Jarní trhy Jedličkova ústavu

Základní škola při Jedličkově ústavu v Praze 2 vás srdečně zve na Jarní trhy,
které se konají ve středu 25. března 2026 od 14:15 hodin.

Přijďte strávit příjemné odpoledne a podpořit dobrou věc.
Na trzích si budete moci prohlédnout a zakoupit originální výrobky vytvořené klienty ústavu –
těšit se můžete zejména na krásné keramické a textilní výrobky.

Vaší návštěvou podpoříte šikovné tvůrce a jejich práci.

Akce se uskuteční na adrese:
V Pevnosti 13/4, Praha 2 – Vyšehrad

Vstup na akci je zdarma.

Těšíme se na vaši návštěvu!

Jarní trhy – 25. 3. od 14:15
Přijďte podpořit klienty Jedličkova ústavu a pořídit si originální keramické a textilní výrobky.

Aktualizováno k 6. 3. 2026

Superdávku mají dosavadní příjemci sociálních podpor dostávat nově od srpna 2026 místo původně plánovaného května. Změnit se má také životní minimum – pro jednotlivce z 4860 na 5500 Kč a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 Kč.

Kdy začne superdávka a kdo ji dostane

První výplaty nové dávky státní sociální pomoci („superdávky“) se podle novely očekávají od srpna 2026. Nárok na dávku se bude posuzovat podle příjmů domácnosti, nákladů na bydlení, majetkových poměrů a počtu členů domácnosti.

novely očekávají od srpna 2026. Nárok se bude posuzovat podle příjmů domácnosti, nákladů na bydlení a dalších faktorů.

Superdávku mají dosavadní příjemci sociálních podpor dostávat nově od srpna 2026 místo původně plánovaného května. Změnit se má také životní minimum – pro jednotlivce z 4860 na 5500 Kč a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 Kč.

Úprava životního minima je důležitá pro posuzování nároku na řadu sociálních dávek. Podle novely se změny mají promítnout až od října 2026. Posuzování nároku jednotlivých členů domácnosti na superdávku se má zavést až v červnu 2028.

Co se mění u superdávky a životního minima

Co je superdávka

Takzvaná superdávka, kterou zavádí zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, postupně nahrazuje několik dosavadních sociálních dávek a má zjednodušit systém podpory pro domácnosti s nízkými příjmy.

Superdávka je nová dávka státní sociální pomoci, která má sjednotit dosavadní systém podpory do jedné dávky a zjednodušit podávání žádostí i posuzování nároku.

Jaké dávky superdávka nahrazuje

Superdávka postupně nahrazuje tyto čtyři dosavadní dávky:

• přídavek na dítě,
• příspěvek na bydlení,
• příspěvek na živobytí,
• doplatek na bydlení.

Kdo může mít na superdávku nárok

Na superdávku mohou mít nárok domácnosti s nízkými příjmy, jejichž příjmy a majetkové poměry podle zákona č. 151/2025 Sb. nepostačují k pokrytí základních životních potřeb a nákladů na bydlení.

Při posuzování nároku se hodnotí zejména:

• příjmy domácnosti,
• náklady na bydlení,
• majetkové poměry domácnosti,
• pracovní aktivita členů domácnosti,
• počet osob a dětí v domácnosti.

Příklad domácnosti: kolik může superdávka činit

Výše superdávky závisí na příjmech domácnosti, nákladech na bydlení a počtu jejích členů. Přesná částka se vždy posuzuje individuálně.

Příklad: Domácnost tvořená jedním rodičem a dvěma dětmi s nízkým příjmem může získat podporu na živobytí, část dávky na bydlení a podporu na děti. Celková výše podpory se může pohybovat v řádu několika tisíc korun měsíčně podle konkrétní situace domácnosti.

Bonus za aktivitu: co může hrát roli v roce 2026

Princip je jednoduchý: při výpočtu dávky se nemá započítávat celý příjem z práce, ale jen jeho část. Důchod se započítá celý, ale výdělek z brigády nebo zaměstnání jen částečně. Díky tomu může aktivní senior získat o něco vyšší podporu než ten, kdo má stejný příjem jen z důchodu.

Nebojte se o své úspory

U superdávky se v praxi řeší i otázka majetku a úspor. Konkrétní parametry majetkových podmínek se mohou měnit podle legislativního vývoje, proto je dobré brát starší návrhy jen jako orientační. Vždy rozhoduje aktuálně platné znění pravidel a individuální posouzení domácnosti.

Pokud si nejste jistí, co se do posouzení zahrnuje, ověřte si postup v Klientské zóně Jenda nebo přímo na Úřadu práce – vyhnete se zbytečným omylům a doplňování dokumentů.

Kdy se začne vyplácet

Zákon o dávce státní sociální pomoci je účinný od 1. října 2025. Přechod do nového systému ale probíhá postupně.

Podle aktuální novely se první výplaty pro dosavadní příjemce očekávají od srpna 2026 místo původně plánovaného května. Změny životního minima se mají nově promítnout od října 2026.

Co se mění přehledně

Kde o dávku požádat

O dávku státní sociální pomoci („superdávku“) se žádá prostřednictvím Úřadu práce České republiky. Podává se jedna žádost za celou domácnost a podat ji může zletilý člen domácnosti.

Důležité upozornění

Nárok na dávku se vždy posuzuje individuálně. Samotný nízký příjem ještě automaticky neznamená, že nárok vznikne. Rozhodující jsou vždy konkrétní podmínky domácnosti podle zákona.

Často kladené otázky

Kdy začne superdávka platit?

Zákon je účinný od 1. října 2025, ale první výplaty pro dosavadní příjemce se po novele očekávají od srpna 2026.

Které dávky superdávka nahrazuje?

Postupně má nahradit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Kdy se změní životní minimum?

Podle aktuální novely se mají změny životního minima promítnout od října 2026.

Bonus za aktivitu: co může hrát roli v roce 2026

Od roku 2026 se připravuje změna v systému státní sociální pomoci označovaná jako „superdávka“. Jejím cílem je, aby se lidem vyplatilo zůstat aktivní a případně si k důchodu přivydělat.

Princip je jednoduchý: při výpočtu dávky se nemá započítávat celý příjem z práce, ale jen jeho část. Důchod se započítá celý, ale výdělek z brigády nebo zaměstnání jen částečně. Díky tomu může aktivní senior získat o něco vyšší podporu než ten, kdo má stejný příjem jen z důchodu.

Nebojte se o své úspory

U superdávky se v praxi řeší i otázka majetku a úspor. Konkrétní parametry majetkových podmínek se mohou měnit podle legislativního vývoje, proto je dobré brát starší návrhy jen jako orientační. Vždy rozhoduje aktuálně platné znění pravidel a individuální posouzení domácnosti.

Pokud si nejste jistí, co se do posouzení zahrnuje, ověřte si postup v Klientské zóně Jenda nebo přímo na Úřadu práce – vyhnete se zbytečným omylům a doplňování dokumentů.

Zdroje informací

• zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci,
• Ministerstvo práce a sociálních věcí,
• Úřad práce České republiky.

Redakčně upraveno. Aktualizováno: březen 2026.

Aby bylo snazší si udělat představu, přinášíme orientační modelové situace, se kterými se úřady setkávají nejčastěji.

Senior žijící sám v nájemním bytě

Starší člověk, který bydlí sám a má nižší důchod, patří mezi nejčastější žadatele. Nájem a energie tvoří velkou část jeho příjmů. Příspěvek může pokrýt část nákladů a výrazně ulevit rozpočtu.

Senior ve vlastním bytě

Mnozí lidé se domnívají, že příspěvek je jen pro nájemníky. Není to pravda. Nárok může vzniknout i vlastníkům bytů, pokud jsou jejich náklady na bydlení vysoké – započítává se fond oprav, energie i služby.

Manželé v důchodu

Domácnosti, kde žijí dva senioři, mají často vyšší společné příjmy, ale také vyšší výdaje. Posuzuje se proto vždy celá domácnost a její celková finanční situace.

Domácnost s rostoucími náklady na energie

V posledních letech se stále častěji řeší situace, kdy příjmy zůstávají podobné, ale výdaje na energie výrazně rostou. Právě v těchto případech může příspěvek pomoci překlenout náročné období.

Novinka, která může hrát roli: „bonus za aktivitu“

Od roku 2026 se připravuje změna v systému státní sociální pomoci, které se někdy říká „superdávka“. Jejím cílem je, aby se lidem vyplatilo zůstat aktivní a případně si k důchodu přivydělat.

Princip je jednoduchý: při výpočtu dávky se nemá započítávat celý příjem z práce, ale jen jeho část. Důchod se započítá celý, ale výdělek z brigády nebo zaměstnání jen částečně. Díky tomu může aktivní senior získat o něco vyšší podporu než ten, kdo má stejný příjem jen z důchodu.

Proč se částka nedá určit dopředu

Neexistuje univerzální suma, kterou by dostal každý. Výše podpory se počítá individuálně a ovlivňuje ji více faktorů najednou – výše příjmů, náklady na bydlení, počet osob v domácnosti i místo, kde senior žije.

Má smysl žádost podat, i když si nejste jistí?

Mnoho seniorů o příspěvek nepožádá jen proto, že si myslí, že na něj nedosáhnou. Ve skutečnosti může nárok vzniknout i v situaci, kdy důchod není úplně nízký, ale výdaje na bydlení jsou vysoké.

Vyplatí se proto zjistit podmínky, poradit se na úřadě a případně žádost podat. Posouzení je vždy individuální.

FAQ – nejčastější otázky

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?

Obecně domácnost, které po zaplacení uznatelných nákladů na bydlení nezůstává dost prostředků – typicky pokud náklady přesahují 30 % příjmů.

Počítá se důchod do příjmů?

Ano. Do příjmů se obvykle započítávají všechny pravidelné příjmy domácnosti včetně důchodu.

Musím mít v bytě trvalé bydliště?

V praxi je trvalé bydliště (resp. užívání bytu jako hlavního bydliště) velmi důležité. Pokud chybí, bývá to častý důvod zamítnutí.

Jak dlouho trvá vyřízení žádosti?

Záleží na kompletnosti dokladů a vytíženosti ÚP. Nejčastěji proces urychlí, když jsou hned dodané všechny přílohy.

Kde a jak žádost podat?

Na Úřadu práce – osobně nebo online (Klientská zóna Jenda). Vždy se připravte na doložení příjmů a nákladů domácnosti.

Příspěvek na bydlení patří mezi nejčastější podpory, na které mohou mít senioři nárok… Přesto o něj mnoho lidí nepožádá – často proto, že si myslí, že na něj nedosáhnou, nebo se obávají složitého vyřizování. Ve skutečnosti může pomoci výrazně snížit měsíční výdaje za nájem, energie i služby. Vyplatí se proto vědět, kdo má na příspěvek nárok a jak o něj požádat.

Kdo může příspěvek získat

Nárok vzniká tehdy, když náklady na bydlení tvoří velkou část příjmů domácnosti. Nejčastěji se týká seniorů s nižšími příjmy, kteří bydlí sami. Přitom není rozhodující, zda jde o nájemníky, nebo vlastníky bytů. Pomoc může získat i domácnost, kde se výrazně zvyšují náklady na energie.

Nehodnotí se pouze výše důchodu. Posuzují se také skutečné výdaje za bydlení a počet lidí, kteří v domácnosti žijí. Právě kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, zda nárok vznikne.

Co se započítává do nákladů

Do výpočtu vstupují především pravidelné výdaje spojené s bydlením – nájem nebo fond oprav, zálohy na elektřinu a plyn, teplo, voda a další služby. Výše příspěvku se proto může výrazně lišit podle konkrétní situace i místa bydliště.

Jak požádat – krok za krokem

Shromážděte doklady

• doklad o výši důchodu
• smlouvu k bydlení
• přehled nákladů na energie a služby

Podejte žádost

• osobně na úřadu práce
• online přes identitu občana
• poštou

Vyčkejte na vyřízení
Úřad posoudí příjmy i náklady a rozhodne o výši podpory.

Pravidelně dokládejte změny
Pokud se změní výdaje nebo příjmy, je nutné to nahlásit.

Na co si dát pozor

Řada žádostí bývá zamítnuta kvůli drobným formálním chybám. Typicky chybí některý z dokladů, údaje nejsou aktuální nebo žadatel změny včas nenahlásí. Vyplatí se proto vše pečlivě zkontrolovat a v případě nejistoty se obrátit na pracovníky úřadu nebo požádat o pomoc rodinu.

Kolik může příspěvek dělat

Výše podpory je vždy individuální. U některých seniorů jde o stovky korun měsíčně, jinde o tisíce. Záleží především na nákladech na bydlení, příjmu domácnosti a velikosti obce. Právě proto má smysl žádost alespoň zvážit.

Mýty, které seniory často odrazují

Mezi lidmi stále přetrvává představa, že příspěvek je určen jen pro nájemníky nebo pro ty s velmi nízkým důchodem. Ve skutečnosti mohou nárok splnit i vlastníci bytů a celý proces není tak složitý, jak se na první pohled zdá.

Proč se vyplatí to řešit

Náklady na bydlení patří mezi největší položky rodinného rozpočtu. Příspěvek může pomoci snížit finanční zátěž, zvládnout růst cen energií a udržet si stabilní bydlení. Důležité je jediné – není automatický. Kdo o něj nepožádá, ten ho nedostane.

V dalším článku se podíváme na konkrétní situace seniorů – kdy nárok vzniká nejčastěji, kolik může činit a jak se liší podle typu bydlení.

V dalším článku se podíváme na konkrétní situace seniorů – kdy nárok vzniká nejčastěji, kolik může činit a jak se liší podle typu bydlení.

Kolik bude základní a procentní část důchodu

• Důchod tvoří dvě části: základní a procentní.
• Základní výměra bude nově 4 900 Kč, což je o 240 Kč více než letos.
• Procentní výměra, která odráží počet odpracovaných let a výši odvodů, vzroste o 2,6 %.

Průměrný starobní důchod tak v roce 2026 stoupne na přibližně 21 840 Kč.

Modelový příklad

Nejvíce si polepší lidé, kteří mají nejnižší důchody – tam bude zvýšení opravdu výrazné.

A kolik přidají vám?

• Pokud například pobíráte 20 000 Kč měsíčně, od ledna 2026 dostanete zhruba o 639 Kč více.
• Z toho 240 Kč připadne na zvýšení základní části a 399 Kč na valorizaci podle odpracovaných let.

Spočítejte si, o kolik se vám důchod zvýší

Níže najdete interaktivní kalkulačku, která vám během chvilky propočítá, jak se navýšení dotkne právě vašeho důchodu. Stačí zadat částku, kterou pobíráte nyní.

Minimální důchody porostou nejvíce za mnoho let

Reforma přináší výrazné navýšení nejnižších důchodů. Nově musí celkově dosahovat alespoň 20 % průměrné mzdy.

Od ledna 2026 tak bude:

Minimální starobní důchod a invalidní důchod III. stupně: 9 800 Kč (dosud 5 430 Kč).
Invalidní důchod II. stupně, vdovský a vdovecký: 7 350 Kč.
Sirotčí důchod: 6 860 Kč.
Invalidní důchod I. stupně: 6 534 Kč.
Toto zvýšení platí pro všechny současné i nové důchodce.

Předčasné důchody

Předčasní penzisté si přilepší pouze o zvýšení základní části, tedy o 240 Kč. Procentní část se jim začne valorizovat až po dosažení řádného důchodového věku.

Konec dopisů o valorizaci. Změna přijde už letos

Od 1. ledna 2026 přestane ČSSZ automaticky posílat papírové oznámení o zvýšení důchodu. Stát tím ušetří miliony korun a zároveň přechází na modernější elektronickou komunikaci.

Jak oznámení nově dostanete?

• Do datové schránky: pokud ji máte.
• Na ePortálu ČSSZ: po přihlášení (např. bankovní identitou). Oznámení si můžete zobrazit, uložit nebo vytisknout.
• Na přepážce: na kterékoliv správě sociálního zabezpečení vám výpis zdarma vytisknou – nejdříve v lednu.

Kdo dostane papírový dopis i nadále?

Pouze ti, kteří si do 30. září 2025 výslovně požádali o listinnou podobu. Dopis jim přijde na přelomu roku, ale poštovné bude strženo z první lednové splátky důchodu. Dodatečné přihlášení už nebude možné.

Co je příspěvek na bydlení?

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, která pomáhá s úhradou výdajů spojených s užíváním bytu nebo domu. Mezi tyto náklady patří zejména nájemné, energie a služby. Hypoteční splátky se do nákladů na bydlení nezapočítávají.

Nárok na příspěvek mají všechny domácnosti, které na bydlení vynakládají více než 30 % svého příjmu. To znamená, že šanci na přiznání dávky mají častěji lidé bydlící v nájmu. Podrobnosti o podmínkách nároku naleznete v příslušných materiálech MPSV.

Vyplácení příspěvku a administrativní postup

Příspěvek na bydlení je vyplácen vždy zpětně – například příspěvek za listopad obdržíte v prosinci. Tento systém pomáhá předcházet mezerám v platbách, jelikož mezi jednotlivými čtvrtletími může trvat až tři týdny, než dojde k přepočtu dávky na základě doložených dokumentů.

Zvýšení normativních nákladů v roce 2025

Zatímco v roce 2024 normativní náklady na bydlení zůstaly nezměněné nebo dokonce klesly, nová vyhláška MPSV přináší jejich mírné zvýšení. To znamená, že někteří příjemci mohou v roce 2025 dosáhnout na vyšší příspěvek, zejména pokud jejich skutečné náklady na bydlení převyšují normativní hodnoty. Nové normativy mohou rovněž ovlivnit výši nezabavitelné částky, která musí zůstat dlužníkům z jejich příjmů.

Sloučení dávek od července 2025

Tradiční příspěvek na bydlení by měl být poskytován pouze do konce června 2025. Od července by měl být nahrazen novou dávkou státní sociální pomoci, která sjednotí přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Nárok na tuto dávku bude podmíněn majetkovým testem.

Zda však návrh projde celým legislativním procesem a jaké bude jeho konečné znění, zůstává zatím nejisté.

Hlavní nevýhody spoření na důchod se státním příspěvkem:

Nízké výnosy: Spoření na důchod prostřednictvím státního příspěvku může nabízet nižší výnosy než jiné investiční možnosti a to způsobuje nedostatečné úspory na důchod.

Inflační riziko: Státní příspěvek na spoření na důchod často nedokáže adekvátně zohlednit inflaci, což vede k poklesu reálné hodnoty úspor v průběhu času.

Nemalé poplatky za vedení účtu: Penzijní společnosti a investiční fondy účtují poplatky za správu účtů spojených s důchodovým spořením, což snižuje celkový výnos z investic.

Omezená flexibilita: Spoření na důchod se státním příspěvkem podléhá určitým omezením a pravidlům, což může omezit flexibilitu při řízení vlastních peněz a investic.

Riziko politických změn: Státní podpora důchodového spoření může být citlivá na politické změny a reformy, což může mít dopad na výši příspěvků a podmínek spoření na důchod.

Tyto faktory by měly být brány v úvahu při rozhodování o tom, zda spoření na důchod se státním příspěvkem je pro konkrétního jednotlivce nejlepší možností pro zabezpečení důchodu.

Jak se finančně zabezpečit na důchod

Existuje několik alternativ k výše popsanému ne příliš výnosnému způsobu zabezpečení na stáří svěřením časti peněz ke zhodnocení peněžním ústavům a bankám. A to z důvodů relativně nízkých úroků, které mnohdy nepokrývají všudypřítomnou inflaci. Některé z níže uvedených jsou bezpečnější, jiné rizikovější.

Investice do nemovitostí:
Z těch bezpečnějších můžeme jmenovat zejména investování do nemovitostí. Tato forma uložení peněz na důchod může být jednou z možností diverzifikace portfolia a zabezpečení pravidelných příjmů z pronájmů nebo prodejů nemovitostí.

Investování do nemovitostí je zajímavou alternativou k tradičnímu spoření na důchod. Jedná se o dlouhodobou investici, která může nabídnout pravidelný příjem z pronájmů nebo výnos z prodeje nemovitostí v budoucnosti.

Rizika:
Volatilita trhu: Hodnota nemovitostí může kolísat v závislosti na aktuální situaci na trhu nemovitostí, což může záporně ovlivnit celkový výnos z investice.

Prázdné nemovitosti Při střídání nájemníků a vyhledání nových, mohou znamenat ztrátu příjmu z pronájmů, což může negativně ovlivnit finanční stabilitu. Pro klidné spaní, se nabízí možnost svěření nemovitosti do správy firem, které zajistí pravidelný příjem z nájmu po dobu trvání smlouvy za fixní procenta. Současně si účtuji 15-17%

Nicméně nemovitosti vyžadují pravidelnou údržbu a opravy, což může zvýšit náklady spojené s investicí.

Investice do akcií a dluhopisů:
Investice do akcií a dluhopisů může nabídnout vyšší výnosy než tradiční spoření na důchod. Důležité je však provést důkladný průzkum možností. Zejména se zdržet investování s finančními poradci a firmami, které nabízejí nezvykle vysoké zhodnocení, na trhu působí nezvykle krátkou dobu a mají špatnou reputaci.

Akcie představují podíl v podniku, zatímco dluhopisy jsou dluhové cenné papíry, které slibují pravidelné platby úroků.

Pokud zvolíme investovat do diverzifikovaného portfolia akcií které minimalizuje riziko u některého z bankovních ústavů, je důležité prověřit jejich podmínky a smlouvy. Zejména podíl banky na výnosech, době trvání smlouvy i možnosti sankcí za předčasné ukončení závazku.

Rizika:
Hodnota akcií a dluhopisů může kolísat v závislosti na stavu ekonomiky a finančních trhů, což může vést k ztrátám.

Specifická rizika společností: Investice do jednotlivých akcií může být spojena s rizikem neúspěchu nebo problémů konkrétních společností.

Ztráta hodnoty: V případě některých dluhopisů může dojít k ztrátě hodnoty v důsledku změn v úrokových sazbách nebo platební neschopnosti emitenta. Státní dluhopisy však bývají proti těmto rizikům lépe zabezpečené, avšak poskytují nižší výnos.

Soukromé podnikání:
Zahájení vlastního podnikání nebo práce na volné noze může být pro některé lidi atraktivní možností, jak si zajistit příjem i po dosažení důchodového věku.

Rizika:
Podnikatelská nejistota: Podnikání je spojeno s rizikem neúspěchu a nejistoty trhu, což může mít dopad na příjem z podnikání.
Finanční riziko: Spuštění vlastního podnikání vyžaduje obvykle určitou finanční investici a může být spojeno s rizikem finančních ztrát.

Odkládání finančních prostředků na zabezpečení důchodu:
Lidé si také vytvářejí své vlastní spoření na důchod pomocí investování do rozličných finančních produktů, jako jsou indexové fondy, penzijní připojištění nebo soukromé penzijní plány.

Příprava na stárnutí:
Kromě finanční přípravy je důležité také zvážit opatření ke zlepšení celkové kvality života v důchodovém věku, jako je udržování dobrého zdraví, aktivního životního stylu a sociálních vazeb.

Každá z výše uvedených možností zajištění na stáří má své vlastní výhody a nevýhody. Proto je důležité pečlivě zvážit své možnosti a přizpůsobit je svým individuálním potřebám a cílům pro zabezpečení důstojného stáří.

Ráda se seznámím s názory čtenářů na důležité dané téma. Napište mi prosím co Vám v článku chybí a jak jste zabezpečení důstojného stáří řešili Vy.

Vaše

.

Originální řešení vymysleli Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta – zakladatelé firmy Senlife. Přišli s inovativním řešením: přeměňují zanedbané historické budovy, jako jsou zámky a kláštery, na moderní domovy pro seniory. Tento koncept nejen obnovuje dřívější nádheru a význam těchto míst, ale zároveň poskytuje bezpečné a komfortní bydlení pro starší generace.

Jedním z příkladů je bývalý augustiniánský klášter v Mělníku, jehož historie sahá až do 13. století. Tato budova a přilehlý areál, které dlouhá léta chátraly, v roce 2020 zakoupila firma Senlife. Během pouhých deseti měsíců prošly rozsáhlou rekonstrukcí a proměnily se v moderní domov pro 130 seniorů.

Zakladatelé firmy, Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta, se rozhodli využít klášterního areálu právě kvůli jeho historické hodnotě a potenciálu poskytnout skvělé prostředí pro život seniorů. Cílem nebylo jen vyhovět stále rostoucí poptávce po ubytování pro seniory, ale také vytvořit místo, kde se budou senioři cítit jako doma.

Pokoj na přání

• Jeden z pokojů.

Ministr kultury, Martin Baxa, projevil zájem o tento projekt a proto 22. března domov Senlife v Mělníku navštívil. Během návštěvy ho zaujala kombinace moderního a historického vybavení domova, které poskytuje pohodlné a příjemné prostředí pro jeho obyvatele. Na chodbách jsou starožitná křesla či stolky, v pokojích moderní polohovací postele a nábytek dle přání klienta.

„Navštívili jsme zhruba 50 domovů pro seniory po celém Česku. Viděli jsme, že není příliš časté, aby měli senioři vlastní vybavení v pokoji. Pro nás to je ale samozřejmost, aby si každý zabydlel pokoj podle svého vkusu. Však je to jeho domov,“ vysvětlil ministrovi kultury Lukáš Drásta.

• Vhodným cvičením snížili v SeniorCentru Šanov pády klientů
• V SeniorCentrech pomáhají léčit zvířecí přátelé
• Čeští senioři nesportují. Nad 55 let se pravidelně hýbe jen každý pátý

---

Další projekty pokračují

Senlife se nezaměřuje pouze na jednu lokalitu. Úspěšný koncept z Mělníku Senlife zopakovali v dalším památkovém objektu. Letos na jaře otevřeli domov seniorů v zámeckém areálu v Tmani u Berouna, a další 3 domovy budují.

„Náš nejnovější projekt je rekonstrukce barokního zámku v Mladé Vožici na Táborsku. Stejně jako u předchozích projektů i tentokrát se snažíme zohlednit požadavky památkářů. Rozhodně nechceme žádné radikální změny, které by byly na úkor vzhledu památkového objektu. Vždy se snažíme o maximální respekt k historické budově, ale potřebujeme, aby byla funkční pro specifické potřeby seniorů,“ vysvětluje Tomáš Eckschlager.

Respekt k památkám

Jejich práce získala uznání v různých soutěžích, což potvrzuje jejich inovativní přístup k obnově historických památek a poskytování moderních sociálních služeb pro seniory. Tento projekt tak slouží nejen k obnově a zachování kulturního dědictví Česka, ale i k vytvoření lepších životních podmínek pro starší občany.

Ocenění jednotlivců

Ocenění Pečující roku se uděluje jednotlivcům, kteří se významně angažují v péči o seniory, osoby s hendikepem nebo dlouhodobě nemocné členy svých rodin či blízkého okolí. Cílem ocenění je zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti a hodnotě neformální péče a podpořit ty, kteří se této náročné a často nedoceněné činnosti věnují. Nominace jsou otevřeny od 1. března do 30. dubna 2024 prostřednictvím on-line formuláře na webových stránkách www.pecujiciroku.cz. Zde jsou k nalezení další důležité informace týkající se nominace a průběhu ocenění.

Nominujte ve vybraných kategoriích

Nominujte ty, kteří si svou obětavostí, pečovatelským přístupem a lidskostí zaslouží uznání a poděkování. Nominovat svého favorita může kdokoliv z celé České republiky, a to v několika kategoriích, které reflektují různé aspekty neformální péče.

Hlavní programové bloky letošního ročníku budou zaměřeny na témata “Podpora ohrožených skupin”, “Co trápí současné rodiny?” a “Rodina a vzdělání”. Partnery konference jsou Krajský úřad Kraje Vysočina, Magistrát města Jihlava a Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Nepřehlédněte

● Ukrajinci doplní nedostatek pracovníků v sociálních službách
● V sociálních službách se zvyšuje počet chybějících pracovníků
● Úhradová vyhláška od ledna umožní zvýšit ceny sociálních služeb

Již tradičně budou ceny Pečující roku předány na konferenci Fórum rodinné politiky, která letos proběhne ve dnech 6. – 7. června v Jihlavě. Konference je pravidelnou platformou pro odbornou i veřejnou diskusi o rodinné politice a nabízí prostor pro sdílení zkušeností a osvětu v oblasti podpory rodin a neformální péče.

● Informace k ceně Pečující roku 2024: www.pecujiciroku.cz
● Informace ke konferenci Fórum rodinné politiky 2024: www.forumrodina.mpsv.cz]]> https://www.seniorclub.cz/ukrajinsti-uprchlici-vratili-do-rozpoctu-dvojnasobek-davek/ Sun, 25 Feb 2024 11:30:37 +0000 https://www.seniorclub.cz/?p=7507 Od počátku ruské agrese na Ukrajině zaujala Česká republika jasné stanovisko, kterým je poskytnutí potřebné pomoci a podpory lidem, kteří u nás hledají útočiště. Dva roky pomoci ukrajinským uprchlíkům v datech MPSV: do
rozpočtu přispěli dvojnásobek toho, kolik stála humanitární dávka

Dlouhodobá strategie podpory ukrajinských uprchlíků sehrála důležitou roli v procesu jejich adaptace a pracovní aktivitě. Podle PAQ Research tři čtvrtiny práce schopných, v Česku pracují. Z dat MPSV pak vyplývá, že na odvodech a daních přinesli do rozpočtu více, než stát vydal na humanitární dávku.

Momentálně u nás pracuje asi 118 tisíc osob a 63 % z nich tvoří ženy. Uprchlíci často pracují na pozicích s nízkou kvalifikací, což je třeba vnímat i v kontextu struktury poptávky na trhu práce. Poměr uprchlíků pracujících na nízkokvalifikovaných pozicích se příliš nemění. Je to jedna z oblastí, které se potřebuje MPSV, podle ministra resortu Mariána Jurečky, věnovat.

Výdaje státu na podporu uprchlíků představují především nouzové ubytování a sociální dávky, konkrétně humanitární dávka a příspěvek pro solidární domácnost. Ten byl vyplácen do loňského srpna. Naopak v příjmech do státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistné zahrnuto také DPH a spotřební daň.

Pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly

Data Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jasně ukazují, že hlavně díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci. Ta se v loňském roce téměř srovnala. Výrazně posílily příjmy, zejména pak z odvodů na pojistné. Nyní uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají.

„Příchozí z Ukrajiny pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak pracovní uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i jejich spotřeba, přináší desítky miliard do našeho státního rozpočtu,“ doplnil ministr
Jurečka.

Z dat PAQ Research z ukrajinského panelu, na kterém MPSV od začátku spolupracuje a pomohlo ho vytvořit, také vyplývá, že již tři čtvrtiny domácností uprchlíků mají své hlavní zdroje příjmů ze zaměstnání. Přibližně pětina osob s dočasnou ochranou pobírá částečné dávky také od ukrajinského státu.

V červenci 2024 výrazně vzroste příspěvek na péči ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím poslanecký pozměňovací návrh zákona o sociálních službách, který předkládá skupina koaličních poslanců.

O zvýšení příspěvku na péči v posledních měsících probíhaly na ministerstvu práce a sociálních věcí velmi intenzivní debaty s odborníky a hledala se také shoda na koaliční úrovni. Ve finále se podařilo najít cestu, jak příspěvek na péči velmi výrazně zvýšit téměř ve všech stupních, a to od července tohoto roku. Ve finále bude vyčleněna ještě vyšší částka, než jakou navrhovala opozice.

„Celkové náklady na toto zvýšení dosáhnou 7,05 miliard korun ročně. Jsme si vědomi velkého významu této formy pomoci, a proto ještě více peněz dostanou lidé s úplnou závislostí, kteří nevyužívají pobytové služby. Umožní jim to tak lepší péči v jejich domácím prostředí,“ zdůraznil ministr Jurečka.

Podle ministra Jurečky je toto navýšení příspěvku na péči, zejména pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti, důležitým krokem správným směrem.

Související:

● V sociálních službách se zvyšuje počet chybějících pracovníků
● Ukrajinci doplní nedostatek pracovníků v sociálních službách
● Systém dlouhodobé péče v České republice je neudržitelný

„Je ale třeba mít stále na paměti, že mezi námi žijí tisíce lidí, kteří i nadále budou potřebovat více pomoci druhých, než kolik si budou moci z příspěvku na péči dovolit. Proto budeme nadále spolupracovat s MPSV na nastavení co nejspravedlivějšího, individualizovaného systému, který pomůže těm, kteří to potřebují nejvíc,“ upřesňuje Štěpán Lohr, zástupce ředitele obecně prospěšné společnosti Asistence, která dlouhodobě usiluje o zlepšování podmínek pro život lidí s postižením.

Pro osoby s postižením, které využívají osobní asistenci v rozsahu větším než 80 hodin měsíčně, byl loni určen také speciální dotační titul, který jim pomohl s financováním těchto služeb. S dotací se s mírnými úpravami počítá i v letošním roce. MPSV se situací těchto lidí dlouhodobě zabývá a spolupracovalo třeba na tvorbě dokumentu Pátý stupeň.

Jak přesně od 1.7. 2024 příspěvek na péči poroste:

Zdroj: MPSV

Podle ministra je v oblasti sociálních služeb, stejně jako v dalších odvětvích, nedostatek lidských zdrojů. Jako jedno z možných řešení navrhuje identifikaci a oslovení ukrajinských uprchlíků, kteří by mohli vyplnit personální mezery v oblasti zdravotních a sociálních služeb. Přiznává však, že existují překážky v oblasti vzdělání, jeho uznávání a také jazykové bariéry, na kterých se právě snaží pracovat.

Psali jsme

● V sociálních službách se zvyšuje počet chybějících pracovníků
● Systém dlouhodobé péče v České republice je neudržitelný
● Na dostupnost sociálních služeb v krajích dá Evropa 6,6 miliard
● Úhradová vyhláška od ledna 2023 umožní zvýšit ceny sociálních služeb

Ministr poukázal na skutečnost, že ukrajínští uprchlíci již nyní pracují v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví, a to i v odvětvích, kde je dlouhodobý nedostatek pracovníků. Považuje Českou republiku za nejúspěšnější zemi v adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků díky účasti celé společnosti a firem. Jurečka zdůrazňuje, že 123 000 uprchlíků aktivně přispívá na pracovním trhu a na místech, kde je těžké najít trvalé obsazení pracovníků.

Oznámení o valorizaci zasílaná tradiční poštou obdrží následující skupiny příjemců:

• Důchodci, kteří pobírají hotovostní důchod prostřednictvím České pošty.
• Osoby pobírající důchod současně s jiným druhem důchodu nebo speciálním příspěvkem.
• Příjemci dílčího důchodu.
• Důchodci s platbou do zahraničí.
• Sirotčí důchod vyplácený pro více sirotků.
• Důchodci, jimž je vyplácen důchod na účet zařízení sociálních služeb.
• Důchodci s exekuční srážkou nebo vyplácením do vězeňského zařízení.
• Ti, kteří pobírají slovenský dorovnávací příspěvek.
• Osoby, které dosáhnou věku 85 let v lednu 2024.

Pro majitele datových schránek pro fyzické osoby bude oznámení o valorizaci zasláno jako příloha datové zprávy. Obdržení oznámení buď poštou, nebo prostřednictvím datové schránky, je garantováno nejpozději v den výplaty důchodu.

Snížení počtu tištěných valorizačních oznámení o 1,7 milionu kusů přinese úsporu nákladů na materiál, tisk a poštovné ve výši téměř 45 milionů Kč. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) též nabízí možnost dodatečně požádat o tištěnou verzi oznámení o valorizaci.

Jak postupovat, pokud klient s elektronickým oznámením nesouhlasí

Pokud klient neobdrží valorizační oznámení prostřednictvím České pošty, protože pobírá pouze jeden druh důchodu s výplatou na účet, a přesto by ho potřeboval v papírové podobě, ČSSZ nabízí tři možnosti, jak o něj od 2. 1. 2024 požádat:

1. Vyplnit jednoduchý formulář na webových stránkách ČSSZ, kde zadá své rodné číslo.*
2. Kontaktovat call centrum ČSSZ na čísle 800 050 248, vybrat možnost „valorizační oznámení“ a zadat své rodné číslo.*
3. Osobně navštívit libovolnou okresní správu, kde bude oznámení o valorizaci vytisknuto na počkání.
* V těchto případech bude tištěné valorizační oznámení zasláno přibližně do 14 dnů na adresu evidovanou u ČSSZ.

Interní rozhraní aplikace je aktuálně v provozu pro Kontaktní místo pro bydlení, a v první polovině následujícího roku plánují rozšířit funkcionalitu i pro externí uživatele, tedy občany. Občané tímto získají přístup k jejich Kartě klienta, plánování péče, správu dokumentů a další interakce prostřednictvím elektronických formulářů.

V rámci projektu CaseMan vznikl i podrobný Katalog služeb, který shromažďuje informace o organizacích poskytujících sociální péči, včetně kontaktů a popisu poskytovaných služeb. Pracovníkům to umožňuje lépe plánovat adekvátní pomoc v souladu s potřebami klienta.

Kromě toho byly vypracovány modelové životní situace, které slouží klientům k navigaci a poskytují jim přehled o možnostech péče a pomoci od relevantních organizací.

● Pacientům poskytují podporu a porozumění pacientské organizace

V soutěži Chytrá města získala Praha 7 první místo v kategorii Projekt pro město do 50 tisíc obyvatel. Zástupci městské části vyjádřili radost z tohoto ocenění a plánují další rozvoj aplikace. To zahrnuje integraci dalších vnitřních procesů úřadu a rozšíření na další skupiny uživatelů, včetně sociálních pedagogů a bytových komisí. V soutěži Chytrá města získala Praha 7 první místo v kategorii Projekt pro město do 50 tisíc obyvatel.

Zástupci městské části vyjádřili radost z tohoto ocenění a plánují další rozvoj aplikace. Ten zahrnuje integraci dalších vnitřních procesů úřadu a rozšíření na další skupiny uživatelů, včetně sociálních pedagogů a bytových komisí. Finančně byl projekt podpořen z rozpočtu MHMP v rámci výzvy „Projekty ICT Smart Cities“. Na vývoji aplikace dle požadavků odboru sociálního začleňování MČ Praha 7 se podílela firma Meta IT.

Úvodní foto: Cenu pro vítězný projekt Chytrá města 2023 si za Prahu 7 převzali (zleva) radní Jakob Hurrle, vedoucí odboru sociálního začleňování, Kateřina Laskovská, odborná referentka pro elektronickou aplikaci, Petra Oliva Novotná a Radim Lokos ze spol. Meta IT. Foto: MČ Praha 7

Respondentů, kteří upozornili na nedostatek zaměstnanců, bylo 59 %. Nejvíce chybí pracovníci v sociálních službách, tedy pečovatelé a pečovatelky (konkrétně 1 305), následují další profese jako zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese), sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese, ale i pedagogičtí pracovníci.

„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ podotýká Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Pokud srovnáme počty chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, nejvíce pracovníků chybí poskytovatelům sociálních služeb v Hlavním městě Praze (307, resp. 420), Středočeském (282, resp. 387) a Jihomoravském (273, resp. 374) kraji.

Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém (71, resp. 98), Karlovarském (75, resp. 103) a Jihočeském (84, resp. 115) kraji.

Cílem průzkumu také bylo zjistit, kolik lidí z Ukrajiny je zaměstnáno v sociálních službách. Z výsledků vyplývá, že v sociálních službách pracuje zhruba 1 000 Ukrajinců, což představuje přibližně 1 % zaměstnanců v sociálních službách.

Z těchto 1 000 pracovníků jich je 44 % v tzv. režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany tedy stále existuje.

„Segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím. V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba 11 milionů zaměstnanců, což představuje 5 % veškeré pracovní síly (pro porovnání v zemědělství pracují 2 %).

Psali jsme

● Systém dlouhodobé péče v České republice je neudržitelný
● Na dostupnost sociálních služeb v krajích dá Evropa 6,6 miliard
● Úhradová vyhláška od ledna 2023 umožní zvýšit ceny sociálních služeb

Nedostatek pracovníků trápí i Evropu

Za posledních 10 až 15 let vzniklo 2 miliony nových pracovnách míst. Dle odhadů evropské asociace European Ageing Network aktuálně v Evropě chybí až 1 milion pracovníků a evropská strategie péče (EU Care strategy), která byla zveřejněna Evropskou komisí v loňském roce uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků,“ dodává Jiří Horecký.

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let hledají a diskutují. Východisko nebude jednoduché realizovat, ani se nenajde rychle.

„Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat tzv. nenárokové složky mezd a platů (osobní ohodnocení, odměny apod.), než tomu bylo v minulosti“. Vysvětluje Jiří Horecký a doplňuje:

„Dále je to snižování fyzické a duševní zátěže, s čímž souvisí i více pracovníků na 1 klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách“.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR realizovala dotazníkové šetření ve dnech 17.–31. října 2023, přičemž získala odpovědi od 677 zařízení sociálních služeb.

Dlužníci České správy sociálního zabezpečení se budou moci v průběhu letošního léta zbavit svých neuhrazených závazků vůči státu, aniž by museli platit penále nebo exekuční náklady.

Vláda 25.01.2023 schválila návrh zákona, který to umožní za podobných podmínek, jako tomu bylo v případě Milostivého léta I a II. Podobný systém bude platit také v souvislosti s daňovými dluhy. Cílem je umožnit, aby se zbavili dluhů i fyzické a právnické osoby, jejichž pohledávky jsou vůči správě sociálního zabezpečení vymáhány v rámci tzv. správní exekuce. Ta je v podmínkách ČSSZ nejčastější. Pouze zlomek pohledávek řeší soudní exekutoři, na které se odpuštění exekučních nákladů nevztahuje.

„Mluvíme o mimořádném odpouštění penále, při kterém využijeme naše zkušenosti s předchozím Milostivým létem I a II. U nich byly ale poměrně striktní podmínky a vztahovaly se pouze na pohledávky vymáhané soudními exekutory. Navíc se pojistné milostivé léto týká i právnických osob,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podminku je vznik dluhu před 30. 9. 2022

Podmínkou odpuštění penále a exekučních nákladů je uhrazení dlužného pojistného, které k 30. 9. 2022 účetně evidovala příslušná správa sociálního zabezpečení.  Dluh musí být uhrazen nejpozději do 30. 11. 2023, případně v dohodnutém splátkovém režimu.

„Datum 30. září loňského roku jsme zvolili proto, abychom omezili určité spekulace. Někteří dlužníci by totiž mohli účelově své dluhy nesplácet. Na konci září ještě totiž záměr zrealizovat pojistné milostivé léto nebyl veřejně známý,“ zdůvodnil ministr.

Psali jsme:

● Lidem v dluhové pasti nabízí bezplatnou pomoc Červené sluchátko

Náklady soudních exekutorů se neprominou

Odpuštění exekučních nákladů se nevztahuje na případné náklady soudních exekutorů, kterých má být minimum. Ale jen na náklady správ sociálního zabezpečení, které souvisely s vymáháním dluhů. Podle údajů ČSSZ by se toto mimořádné odpuštění mělo týkat zhruba 715 tisíc fyzických osob a 262 tisíc právnických osob, u nichž už bylo zahájeno vymáhání. Prominuté penále by mohlo dosáhnout částky ve výši 17,5 miliardy korun.

Ministr doplnil, že v řadě případů jde o penále, u kterého je pravděpodobné, že by nebylo uhrazeno ani v rámci exekuce. Mezi lidmi, kteří do pojistného milostivého léta spadají, bude také spousta velmi malých dlužníků. Klíčové je především to, aby lidé vyřešili svůj dluh na sociálním pojištění.

Vláda dnes schválila také návrh zákona z gesce Ministerstva financí, který podobným způsobem umožňuje lidem zbavit se dluhů na daních u Finanční správy.

Novela úhradové vyhlášky, která stanovuje maximální platby za jednotlivé služby od klientů sociálních zařízení, bude platit od začátku ledna 2023. MPSV novou vyhlášku schválilo tento týden. Úhrady se zvyšují většinou o desetikoruny.

V případě klientů, kteří jsou odkázáni na služby v rozsahu více než 80 hodin měsíčně, zůstanou některé úhrady na stejné úrovni jako doposud. Nová vyhláška poskytovatelům vykompenzuje mimo jiné rostoucí náklady, se kterými se v poslední době potýkají.

Zvýšení cen nebude povinné

Vyhláška promítá růst nákladů do maximálních denních částek úhrad za stravu a ubytování, do zvýšení maximální hodinové úhrady za poskytnutou péči a do zvýšení sazby za dílčí činnosti v rámci pečovatelské služby.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)oznámil, že skutečná výše úhrady od klientů nemusí dosahovat maximální sazby. Jde o možnost, nikoliv o povinnost. „Poskytovatelé sociálních služeb podle našich zkušeností přihlížejí také k individuálním možnostem klientů,“ připomněl ministr.

Navýšení úhrad je nezbytné především s ohledem na růst cen. Celková výše nákladů sektoru sociálních služeb za dobu, po kterou se neměnila výše maximálních úhrad, stoupla ze 49 miliard korun (v roce 2019) na více než 80 miliard korun (odhad roku 2022).

Růst provozních nákladů je vidět především u pobytových sociálních služeb. V letošním roce náklady narostly o desítky procent a poskytovatelé odůvodněně varují, že by již nemuseli být schopni zajistit své fungování.

Novela vyhlášky má zachovat ekonomickou dostupnost pro klienty.

Jde převážně o seniory, jejichž příjmy narostly letos celkem třikrát, dohromady v průměru o 16,2 %. „Značná část z nich si tak zachová kupní sílu srovnatelnou s rokem 2021,“ připomněl ministr.

Stále půjde o výrazně „dotované“ ceny, což je zjevné například na maximální úhradě za kompletní oběd, která bude stanovena ve výši 105 korun, tedy pod průměrnou tržní cenou, která se dnes pohybuje zhruba na 150 korunách.

● Posudkovým lékařům mají pomáhat odborní zdravotničtí pracovníci
● Individuální rozpočty pro spravedlivé příspěvky na péči nevyhovují

Klientům v dlouhodobé péči se ceny nezvýší

U klientů, kteří jsou odkázáni na služby v rozsahu nad 80 hodin měsíčně, některé úhrady zůstanou zcela nezměněné. Jde především o lidi se zdravotním postižením, kteří chtějí žít nezávisle. Jim i po novele úhradové vyhlášky zůstanou sociální služby dostupné jako dosud.

Hranice 80 hodin péče za měsíc zohledňuje potřeby rodin pečující o lidi náročné na péči. Ti nečerpají tak vysoký počet hodin péče (ale obvykle více než 80 hodin/měsíc) a zbytek příspěvku je využit na zabezpečení péče rodinou. Proto je hranice nastavena právě na 80 hodin měsíčně.

Zůstává navíc zachován zákonem stanovený minimální zůstatek z příjmu klienta, proto ani na lidi s nižšími důchody nebude mít změna zásadní dopad.

*Jde o služby osobní asistence, pečovatelské služby, průvodcovské a předčitatelské služby, podporu samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, sociálně terapeutické dílny a služby sociální rehabilitace.

Zdroj TZ MPSV

V rámci výzvy bude možné podporovat sedm druhů sociálních služeb. Půjde o azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace (mimo pobytovou formu), intervenční centra, osobní asistence, podporu samostatného bydlení a sociálně terapeutických dílen.

„Uplynulé období bylo pro sociální služby velkou zatěžkávací zkouškou, musely se vypořádat s nedostatkem financí a v poslední době i s růstem nákladů. Možnost čerpání evropských peněz je proto v současné době velmi vítaným zdrojem financování,“ vyzdvihl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zjednodušená administrace
Oproti minulému programovému období bude u výzvy Zajištění dostupnosti sociálních služeb mnohem jednodušší vykazování (tzv. jednotkové). Pro každý druh sociální služby byla stanovena částka potřebná pro dosažení „jednotky“.

U pobytových sociálních služeb se jedná o náklady na lůžko za měsíc, u ambulantních a terénních sociálních služeb jde o náklady na úvazek sociálního pracovníka za měsíc. Nebude tedy již nutné dokládat jednotlivé účetní doklady, ale budou proplaceny prostředky podle vykázaného počtu lůžek nebo úvazků.

Čtěte také

● Ministrův poradní tým pro přípravu důchodové reformy zahajuje činnost
● Systém dlouhodobé péče v České republice je neudržitelný
● Nová Mapa podpory pro pečující o seniory v celé České republice

Celkem bude na aktivity věnované sociálnímu začleňování a boji proti chudobě v období 2021-2027 vyčleněno přes 18 miliard korun. Jedním z realizovaných projektů v minulém období byl projekt obecně prospěšné společnosti Mezi proudy. Projekt byl zaměřen na pomoc lidem z ubytoven a azylových domů, kteří usilují o standardní bydlení. Příběh pana Filipa, který měl dlouhodobé problémy s bydlením, můžete zhlédnout zde

Aktuální informace o této a dalších výzvách jsou dostupné spolu se všemi nezbytnými dokumenty pro žadatele a příjemce v rámci programu zde

Nastupující ministr však nebude zapomínat ani na dlouhodobé palčivé problémy naší společnosti a péči o lidi s handicapem nebo ty, kteří si sami nedokáží pomoci. Ze všeho nejdříve však chce urychleně a adresně pomoci lidem, které postihl pád dodavatelů energií.

Marian Jurečka má se sociálněprávní agendou letité zkušenosti. „Problematiku Ministerstva práce a sociálních věcí dlouhodobě sleduji a několik let ji z pozice poslance legislativně navrhuji či připomínkuji. Čtyři roky jsem působil v komisi pro sociální oblast na kraji a jsem také dlouholetým členem Charitní rady, navíc jsem v posledním volebním období předložil desítky pozměňovacích návrhů a novel zákonů, které spadají do této agendy,“ uvedl předseda lidovců.

Nově jmenovaný ministr také nastínil svou představu důchodové reformy, která má více zohlednit výchovu dětí. „Děti jsou základním pilířem pro naši společnost a my musíme umět jejich výchovu ocenit. Není možné, aby pečující rodiče byli „trestaní“ nižším důchodem za to, že se starali o potomky a investovali do nich nejen svůj čas a energii ale také nemalé peníze“. Vysvětlil ministr Jurečka

Podle nového ministra by rodiče, kteří vychovali dvě a více dětí a měli průměrné příjmy, tak mohli počítat s důstojným důchodem v budoucnu. „Člověk, který z nejrůznějších důvodů děti nemá a nemá tím pádem ani pravidelné výdaje na jejich výživu a výchovu, by měl tyto uspořené prostředky přesměrovat na podporu zajištění se ve stáří, například formou spoření,“ vysvětlil Jurečka s tím, že stát tento typ spoření musí podporovat.

„Moje politika na ministerstvu práce a sociálních věcí by měla být sociální, ne socialistická. Chci podpořit rozvoj sociálních služeb, protože obyvatelstvo stárne a bez sociálních služeb se jednoduše neobejdeme. Chtěl bych se také zaměřit na sociální podpory, například příspěvek na péči, minimální mzdu, a minimální důchod se zavedením jeho automatické valorizace,“ uzavřel Jurečka.

● Kdo je Marian Jurečka se dozvíte zde

„Narozdíl od sendvičové generace produktivního věku, sendvičový senior se již potýká s problémy týkající se této věkové skupiny,“ vysvětluje Lenka Špaková, koordinátorka projektu Centra pro rodinu a sociální péči (dále CRSP) „Senioři jako sendvičová generace.“

Senioři jako sendvičová generace?
Pečující senior patří do skupiny osob, která řeší problémy sendvičové generace. Do těch spadá například nedostatek času, vyčerpání, stres a podobně. Dále to jsou problémy neformálně pečujících, což je nedostatek ocenění, riziko sociálního vyloučení, psychických potíží, náročnost péče a další. Zároveň se u těchto lidí objevují problémy spojené s mladším seniorským věkem, jako jsou zdravotní obtíže, pokles fyzické výkonnosti, odchod do důchodu a snížení příjmu.

„Sendvičový senior rovněž řeší otázky spojené s rolí prarodiče a vztahem s vnoučaty, na které jim nezbývá tolik času,“ doplňuje koordinátorka projektu, jehož cílem je pomáhat pečujícím starším 60 let.

Jak to všechno zvládnout?
Nejdříve je potřeba si přiznat, že je to často problém a že není ostuda to nezvládat. I motto CRSP zní: „V této životní fázi je všeho moc. Nevědět si rady není známka selhání. Požádat o pomoc je v pořádku.“

Pamatujme na „princip přežití“: při problému musíme nejprve nasadit dýchací masku sobě, teprve poté druhým. Pokud to jde, je určitě přínosné kontaktovat další příbuzné a pokusit se péči o seniora rozdělit. Domluvit se na tom, jak se všichni mohou na péči podílet – nákupy, vaření, doprovody k lékaři, vyřizování úředních záležitostí, obstarání hygieny, návštěvy, finanční podpora apod. „Zkrátka pokusit se delegovat úkoly i na další osoby,“ shrnuje Lenka Špaková.

Čtěte také

● Systém dlouhodobé péče v České republice je neudržitelný
● Péči o dlouhodobě nemocné zpřístupní novela zákona

Potom je důležité myslet také na sebe. Což je opravdu obtížné, protože chybí čas i energie. Ale bez toho to zkrátka nejde a riziko, že člověk vyhoří, je vysoké. Proto je potřeba dopřát si čas pro sebe, své koníčky, odpočinek, nabrat energii a sílu. Vyžaduje-li to situace, nebát se vyhledat odbornou pomoc – poraden, sociálních služeb a jiných organizací.

„Je dobré zvážit, jaký typ pomoci je v dané situaci potřeba, jestli potřebujete pomoc pro sebe, pro seniora, o kterého pečujete nebo například pomoc v domácnosti,“ radí dále koordinátorka projektu.

Je důležité si uvědomit, že se pečující nezříká své role, i když využije pomoci sociálních služeb. Obsah a forma péče se v tomto případě mění, ale péče jako taková by neměla úplně vymizet. Můžeme si to představit v ideálním případě tak, že pečujícímu odpadají právě ty každodenní úkoly a povinnosti, a zbývá více času na to být prostě spolu, povídat si, sdílet apod.

Ani sendvičová generace není nezničitelná a má své limity
Pečující by měl vždy zvážit své vlastní síly. Péče o druhé je náročná. Nese s sebou omezení a nároky nejen na pečujícího, ale na celou rodinu. Ať už se jedná o bydlení, finance, časovou, psychickou a fyzickou zátěž, obtíže spojené s poskytováním zdravotní péče apod. Zjištění, že se o starší rodiče nejsme schopni postarat doma, může být pro všechny rána. A to jak pro seniora, tak pro jeho děti. Ale stává se to a pečující by si neměli nic vyčítat.

Autorka: Mgr. Lenka Špaková

V Česku dnes máme 2,4 milionu lidí ve věku 65+, v roce 2050 jich podle předpokladů má být kolem 3 milionů. Cílem materiálu je připravit státní správu, samosprávy, zaměstnavatele i celou společnosti na tento demografický trend.

„Stárnutí společnosti nemá být strašákem, ale výzvou a příležitostí pro celou společnost, jak využít potenciál lidí ve vyšším věku, a jak jim zajistit důstojné stáří. Desatero obsahuje priority, kterými je potřeba se v souvislosti se stárnutím Čechů zabývat. Zároveň jsou v něm návrhy opatření, přičemž na některých z nich už Ministerstvo práce a sociálních věcí intenzivně pracuje. Jedním z takových kroků je zajištění spravedlivých důchodů,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Ministryně také připomíná, že nyní žije 14,8 % seniorů pod hranicí chudoby, přičemž chudobou jsou více ohroženy ženy, které mají v průměru o skoro 3000 Kč nižší důchody než muži.

„K částečnému narovnání pomůže již schválené tzv. výchovné, tedy příspěvek za každé vychované dítě 500 Kč měsíčně ke starobnímu důchodu,“ dodává ministryně. „Kritická je otázka bydlení, jehož cena v posledních letech raketově stoupá. Senioři již nyní vydají za bydlení v průměru skoro čtvrtinu příjmů, přičemž ve městech je to podstatně více a situace tam začíná být pro seniory alarmující,“ říká dále.

Důležitým tématem jsou i dostupné a kvalitní zdravotní a sociální služby, které je potřeba přizpůsobit stále větší poptávce.

„Společně s počtem seniorů se prodlužuje i délka života, takže bude nutné posílit také sociální a zdravotní služby. Jednoznačným trendem je ale snaha umožnit, aby senioři mohli v maximální míře pobývat komfortně v jejich domácím prostředí,“ poukazuje Jana Maláčová. „Předpokladem pro vytvoření dostatečné sítě těchto služeb je nejen zajištění náležitého finančního ocenění pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách, ale i podpora tzv. neformálně pečujících, tedy lidí z blízkého okolí seniorů. Těch je v ČR aktuálně okolo 400 tisíc,“ zdůrazňuje ještě.

„Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021-2025“ řeší i zaměstnávání osob ve věku 50+ a celoživotní vzdělávání s důrazem na digitální gramotnost a rovněž rozšiřovat možnosti flexibilní práce. „Je nutné dál podporovat institut sdíleného pracovního místa, které usnadní zaměstnávání rodičů malých děti, osob se zdravotním omezením, a právě osob starších 50 let,“ říká Jana Maláčová.

Opatření zmíněná v Desateru budou do 12 měsíců po schválení Strategického rámce detailně rozpracována v navazujícím akčním plánu.

Desatero přípravy na stárnutí společnosti 2021-2025

1) Spravedlivé důchody

Průměrný starobní důchod 2021 = 15 414 Kč (2020 – 14 451 Kč, 2019 – 13 431 Kč), v roce 2022 se zvýší odhadem na 16 331 korun.

OPATŘENÍ:

● připravit návrh na dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance pracující ve fyzicky náročných profesích. – předloženo vládě ke schválení

● snižování rozdílu mezi důchody mužů a žen. – „výchovné“ (500 Kč za každé dítě) schváleno a publikováno ve Sbírce zákonů (účinné od 1.1.2023)

● navýšení vdovských a vdoveckých důchodů

● identifikace dodatečných zdrojů příjmů státního rozpočtu

● vytvoření informačního systému o budoucí výši důchodu – důchodová kalkulačka 2021

● postupná valorizace důchodů, aby dosahoval min. 40 % průměrné mzdy – probíhá, (2021 zvýšení důchodů o 5,8 %, 2022 o 5,2 %)

2) Dostupnější a kvalitní sociální a zdravotní služby

Senioři v ČR prožijí cca 17 let se zdravotní indispozicí, ubývá lékařů na venkově, je nedostatek geriatrů

OPATŘENÍ:

● podpora kvalitních a dostupných služeb s důrazem na setrvání v domácím prostředí a na kontinuální stabilitu financování sociálních služeb, rozšíření vícezdrojové financování soc. služeb

● vytvoření dostupného a finančně udržitelného systém provázaných zdrav. a soc. služeb

● vytvoření dostatku kapacit a personálu vzhledem ke stárnutí populace

● vytvoření modelu financování k zajištění náležitého finančního ohodnocení personálu

3) Dostupnější a bezbariérové bydlení pro seniory

Průměrné náklady na bydlení u seniorů v ČR = 23 % jejich příjmů, 45 % domácností pobírající příspěvek na bydlení jsou senioři, nejvíce ve městech

OPATŘENÍ:

● navýšení dotačního titulu MMR pro bezbariérové bydlení na 500 mil. Kč, příprava nového titulu na bezbariérové úpravy bytu

● podpora bydlení seniorů na venkově (komunitní domovy)

● podpora sendvičové generace a neformálních rodinných pečujících

● v ČR rodina pokrývá více než 80 % z poskytované dlouhodobé péče o seniory

4) Každý pátý obyvatel ČR se stará o svého blízkého

Zhruba 400 tisíc se věnuje neformální péči v průměru 37 hodin týdně, většinou ženy ve středním nebo raném důchodovém věku (2020 – 363 340 příjemců příspěvku na péči)

OPATŘENÍ:

● neformální pečující jako cílová skupina soc. služeb – v návrhu novely zákona č. 108/006 Sb., o sociálních službách, nebyla schválena

● analýza možnosti započítávání doby péče do starobního důchodu

● podpora slaďování osobního a pracovního života

● analýza většího počtu mužů do péče

5) Příprava státu na stárnutí společnosti

OPATŘENÍ:

● zmapovat dopady stárnutí společnosti na státní správu a samosprávy

6) Podpora rodiny a mezilidské vztahy

OPATŘENÍ:

● analýza a podpora poradenských aktivit a služeb primární prevence pro osoby 50+ a pro pečující

● zahrnutí do Koncepce rozvoje dobrovolnictví podporu rodiny, mezigeneračního dialogu a pozitivního stárnutí

7) Bezpečný život seniorů, boj proti diskriminaci, násilí a tzv. šmejdům, zvýšení ochrany spotřebitele

18,5 % seniorů, kteří žijí sami se necítí bezpečně, 47 % seniorů přeposílá pravdivé, ale i falešné emaily, v ČR není otázka ochrany práv seniorů komplexně řešena

OPATŘENÍ:

● podpora služeb prevence kriminality

● zvyšovat informovanost seniorů o jejich lidských a spotřebitelských právech

● analýza věkové diskriminace a s ní spojených překážek

8) Celoživotní učení, trh práce a aktivní stárnutí

v kategorii 55-59 let v ČR nadprůměrná zaměstnanost, s vyšším věkem, ale klesá (2020 zaměstnanost osob 65+ byla 6,9 %), zásadními faktory nižšího uplatnění starších osob na trhu práce je nižší motivace pracovat nebo zdravotní problémy

OPATŘENÍ:

● podpora a rozvoj celoživotního vzdělávání, aktivního stáří a flexibilních forem práce

● kvalifikace lektorů na práci se specifickými skupinami

● motivace zaměstnavatelů pro zaměstnávání osob 50+

● ukotvení udržitelnosti aktivně pracovních vztahů osob 50+

9) Bezbariérový veřejný prostor

OPATŘENÍ:

● bezbariérová veřejná doprava

● navýšení titulu Bezbariérové obce z 20mil. na 30mil.Kč.

10) Osvěta a medializace tématu stárnutí

Boj proti ageismu

OPATŘENÍ:

● odstranění předsudků k seniorům a stáří, příprava na stáří

● v rámci výuky na školách podpora mezigenerační solidarity a spolupráce

● osvětová konference ke dni seniorů

„Na účelném využití zbylých mimořádných finančních prostředků, které nebyly v sociálních službách vyčerpány v rámci dotačních titulů, jsme se dohodli společně s kraji. Šlo o velmi náročný rok,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s zdůrazňuje: „Chtěla bych také znovu poděkovat všem zaměstnancům v sociálních službách, kteří častokrát i s nasazením svého zdraví pomáhali klientům.“

Čtěte také
● Sociální služby dostanou peníze na mimořádné odměny pro zaměstnance

Rozdělení finančních prostředků, na němž se MPSV dohodlo s Asociací krajů ČR:

Kraje by měly co nejrychleji zahájit všechny administrativní procesy, tak, aby se finanční prostředky co nejrychleji dostaly do konkrétních sociálních služeb.

Změny se týkají také otcovské, která byla prodloužena na dva týdny. Pokud změny schválí Senát a podepíše prezident, vejdou v účinnost od 1. 1. 2022.

O dlouhodobé ošetřovné bude možné požádat už za předpokladu, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny (nyní je podmínka 7 kalendářních dnů). Navíc, požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, bude možné až do 8 dnů po skončení hospitalizace.

Pokud jde o péči o osoby v takzvaném inkurabilním stavu (pacient vyžaduje paliativní péči a je možné o něj pečovat v domácím prostředí), pak podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného odpadá úplně.

Čtěte také

● Pečovatelská služba není v ČR dostatečně dostupná

Spolu s touto úpravou se rozšiřuje i okruh lidí, kteří mohou čerpat ošetřovné. „Nebude se vztahovat už jen na ty, co žijí ve společné domácnosti, ale ošetřovné budou moci čerpat i blízcí příbuzní, kteří se budou o nemocného starat. U dítěte to může být například babička nebo dědeček, přestože s rodinou jinak nebydlí.

Další změna se týká dávky otcovské poporodní péče, zjednodušeně otcovské. Poslanecká sněmovna schválila prodloužení otcovské ze současného jednoho týdne na týdny dva. Dojde také k prodloužení období, v němž může být dávka poskytována, v případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvých 6 týdnů života o dobu hospitalizace.

V řadě případů pečovatelky/pečovatelé úplně chybí nebo nejsou schopni reagovat na celkovou potřebu péče. Bez zásadní a systémové změny však zlepšení čekat nemůžeme.

Průzkum dostupnosti služeb

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR realizovala na jaře letošního roku ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR dvě dotazníková šetření. Jejich cílem bylo zjistit aktuální potřebu pečovatelské služby v České republice a identifikovat hlavní bariéry jejího rozvoje a dostupnosti.

První, které bylo určeno městům a obcím, jež pečovatelskou službu neposkytují. Probíhalo ve dnech 6. až 16. května a zúčastnilo se jej rekordních 860 obcí.

Druhý průzkum byl realizován od 25. května do 9. června. Ten směřoval k poskytovatelům pečovatelských služeb (městům, obcím, příspěvkovým organizacím, neziskovým organizacím či soukromým společnostem). Data získali od 373 poskytovatelů. To je více než polovina všech registrovaných poskytovatelů.

Související

● Nová Mapa podpory pro pečující o seniory v celé ČR

Chybějící kapacity pečovatelských služeb lze rozdělit do dvou skupin.

První je absence pečovatelské služby či dostatečných kapacit, zejména v malých obcích do 1000, resp. 500 obyvatel.

Druhou je pak nutnost navýšení kapacit stávajících poskytovatelů. V tomto případě jde naopak především o větší města. Nutnost zvýšit kapacitu uvádí až 28 % poskytovatelů.

Tři čtvrtiny poskytovatelů pak uvedly, že se tento nevyhovující stav snaží řešit. Celkem tedy chybí 412 778 hodin pečovatelských služeb za rok.

Jako nejčastější důvody tohoto neutěšeného stavu poskytovatelé pečovatelských služeb uvádějí zejména nepřiznání státních dotací (42 %). Z důvodu nezařazení do krajských sítí. Dále nízké limity v tzv. úhradové vyhlášce, kde od roku 2014 nedošlo k navýšení maxim těchto úhrad (23 %). Také nedostatek finančních zdrojů od klientů (16 %). A stagnující výše dalších finančních zdrojů (např. od zřizovatele; 19 %).

„Současný systém financování je nastaven tak, že případný rozvoj pečovatelských služeb nebo přizpůsobování jejich kapacit skutečné a reálné poptávce v terénu de facto přímo vylučuje. Protože MPSV ČR nedokázalo tento nevyhovující systém v posledních osmi letech i přes opětovné snahy a pokusy změnit,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Jaká je dostupnost péče?

Na pečovatelskou službu je tedy nutné čekat. I když se senioři dočkají, mnohdy ji dostanou pouze ve velmi omezeném rozsahu. Zhruba 35 % seniorů si na pečovatelskou službu počká dva či více měsíců. 37 % pak celý měsíc. Alarmující je také skutečnost, že v některých regionech, kde není služba dostupná, se jí senioři nemusejí dočkat vůbec.

Malé obce, a především ty, jež jsou vzdálené od větších měst, během epidemie nejvíce pocítily nedostatek terénních pracovníků. I důsledky toho, že síť služeb nedosahuje až na jejich území.

Problémem jsou velké dojezdové vzdálenosti. Zejména kdy cesta ke klientovi představuje dvojnásobek až trojnásobek času nutného na péči je jednou z překážek. Např. zasíťování i těch nejmenších a nejvzdálenějších obcí.

Potřební jsou tak odkázáni na pomoc sousedů či zástupců obce, kteří jsou rádi nápomocní. Ale nejsou pro sociální práci vyškoleni a samozřejmě ji ani nemají nikým hrazenou.

Renata Kainráthová, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pro terénní služby vyjmenovává další překážky. „Pro menší obec je velmi náročné a neefektivní provozovat vlastní pečovatelskou službu. Velcí poskytovatelé terénních služeb zase nemají motivaci, aby rozšířili svoji působnost i do okolních obcí.

Tím zásadním je problém financování, a to zejména hrazení nákladů na dojezd ke klientovi. Ale také náklady na zaměstnance poskytovatele v momentě, kdy již smluvní obec nebude službu potřebovat. Například, kdy osoba, ke které se jezdilo pečovat, zemře. Nebo když odejde do pobytového zařízení.“ Doplnila víceprezidentka.

● Výsledky dotazníkových šetření jsou dostupné na webu APSS ČR zde

Stránky pro pečující o seniory

Pravidelně aktualizované webové stránky Pečuj doma jsou plné praktických informací pro pečující o seniory.

Nabízejí nejen rady a kurzy péče. Pomohou vám připravit se na nouzovou situaci, kterou může být onemocnění nebo úraz. Vytvoří vám nouzový plán péče tak, abyste byli v péči zastupitelní a nemuseli se bát o standard péče o své blízké.

Čtěte také

● Pečovatelská služba není v ČR dostatečně dostupná

Každý pracovní den mezi 9. a 20. hodinou je pro všechny pečující v provozu bezplatná poradenská linka na čísle 800 915 915. Obracet se můžete také na online poradnu a především pak na regionální poradkyně, které mají nyní již v osmi krajích.

Zařízení dostanou, kromě financí určených na odměny, i peníze na pokrytí zvýšených nákladů v souvislosti s epidemií. V mimořádném dotačním titulu je vyčleněno zhruba 6,4 mld. Kč. Z této sumy půjde téměř 5,7 miliardy korun právě na mimořádné odměny pro všechny zaměstnance sociálních služeb, a to včetně zdravotnických pracovníků.

„Zejména druhá vlna koronavirové epidemie udeřila velmi silně. Pracovníci v sociálních službách pracují ve ztížených podmínkách, často na hranici psychického a fyzického vyčerpání. Nejen, že dělají vše pro to, aby ochránili klienty, ale jsou sami vystaveni silnému riziku nákazy. Za jejich nasazení jim moc děkuji! Mimořádné odměny pro ně jsou určitě na místě,“ říká ministryně Maláčová, která zároveň vyzývá všechna zařízení sociálních služeb, aby si o prostředky na odměny požádaly.

● Více k tématu

.

1. Odměny zaměstnanců

Peníze půjdou na mimořádné odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách za mimořádné pracovní nasazení v období od října 2020 do února 2021. Podobně dostanou své odměny také zdravotníci. Oceněni budou nejen zaměstnanci v přímé péči, sociální pracovníci ale i ostatní zaměstnanci sociálních služeb, kteří pomáhali zajistit fungování zařízení. Tedy zaměstnanci v kuchyni, úklidu, údržbě, administrativě a vedoucí pracovníci. Odměnu dostanou zaměstnanci jednorázově, výše odměny se bude určovat podle druhu sociální služby, výkonu práce a rozsahu úvazku. Prostředky na odměny budou sociálním službám poskytnuty na základě jejich žádosti u MPSV. Tuto žádost si budou moci podat všechny registrované sociální služby.

.

.

2. Dofinancování vícenákladů pro poskytovatele sociálních služeb

Poskytovatelé sociálních služeb v průběhu pandemie zaznamenali prudký nárůst provozních výdajů a propad zdrojů financování. Mimořádný dotační titul za období leden až květen 2021 tak pomůže sociálním službám částečně pokrýt i tyto náklady. Peníze půjdou zároveň i na proplacení antigenního testování návštěv a klientů vracející se z vycházek.

Kolik dostanou sociální služby celkem

Pro oblast mimořádných odměn pro pracovníky v sociálních službách bude vyčleněno téměř 5,7 mld. Kč, pro odměny sociálních pracovníků na úřadech bude vyčleněno více jak 146 mil. Kč. Na zvýšené náklady a výpadky zdrojů je určeno přes 600 mil. Kč. Dotační výzvy budou vypsány na začátku března. Výplatu finančních prostředků ze strany MPSV lze očekávat v měsíci dubnu.

Kontakt s živými mazlíčky má léčebné účinky

Domácí zvířata jsou běžnou součástí života v SeniorCentrech SeneCura a někteří klienti mají svoje domácí mazlíčky dokonce přímo na pokojích. Prokazatelně působí jako léčebný prostředek, jelikož kladně ovlivňují zdravotní stav seniorů. Při hlazení zvířete dochází k poklesu krevního tlaku, zklidňuje se srdeční činnost a navozuje se stav celkového uvolnění.

Zvířata mohou spolupůsobit na snižování spotřeby léků proti bolesti a úzkosti, pomáhají také při některých poruchách spánku. Proto také během koronavirového období přibyli do domovů SeneCura další zvířecí přátelé. Do SeniorCentra Liberec například dvě andulky Karel a Pepík a akvárium s rybičkami. „Jeden z klientů se aktivně ujal péče o naše zvířátka, a tak každé ráno po snídani jde všechny zkontrolovat a nakrmit. Dodává mu to pocit důležitosti a je rád, že má svoje povinnosti,“ potvrzuje přínosy péče o zvířata aktivizační pracovnice Anna Henlínová z libereckého SeniorCentra SeneCura.

Kontakt se zvířaty jako fyzioterapie i psychoterapie

Domov SeneCura v Modřicích u Brna zase nedávno přivítal dvě mladé morčecí samičky Amálku a Nutellu, které u seniorů sklidily neuvěřitelné ohlasy. Klientka domova, Mgr. Hana Benešová, prohlásila: „Takové morčátko jsem měla taky, úplně stejně zbarvené! Morčata mám moc ráda, jsou to přítulná a roztomilá zvířátka.“ Caviaterapie, tedy terapie pomocí morčat, má blahodárné účinky na psychickou pohodu podobně jako canisterapie se psy.

„Průměrná tělesná teplota člověka je v rozmezí 35,8-37,3 °C narozdíl od morčat, kde je více jak o dva stupně vyšší. Skvěle tak dokážou prohřát lidské tělo v případech ztuhlosti rukou, zkrácených šlach, bolavých svalů a kloubů. Jejich mazlením, česáním a krmením navíc klienti procvičují jemnou motoriku,“ popisuje radost a pozitivní působení nových zvířecích přírůstků vedoucí aktivizační pracovnice modřického domova Kristýna Anschlagová.

Čtěte také

● Co byste měli vědět když si pořizujete kočku
● Majitelé psů jsou zdravější. Mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, potvrdila nová studie

Zvířata dokážou také zmírňovat pocity osamělosti a společenské izolace zejména u klientů, kteří tráví většinu času na lůžkách, a také u seniorů trpících Alzheimerovou chorobou či demencí. Řada vědeckých studií prokázala, že domácí zvířata mohou být dobrými pomocníky v terapii vzpomínkou, protože mnoho seniorů mělo v dětství zvířata. S jejich pomocí lze zlepšovat orientaci, paměť a sebevědomí klientů.

To potvrzuje i Lenka Bazgerová, aktivizační pracovnice ze SeniorCentra Olomouc: „Náš králík Pája pravidelně navštěvuje naše klienty, a to hlavně klienty zcela imobilní. Na lůžku se k nim doslova tiskne, miluje hlazení a škrábání za ouškem. V rámci těchto kontaktů si klienti nenásilnou formou procvičí jemnou motoriku a zároveň jim zvířátko vždy vykouzlí úsměv na tváři. Často se pak rozpovídají a ve vzpomínkách vrací k domácím mazlíčkům, které v minulosti měli.“

Zvířata jako lék na optimismus

Zvířata jsou pro seniory stabilizujícím činitelem, protože jim pomáhají lépe překonávat těžké chvíle. Pro jedince, kteří mohou propadnout rezignaci a dlouhodobé nečinnosti, znamenají naplnění jejich potřeb blízkosti, lásky a radosti, protože přijímají vděčně projevy zájmu.

Senioři, kteří pečují o zvířata, jsou obecně aktivnější a mají více sociálních kontaktů , což si potvrdili v SeniorCentru Štěrboholy: „V klubovně našeho domova máme zebřičky. Jsou pro klienty ideální rozptýlení, když mohou ptáčky krmit, pozorovat a povídat si o nich. Venku zase máme dvě kamerunské kozy, Lízu a Lujzu, klienti je moc rádi chodí přikrmovat. Rozmazlují je tak, že nám skoro ani nepasou trávu,“ dodává s úsměvem Kateřina Vokálová, ředitelka pražského SeniorCentra ve Štěrboholech.

V rámci snahy o zajištění ochrany zdraví klientů a zaměstnanců Úřadu práce ČR, došlo v rámci mimořádných opatření ke schválení zjednodušení administrativy u některých nepojistných dávek. V návaznosti na novou právní úpravu je potřeba změnit aplikační program tak, aby ÚP ČR mohl dávky automaticky vyplatit příjemcům. Proto může v některých případech dojít u příjemců příspěvku na bydlení a přídavku na dítě ke změně obvyklého výplatního termínu. Lhůtu výplaty v zákonném termínu ale Úřad práce ČR dodrží a vyplatí dávky ve stejné výši jako v září 2020

Úřad práce ČR ubezpečuje příjemce, kterých se dotkne změna obvyklého výplatního termínu, že o své dávky nepřijdou a ÚP ČR jim je v průběhu listopadu vyplatí.

Pokud by posunutí termínu výplaty mělo negativním způsobem ovlivnit závazky klientů vůči věřitelům (např. při úhradě nájmu), či by mělo zásadní dopad na rozpočet jejich domácností při úhradě základních potřeb, jako je jídlo atd., je nutné, aby se neprodleně obrátili na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, jehož zaměstnanci jsou připraveni pomoci s řešením dané situace.

V případě obecných dotazů pak zájemcům poradí operátoři Call centra ÚP ČR:
● tel. 800 779 900 bezplatná linka,
● e-mail: callcentrum@mpsv.cz, kontaktni.centrum@mpsv.cz.

„Tyhle zázračné brýle si klienti v našem domově nemohou vynachválit. Kaleido je dopraví na místa, kam by se rádi podívali, a to z pohodlí a bezpečí jejich pokojů či lůžek,“ popisuje Kristýna Anschlagová, vedoucí aktivizační pracovnice ze SeneCura SeniorCentra Modřice. Pomocí virtuálních brýlí jsou tak možné například procházky lesem, relaxace na pláži, návštěva českých i evropských měst s průvodcem, koncert violoncella v barokní zahradě nebo prohlídka galerie.

Všechny výlety a zážitky jsou přizpůsobeny seniorským potřebám a přáním a vytvořeny tak, aby babičky a dědečky zaujaly, přestože se s novými technologiemi nikdy nesetkali.

Z virtuální reality byl nadšený Miroslav Šimek, klient modřického SeniorCentra: „Tohle jsem ještě nezažil, nádhera! V Belgii jsem nikdy nebyl a teď můžu tvrdit, že ano. Určitě bych brýle Kaleido ještě někdy rád vyzkoušel.“

Řada vědeckých studií prokázala, že virtuální realita seniorům pomáhá s tréninkem kognitivních schopností, aktivizuje jejich myšlenky a vzpomínky a také podporuje rozvoj vztahu mezi aktivizačním pracovníkem a klientem. „S brýlemi Kaleido jsme velice spokojeni. Rádi bychom, aby si je mohlo vyzkoušet co nejvíce seniorů, kterým to jejich zdravotní stav umožní. Již u prvních klientů jsme zaznamenali velmi pozitivní odezvu a senioři si u virtuálního výletu navíc protáhnou i páteř. Tato moderní pomůcka přinesla do našeho domova zpestření všedních dnů,“ potvrzuje pozitivní zkušenosti Mgr. Jana Hodoušová, sociální pracovnice z píseckého SeniorCentra.

Virtuální brýle se používají velmi snadno – headset se upevní na hlavě a lze jej přizpůsobit rozměrům nositele během pár vteřin. Brýle mají lehkou konstrukci, která je seniorům příjemná na nošení, a obsahují hlavně speciální vložku pro uživatele s dioptrickými brýlemi. Osoby trpící středně těžkou až těžkou demenci by však na virtuální výlety nemusely reagovat dobře, proto se u nich jejich využití nedoporučuje.

Ministerstvo v první výzvě vyplatilo celkem 991 organizacím přes 473 mil. Kč na 2 409 sociálních služeb. Od 11. září 2020 běží další dotační výzva. V té mohou registrované sociální služby žádat o prostředky na pokrytí zvýšených nákladů až do 26. října. „Od jara pečovali pracovníci sociálních služeb o ty nejvíce zranitelné skupiny lidi, navíc byli sami vystaveni vysokému zdravotnímu riziku. Mimořádná opatření už jsou s ohledem na aktuální epidemickou situaci opět aktivní a provozovatelé i pracovníci sociálních služeb tak budou opět vystaveni náročným pracovním i provozním podmínkám. Proto jsem vděčná, že finanční prostředky z vyhlášených dotačních výzev, za které jsem tvrdě bojovala, dopadnou na úrodnou půdu a alespoň z části zmírní dopady první vlny koronavirové epidemie a pomohou čelit těžkostem souvisejícím s druhou vlnou,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

O podporu v tomto mimořádném dotačním řízení požádalo celkem 991 organizací na celkem 2409 sociálních služeb. Celková výše dotace pro tyto služby činí 473 092 457 Kč. Tyto prostředky byly organizacím zaslány v týdnu od 14. do 18. září 2020. Sociálním službám se tak dostalo významné pomoci a byly jim uhrazeny náklady na nákup nezbytných ochranných prostředků pro své zaměstnance nebo na zvýšené náklady na mzdy a platy. Kromě toho jim byl ze strany státu kompenzován výpadek zdrojů, ke kterému došlo na jaře tohoto roku v důsledku rozhodnutí vlády o preventivním uzavření některých druhů sociálních služeb.

Výsledky dotačního řízení jsou zveřejněny na webových stránkách MPSV.

Dne 11. září 2020 vyhlásilo MPSV další dotační výzvu. Prostředky z této výzvy mohou provozovatelé sociálních služeb využít jako kompenzaci dalších zvýšených provozních nákladů a sanaci výpadku příjmů sociálních služeb v období 13. března – 15. října 2020. Žádosti v rámci této výzvy mohou být podávány 26. října 2020. Více informací o této dotační výzvě je uvedeno ZDE.

V rámci společné debaty s jejich zástupci sešla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Výsledky dotačního řízení budou vyhlášeny počátkem října 2020.

Zmíněná dotace na mimořádné odměny, financovaná ze státního rozpočtu na rok 2020, bude poskytnuta Hlavnímu městu Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem. Tyto odměny náleží sociálním pracovníkům zmíněných úřadů za mimořádné pracovní nasazení ve ztíženém pracovním prostředí, kdy byli z důvodu nezbytného přímého osobního kontaktu s návštěvníky úřadu vystaveni permanentnímu riziku nákazy COVID-19.

Odměny pro jednotlivé pracovníky se budou pohybovat v řádech desítkách tisíc korun. Např. sociální pracovník, který vykonával činnost sociální práce na plný úvazek a po celou dobu nouzového stavu, může získat odměnu až ve výši 24 544 Kč hrubého.

Výsledky dotačního řízení budou vyhlášeny počátkem října 2020.

Průměrný plat zaměstnanců v sociálních službách v letošním prvním pololetí byl cca 11 000 Kč, zvýšení platových tarifů o 23 % od letošního července znamenalo cca 2 500 Kč navíc. Potřebné peníze na letošní rok po mnoha jednáních nakonec uvolnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, návrh státního rozpočtu na rok 2018 však s financemi navíc vůbec nepočítá.

„V době, kdy populace stárne, zvyšuje se průměrná délka života a poptávka po sociálních službách stoupá, nám situace v dané oblasti nemůže být lhostejná. Kvalita společnosti se pozná právě podle toho, jak se stará o své nejslabší,“

„Na zvýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách se mimo jiné jednoznačně shodl pracovní tým tripartity, tedy Rady hospodářské a sociální dohody pro sociální otázky,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává:

„Nedá se tak pochopit, proč peníze potřebné na pokrytí vládního nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, v návrhu rozpočtu na příští rok nejsou. Je to snad další ukázka toho, jak přidávat samosprávám úkoly a nepokrývat je finančně? Za města a obce říkáme: dost, tak to dál nejde. Musíme mít garantované, že pokud samosprávám stát přidá povinnosti, dá jim na to i potřebné peníze, a to v plné výši.“

Požadují změnu ústavy

To je také důvod, proč Svaz měst a obcí ČR spolu s Asociací krajů ČR požaduje změnu Ústavy ČR. Tak, aby garantovala finanční krytí úkolů, které stát samosprávám ukládá. Proto obě organizace letos v květnu podepsaly společné prohlášení. Hejtman Ústeckého kraje a předseda komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR Oldřich Bubeníček dodává: „Z mnoha krajů dnes zaznívá, že domovy pro seniory přestávají přijímat staré lidi, protože nemají zaměstnance, kteří by se o ně starali. Pomoci řešit velmi složitou situaci mají právě vyšší platy, je však třeba jasně vědět, kde na ně mají samosprávy vzít.“

„Pokud státní rozpočet dostatečně nepodpoří sociální služby, dá se příští rok čekat stejně kritická situace jako v letech 2009 – 2010, kdy se významně snížil počet zaměstnanců v sociálních službách a zaniklo historicky vůbec nejvíc registrovaných poskytovatelů,“ upozorňuje prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký a dodává: “Podobně to vypadalo i v letošním prvním pololetí, ale díky dodatečnému dofinancování se podařilo začínající krizi zastavit.“

Čtěte také

● Pečovatelská služba není v ČR dostatečně dostupná

„V době, kdy populace stárne, zvyšuje se průměrná délka života a poptávka po sociálních službách stoupá, nám situace v dané oblasti nemůže být lhostejná. Kvalita společnosti se pozná právě podle toho, jak se stará o své nejslabší,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a dodává: „Proto jsme se společně obrátili na všechny poslance, aby se složitou situací zabývali a peníze na sociální služby v návrhu rozpočtu navýšili. Věřím, že naši žádost vyslyší a že budou pečlivě naslouchat a hlavně řešit problémy nejen v sociální oblasti, ale také ve zdravotnictví, kde rovněž chybí kvalifikovaní lidé a rozumný dotační a vzdělávací systém.“

V současné době v České republice existuje 2 000 poskytovatelů sociálních služeb. Nejčetnější jsou pečovatelské služby, je jich 722, z toho se 361 týká obcí. Reálné náklady na tuto činnost jsou 200 – 250 Kč za hodinu, ve skutečnosti za ni poskytovatelé dostávají pouze 100 Kč, maximálně 130 Kč za hodinu. Rozdíl ve většině případů platí stát či samospráva. Neexistují pro to však jasná pravidla, platba tak často vychází z historického zvyku. V sociálních službách pracuje celkem na 100 000 zaměstnanců.

V rámci projektu Podpora sociálního bydlení spolupracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se 16 obcemi a už více než rok jim poskytuje podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce. Tyto služby jsou prostřednictvím kontaktního centra nyní nabízeny v rámci celé republiky. „Podporujeme obce ve snaze o zapojení do systému sociálního bydlení a otevření kontaktního centra je dalším krokem ke zlepšení podmínek pro bydlení a v boji s nedostatkem nájemních bytů pro potřebné lidi. Musíme podporovat ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou například rodiny s dětmi, samoživitelky nebo senioři,“ řekla ministryně Michaela Marksová.

Díky projektu se budou moct všichni zájemci seznámit s modely sociálního bydlení a praxí 16 zapojených obcí, kterými jsou Brno, Chomutov, Jindřichův Hradec, Kadaň, Křižánky, Most, Ostrava, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Praha 7, Praha 14, Štětí, Velké Hamry, Veselíčko a Vír

Informační servis pro obce i veřejnost
Projekt Podpora sociálního bydlení je financován ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. V rámci projektu otevřelo ministerstvo Kontaktní centrum sociálního bydlení, které zájemcům poradí, jak nejlépe zavádět sociální bydlení, jakou formu zvolit, kde je možné získat finanční prostředky nebo jak efektivně hodnotit bytovou nouzi lidí, kteří žádají o sociální bydlení. Lidé se mohou dozvědět, na koho se obrátit, pokud mají problém s bydlením, a co jim nabízí stát a obce při řešení náročných životních situací, které jsou s bydlením spojené. K dispozici jsou zájemcům i metodické podklady a výsledky analýz v oblasti sociální politiky a sociálního bydlení. Tyto aktivity jsou v souladu s implementací vládou schválené Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025.

Jak lze kontaktovat pracovníky centra?
Díky projektu se budou moct všichni zájemci seznámit s modely sociálního bydlení a praxí 16 zapojených obcí, kterými jsou Brno, Chomutov, Jindřichův Hradec, Kadaň, Křižánky, Most, Ostrava, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Praha 7, Praha 14, Štětí, Velké Hamry, Veselíčko a Vír. Tyto obce představují 11 procent populace České republiky. Kontaktní centrum je možné oslovit kdykoliv na e-mailové adrese socialni.bydleni@mpsv.cz nebo telefonicky na čísle +420/778 455 761, a to v rámci konzultačních hodin, které jsou vždy v pondělí od 12 do 16 hodin, ve středu a v pátek od 9 do 13 hodin. Pro případné individuální konzultace je nutné sjednat si osobní schůzku předem. Kontaktní centrum se nachází v Praze na adrese Na Maninách 876/7 v Holešovicích. Pracovníci kontaktního centra jsou také připraveni dohodnout se na jednání mimo pražskou kancelář.

Ilustrační foto: Pixbay.com