V článku se dozvíte:

  • Proč za hledáním klíčů často stojí nesoustředěnost, únava nebo stres.
  • Jak se může paměť měnit s přibývajícím věkem.
  • Které potíže je vhodné probrat s praktickým lékařem.
  • Co může pomoci paměti v každodenním životě.
  • Proč genetická dispozice není předpovědí Alzheimerovy choroby.

Vejdete do místnosti a najednou nevíte proč. Nemůžete si vybavit jméno známého nebo znovu hledáte klíče, které jste před chvílí odložili. Podobné situace zná téměř každý. Samy o sobě ještě nemusí znamenat nemoc. Pozornost si však zaslouží zapomínání, které se opakuje, zhoršuje a začíná komplikovat běžný život.

Když vzpomínka ani pořádně nevznikne

Abychom si něco zapamatovali, musíme informaci nejprve zaznamenat, uložit a později si ji vybavit. Potíže mohou nastat v kterémkoli z těchto kroků.

Pokud například při odkládání klíčů telefonujeme a zároveň přemýšlíme, co ještě musíme zařídit, nemusíme jejich umístění věnovat dostatečnou pozornost. Později se pak snažíme vybavit si něco, co jsme vlastně pořádně nezaznamenali.

„Velká část toho, čemu říkáme zapomínání, ve skutečnosti není ztrátou informace. Ta se do paměti vůbec nedostala, protože jsme jí v danou chvíli nevěnovali dost pozornosti. Typicky se to děje ve stresu, ve spěchu nebo při vykonávání více činností najednou, kdy mozek přeskakuje mezi podněty a nemá prostor cokoli pořádně zpracovat,“ vysvětluje MUDr. Jakub Trizuljak, Ph.D., primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.

Důležitý je také spánek, během něhož se nově získané informace upevňují. Po probdělé noci může být obtížnější soustředit se, zapamatovat si přečtený text nebo si vybavit, o čem jsme s někým mluvili.


Pomalejší vybavování ještě nemusí znamenat nemoc

S přibývajícím věkem může člověku trvat déle, než si vybaví určité jméno nebo si osvojí nové informace. Občasné zaváhání proto samo o sobě není důvodem k panice. Podstatné je, zda jde o drobnou nepříjemnost, nebo o změnu, která narušuje dosavadní fungování.

Paměť ovlivňuje také psychická pohoda. Dlouhodobý stres může zhoršovat soustředění i spánek. Pozornost zatěžuje rovněž neustálé přepínání mezi činnostmi. Pomoci může jednoduchá změna: věnovat se chvíli jedné věci a omezit podněty, které nás od ní odvádějí.

Kdy se obrátit na praktického lékaře

Důvodem k vyšetření jsou především opakované nebo zhoršující se potíže, které zasahují do každodenního života. Může jít například o situace, kdy člověk:

  • opakovaně zapomíná nedávné rozhovory nebo události,
  • pokládá stejné otázky, aniž si pamatuje předchozí odpověď,
  • ztrácí se na známé trase nebo je zmatený ve známém prostředí,
  • má nové obtíže s placením účtů, vařením či správným užíváním léků,
  • nezvládá činnosti, které pro něj dříve byly samozřejmé.

Někdy si změn nejprve všimnou blízcí. Jejich upozornění je dobré brát vážně, ale bez výčitek a zesměšňování. Praktickému lékaři pomůže popis konkrétních situací, informace o tom, kdy potíže začaly, a seznam užívaných léků včetně volně prodejných přípravků.

Lékař posoudí možné příčiny a podle potřeby doporučí další vyšetření. Není nutné čekat, až budou obtíže výrazné.

Nepřehlédněte: náhlá zmatenost vyžaduje okamžitou pomoc

Pokud se člověk náhle stane zmateným, neví, kde je, nebo se jeho orientace či paměť během krátké doby prudce zhorší, nečekejte na běžný termín u lékaře a volejte 155. Příčinou může být akutní onemocnění. Zvlášť naléhavá je situace při současné poruše řeči, poklesu koutku nebo slabosti končetiny.

Za zhoršenou pamětí nemusí stát demence

Potíže s pamětí mohou souviset například s depresí, poruchou štítné žlázy, nedostatkem vitaminu B12 nebo nežádoucími účinky některých léků. Při odhalení a léčbě těchto příčin se mohou obtíže zmírnit. Předepsané léky však sami nevysazujte; jejich případnou úpravu vždy proberte s lékařem.

Jednou z možných příčin postupného zhoršování paměti je Alzheimerova choroba, která je nejčastější příčinou demence. Demence není běžnou ani nevyhnutelnou součástí stárnutí. Vedle paměti může ovlivnit také orientaci, úsudek, komunikaci a schopnost zvládat každodenní úkoly.

Co může paměti pomoci v běžném dni

Pro péči o paměť má význam dostatek spánku, pravidelný pohyb, učení i setkávání s lidmi. Důležitá je také péče o celkové zdraví, například kontrola krevního tlaku a řešení potíží se sluchem. Žádný jednotlivý návyk ale nezaručí, že se problémy s pamětí neobjeví.

„Mozek si zachovává schopnost tvořit nová spojení po celý život, takže i menší změny mají smysl v jakémkoli věku. Rozhoduje spíš pravidelnost než intenzita. Dlouhodobě udělá víc každodenní procházka a dostatek spánku než jednorázová snaha,“ říká Jakub Trizuljak.

V každodenním životě mohou pomoci i drobné praktické návyky:

  • Určete klíčům a brýlím stálé místo. Při jejich odkládání se na chvíli zastavte a všimněte si, kam je dáváte.
  • Dělejte jednu věc po druhé. Při důležitém rozhovoru nebo čtení omezte televizi a další rušivé podněty.
  • Nové informace si rozdělte. Menší celky se snáze zpracovávají; pomoci může i klidné zopakování.
  • Používejte kalendář a poznámky. Přehled schůzek a úkolů může ulevit od nejistoty.
  • Hledejte činnosti, které vás těší. Čtení, učení, společenské hry nebo rozhovory s přáteli dávají mysli různé podněty.

Genetika není předpověď budoucnosti

Na riziku některých onemocnění se podílejí také dědičné dispozice. Je však třeba rozlišovat mezi genetickou variantou, která zvyšuje pravděpodobnost onemocnění, a vzácnými dědičnými změnami, které mají k nemoci přímější vztah.

„Genetika u paměti nefunguje jako neměnný rozsudek, spíš jako nastavení výchozí náchylnosti. Známe například variantu ε4 genu APOE, která riziko Alzheimerovy choroby zvyšuje, sama o sobě ale onemocnění nezpůsobuje a řada jejích nositelů nikdy neonemocní,“ doplňuje Trizuljak.

Poznámka redakce: APOE je gen pro bílkovinu, která pomáhá přenášet cholesterol a další tuky v těle i mozku. Označení ε4 znamená jednu z variant tohoto genu.

Pokud se Alzheimerova choroba nebo jiné podobné onemocnění objevuje u více členů rodiny, zejména v nezvykle nízkém věku, může být vhodná konzultace s klinickým genetikem. Ten podle rodinné anamnézy posoudí, zda má genetické vyšetření smysl a jaké zvolit.

Samotný výsledek vyšetření rizikové varianty APOE nepotvrdí ani nevyloučí Alzheimerovu chorobu. Nenahrazuje proto vyšetření potíží s pamětí a měl by být vysvětlen v souvislosti s dalšími zdravotními a rodinnými údaji.

Občas zapomenout jméno nebo hledat klíče se může stát každému. Pokud se však potíže opakují, zhoršují nebo narušují běžný život, je lepší probrat je s lékařem než je automaticky přičítat věku.

Myslete i na své blízké

Považujete článek za užitečný? Pošlete ho rodině, přátelům nebo známým. Připomenutí prevence i znalost varovných příznaků demence mohou pomoci včas vyhledat pomoc.

Redakčně zpracováno z podkladů GHC Genetics a doplněno informacemi z níže uvedených odborných zdrojů. Citace MUDr. Jakuba Trizuljaka, Ph.D., pocházejí z dodaného podkladu.

Zdroje a další informace:
Světová zdravotnická organizace: Demence
National Institute on Aging: Paměť, zapomínání a stárnutí
National Institute on Aging: Genetika Alzheimerovy choroby
NHS: Náhlá zmatenost