Svá plastová díla poprvé představila autorka v botanické zahradě již v roce 2010. Nová výstava je inspirovaná převážně tropickou flórou a přírodou a objekty byly vytvořeny mezi lety 2010 až 2023. Návštěvníci se setkají s více než 130 exponáty fantastických rostlin, které nikde nerostou. Ale i neobyčejné květy orchidejí, strelícií, lotosů, motýlů, labuť nebo krokodýla. Inspiraci čerpala autorka z tropických krajin.

„Některé rostliny mohou být téměř k nerozeznání od těch pravých a na druhou stranu ve skleníku vznikne jakási fantastická tropická džungle. Výstava bude doplněna i skutečnými tropickými rostlinami s barevnými listy a květy, které celý dojem ještě podtrhnou. V druhé části výstavy se návštěvníci mohou těšit též na prodej tropických rostlin,“ uvádí výstavu Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Výstava navazuje na přehlídku PET TROPICANA z roku 2010. Významný příspěvek k recyklaci ukazuje, že i umělecká tvorba může vznikat z odpadu“ dodává ředitel Botanické zahrady Bohumil Černý v souvislosti s výstavou. A zdůrazňuje důležitost recyklace a propojení umění s ekologií.

Mohlo by vás zajímat:

● Trojská botanická zahrada obnovuje a posiluje včelstvo
● Bez včel proměníme Zemi v poušť!
● Botanická zahrada v Troji nabízí aktivity pro seniory i vnoučata

Umělkyně PET-artu

Veronika Richterová, umělkyně specializující se na PET-art, zdůrazňuje smysl této tvorby: transformaci odpadu a podporu recyklace. Její práce jsou vystaveny doma i v zahraničí.

Večerní prohlídky výstavy NOVÁ PET TROPICANA poskytnou návštěvníkům jedinečný zážitek v exotickém prostředí. Prohlídky budou komentovány, a návštěvníci si mohou rezervovat místo online.

Výstava inspirovaná tropickou flórou a přírodou potrvá do 7. dubna.

Aktivity jsou vedené zkušenými lektory a představí různé části botanické zahrady. Programy pro seniory začínají v květnu a konají se až do října. Projekt Blahodárná zahrada – zahrada pro aktivní seniory je realizován za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a generálního partnera, značky Hyundai.

„Důležitým úkolem botanické zahrady je vedle představení vzácných a zajímavých rostlin z celého světa, sbírkotvorné činnosti a ochrany rostlinného bohatství a přírody vůbec také vzdělávání. Kromě vzdělávání mladších generací se snažíme zaujmout i seniory, a nabízíme jim příjemný prostor pro aktivní trávení volného času. Programy, kterých se účastní společně se svými vnoučaty, jsou velmi oblíbené,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Osobně si myslím, že je důležité nabídnout seniorům prostor a program pro aktivní trávení volného času, a pokud je to venku a v přírodě, je to ještě příjemnější. Věřím, že podobné aktivity budeme společně s Botanickou zahradou hl. m. Prahy ještě dále rozšiřovat,“ dodává Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.

Zahradníkem na zkoušku od jara do podzimu

Návštěvníci z řad seniorů, kteří nemají vlastní zahradu, ale přece jenom by se rádi pěstování věnovali, si mohou vyzkoušet zahradnické práce přímo v záhonech botanické zahrady. Pro tyto účely je určena část Zahrada mEDU. Senioři se přímo podílí na podobě a údržbě této části zahrady.

Připravena je řada workshopů na téma pěstování bylinek nebo vytvoření minizahrádek v recyklovaných nádobách. Jinou možností, jak poznávat botanickou zahradu, jsou komentované prohlídky pro seniory, v rámci nichž se představí nejkrásnější místa venkovní expozice i skleníku Fata Morgana a účastníci nahlédnou i do expozice výroby vína a do vinného sklepa:

• 23. května – Motýli
• 20. června – Bonsaje a Japonská zahrada
• 18. července – Léčivé rostliny
• 22. srpna – Fata Morgana
• 19. září – Užitkové plodiny z Nového světa
• 17. října – Expozice výroby vína

Babi, dědo, pojďte se mnou do zahrady

Mezigenerační setkávání, která se konají v květnu a v červnu, jsou určena pro děti ve věku od 7 do 12 let a jejich prarodiče. Jejich cílem je předávání zkušeností, objevování a sdílení nových informací a nápadů. Každé z témat využívá jiného potenciálu, který botanická zahrada návštěvníkům v daném období nabízí.

Během programů se účastníci dostanou do různých částí zahrady a vyzkouší si činnosti od zahradnických přes rukodělné až po výzkumné metody a práci s mikroskopem. Kapacita workshopu, který se koná vždy v úterý od 16 hodin, je 8 dětí a doprovod. Na účastníky čekají tato témata:

• 9. května – Co se skrývá pod lupou aneb kdo to žije v záhoně
• 16. května – Motýlí mikrokosmos
• 6. června – Okénko do světa včel a jiných opylovačů
• 13. června – Hmyzí hotel do každé zahrady

Na všechny typy programů a komentované prohlídky je nutná rezervace. Programy pro seniory jsou zdarma a zájemci vždy zaplatí pouze standardní vstupné do botanické zahrady, které pro seniory nad 60 let činí 95 Kč a vstupné pro děti od 3 do 15 let je 120 Kč. Více informací k těmto programům lze nalézt na webu botanické zahrady

Podle předsedkyně Spolku má Česko vlastní dostupné elektřiny dostatek. Cena silové elektřiny pro Českou republiku ale bohužel vzniká na energetické burze v německém Lipsku. K obchodování na ní se před necelými 20 lety přihlásil ČEZ jakožto dominantní výrobce energie v České republice. Od té doby libovolná změna ceny v Německu dramaticky ovlivňuje i růst ceny elektřiny pro české spotřebitele. Nedostatek elektřiny v Německu přitom odráží její zelená politika.

„Jediným, kdo může nynější zvyšování ceny elektřiny v tuzemsku ovlivnit, je stát jako většinový vlastník ČEZ. Postačí, když představenstvo ČEZ rozhodne, že na německé energetické burze bude obchodovat výhradně s přebytkovou energií a českým spotřebitelům ponechá tu naši – z jaderných a uhelných elektráren – za nákladové ceny plus přiměřený zisk. Kroky, které naše vláda aktuálně zvažuje jako kompenzaci vysokých cen elektřiny, považujeme za kroky nedobré“. Dodává Ivana Kerlesová

Odhaduje se, že se kvůli skokovému zdražení energie dostane zhruba 700 tisíc lidí na hranici chudoby. Když nezaplatí, čeká je exekuce. Stát by měl proto řešit situaci komplexně a nedovolit, aby lipská burza negativně ovlivňovala ceny v České republice. Tedy ponechat českou elektřinu, vyrobenou za rozumné ceny v našich elektrárnách, českým spotřebitelům.

S návrhem předsedkyně Kerlesové však nesouhlasí mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. ČTK řekl, že tento postup je nereálný. „Přistoupili jsme ke všem dohodám při vstupu do Evropské unie a náš trh musí být součástí trhu EU. Záležitosti, které navrhuje Spolek pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín, není možné splnit“ řekl Kříž.

Podle posledních doručených výsledků je úroveň kvality vody na většině sledovaných lokalit na výborné úrovni. Vykoupat se v pískovně je ve středních Čechách možné například v Sadské u Nymburka, Mlékojedech u Neratovic a Dobříni u Roudnice nad Labem.

Výskyt sinic v dalších středočeských přírodních koupalištích klesá

V posledním týdnu byla kontrola v přírodních koupalištích Středočeského kraje provedena v lokalitách, na kterých byl v předcházejícím týdnu zjištěn zvýšený obsah sinic. Jednalo se o lokality Lavičky, Trhovky a Podskalí ve středočeské části přehradní nádrže Orlík v okrese Příbram. Také koupaliště Hradišťko v okrese Kolín.

Čtěte také

● Jak se chránit při tropických vedrech
● Pozor na nebezpečná klíšťata

Na základě nových odběrů a jejich analýz Krajská hygienická stanice konstatovala, že došlo ke snížení počtu sinic. Koupání v uvedených oblastech není omezeno, je však vhodné se po koupání osprchovat. Lze předpokládat, že vlivem teplého slunečného počasí se situace může změnit. Sprchování po koupání Krajská hygienická stanice doporučuje vždy i v případě výrazného zeleného zabarvení vody, projevujícího se při hladině. Koupání se v takovém případě nedoporučuje lidem se sníženou imunitou, případně alergikům a malým dětem či těhotným ženám.

V pískovnách je výborná kvalita vody

K oblíbeným místům ke koupání ve středních Čechách se řadí pískovny, vzniklé těžbou písku. Středočeská centrála cestovního ruchu doporučuje využít například jezero v Sadské u Nymburka, vniklé těžbou písku v letech 1972-1992. Jeho předností jsou kromě čisté vody i všudypřítomné okolní borovicové lesy. Od pískovny v Sadské lze doporučit krátkou pěší procházku k písečnému přesypu u Píst, který je považován za nejzachovalejší pohyblivou navátou písečnou dunu na území středních Čech.

Bývalá zatopená pískovna Mlékojedy u Neratovic leží mezi obcemi Tišice a Mlékojedy a nabízí travnaté i písčité pláže. K dispozici je i řada služeb, jako je parkoviště, plážový bar, Beach Park podporující hudební a filmovou produkci a sportovní vyžití. Nechybí ani vodní lezecká stěna a další. K dispozici je také ubytování.

Poblíž Roudnice nad Labem v Dobříni se lze koupat na místě vytěžené části jedné z největších štěrkopískoven v České republice. Koupání a slunění na travnato-písčité pláži lemované keřy skýtá možnosti intimního soukromí. Veřejnosti je přístupný pouze západní břeh. Na východním těžba stále pokračuje.

Zoo Praha ve svém Teráriu nově představuje čtyři druhy hadů, které se běžně vyskytují na území České republiky: užovku obojkovou, užovku podplamatou, užovku hladkou a zmiji obecnou. Cílem této expozice je ukázat rozdíly mezi našimi hady a připomenout, že není proč se jich bát.

„Náš kurátor plazů Petr Velenský začal na přípravě této expozice pracovat loni v létě, kdy v médiích kolovaly přehnané zprávy o domnělé invazi zmijí na jeden severočeský hřbitov. Podobné zprávy se ostatně objevují každoročně a naprosto zbytečně způsobují paniku,“ popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Všichni hadi u nás patří k ohroženým a ubývajícím druhům a zaslouží si ochranu.“

Na podobnost se zmijí obecnou často doplácí užovka hladká i další druhy.

Pouze zmije obecná je jedovatá, ostatní jsou nejedovaté užovky. Pro laika nemusí být snadné užovky od zmije odlišit, protože hadi jsou velmi variabilní ve zbarvení i velikostech a pozorovaný had ne vždy odpovídá fotografii z internetu,“ dodává kurátor Petr Velenský. „Ani uštknutí zmije přitom pro zdravého člověka není život ohrožující, je třeba však v klidu vyhledat lékaře.

A pokud si právě nejste jisti, kterého hada jste v přírodě potkali, pošlete jeho fotografii na: kontakt@zoopraha.cz. Naši chovatelé vám druh plaza určí.

DESET NEJČASTĚJŠÍCH PŘEDSUDKŮ O ZMIJÍCH

„Zmije se přemnožují“
Zmije obecná je u nás vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. vedena jako kriticky ohrožený druh. Lokálně může v podhůřích či na horách být četná, celkově se ale jedná o vzácného hada. V nížinách a teplých oblastech většinou zcela chybí. Zmije se „přemnožují“ zejména v médiích v takzvané „okurkové“ sezóně.

„Zmije útočí“
Zmije je plachý had, který se vždy člověku raději vyhne, než aby přistoupil ke konfrontaci. Zmije kousne pouze v sebeobraně, nejčastěji v úleku. K uštknutí dochází tehdy, kdy na zmiji člověk nechráněnou rukou sáhne nebo nedostatečně ochráněnou nohou šlápne. Akční rádius zmije, která byla zastižena mimo úkryt a cítí se ohrožená, není větší než půl metru. Potkáme-li zmiji na horském chodníčku, můžeme ji zcela bezpečně obejít, případně ji z metrové vzdálenosti v klidu vyfotografovat.

„Ochranáři zmije vypouštějí“
Na tuto nebezpečnou fámu dehonestující kolegy, kteří pracují v ochraně přírody, narážíme v zoo nebo na internetových diskusích velmi často. Její bizarní odnoží je verze o vypouštění zmijí z helikoptér. Žádné zmije se nikdy do naší přírody nevypouštěly! Introdukce nebo reintrodukce jakéhokoli živočicha do volné přírody je velmi složitá a podléhá přísným pravidlům. Žádného živočicha není možné bez souhlasu státní správy vypustit volně do přírody. Zmije je navíc druh, který se obtížně chová v lidské péči. Namnožit je do té míry, aby se daly introdukovat do přírody, je velice obtížné.

Více k tématu:

● Další úspěšný odchov zmije obecné v Zoo Praha. Zmije nejsou útočné

„Zmije je velký had“
Všechny zprávy o „tákhle velkých“ metrových až dvoumetrových zmijích se automaticky posouvají do kategorie fámy. Zmije obecná je malý had. Samice měří ve velké většině 50–70 cm, samci při spodní hranici tohoto rozpětí. Zmije delší než 75 cm je zcela výjimečná, literaturou uváděné rekordy kolem jednoho metru v posledních letech u nás nedoložené.

„Had, který nemá ‚měsíčky‘ za hlavou je zmije“
V České republice se volně v přírodě vyskytuje pět druhů hadů. V běžném povědomí je z nich pouze užovka obojková s uvedenými měsíčky za hlavou. Za zmiji bývá nejčastěji považována užovka hladká, obývající rozptýleně celé území státu, v teplých oblastech kolem řek označují jako vodní zmiji chataři často užovku podplamatou. Ve zbytečné panice ovšem mohou lidé považovat za zmiji i slepýše.

„Zmije ročně usmrtí desítky lidí“
Odborná studie, shrnující 15 let léčby uštknutí zmijí u nás (J. Valenta, Z. Stach, M. Stříteský, P. Michálek 2014: Common Viper Bites in the Czech Republic – Epidemiological and Clinical Aspects during 15 Year Period (1999–2013). Prague Medical Report / Vol. 115 (2014) No. 3–4, p. 120–127) neuvádí žádný případ úmrtí na uštknutí zmijí, v dalších sedmi letech rovněž nebyl žádný případ zaznamenán (Valenta, osobní sdělení). V posledních 50 letech můžeme mít za prokázaný jediný případ úmrtí po uštknutí zmijí obecnou. Postižený muž byl nemocný a před uštknutím se zmijí holou rukou manipuloval. Příčinou úmrtí byl pravděpodobně anafylaktický šok.

„Uštknutí zmijí má většinou za následek smrt“
Uštknutí zmijí obecnou je zdravotní komplikace, kterou není radno podcenit a je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Není však třeba se bát o život. Otrava jedem zmije má pozvolný nástup, spěch a hysterie není na místě. Lékař poté bude nejspíše monitorovat zdravotní stav postiženého a zakročí v případě komplikací. Od roku 1999 do roku 2020 specialisté v Toxinologickém centru VFN konzultovali 352 případů v celé republice bez jediného úmrtí. Více než ze čtvrtiny šlo navíc o tzv. „suchá“ kousnutí bez vstříknutí jedu. Pouze čtvrtina léčených případů vykazovala větší než pouze lokální příznaky otravy.

„Vpichy po uštknutí je třeba rozříznout, vysát, podvázat“
Ne, ne, ne. Zachovat klid, vyhledat lékaře. Postiženou končetinou hýbat co nejméně (ruka do závěsu, noha může do dlahy). Nepít kávu ani alkohol. Jakákoli neodborná manipulace s ránou může zhoršit případné následky.

„Do míst výskytu zmijí je nebezpečné vstupovat“
Na horách, v místech tradičního výskytu zmijí, se lidé většinou nebojí. Vědí, že dobrá obuv a základní obezřetnost jsou dostatečnou prevencí před případnou nehodou. Opakujeme, že k uštknutí dochází tehdy, kdy na zmiji člověk nechráněnou rukou sáhne nebo nedostatečně ochráněnou nohou šlápne. Zmíněná statistika od roku 1999 dokládá, že podobné nehody jsou u nás ve skutečnosti velmi vzácné. V průměru se jedná o 16 uštknutí ročně s maximálním ročním výkyvem na 37 případů. Tato statistika dokládá, že Česká republika (včetně nejexponovanějších zmijích lokalit) je v tomto ohledu zcela bezpečné místo.

„Zmije do naší přírody nepatří“
Hadi jsou velmi důležitou součástí přírodních řetězců. Dominantní potravou dospělých zmijí jsou hlodavci, zejména hraboši. Zmije tedy působí jako jejich regulátor. Přírodní význam živočichů však již nepoměřujeme tzv. „užitečností“ pro člověka. Význam určitého druhu ve složitém pletivu přírodních vztahů totiž tímto hlediskem nedokážeme obsáhnout. Zmije obecná je fascinujícím prvkem naší krásné přírody s velmi malým až zanedbatelným rizikem pro veřejnost.

Přehled českých hadů, které můžete běžně potkat v přírodě:

Zmije obecná

Jde o malého, ale robustního hada, který většinou dosahuje 50 cm délky, zcela výjimečně může být delší než 70 cm. Vyskytuje se na horách a v pahorkatinách; v teplých nížinách chybí. Je to náš jediný had, který má podél páteře tmavší spojitý pruh s výběžky do stran, takzvanou „klikatou čáru“. Příležitostně, zejména na horách, mohou být zmije zcela černé. Její uštknutí není pro zdravého člověka život ohrožující, je třeba v klidu vyhledat lékaře.

Užovka hladká

Je malá a štíhlá, většinou ve velikosti 50 až 70 cm, ze všech našich užovek je nejčastěji zaměňovaná za zmiji. Vyskytuje se mozaikovitě po celém území státu. Podél hřbetu má obvykle řadu různě velkých skvrn, které se nespojují do souvislého klikatého pásu. Na hlavě a za ní má kresbu ve tvaru korunky. Je pokrytá kovově lesklými šupinami (zmije mají lesk spíše sametový).

Užovka obojková

Jde o malého až středně velkého hada maximálně do velikosti 110 centimetrů. Jde o nejběžnějšího českého hada, kterého lze potkat na celém území naší republiky. Má dvě žluté či bělavé skvrny ve tvaru měsíčků za hlavou, jinak je její tělo bez výrazných skvrn. Hlava je pravidelně oválná.

Užovka podplamatá

Samci této užovky jsou malí a štíhlí (50–70 cm), samice pak větší a robustní (70–110 cm). Vyskytují se v nejteplejších oblastech Česka, převážně poblíž řek. Se zmijí se setkává výjimečně, ale přesto jí chataři kolem Berounky, Sázavy či střední Vltavy přezdívají „vodní zmije“. Má více či méně výrazné skvrny, výrazně kýlnaté šupiny a trojúhelníkovitou hlavu, její oči směřují dopředu.

Užovka stromová

Je největším českým hadem – má dlouhé a svalnaté tělo (pravidelně i nad 100 cm, na Slovensku až 200). Za zmiji je zaměňovaná málokdy, žije vzácně a lokálně na třech omezených územích státu, kde ji místní dobře znají. Dospělé užovky stromové mají celistvě pastelově hnědé tělo, mláďata jsou skvrnitá s nevýraznými „měsíčky“ za hlavou. Mají dlouze oválnou hlavu. Jako jediný není v současné době tento druh umístěn v expozici českých hadů v Zoo Praha.

Díky jarnímu počasí tráví stále více Pražanů čas venku. Nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším místem, kde si v metropoli užít volný čas po celý rok, jsou městské parky. Zástupci magistrátu hlavního města Prahy se z toho důvodu rozhodli významným způsobem revitalizovat a rozšířit městskou zeleň v nejvytíženějších oblastech metropole. K výrazným změnám dojde ve Stromovce či na Vítkově, vznikne také nová vodní plocha na Letné nebo celková revitalizace Rohanského ostrova.

Návštěvnost Stromovky se od pandemie více než zdvojnásobila

Praha v posledních dnech pozoruje zvýšený zájem o zeleň na svém území. Celková výměra veřejných zahrad a parků na jejím území momentálně čítá 3 965 hektarů, tedy přibližně 8 % celkové rozlohy metropole. Aby i v budoucnu měli obyvatelé dostatek prostoru k trávení volného času, investuje vedení hlavního města do revitalizace a rozšiřování parků podstatnou část financí, jež významně přispěje ke zkvalitnění občanského života.

Změn se dočká například největší pražský park Stromovka nebo Vítkov. Novou podobu dostane také Letná či Rohanský ostrov. Tato místa nyní zažívají rekordní návštěvnost. Například do Stromovky před pandemií ročně mířilo kolem 2,5 milionu návštěvníků, nyní vychází počet návštěvníků na rok kolem šesti milionů.

Největší pražský park čeká další rozšíření i revitalizace

Stromovka neboli Královská obora je v současnosti největším pražským parkem. Její historie sahá do poloviny 13. století, kdy byla založena za vlády Přemysla Otakara II a od té doby několikrát změnila svou tvář. Zatímco se zde v historii proháněla divoká zvěř i exotická zvířata z Asie, dnes ji řada Pražanů využívá především jako místo k relaxaci, procházkám i různým sportovním a kulturním aktivitám.

Její hlavní dominantou jsou velké vodní plochy a rybníky, které by v blízké době měly projít dalšími úpravami. Do parku bude navíc začleněn areál Výstaviště, k němuž náleží bývalé tenisové kurty a další nevyužívané asfaltové zpevněné plochy, ze kterých nově vzniknou zatravněné plochy i místa pro sportovní aktivity jako petangue nebo kuličky.

Rozloha se těmito úpravami zvětší o zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Součástí parku se stane parkový trávník, který poskytne útočiště všem milovníkům pikniků či jiné formy odpočinku. „Máme na to už hotový projekt a práce začnou teď na jaře,“ doplnil náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu/STAN).

Na Letné vyroste rybník

Základ dnešní podoby Letenských sadů se datuje počátkem 19. století, kdy většinu pozemků vlastnil baron Jakub Wimmer. Největší rekonstrukcí park prošel koncem 80. let 19. století pod vedením českého zahradního architekta Františka J. Thomayera, který se při jeho výstavbě zasazoval o vodní prvky. Přestože jeho přání v minulosti nebylo vyslyšeno, letos se na Letné dočkáme nového rybníku, jenž se stane oázou pro řadu živočichů i Pražanů zejména během horkých letních dnů, kdy se teplota vzduchu dlouhodobě drží nad třiceti stupni Celsia.

Čtěte také

● 5 nejkrásnějších pražských parků: otisk historie využívaný k účelům 21. století

Vodní nádrž o rozloze téměř 7 000 metrů čtverečních v menší proláklině u Hanavského pavilonu směrem k bývalému Stalinova pomníku, (viz úvodní foto) bude sloužit jak k závlaze okolí, tak jako další rekreační místo v jedné z nejvíce frekventovaných částí metropole „Pomůže při zavlažování a v předcházení tepelných ostrovů v centru města,“ uvedl primátorův náměstek Petr Hlubuček k plánu na Letné. Vstup do vody bude pouze na vlastní nebezpečí a stejně jako v případě Stromovky i zde bude do nádrže vedena voda potrubím přímo z Vltavy. Nyní na místě probíhá geologický a archeologický průzkum.

Revitalizace parku na Vítkově

Na svou proměnu čeká také park na vrchu Vítkově. Kopec Vítkov dostal jméno po svém majiteli, pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde vlastnil vinici. Historie vrchu se však začala psát především díky známé bitvě na Vítkově, kde v roce 1420 porazili husité pod vedením Jana Žižky křižáky. Dnes máme místo spojené především s Národním památníkem, který byl vybudován mezi lety 1928–1932 na památku československého státu a hrdinům v první světové válce.

Revitalizace vítkovského parku je rozdělena na šest etap a v průběhu pěti let by měla proměnit celkový ráz zeleně k nepoznání. Město plánuje dosadit nové stromy, vyměnit městský mobiliář i nahradit rozbitý asfalt za přírodnější cestu. Hlavní myšlenkou celkové úpravy je zachovat ráz lokality a umocnit její půvabný pohled na Prahu. Hlavní pozornost získá promenáda vedoucí k Národnímu památníku. Ta bude sloužit pěším návštěvníkům parku. Cesta bude doplněna o vodní prvky, v jejím okolí vznikne také vyhlídková restaurace s veřejnými toaletami. Z parkoviště za památníkem vyroste volný prostor, piazzetta, vhodná pro pořádání nejrůznějších událostí a doplněná gejzírem.

„První etapa by měla stát zhruba 45 milionů korun. Jedná o přístupovou cestu, která vede přímo k památníku. Asfalt by měl být zcela odstraněn, bude zde nové osvětlení, nový městský mobiliář. Vysázeno zde bude více zeleně. Doufám, že začneme ještě letos. Koncem příštího roku by měla být hotová. Postupně by se pak revitalizoval zbytek parku,“ popsal Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. města Prahy.

Praha získá nový park v centru města

Rohanský ostrov získal pojmenování po pražském radním a zároveň tesařském mistru, Josefu Rohanovi, který si území koupil v polovině 19. století. Jeho význam rostl s industrializací metropole, kdy se z ostrova stala spojnice Prahy s velkým zámořským světem i železniční křižovatka spojující Vídeň s Berlínem.

Od 20. století však místo postupně chátralo. Vytvořila se na něm černá skládka a po výstavbě metra sloužily tyto prostory jako deponie pro ukládání materiálu z výkopů. V roce 1999 vedení města zahájilo úklidové práce za účelem revitalizace ostrova. Nyní by měl na území o rozloze 56 hektarů vyrůst mezi Karlínem a Libní ostrov s přírodním metropolitním parkem, jež bude kromě volnočasového využití plnit také funkci protipovodňové ochrany.

Magistrát plánuje začít v rámci první etapy realizací přírodního parku. Budování nové zeleně na místě současného brownfieldu a betonárky v území od cyklostezky A2 směrem k Vltavě chce hlavní město zahájit už v letošním roce. Průběh budování nového parku ještě může zpomalit finanční situace Prahy, která už musela kvůli pandemii v rozpočtu škrtat.

V roce 2030 by na projekt měla navázat také výstavba bytů, kanceláří a dalších veřejných prostor. „Nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele. V první a druhé etapě upravíme celou část území až k Libeňskému mostu a snížíme jeho niveletu, což pomůže s rozlivem Vltavy při povodních a ochrání Holešovice,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Zvláště v dnešní době, kdy lidé mají niternou potřebu najít hlubší vrstvy a smysluplnost svého života, se ukazuje jako klíčové poznávat i ve zdánlivě běžném to nejvyšší, nalézat duchovnost, která se manifestuje v drobnostech. A právě o tom, že též včelaření nebylo vždy jen o sbírání medu, ale že šlo o činnost naplněnou vědomím vedoucí přes práh všednodennosti, věděli i naši předci mnohé. Poslední dozvuk v české literatuře je možné najít např. i ve známém díle Boženy Němcové, kdy je připomínáno, aby Barunka nezapomněla včeličkám říci, až babička umře, aby včelky také neodešly.

Včelí kruhové centrum Stoliň se tak má stát především kulturním místem setkávání hledajících lidí. Má být dokladem toho, že každý byť i docela malý díl země může člověka upomínat na jeho pozemský úkol a návštěva v budované zahradě dvanácti smyslů může být svému návštěvníku znamením, že každý z nás je ve skutečnosti mikrokosmem, ve kterém se zrcadlí širý svět a že v každém z našich dvanácti smyslů má svůj díl též část hvězdného nebe.

Budovaná zelená střecha na sociálním zařízení je svou plochou sic jen drobným příspěvkem do společné péče lidí o vodu a péči o krajinu v městské zástavbě, ale v rámci vzdělávacího procesu ekologické výchovy může i jeden praktický příklad inspirovat víc, než rozsáhlé texty teorie. Vědomí důležitosti podobných vzdělávacích aktivit pro společnost je dokládána nejen příspěvkem dobrovolnických odpracovaných hodin členů a přátel Spolku SRDCEVČELE, ale také finanční podporou řady dárců, mimo jiné též odborem životního prostředí Magistrátu Hl. m. Prahy či Nadací Divoké husy, podporující projekty v sociální oblasti.

Překonání krizí současnosti je možné jen v pozitivním pohledu na budoucnost, kterou společně utváříme. I to se můžeme od včel naučit. A tmu i té nejčernější noci může proměnit i jen jedna jediná zapálená svíce. Vyrobte si ji z pravého vosku sami, třeba právě při vaší příští návštěvě včelího kruhového centra v ulici Stoliňská.

NEJBLIŽŠÍ AKCE ve Včelím kruhovém centru Stoliň, Praha 20 – Horní Počernice, naproti ZŠ Chvaly -Stoliňská 823/16

● SVĚTLO DO TMY! – výroba svíček ze včelího vosku na váš adventní stůl
KDY: 17. – 19. 11. 2020, 25.- 26.11. 2020, 9:00 – 20:00
Přijďte s námi oslavit Den boje za svobodu a demokracii a vyrobte si svíčky na váš adventní stůl. Kdykoli během těchto tří dnů můžete zažít omamnou atmosféru voskem a propolisem provoněné jurty, s poleny praskajícími v krbových kamnech.

Příspěvek na materiál dle množství a velikosti vyrobených svíček. Akce se uskuteční s respektem k aktuálním vládním opatřením, souvisejícím se zamezením šíření onemocnění COVID-19. Stále věříme a zázraky a těšíme se na viděnou.

● LÉČIVÉ DARY VČEL – kurz výroby léčivých substancí
KDY: v sobotu 21. 11. 2020, 11:00 – 16:00
Vyrobíte si základ své propolisové tinktury, propolisovou mastičku, motanou a máčenou svíčku ze včelího vosku. Pokud nám zbude čas a chuť, pustíme se i do voskovaných svačinových ubrousků ze včelího vosku.

Kurz má omezenou kapacitu 8 účastníků. Akce se uskuteční s respektem k aktuálním vládním opatřením, souvisejícím se zamezením šíření onemocnění covid-19.

KONTAKTY:

• Mgr. Martin Semerád, Ph.D
  martin.semerad@srdcevcele.cz
• Julie Včeláková
  julie.vcelakova@srdcevcele.cz
• https://srdcevcele.webnode.cz/kontakt/
• https://www.facebook.com/srdcevcele/
• sídlo Spolku SRDCEVČELE
  Nová Ves nad Popelkou 56, 512 71

„Na letošní konferenci WAZA opět rezonuje zejména náš ‚Návrat divokých koní‘, ale na takto významné ocenění jsme mohli aspirovat jen díky tomu, že in situ projektů realizujeme či podporujeme celou řadu,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Že jsme dnes vnímáni jako jeden z významných hráčů v této oblasti, je nejen zásluha pracovníků Zoo Praha a našich partnerských organizací téměř na pěti kontinentech, ale také všech, díky nimž můžeme na poli ochrany ohrožených druhů působit v takovém rozsahu. Chci proto nyní poděkovat především našim návštěvníkům a zřizovateli, kterým je hlavní město Praha.“

In situ projekty Zoo Praha jsou vedle sbírky „Pomáháme jim přežít“, č. ú. 43-6804660247/0100, kde se shromažďují prostředky od veřejnosti, financovány především z tzv. „Pětikoruny ze vstupu“.

„Z každého vstupu do Zoo Praha převádíme 5 Kč na projekty ochrany ohrožených druhů,“ vysvětluje náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček /STAN/. „Původně šlo o 1 Kč, ale jsme si vědomi, jak důležitá je ochrana biodiverzity a jak významnou roli v ní hrají zoologické zahrady. Souhlasili jsme proto s navýšením na 5 Kč, což v době normálního fungování Zoo Praha znamená každoročně sedm milionů korun na ochranu koní Převalského, goril nížinných, supů mrchožravých, gaviálů indických a celé řady dalších ohrožených druhů.“

WAZA Conservation Award je oceněním pro členské organizace WAZA za mimořádný přínos k ochraně biodiversity. Nominace má velmi přísná kritéria – instituce musí mít velmi kvalitní a komplexní ochranářské programy s jasně formulovanými cíli a zároveň vynikajícími výsledky. Musí dokonale naplňovat standardy WAZA a současně prokázat významnou aktivitu v oblasti ochrany in situ i ex situ a samozřejmě dbát na životní podmínky zvířat, jejich ochranu, udržitelnost životního prostředí či vzdělávání. Dosavadními držiteli WAZA Conservation Award jsou Zoo Zürich (2019), Taronga Zoo (2018), Monterey Bay Aquarium (2017) a Durrel Wildlife Conservation Trust (2016).

▪ Doprovodné foto: Zoo Praha se zasloužila o záchranu koní Převalského před vyhubením a úspěšně je vrací do přírody. Na nynější konferenci WAZA to ve své řeči kvitovala i představitelka OSN, ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek

Návštěvníci budou možná překvapeni, jak různorodé a důležité je pro přežití lidstva rostlinolékařství. Výstava na toto téma a v takovém rozsahu v České republice ještě nikdy nebyla. Do její přípravy se zapojilo mnoho vědeckých institucí a ústavů z resortu ministerstva zemědělství, takže se zde prezentuje řada pohledů na tento obor. Cílem je seznámit veřejnost srozumitelnou formou s rostlinolékařstvím.

Podle zprávy OSN přichází svět každoročně kvůli škůdcům a chorobám rostlin téměř o 40 % potravinářské produkce. Přitom rostlinolékařské zásahy a postupy se objevují stejně dlouho, jako existuje samotné zemědělství, tedy od neolitu. Jako vědní disciplína se však rostlinolékařství ustanovilo až ve druhé polovině 19. století. Jeho význam vzrostl v průběhu 20. století, společně s intenzifikací zemědělství. Výstava přiblíží, jak se vyvíjí nejen práce těchto odborníků, ale i jak se mění svět škůdců a chorob rostlin, ať už v důsledku klimatických změn, globalizace nebo zemědělských postupů.

Seznámí je také s ochranou kulturních rostlin a širokou škálou činností, které rostlinolékaři pro uchování jejich zdraví zajišťují a představí nejvýznamnější škůdce, choroby a plevele našich polí, luk nebo sadů. Ukáže, jak se za poslední dvě století proměnily postupy v ochraně rostlin: od čistě mechanických postupů ke stále bezpečnějším a specificky působícím chemickým látkám, které v posledních desetiletích doplňují šetrnější postupy integrované ochrany.

Rostliny nám dovolují dýchat a jsou hlavním zdrojem naší potravy, kvalita našeho života je přímo závislá na jejich zdraví. Jejich ochrana proto patří k nejdůležitějším tématům dneška. Stále se zvyšující nároky na výživu obyvatel planety budou z rostlinolékařství činit v budoucnosti zcela nepostradatelný obor. Rostoucí populace, stále větší adaptabilita a rezistence škůdců, ale také požadavky společnosti na stále kvalitnější a zároveň šetrnější produkci potravin představují výzvy pro světové zemědělství a rostlinolékařství.

Na výstavě návštěvníci najdou mimo jiné i rady a recepty, jak si vyrobit vlastní ochranné přípravky na přírodní bázi či jak chránit rostliny výsadbou jiných druhů. Vedle lektorských programů pro školy budou výstavu doprovázet vzdělávací programy, doprovodné výstavy, informační stanoviště, křty publikací i odborné přednášky, které muzeum připravuje ve spolupráci s partnery. Pravidelně jednou měsíčně mohou návštěvníci přímo na výstavě konzultovat své pěstitelské potíže s odborníky či testovat si své rostlinolékařské znalosti v soutěžích na sociálních sítích.

Odbornými partnery výstavy jsou Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Výzkumný ústav rostlinné výroby, poděkování za spolupráci patří České akademii zemědělských věd, České společnosti rostlinolékařské a České asociaci ochrany rostlin. Hlavním mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas.

„Pavilon hrochů je znovu otevřen a návštěvníci tyto pozoruhodné savce moho konečně obdivovat i při jejich pohybu pod vodou. Bohužel se však musíme obejít bez velké slavnostní akce, kterou bychom dlouhý a náročný proces rekonstrukce čistírny bazénových vod tohoto pavilonu uzavřeli,“ popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, „zmíněná čistička byla bohužel v minulosti, ještě za předchozího vedení zoo, špatně navržena. Jako by se zapomnělo, že hroch vyprodukuje denně asi 150 kilogramů trusu a moči. Jen pro ilustraci: Nově bylo instalováno cca 1 km potrubí a 70 kusů uzavíracích a regulačních ventilů. Filtrací nyní projde 360 kubíků vody za hodinu.“

A první dojmy z pohledu, který se již pravidelně naskytuje i návštěvníkům Zoo Praha, kteří mohli doteď navštěvovat pavilon ve zkušebním provozu, popisuje i náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček: „Měl jsem možnost vidět bazény v pavilonu před i po rekonstrukci a musím říct, že zlepšení je opravdu veliké. Návštěvníci, kteří se na hrochy přijdou podívat, je uvidí opravdu v čistém prostředí. Nyní je vidět obrovský posun po změně technologie filtrace vody.“

Milovníci hrochů budou mít možnost ve sváteční pondělí od 8 do 12 hodin sledovat i pravidelné živé vstupy v rámci Studia 6 na ČT24. „Chceme návštěvníkům ukázat maximum, i přesto, že si letošní Výroční slavnost nemůžeme užít naplno společně. Nabídneme pohledy do zákulisí i rozhovory s odborníky a v neposlední řadě představíme našeho nového hrošího samce Tchéca,” dodává ředitel Miroslav Bobek.

Hroší samec Tchéco přicestoval do Zoo Praha vloni v listopadu z francouzského safari Plaisance-du-Touch. Francouzští chovatelé ho pojmenovali Tchéco [čeko] na počest našeho státního svátku, protože se narodil 28. října. Letos mu tedy budou čtyři roky. Prozatím žije Tchéco odděleně od ostatních obyvatel expozice, tedy Marušky a Fandy.

Z programu Výroční slavnosti určené pro návštěvníky zoo bude zachována vernisáž venkovní výstavy „Fotím v Zoo Praha“, která proběhne od 13 hodin u Vzdělávacího centra v dolní části areálu. Tam ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek spolu s náměstkem primátora Petrem Hlubučkem také zhodnotí letošní hlavní sezónu v pražské zoologické zahradě. Celý program pak u občerstvení U Supa zakončí křest knihy „Supi v hotelu Continental“. Kmotry knihy se stanou chovatelé zvířat, kteří se starají o zvířecí literární hrdiny ve zmiňované knize. Budou jimi: vrchní chovatelka vodních ptáků Aneta Kratochvílová, vrchní chovatel slonů Martin Kristen a chovatel ďáblů medvědovitých David Vala.

Foto: Hroší samec přicestoval do Zoo Praha vloni v listopadu z francouzského safari Plaisance-du-Touch. Francouzští chovatelé ho pojmenovali Tchéco [čeko] na počest našeho státního svátku, protože se narodil 28. října. Letos mu tedy budou čtyři roky.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Odstěhovala se na venkov protože se v přírodě vždy cítila doma
„Baví mě hrabat se v hlíně. A taky to, jak lidé na venkově skoro všechno zužitkují. Soused nám dá vajíčka, a my mu vracíme skořápky. Příroda tady má takový ten koloběh. Když něco shnije, nevyhazujeme, ale zahrabu do země, zužitkuji. Strašně mě fascinuje, jak to funguje. I třeba to, že zasadím semínko a ono z toho vyroste něco užitečného“. Odpovídá paní Zedníčková na dotaz, proč si zvolila život na venkově a dodává: „Ještě se spoustu věcí učím, ale hrozně mě to fascinuje. Je to vlastně takový můj koníček. Snažím se zpátky naučit to, o co nás civilizace připravila, na co naše generace žijící ve městech už zapomněla.“

Lucie Zedníčková je proslulá tím, že dokáže ze semínek nebo pecek vypěstovat exotické rostliny. Prý zasadí každou pecku z ovoce, které sní. Známí si z ní utahují, že to, co vypěstuje každý, se jí nedaří, ovšem exotickým rostlinám se u ní daří.

„Vždycky, i když jsem bydlela v bytě, jsem měla k dispozici zahradu. Třeba na chalupě u našich. Od dětství mě bavilo různě experimentovat, pěstovala jsem kaktusy, kytičky… Pěstování zeleně mě vždycky přitahovalo. Kdysi jsme měli půdní byt, ve kterém sice bylo v létě příšerné horko, ale na druhou stranu se tam dařilo exotickým rostlinám. Po celém bytě se nám táhly liány. Dokonce jsem vypěstovala tahitskou vanilku!“ Říká s úsměvem.

Ekologie a ochrana přírody jsou její srdeční záležitost
Herečka je známá také svým přístupem k ekologii, zájmu o naší planetu. Naprosto nedokáže pochopit, jak může někdo úmyslně poškozovat přírodu, vyhazovat po lese odpadky.

„Nedávno jsem se tak zamyslela nad obdobím, které teď všichni prožíváme – myslím tím koronavirus. Jsem zvyklá na všem špatném hledat i něco dobrého. A v tomto případě se ukázalo, že tím, jak lidi necestovali do práce auty, omezila se vlastně veškerá doprava – včetně té letecké, továrny byly zavřené a spoustu škodlivin, které díky vymoženostem civilizace jdou do ovzduší, najednou nikdo nevypouštěl… Vlastně to má pozitivní efekt na očištění naší planety. A druhý efekt je ten, že i já jsem na čas přišla o práci a musela začít šetřit. Najednou jsem musela opravdu přemýšlet nad každou vyhozenou věcí, nad tím, jak hospodařím. Je mi líto se něčeho jen tak zbavovat, přemýšlím, jak cokoli zužitkovat.“ Přemýšlí zamyšleně nahlas.

Členství v porotě mezinárodního ekologického filmového festivalu Lucie Zedníčková vítá.
Není sice zanícený ekolog, nicméně je toho názoru, že je lidstvo s přírodou a zvířaty propojené.

„Jsem ráda, že mám možnost být letos v porotě MFF EKOFILM. Šířit informace o tom, proč je nutné chránit naší planetu nebo jak se k přírodě chovat, má smysl. Chtěla bych, aby si lidé uvědomili, že pečovat o naší planetu, o přírodu a chránit ji, je pro lidstvo nesmírně důležité. Jsme přece součástí přírody! Když vyhodíme někde nějakou plechovku nebo nějaký odpad do moře, ošklivě se nám to vrátí. Mě by nikdy nenapadlo se takhle chovat. A k tomu jsem i vedla svoje děti.“ Říká s nadšením.

„Planetu přece máme půjčenou, jsme tady na návštěvě a sdílíme ji se všemi bytostmi. To není jen náš monopol – a už vůbec ne náš majetek. Jaké připravujeme prostředí našim dětem? Kolik už vyhynulo zvířat kvůli naší bezohlednosti. A to není jedno. Biologický řetězec na sebe přeci navazuje. Naruší se rovnováha a ve finále to stejně odneseme my, lidi. Málokdo si asi uvědomuje, jak strašná katastrofa by přišla, kdyby vyhynuly včely… Tohle by se mělo ve škole učit. Děti by měly od malička poznávat, co naší planetě svědčí – a jak se k ní chovat.“ Varuje Lucie Zedníčková.

● Lucie Zedníčková je známá česká herečka. Vystudovala pražskou DAMU po maturitě na gymnáziu, poté hrála v Realistickém divadle, byla členkou souboru v Činoherním klubu, vystupovala s divadelní společností Háta. Na svém kontě má desítky televizních, filmových a divadelních rolí. Diváckou přízeň si získala v začátcích své kariéry filmy Kouř, Helimadoe nebo Saturnin. V současné době se svým partnerem založila divadelní spolek Z.L.O.M. Vaz. Prvním počinem tohoto spolku je komedie Smích zakázán. Lucie je známa svým environmentálním přístupem, lásce k přírodě a všemu živému.

Mezinárodní filmový festival MFF EKOFILM se uskuteční v Brně, ve dnech 14. až 17. října. A můžete se zde potkat nejen s herečkou Lucií Zedníčkovou, ale také s mnoha zajímavými lidmi z oblasti environmentální oblasti, shlédnou opravdu výjimečné filmy z celého světa, účastnit se besed či workshopů.

● Více informací o festivalu zde.

Stromovka: obora hodná králů
S rozlohou 92 hektarů se Stromovka řadí mezi největší a nejpopulárnější parky na území české metropole. Zelená oáza přístupná ze samotného středu Holešovic má za sebou spletitou historii, a v dnešní době platí za oblíbenou destinaci notorických vycházkářů, vášnivých sportovců, milovníků domácí i tropické flóry, i těch, které sem lákají hojné kulturní akce.

Veřejnost si přitom krás původní Královské obory může užívat až od roku 1804. Do té doby spadala do výhradního užívání královských vrstev českých zemí. Po Jagelloncích zde například zůstala dominanta areálu – novogotický místodržitelský letohrádek, dnes domov časopiseckých kolekcí Národní knihovny. Vzpomínkou na vládu habsburské dynastie je zase přes 400 let stará unikátní Rudolfova štola. Toto technické dílo zajišťuje dostatečný přítok vody a udržování hladiny v nejednom z rybníků na území obory. Park je ideálně situován v okolí mnoha dalších turisticky oblíbených atrakcí – na jednom konci jej ohraničuje areál holešovického Výstaviště a nedalekého Planetária hl. m. Prahy, na druhé straně vás uvítá triáda bran trojského zámečku, zoologické a botanické zahrady.

Občerstvit se můžete v restauraci Vozovna Stromovka. Legendární restaurace Šlechtovka dnes bohužel nefunguje, přesto k ní určitě zavítejte. Jedná se o architektonický skvost, a navíc její okolí v nedávné době prošlo zásadní rekultivací. Z popudu magistrátního odboru životního prostředí pod vedením radního a náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) zde vznikl nový, a na druhy velmi bohatý, parter. „Oválný květinový záhon před průčelím Šlechtovy restaurace je navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Jedná se o záhon kobercového typu s výsadbou letniček do podoby ornamentu, vycházejícího z historické předlohy. Květinové záhony západně od bývalého alpina jsou navrženy dle soudobých trendů. Jedná se o smíšené výsadby letniček,“ popisuje zásah náměstek.

Letná: monument dějin slavných i neslavných
Pražská Letná bude už navždy neodmyslitelně vepsána do moderních dějin našeho státu. Na pláni v sousedství zdejších sadů se totiž v roce 1989 začal psát příběh pádu autoritářského komunistického režimu. Samotný park má ale daleko starší historickou tradici sahající až do 19. století. Největší zásluhu na dnešní podobě parku měl bezpochyby František Josef Thomayer, český zahradní architekt a bratr slavnějšího lékaře. Ten vytvořil unikátní koncepci zámeckého parku, která byla dostatečně důstojná na to, aby mohla zdobit sousedství nově vybudovaného neorenesančního Letenského zámečku. V jeho těsné blízkosti dodnes najdete nejstarší dodnes dochovaný kolotoč v celé Evropě.

Na podobě Letenských sadů se ale významným způsobem podepsalo 20. století. Pražská Letná se v té době stala symbolem celého sovětského bloku, když zde vládní komunistická strana nechala zbudovat megalomanskou sochu vůdce SSSR Josifa Stalina. Pomník byl v roce 1962 odstraněn a po revoluci nahrazen obřím metronomem. Dodnes se ale tomuto prostranství neřekne jinak než „Stalin“. To se stalo oblíbeným místem setkávání pražské skate, hipster i alternativní scény.

Budoucnost tohoto jedinečného místa se ale loni ocitla v ohrožení. Důvodem byla nevyhovující statika, která zvýšila nebezpečí možného propadu podloží pod pomníkem. Magistrát se situaci rozhodl řešit, aby areál mohl nadále sloužit pro pořádání oblíbených kulturních akcí, navštěvovanými stovkami lidí. „Vybudovaly jsme podpěry kritických míst, kde se ukázaly slabiny. A tato místa se zpevnila pomocí kovových konstrukcí. Některá místa byla přebetonována a udělány byly také zátěžové testy,“ ujišťuje radní pro správu městského majetku Jan Chabr (TOP 09). Původní plány na umístění muzea totality do opraveného prostoru, zhatil starosta MČ Praha 7 Jan Čižinský.

Grébovka: vila s příchutí vinné révy
Kdo potřebuje narychlo uniknout do klidu z víru velkoměsta, často zavítá do Havlíčkových sadů. Tento park o rozloze cca 11 hektarů, známý pod familiárním názvem Grébovka, se rozpíná na pomezí tří pražských čtvrtí – Vinohrad, Vršovic a Nuslí.
Neorenesanční skvost – tak by se bez obav daly nazvat zahrady obepínající honosnou vilu, kterou zde nechal zbudovat pražský podnikatel Möritz Gröbe. V okolí objektu, dnes využívaného jako právnické školící středisko, se pořád něco děje. Okouzlující zázemí umělé jeskyně Grotta, přímo v epicentru celého areálu, vytváří impozantní koncertní stage.
Není překvapením, že se Grébovka opakovaně stává místem konání kulinářských festivalů či vinařských slavností. Opravdu totiž původně sloužila jako vinohrad, a na 2 hektarech z celkové rozlehy dodnes roste vinná réva. Rozhodně neprohloupíte, pokud zdejší produkty ochutnáte při posezení ve Viničním altánu nebo místním Café Pavilonu. Krom toho se zde rok, co rok konají slavnosti šumivého vína Prosecco.

Petřín: transcendentální zážitek na výstupu z lanové dráhy
Jak vypadá spojení klášterní zahrady a anglického parku? Přesvědčte se o tom sami návštěvou Petřínských sadů. Ty totiž vznikly právě odstraněním hranic mezi Seminářskou zahradou, kterou město odkoupilo od řádu bosých karmelitánů, a Zahrady Nebozízek, projektované již zmíněným zahradním architektem Thomayerem.
Výsledek? Rozsáhlý lesopark, při jehož procházení objevujete stále další a další církevní skulptury a památky. Jedná se o opravdu vhodné místo k meditaci, taková skutečná oáza čisté přírody nedaleko Pražského hradu a Strahovského kláštera.
Petřín platí za oblíbené výletní místo. Samotný zážitek začíná už pod samotným kopcem – málokdo odolá pokušení vyjet nahoru dodnes funkční lanovou dráhou z roku 1891. Ta jej dopraví přímo do hlavního traktu sadů – k pověstné Petřínské rozhledně, projektované po vzoru pařížské Eiffelovy věže, a Zrcadlovému bludišti, ve kterém se můžete přesvědčit, že na tom pořád nejste tak špatně, jak byste mohli být. Vystoupit ale můžete už v půli cesty – a občerstvit se ve zdejší restauraci Nebozízek.

Ladronka: klenot na výdrholci
Na rozdíl od všech výše zmíněných parků se Ladronka nachází mimo pražské centrum. Blízce sousedí jak s významným dopravním uzlem na Vypichu, tak největší českou fakultní nemocnicí v Motole. Srdcem areálu se stala usedlost, podle které dostaly nazýváme i přilehlé pozemky.
Zdejší panství má poměrně spletitou barvitou historii. Její kořeny sahají až do dob vlády Karla IV. Ladronka se poté dostala do soukromého vlastnictví – jejím majitelem se stal hrabě Filip Ferdinand de la Crone. Postupně byla domovem zájezdního hostince, pražské buňky řádu maltézských rytířů, ale ve smutné historické etapě i hromadného hrobu pro pohřbívání obětí středověkých morových ran.

V roce 1993 obsadili národní kulturní památku squateři. Situace se vyřešila až zásahem policejních sborů a dalších ozbrojených služeb. Od té doby Ladronka směřovala k rozsáhlé rekonstrukci. Tak se stala oblíbenou destinací turistů, cyklistů, bruslařů i běžců, pro jejichž potřeby zde byly vybudovány speciální okruhy a další sportoviště. Provedením areál poplatný moderní době byl mnohokrát oceněn i architektonickou veřejností. Ladronka mimo jiné v roce 2006 získala i titul Stavba roku.

Diváci, kteří mají zájem o vrácení vstupného můžou kontaktovat jednotlivá kina
(telefonické kontakty níže) nebo se osobně obrátit na pokladny kin.

Kontakty na festivalová kina:
Atlas – tel: + 420 222 312 737
Bio Oko – tel: + 420 233 382 606
Dox – tel: +420 295 568 123
Evald – tel.: +420 221 105 225
Kino 35 – tel.: +420 221 401 011
Lucerna – tel.: +420 224 216 972, +420 736 431 503
Městská knihovna – tel.: +420 222 113 425
Ponrepo – tel.: +420 778 522 708
Světozor – tel.: +420 224 946 824

Letošní motto dnes zahájeného již 22. ročníku Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět zní „Až naprší a uschne“. Vystihuje jednu z podstat klimatické změny – krajina v důsledku narůstajících teplot a špatného hospodaření neudrží vodu.

„Filmy (nejen) o klimatické krizi chceme ukázat globální rozměr celého problému, a především se zaměřit na jeho dopady na lokální úrovni. Naším cílem je nejen upozornit, ale i inspirovat k akci,“ vysvětluje ředitel festivalu Ondřej Kamenický. Jeden svět promítne 133 dokumentů ze 60 zemí a přiveze více než 130 filmových hostů.

Zahajovacím snímkem, který bude promítán dnes večer v pražském kině Lucerna, je Země medu. Mezinárodně oceňovaný dokument, který byl jako první dokument nominován na Oscara i v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, zachycuje život tradiční včelařky Atidže Muratové. Snímek nabízí pohled nejen na mizející řemeslo v dechberoucích scenériích hornaté oblasti Severní Makedonie, ale je i silným podobenstvím o stavu naší civilizace.

Od 6. do 14. března pak festival obsadí celkem osm pražských kin a již podruhé i Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích. Zde budou probíhat prohlídky projektů ve virtuální realitě, jejichž program je celý zaměřen na ekologii a přírodu. Diváci se tak z galerie mohou přenést do lesa, na poušť, na vrcholy ledovce, nebo nahlédnout do živoucí halucinace oživlé přírody, která vzniká po pozření halucinogenní drogy Ayahuasca. Celkovou atmosféru bude dokreslovat speciální přírodní instalace od studia Green Decor.

Jeden svět se věnuje ekologickým tématům takřka od svého založení, poslední tři roky mají filmy s touto tematikou své místo v kategorii Zemětaje. Právě ta se letos stala hlavní tematickou kategorií. Mimo tu festival obsáhne i každoroční tři soutěžní kategorie (Česká soutěž, Mezinárodní soutěž a Máte právo vědět) a dalších třináct tematických kategorií. Filmy z jednotlivých kategorií je možné vybírat na webových stránkách festivalu, kde lze program procházet také podle data a času promítání, nebo podle jednotlivých kin.

V exkluzivní premiéře uvede letos festival celkem 27 filmů (21 ve světové a mezinárodní premiéře, 6 v evropské). O nejlepší dokument v České soutěži bude usilovat celkem jedenáct filmů, z toho pět ve světové premiéře. Mezi ně patří snímek Apoleny Rychlíkové Češi jsou výborní houbaři, který okem mimozemské sondy sleduje klimatické změny v Česku. Klimatickou změnou a emocemi, které vyvolává převážně u žen, se zabývá v dokumentu Žal žen režisérka Andrea Culková. Portrét musherky Jany, která se vydává se psím spřežením na nejdelší závod v Evropě Finnmarksløpet představí film Lindy Kallistové Jablonské Psí láska.

Hlavní město Mongolska obývá v současnosti jeden a půl milionu lidí, polovina populace celé země. Jestli se padesátiletému Tumurbaatorovi, který sem přijíždí, splní sen o lepším životě uvidí diváci ve filmu Anji Sauvé Clubb Nomád ve městě. Jak využívá Putinovská garnitura odkazu Velké vlastenecké války, aby získala podporu obyvatel, sleduje režisér Dmitry Bogolyubov ve filmu Provinční městečko E.

Mimo to se na Jeden svět potřetí vrátí také program speciálních debat nazvaný Mluvící kino. Ten přiveze do Prahy odborníky z různých oblastí, kteří přednáškou doprovodí projekce vybraných filmů. O celosvětovém problému nedostupného bydlení bude diskutovat zvláštní zpravodajka OSN Leilani Farha. Klimatickou změnou se bude zabývat světoznámý oceánograf a profesor Stefan Rahmstorf. A bývalá ministryně zahraničí Švédska Margot Wallström pak promluví o tom, jaká je a jaká by měla být role žen v politice. Všechny debaty se konají v Kině 35 a budou simultánně tlumočeny z angličtiny do češtiny, tři z nich také do českého znakového jazyka.

Mezi hosty festivalu jsou nejen významní režiséři, jako například Feras Fayyad, který zasedne v Mezinárodní poradě a na festivalu představí i na Oscara nominovaný film Jeskyně, ale i protagonisté. Pofilmových debat se bude účastnit izraelská právnička bránící práva Palestinců Lea Tsemel, známý umělec Badiucao, který skrze svou tvorbu kritizuje totalitní režim Číny nebo dánský válečný fotograf Jan Grarup. Ten během festivalu zahájí v diváckém centru Tibet Open House svou výstavu.

Přístupnost festivalu pro diváky s postižením se za poslední tři roky stala naprostou samozřejmostí. Proto mají všechny dokumenty české titulky pro neslyšící a nedoslýchavé a to včetně dokumentů v českém znění. Festival promítne i 4 snímky s audiopopisem a připraví 3 relaxované projekce, jejichž uvolněnější aranžmá může vyhovovat zejména divákům s mentálním postižením nebo s obtížemi v soustředění. V neposlední řadě v maximální možné míře posílí přístupnost svých míst pro diváky na vozíku či jiným omezením pohybu.

Nejmenší diváci a jejich rodiče mohou také využít dětský koutek pro děti od tří let, který bude připraven v Městské knihovně na Praze 1. Otevřen bude každý všední den od 14:00 do 20:00, o víkendu už od 12:00. Vždy od pátku do neděle budou v dětském koutku probíhat filmové workshopy pro děti s lektory z organizace Free Cinema.

● Veškeré potřebné informace o festivalu naleznete zde

V Centru DOX bude promítnuto celkem 23 filmů, které byly vybrány na základě
tematických a dramaturgických souvislostí s dlouhodobým zaměřením Centra
DOX. Diváci budou mít příležitost zhlédnout jak klasické projekce, tak filmy ve
speciálním VR kině a kratší experimentální projekty v prostorách VR #DATAMAZE.

Centrum DOX je jediným festivalovým místem, kde bude představena rozsáhlá VR sekce. Ve speciálně uzpůsobeném VR kině bude promítnuto 7 filmů, které využívají VR technologie. Dalších 7 VR projektů o délce 5 až 20 minut experimentujících s novými technologiemi mohou diváci zhlédnout ve speciálně uzpůsobených kójích v prostoru VR #DATAMAZE, který kriticky reflektuje působení počítačové a internetové kultury na náš každodenní život. V prostorách auditoria bude promítnuto 9 celovečerních dokumentárních filmů. Po projekcích jsou plánovány diskuze s autory či protagonisty.

VR technologie představují nový atraktivní přístup k audiovizuálnímu zážitku a ovlivňují budoucí podobu dokumentárních filmů. Tvůrci snímků využívajících VR technologie divákovi nabízí prožitkové rekonstrukce, které mají zjednodušit proces poznávání. S pomocí nových atraktivních metod jej například vtahují do událostí z dějin planety Země (Oživlé muzeum s Davidem Attenboroughem) nebo ho uvádějí do šamanských vizí, které mohou přinést mentální uvolnění na hranici halucinace (Ayahuasca – psychedelická pouť).

Dramaturgický výběr celovečerních filmů promítaných v Centru DOX souvisí s jeho dlouhodobým zaměřením. Problematiku lidských práv a umění ve službách režimu reflektuje dokument Čínský umělec v exilu (12. 3. v 19.30) nebo Mai Khoi & The Dissidents (11. 3. v 20 h), který uvede bývalá popová hvězda z Vietnamu, dnes disidentka Mai Khoi. Snímek ukazuje její přerod z prominentní zpěvačky v odpůrkyni komunistického režimu, která upozorňuje na nesvobodu panující v zemi.

Vliv internetové kultury, sociálních sítí a umělé inteligence na soukromí či kognitivní funkce. Centrum DOX kriticky reflektuje v řadě svých aktivit. Zmínit lze dlouhodobý projekt #Datamaze či vzdělávací programy pro školy a skupiny Ty jsi obsah nebo Datový stín. Na neschopnost navazovat vztahy upozornila multimediální scénická kompozice divadelního souboru Farma v jeskyni s názvem Odtržení/Disconnected. Skupina zkoumala fenomén extrémní sociální izolace, v Japonsku známý jako hikikomori.

V rámci festivalu Jeden svět se toto téma odráží v německém dokumentu Ahoj, robote (10. 3. v 19.30). Dokument popisuje nový přírůstek v životě mladého Texasana a japonské starší dámy. Oba trpí samotou a oběma bude dělat společnost robot vybavený umělou inteligencí. Americký Lepší profil (7. 3. v 19.30). dává nahlédnout do života Austyna, který dospívá ve věku účtů na sociálních sítích. Jaký dopad mohou mít digitální technologie na integritu prastaré duchovní tradice buddhismu, ukazuje časosběrný portrét mladého mnicha z bhútánského kláštera Zazpívej mi (14. 3. v 19.30).

Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7 www.dox.cz

„Byli jsme informováni, že domácnosti v Praze 7 obcházejí osoby představující se jako technici, kteří vám jdou zkontrolovat slevy ve vyúčtování energií. Chceme občany varovat, že se jedná o podomní prodejce, kteří se vás budou snažit přimět, abyste uzavřeli smlouvu na dodávku plynu či elektřiny s jejich společností. Vzhledem k tomu, že je podomní prodej v celé Praze od roku 2015 zakázán, doporučujeme tyto osoby nevpouštět do domácnosti a rozhodně jim nic nepodepisovat,“ uvedla radní Prahy 7 Hana Třeštíková (PRAHA 7 SOBĚ)

Praha 7 se v posledních třech letech intenzivně angažuje v boji proti nekalým obchodním praktikám. Kromě zákazu podomního prodeje se městské části podařilo vytlačit ze svého území podvodné předváděcí akce pro seniory.

Co dělat, když…
se ve vašem domě nachází podomní prodejce
● upozorněte jej na zákaz podomního prodeje
● informujte majitele domu
● ve spolupráci s dalšími nájemníky jej vykažte z objektu
● v případě, že tak neučiní, kontaktujte Městskou policii hl. m. Prahy nebo Policii ČR

Výjimku představují velmi lehké plastové odnosné tašky o tloušťce stěny do 15 mikronů, které jsou nezbytné z hygienických důvodu nebo jsou poskytovány jako prodejní obal pro volně ložené potraviny (například pečivo, zelenina) v případě, že jejich použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami.

Obchodníci musejí „igelitky“ zpoplatnit nikoli jen symbolicky, ale účtovaná cena musí prokazatelně pokrýt jejich náklady. Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů.

§ 3 (3) Plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou tašku. Zák. č. 477/2001 Sb., o obalech

Česká obchodní inspekce, která má také dohlížet na dodržování této povinnosti, chce spotřebitele i podnikatele na novelu raději upozornit dopředu, aby byli řádně informováni. Žádné masivní kontroly zaměřené na nabízení těchto plastových tašek počátkem roku ČOI neplánuje, nicméně v rámci běžných kontrol začnou inspektoři postupně sledovat i dodržování této nové povinnosti.

Vinice sv. Kláry se od ostatních pražských vinic v mnohém liší. Mezi její hlavní přednosti patří ideální poloha v trojské kotlině, vhodné mikroklima a podloží zaručující dobrou úrodu i vysokou kvalitu hroznů. Zároveň patří mezi nejstarší vinice v Praze, její vznik se odhaduje až do dob vlády Václava II. „Jsme jednou z mála botanických zahrad na světě, která má vlastní produkční vinohrad takového rozsahu. Tím je naše vinice opravdu jedinečná. Návštěvníci se zde o víně dozvěděli mnoho zajímavých informací, našli tu naučnou stezku vinaře, prezentaci jednotlivých odrůd i způsobů pěstování vinné révy a nechybí ani historický vinný lis. “ informoval Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy a dodává: „Oslavy vinobraní k vinici neodmyslitelně patří a mají zde mnohaletou tradici. Věřím, že i letošní ročník se vydařil a návštěvníci vinice sv. Kláry odhalili mnohá její kouzla.“

Na co se mohly návštěvníci vinobraní těšit?
Připravena je široká nabídka vín z vinice sv. Kláry včetně zdejších šampionů – vín oceněných na odborných vinařských soutěžích. Nenechte si ujít například Rulandské modré rosé 2016, vítěze kategorie růžová vína a klarety v Národní soutěži vín pro vinařskou oblast Čechy 2017, a Rulandské modré – výběr z hroznů 2012, vítěze kategorie červených suchých a polosuchých vín na soutěži Král vín 2016.

Dále se představilo například mělnické vinařství Vondrák, vinařství Maděřič z Moravského Žižkova, vinařství Konečný z Čejkovic, vinařství Pavel Binder z Rakvic, společnost a vinařství Víno Hruška a vinařství Hrabal z Velkých Bílovic.

Nechyběl ani bohatý hudební doprovodný program. Zatímco v sobotu si na své přijdou zejména milovníci žánru country, v neděli se vinicí budou linout tóny tradičních cimbálovek a staropražských písniček. Milovníky jazzu potěší skupina J. J. Jazzmen, která po oba dny zahraje v prostoru Ornamentální zahrady.

Ani ti nejmenší návštěvníci se během vinobraní nenudily . Byla pro ně připravena představení Petrpaslíkova divadla a divadélka Romaneto. Od pracovníků botanické zahrady se se děti dozvěděly zajímavosti ze života rostlin. Užívaly si také zábavné a zajímavé aktivity ve stánku Primy ZOOM (malování na obličej, velké pexeso, velké puzzle, twister aj.) a těšily se i na vodní bar firmy Pražské vodovody a kanalizace.

Návštěvníci se dozvěděli, jak vzniká místní víno díky speciálním prohlídkám s degustací. Průvodce provedl expozicí výroby vína, prozradí mnohé zajímavosti ze zákulisí a na závěr nabídnul dva vzorky místních vín. Prohlídky probíhaly po oba dny v následujících časech 12.00, 14.00 a 16.00 hodin, od 13.00 hodin proběhla prohlídka v anglickém jazyce.

Šli jsme pěšky, takže před nádražím /když jste k němu obráceni zády/ se vydáme doleva a sledujeme červenou značku. Ta nás vede po silnici a mezi domy a tratí, později odbočuje do zeleně. Výběh není na značce označen, ale po chvilce narazíme na věž, která původně sloužila převážně dětem coby klouzačka a prolézačka a vyšplháme na podestu věže. Z ní lze krásně sledovat stádo divokých koní i samotných klisen s mláďaty, za nimi pak jsou vidět i zubři a pratuři.

Při trošce štěstí se přiblíží se zvědavostí až k ohradě a vyhlídkové věži. Unikátní pohled na tato divoká zvířata se lidem v Česku nenaskytl po celá staletí. Byli jsme zde v tomto zimním období, na jaře a v létě to jistě bude ještě krásnější zážitek.

Tato nestátní rezervace vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá. Nasazená divoká zvířata zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Divocí koně, zubři a pratuři kteří patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byli na kontinentu vyhubeni člověkem. S obnovou těchto chovů ve volné přírodě se v Česku začalo koncem ledna 2015. Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo do rezervace z Velké Británie, kde přežili v drsném horském prostředí Exmooru v Británii. Šest praturů, pět jalovic a jeden býček byli přivezeni do rezervace v říjnu 2015 z nizozemské organizace Tauros Foundation. Zubři v milovické rezervaci pocházejí z polských chovů.

▪ Vyhlídka usnadní nerušené pozorování divokých zvířat

▪ I cyklisty zde čekají zajímavé trasy

Po červené značce můžete pokračovat dál do Mordových roklí, nebo se vrátit zpět do města, projít si ho, či se zastavit na oběd a kávu v některé z restaurací. Nám byla doporučena restaurace U Farkašů, kde opravdu dobře vaří a je nedaleko nádraží.

Pokud putujete s dětmi či vnoučaty, je zde možnost navštívit zábavný park Miraculum. Najdete zde lesní hřiště, zoo, obří trampolíny, houpačky, lanová centra, podzemní chodby a prolézačky. Tak hurá do přírody.