analytická fáze by podle návrhu měla trvat přibližně 6 až 12 měsíců.

Zvláštní ochrana by měla platit také pro lidi, kteří už v domovech pro seniory nebo jiných pobytových službách žijí. Změna systému by podle APSS neměla způsobit náhlé a výrazné zvýšení jejich plateb.

⚠️ Na co si dát pozor

Informace o možném zapojení úspor nebo rodiny mohou vyvolat dojem, že už bylo rozhodnuto o nových platbách seniorů. Nebylo. APSS ČR představila návrh změny systému. O jeho případné podobě by se teprve muselo rozhodnout a následně změnit příslušné zákony.

Veřejná pomoc má směřovat hlavně k těm, kteří ji potřebují

Podstatou návrhu APSS je adresnější využívání veřejných peněz. Stát by měl garantovat dostupnost potřebné sociální a zdravotní péče bez ohledu na příjmy člověka. U nákladů na ubytování a stravu by se však více zohledňovalo, zda je klient dokáže zaplatit z vlastních prostředků.

Teprve pokud jeho příjem a stanovená část úspor nestačí a nemůže dostatečně přispět ani rodina, nastoupila by finanční pomoc státu.

Zda se tento návrh skutečně promění v konkrétní reformu a v jaké podobě, ukáže až další odborná a legislativní debata.

Celé znění Návrhu nového úhradového systému v pobytových sociálních službách je dostupné na webu APSS ČR v sekci Vydáváme → Manažerská shrnutí a stanoviska – zde.

Zdroj: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, Návrh nového úhradového systému v pobytových sociálních službách, 16. září 2026. Redakčně upraveno

Týká se tato problematika vás nebo vašich blízkých? Sdílejte článek s dalšími seniory a jejich rodinami. Právě jich se případná budoucí změna systému může týkat.