Co se v článku dozvíte

• Kdo jsou digitální asistenti a jak pomáhají seniorům
• Jak se můžete zapojit do projektu Moudrá Síť
• Kolik seniorů už služba podpořila a jak funguje
• Co je kampaň „Hodina, co mění život“ a jaký má cíl
• Jak lze pomoci i finančně prostřednictvím veřejné sbírky

Pomoc seniorům s technologiemi roste po celé republice

V současnosti je do projektu zapojeno 246 digitálních asistentů po celé České republice. Ti už pomohli více než 2 000 seniorům a věnovali jim přes 6 000 hodin individuální podpory. Organizace nyní plánuje tuto komunitu výrazně rozšířit, a to zejména v regionech, kde je o pomoc největší zájem.

Moudrá Síť se digitálnímu vzdělávání seniorů věnuje už pět let. Dobrovolníci seniorům pomáhají zvládat běžné situace v digitálním světě – od komunikace s úřady přes práci s mobilními aplikacemi až po přístup ke zdravotním službám. Pomoc nejčastěji probíhá formou individuálních setkání, při nichž dobrovolník vše seniorovi trpělivě vysvětlí krok za krokem.

Kampaň „Hodina, co mění život“ chce rozšířit síť pomoci

Nová kampaň si klade ambiciózní cíl: rozšířit komunitu až na 6 000 digitálních asistentů napříč Českou republikou. Pokud by se tuto metu podařilo naplnit, každý senior, který potřebuje poradit s chytrým telefonem, tabletem, počítačem nebo jiným zařízením, by měl ve svém okolí někoho, na koho se může obrátit.

Zapojit se může téměř každý

Dobrovolníkem se může stát prakticky každý, kdo běžně používá chytrý telefon nebo počítač a chce pomáhat lidem ve svém okolí. Dobrovolnictví je navíc flexibilní a přizpůsobuje se časovým možnostem zapojených lidí – často stačí jediná hodina, která může seniorovi výrazně usnadnit každodenní život.

Kampaň běží od 23. března a oslovuje především mladé lidi a studenty, ale také všechny ostatní, kteří chtějí podpořit mezigenerační solidaritu a pomoci seniorům lépe se orientovat v dnešním digitálním světě.

„Digitální technologie dnes ovlivňují téměř každý aspekt běžného života – od komunikace s rodinou až po přístup ke zdravotní péči nebo veřejným službám. Pro mnoho seniorů ale mohou být zdrojem nejistoty a obav. Naším cílem je ukázat, že v tom nemusí být sami,“ říká Tomáš Hubálek, předseda spolku Moudrá Síť.

Pomoci lze i finančně

Součástí kampaně je také veřejná sbírka „Hodina, co mění život“ na Darujme.cz. Zapojit se tak mohou i lidé, kteří se nechtějí nebo nemohou stát dobrovolníky. Finanční dary podpoří další hodiny pomoci pro seniory, rozvoj platformy, koordinaci dobrovolníků i rozšiřování služby do dalších regionů.

Pro seniory ve věku 60+ je služba už nyní zdarma díky podpoře měst, obcí, partnerů, drobných dárců a dobrovolníků.

Mohlo by vás zajímat

• Středoškoláci učí seniory naplno využívat chytré telefony
• Vzdělávání seniorů v Olomouci: Blízká setkání třetího věku slaví 10 let
• Volání zdarma přes internet: WhatsApp, Messenger a další možnosti
• Přiložte kartu k telefonu a přijdete o peníze. Nový typ bankovního podvodu

Projekt podporuje i Nadační fond Veolia

Nadační fond Veolia stojí po boku projektu prakticky od jeho začátků v rámci programu Stále s úsměvem, který se zaměřuje na podporu aktivního života seniorů a lidí, kteří o ně pečují.

„Tématu aktivního a důstojného života seniorů se věnujeme od roku 2015 a patří do čtyřlístku našich hlavních programů. Digitální technologie jsou dnes součástí každodenní reality a rozvoj dovedností v této oblasti znamená zásadní posun v kvalitě života nejstarší generace. Moudrá Síť k tomuto posunu významně přispívá, a navíc vytváří prostor pro velmi důležitou mezigenerační komunikaci,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.

Jak vznikl internet – stručně

Již začátkem 60. let v době studené války se začaly ve Spojených státech amerických objevovat myšlenky na vytvoření sítě, která by propojovala nejdůležitější vojenské, vládní a akademické počítače a která by byla schopna přežít jaderný úder. Ve zkratce ARPANET

Bylo jasné, že by to měla být síť bez centra a měla by být schopna fungovat i v případě výpadku jednotlivých uzlů. Koncem 60. let se sdružení RAND, univerzity MIT a UCLA zabývaly myšlenkou vytvoření decentralizované sítě s přepojováním paketů. V roce 1968 přispěchal s finanční podporou Pentagon, respektive jeho agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), a na podzim roku 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly sítě, která byla nazývána ARPANET.

ARPANET je dnes považován za přímého předchůdce moderního internetu.

Všechny čtyři uzly byly umístěny na amerických univerzitách. V roce 1971 se ARPANET rozrostl na 15 uzlů a v roce 1972 již bylo propojeno celkem 37 počítačů. Je s podivem, že se hlavním využitím sítě ARPANET nestalo používání vzdálených počítačů, ale komunikace prostřednictvím elektronické pošty a elektronických konferencí. Kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se objevily i první konference určené pro zábavu. První z nich byla konference SF-LOVERS určená milovníkům science fiction.

První neamerické instituce na síti

Rok 1973 se zapsal do dějin Sítě připojením prvních dvou neamerických institucí, britské University College London a norské Royal Radar Establishment. V té době již bylo jasné, že myšlenka decentralizované sítě s přepojováním paketů je správným řešením pro síť, která měla být robustní a snadno rozšiřitelná. Již v roce 1974 byla zveřejněna první specifikace protokolu TCP/IP, jenž měl nahradit stávající přenosový protokol NCP. V roce 1983 se oficiálně přešlo od protokolu NCP k sadě protokolů TCP/IP.

Prudký rozvoj Internetu

Období mezi lety 1983–1992 by bylo možné označit jako druhou etapu rozvoje internetu. Tato etapa byla charakterizována prudkým růstem internetu (z přibližně tisíce počítačů v roce 1983 na více než milion počítačů v roce 1992) a především expanzí mimo americký kontinent. V prvních letech tohoto období vznikly počítačové sítě EUNET (European UNIX Network), EARN (European Academic and Research Network), japonská síť JUNET a britská síť JANET (Joint Academic Network).

Páteřní síť NSFNET

Velkým krokem kupředu bylo vytvoření americké páteřní sítě NSFNET. Ta měla v roce 1986 na dnešní poměry směšnou kapacitu 56 kb/s a propojovala pět nejdůležitějších amerických superpočítačových center. Její vznik a provoz byly financovány vládní agenturou NSF (National Science Foundation).

Předvedení Gopheru a Veronicy

Roku 1991 dosáhla NSFNET kapacity 44,7 Mb/s a vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším „viníkem“ současné podoby internetu. Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronica.

U kolébky WWW

Již počátkem roku 1989 se na půdě ústavu částicové fyziky CERN objevil dokument HyperText and CERN, jenž popisoval možnosti vytvoření interního distribuovaného systému jako jednotné nadstavby nad mnoha různorodými informačními zdroji. Autorem tohoto dokumentu byl Tim Berners-Lee, který později v listopadu roku 1990 předvedl první prototyp WWW serveru, přičemž jako operační systém byl zvolen NeXT. Prudký nárůst obliby WWW se datuje k září 1993, kdy byla dostupná první funkční verze velmi populárního prohlížeče NCSA Mosaic.

ČTĚTE TAKÉ

● Lidé nevědomě sdílí informace, které potvrzují jejich názor
● Počítačové kurzy pro seniory
● Volání zdarma přes internet: WhatsApp, Messenger a videohovory

Nástup komerce

Do roku 1993 zůstával internet doménou především vědeckých a akademických pracovišť. Uživatelé i provozovatelé se zprvu bránili příchodu komerčních aktivit na internet. Situace se začala měnit v roce 1991, kdy americký Kongres přijal zákon High Performance Computing Act, jehož iniciátorem byl senátor Al Gore. Od roku 1993 se na internetu začaly ve velkém objevovat komerční organizace, nejprve počítačové, později i firmy z dalších oborů lidské společnosti. V mnoha státech se internet stal běžnou součástí každodenního života.

V České republice lze mezi průkopníky internetu zařadit zakladatele internetového vyhledavače Seznam.cz Ivo Lukačoviče a také méně známého autora tohoto článku Ariho Liebermana, iniciátora prvního českého portálu pro podnikatele, dnes již neexistujícího tradenet/chipnet.cz, později tradenet.cz, kteří spustili své projekty na přelomu let 1995–1996.

Kdo řídí Internet

Je překvapující, že internet navzdory počátečnímu financování agenturami DARPA a NSF nikdo nevlastní a neexistuje ani centrální autorita, která by jej nějakým způsobem řídila. Přesto existují instituce, které se významně podílejí na jeho fungování a dalším rozvoji. Jmenujme například Internet Society (ISOC), jež sdružuje internetové uživatele. ISOC má dvě hlavní složky: Internet Architecture Board (IAB) a Internet Engineering Task Force (IETF). Obě tyto složky spolupracují s nejvýznamnějšími počítačovými firmami na tvorbě standardů potřebných pro další rozvoj internetu.

Další institucí, která od poloviny roku 1994 dbá zejména na rozvoj služby WWW, je konsorcium W3C. Sdružuje lidi, kteří se v ústavu CERN podíleli na prvních krůčcích „děťátka“ jménem WWW, techniky z MIT i z francouzského institutu INRIA. Ředitelem konsorcia není nikdo jiný než tvůrce WWW Tim Berners-Lee. Na webovém serveru W3C lze nalézt spoustu zajímavých materiálů o jeho činnosti a internetových standardech, jež spoluvytváří. Tento server najdete na adrese: https://www.w3.org/.

Neopomenutelnou roli mají i další organizace podílející se na správě technických standardů, doménových jmen a číselných adres potřebných pro fungování internetu.

Internet ve 21. století

Po roce 2000 začal internet procházet další zásadní proměnou. Rozvoj širokopásmového připojení, mobilních sítí a chytrých telefonů způsobil, že se internet stal dostupným prakticky kdykoli a odkudkoli.

Významným milníkem byl nástup tzv. Webu 2.0, který umožnil uživatelům nejen informace číst, ale také je vytvářet a sdílet. Začaly vznikat sociální sítě, diskusní platformy a služby pro sdílení obsahu.

Internet se postupně stal hlavní komunikační platformou moderní společnosti. Obrovský rozmach zaznamenaly služby elektronického obchodování, internetového bankovnictví, streamování hudby a filmů i online vzdělávání.

V posledních letech se velká část výpočetních služeb přesouvá do tzv. cloudových datových center. Díky nim mohou uživatelé ukládat data nebo používat aplikace bez nutnosti instalace programů do vlastního počítače.

Internet je dnes také základní platformou pro rozvoj umělé inteligence, analýzy velkých dat a moderních digitálních služeb.

Budoucnost Internetu

Rozvoj internetu se samozřejmě nezastavil. V současnosti je nedílnou součástí každodenního života miliard lidí na celém světě. Slouží nejen jako zdroj informací, ale také jako infrastruktura pro ekonomiku, vzdělávání, zdravotnictví i státní správu.

Internet umožňuje okamžitou komunikaci mezi lidmi bez ohledu na vzdálenost nebo státní hranice. Významně ovlivnil také podobu mezinárodního obchodu, médií a kultury.

Současně však přináší i nová rizika. Vedle hackerských útoků, vyděračských programů a krádeží dat se stále častěji objevují pokusy o manipulaci veřejného mínění prostřednictvím dezinformací a koordinovaných propagandistických kampaní.

Proto je stále důležitější věnovat pozornost kybernetické bezpečnosti, ochraně osobních údajů a kritickému přístupu k informacím, které se na internetu šíří.

Často kladené otázky

Kdy vznikl internet?
Počátky internetu sahají do roku 1969, kdy byla v USA spuštěna první počítačová síť ARPANET, předchůdce dnešního internetu.

Co byl ARPANET?
ARPANET byla experimentální počítačová síť financovaná americkou agenturou DARPA, která propojovala univerzity a výzkumná centra.

Kdo vynalezl World Wide Web?
World Wide Web vytvořil v roce 1989 britský vědec Tim Berners-Lee v evropském výzkumném středisku CERN.

Původně publikováno 20.5.2020

Co se v článku dozvíte?

• Jak si zavolat s rodinou a přáteli přes internet
• Jak se při hovoru vidět (videohovor)
• Jak používat jednoduché aplikace jako Messenger
• Jak volat levně nebo zdarma na telefonní čísla
• Jak začít krok za krokem i bez zkušeností

Vývoj internetu jde neustále kupředu. Internet dnes umožňuje nejen vyhledávat informace, ale také velmi snadno komunikovat s rodinou a přáteli. Pomocí aplikací jako WhatsApp nebo Messenger můžete zdarma posílat zprávy, telefonovat nebo uskutečňovat videohovory přes internet – a to klidně i s lidmi na druhém konci světa.

Komunikace přes internet dnes často nahrazuje klasické telefonování. Stačí počítač, tablet nebo chytrý mobilní telefon připojený k internetu a jednoduchá aplikace pro posílání zpráv nebo videohovory.

Většina dnešních zařízení už obsahuje mikrofon, reproduktory i kameru. Díky tomu není potřeba žádné další vybavení – stačí pouze připojení k internetu a vhodná aplikace.

Mohlo by Vás zajímat:

● Jak vznikl internet

Komunikace přes internet je většinou zdarma

Pokud komunikujete přes internet pomocí aplikací, jako jsou WhatsApp nebo Messenger, jsou zprávy i hovory většinou zdarma. Platíte pouze za připojení k internetu – například domácí Wi-Fi nebo mobilní data.

Tyto aplikace umožňují nejen psát textové zprávy, ale také posílat fotografie, videa, dokumenty a uskutečňovat hlasové či videohovory.

WhatsApp – jedna z nejpoužívanějších aplikací

WhatsApp patří mezi nejrozšířenější komunikační aplikace na světě. Umožňuje:

● posílat textové zprávy
● sdílet fotografie a videa
● telefonovat přes internet
● uskutečňovat videohovory
● komunikovat ve skupinách, například s rodinou

Velkou výhodou je jednoduché ovládání. Stačí aplikaci nainstalovat do mobilního telefonu a ověřit své telefonní číslo. Poté můžete komunikovat s každým, kdo má WhatsApp také nainstalovaný.

Messenger – komunikace přes internet s rodinou i přáteli

Další velmi populární aplikací je Messenger. Umožňuje posílat zprávy, fotografie i videa, ale také telefonovat a uskutečňovat videohovory.

Messenger používá mnoho lidí, a proto může být pro řadu seniorů výhodný – často jej už mají nainstalovaný děti, vnoučata nebo přátelé. Aplikaci lze používat v mobilním telefonu, tabletu i na počítači.

Videohovory s rodinou i přáteli

Velkou výhodou moderních komunikačních aplikací je možnost videohovorů. Během hovoru se navzájem vidíte na obrazovce, takže komunikace působí mnohem osobněji než běžné telefonování.

Mnoho aplikací dnes umožňuje také skupinové videohovory. To znamená, že můžete mluvit s více lidmi najednou – například s celou rodinou nebo s několika přáteli současně.

Mezi známé aplikace pro videohovory patří například Zoom, Google Meet nebo Microsoft Teams. Tyto služby se často používají při rodinných setkáních na dálku i při pracovních poradách.

Tip pro seniory

Pokud s internetovou komunikací začínáte, je nejjednodušší začít s aplikací, kterou už používají vaši blízcí – například děti nebo vnoučata. Mohou vám pomoci aplikaci nainstalovat a ukázat základní ovládání.

Po krátkém vyzkoušení většina lidí zjistí, že posílání zpráv nebo videohovory jsou mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá.

Důležité upozornění na bezpečnost

Stejně jako u jiných technologií je i při komunikaci přes internet dobré dodržovat základní pravidla internetové bezpečnosti. Internetoví podvodníci se často snaží zneužívat důvěru uživatelů a využívají k tomu právě komunikační aplikace nebo sociální sítě.

● neposílejte cizím lidem osobní údaje ani údaje z platební karty
● nereagujte na podezřelé zprávy žádající peníze nebo rychlou pomoc
● neklikejte na neznámé odkazy v podezřelých zprávách

Podvodníci někdy posílají zprávy, které se tváří jako informace od banky, dopravní služby nebo dokonce od známých osob. Často také využívají nové technologie v mobilních telefonech nebo sociálních sítích.

Další články o internetových podvodech

● Přiložte kartu k telefonu a přijdete o peníze – nový typ bankovního podvodu
● Energošmejdi opět útočí – jak nenaletět podvodným zprostředkovatelům
● Pozor na falešné příspěvky – podvody na internetu stále rostou
● Hackeři v době pandemie útočí víc na mobilní telefony

Pokud si nejste jisti, vždy je lepší se nejprve poradit s rodinou nebo zprávu raději ignorovat.

Internet tak dnes nabízí jednoduchý způsob, jak zůstat v kontaktu s blízkými lidmi bez ohledu na vzdálenost. Při správném používání může být velkým pomocníkem v každodenním životě.

Podvod zneužívá bezkontaktní technologie

Telefonát, který působí důvěryhodně

Stačí instalace aplikace a přiložení karty

Rady pro seniory: jak se chránit

SMS kódy vs. bankovní aplikace

Podle průzkumu společnosti Visa jsou lidé, kteří uvěří falešnému příspěvku, až pětkrát častěji obětí podvodu. To je velké varování hlavně pro ty, kdo používají sociální sítě a internetové nákupy.

Podvod stojí nejen peníze, ale i nervy

Podvody na internetu způsobují v Česku škody v miliardách korun ročně. Mnozí poškození přišli o několik tisíc korun. Každý sedmý dokonce říká, že mu to narušilo běžný život – stres, méně důvěry, obavy z počítače.

Jak nás podvodníci nachytají?

• falešné reklamy s tvářemi známých osobností
• loga televizí nebo novin – působí věrohodně
• příliš výhodné nabídky a „rychlé zbohatnutí“
• osobní příběhy ve zprávách: „pomoz mi, naléhavé!“

Tato je jedna z podvodných reklam, která kolovala na sociálních sítích! Podvodníci zneužili tváře známých osob a přidali loga televizí, aby reklama působila důvěryhodně. Snaží se vyvolat dojem, že „celebrity“ doporučují snadné zbohatnutí.

Mezi dalšími známými lidmi, kteří údajně nabízeli zázračné návody na zbohatnutí, byli také Andrej Babiš, či prezident republiky Petr Pavel. Ve skutečnosti tito lidé nic takového nenabízeli a s podobnými reklamami nemají absolutně nic společného. Skuteční bohatí a úspěšní lidé i veřejné osobnosti, návody na rychlé zbohatnutí nešíří. Televize ani její loga zde nic nepotvrzují — jsou zneužitá bez povolení. Podvodníci chtějí jediné: vylákat peníze a osobní údaje důvěřivých uživatelů. Pamatujte: Když nějaká nabídka vypadá až příliš lákavě, téměř jistě to podvod je. Podvodníci také dobře vědí, že mnoho lidí čte jen titulky. Čtvrtina uživatelů přeposílá příspěvky bez ověření, někteří věří čemukoliv, aniž by tušili, že text vytvořila umělá inteligence – AI. To jsou místa, kde nás mohou jednoduše nachytat.

Jak podvod poznat?

Podvodníci útočí nejčastěji takto: líbivé reklamy s nereálně výhodnou nabídkou, falešné soutěže a dárky „jen dnes“, zprávy od údajného přítele nebo známé firmy, které žádají peníze odkazy vedoucí na podivné weby. Cíl je vždy stejný: vylákat z člověka peníze, osobní údaje, nebo číslo bankovního účtu.

7 jednoduchých pravidel, jak nenaletět

➡️ Když něco vypadá až moc dobře, většinou to není pravda. Ověřte si odesílatele / zdroj — zkontrolujte adresu webu, profil na sociální síti, oficiální stránky firmy.

2️⃣ Nenechte se tlačit do rychlého rozhodnutí.

➡️ Když vás někdo nutí rozhodnout se hned, je to podezřelé. Podvodníci nechtějí, abyste měli čas popřemýšlet.

3️⃣ Ověřujte každou žádost o peníze a údaje.

Pokud vám někdo píše z internetu a žádá peníze nebo osobní údaje, ➡️ zavolejte mu sami na známé číslo nebo kontaktujte firmu přes její oficiální stránky.

⚠️ Pozor — profil může být falešný, a i účet „kamaráda“ může být napaden!

4️⃣ Chraňte svůj telefon i počítač.

➡️ Pokud si nejste jistí, požádejte o pomoc rodinu nebo spolehlivou organizaci pro seniory — to je správný krok, ne ostuda.

5️⃣ Osobní a bankovní údaje si vždy hlídejte.

➡️ Banka ani policie vás nikdy nepožádají o tyto údaje po telefonu, přes e-mail ani přes sociální sítě!

6️⃣ Plaťte bezpečně.

➡️ Kdyby nastal problém, banka vám může pomoci peníze vrátit.

➡️ Nikdy neplaťte převodem „jen podle odkazu“ v soukromé zprávě — to bývá podvod.

7️⃣ Pokud si nejste jistí, vždy je lepší se poradit — okradený může být kdokoliv.

Více k tématu

Podvody v Česku stojí miliardy

❗ 7,2 miliardy korun – tolik podle Visa ročně ztrácí česká ekonomika kvůli online podvodům. Téměř polovina poškozených přišla o více než 6 000 Kč.

A každý sedmý člověk říká, že mu podvod zasáhl do běžného života – stres, strach z počítače, potíže s bankou.

Mnoho lidí se pak bojí nakupovat online: 2,2 milionu Čechů omezilo nebo přestalo po špatné zkušenosti nakupovat na internetu. Více než třetina obětí je teď mnohem opatrnější.

Mnoho domácností, zejména seniorů, se změnám ve smlouvách raději vyhýbá. Ne proto, že by jim vyhovovaly vysoké ceny, ale proto, že se obávají složité administrativy a nerozumí fakturám. Výsledkem je, že lidé rezignují a doufají, že „to nějak dopadne“.

Co skutečně rozhoduje o ceně

Klíčová jsou dvě čísla: cena silové energie a stálý měsíční poplatek. Právě tyto položky se mezi dodavateli liší a určují, jestli máte drahou nebo výhodnou smlouvu.

Naopak všechny ostatní položky – distribuční poplatky, poplatky za přenos i za podporované zdroje energie stanovuje stát. Ty jsou v dané oblasti u všech dodavatelů stejné, a tedy nemají zásadní význam při rozhodování o případné změně dodavatele.

Ceny elektřiny a plynu se skládají ze dvou hlavních částí:

• Regulovaná část — poplatky za distribuci, přenos, síť a služby, které určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Regulovanou část nemůžete ovlivnit — je stejná pro všechny, kteří žijí ve stejné oblasti.
• Neregulovaná (obchodní) část — cena za samotnou energii, která záleží na dodavateli. Tu ovlivnit můžete, je to cena samotné energie. Spolu s tím však také záleží na tom jakou máte smlouvu

V roce 2026 lze očekávat, že u řady domácností ceny klesnou – nejvíce tam, kde končí staré fixace z dob energetické krize. U nefixovaných produktů bude zlevnění mírnější.

Na co se dívat ve vyúčtování

Pokud chcete zjistit, zda nepřeplácíte, stačí si z faktury vypsat dvě čísla:

• Cena za 1 kWh (nebo za 1 m³ plynu)
• Měsíční poplatek dodavateli za odběrné místo

Všechno ostatní jsou regulované položky, které ovlivnit nejde.

Modelový příklad z české domácnosti

Manželé Sýkorovi z Kladna vytápějí byt elektřinou a jejich roční spotřeba je kolem 4,5 MWh. S koncem fixace si porovnali nabídky v nezávislém srovnávači ERÚ a přešli na výhodnější tarif.

Roční úspora: přibližně 8 700 Kč, bez jakékoli změny spotřeby. Uvedená částka je pouze orientační příklad. Vyšla z nezávislého srovnávače cen Energetického regulačního úřadu (ERÚ) k danému datu a u jiné domácnosti může být úspora nižší nebo vyšší podle spotřeby a konkrétní smlouvy.

„Vyúčtování nám vždy připadalo příliš složité. Teprve když jsme viděli přehledné srovnání, pochopili jsme, že platíme zbytečně moc,“ říká paní Sýkorová.

Modelové příklady úspor (orientačně)

Podle nezávislého srovnávače ERÚ a průměrné spotřeby domácností mohou rozdíly mezi dražší a výhodnější nabídkou znamenat:

• 🏢 Byt (elektřina — vaření, spotřebiče): orientačně 2 000 až 5 000 Kč ročně
• 🏡 Rodinný dům (vyšší spotřeba): orientačně 5 000 až 10 000 Kč ročně

Uvedené částky jsou pouze orientační příklady. Vyšly z nezávislého srovnávače ERÚ k danému datu. Skutečná úspora může být nižší nebo vyšší podle spotřeby, tarifu a smlouvy.

Kde si nabídky ověřit

Nezávislý srovnávač dodavatelů provozuje nezávislý srovnavač ERÚ. Stačí několik údajů z faktury a během chvilky máte jasno, zda neplatíte příliš.

Především zákazníci velkých dodavatelů energií mohou jednoduše nahrát elektronické vyúčtování a systém vyplní parametry sám. O zbytek se obvykle postará nový dodavatel – online bez papírování.

Co si z toho odnést

I přes chystané zvýšení cen za regulované položky, může být rok 2026 cenově příznivější. Zejména pro ty, kterým končí staré fixace. Kdo ale nehlídá svou smlouvu, může zbytečně přeplácet. Stačí rozumět několika málo číslům na faktuře – a cenu máte pod kontrolou.

Podvodní „dopravci“ útočí zprávami

Internet plný falešných e-shopů

QR kódy pod drobnohledem

Charitativní sbírky jako častý terč

Sociální sítě napoví, kdy je byt prázdný

Chytré hračky a elektronika jako riziko

Když už k podvodu dojde

Sami můžete výrazně přispět k bezpečným nákupům a minimalizovat rizika. Přinášíme vám praktické rady, jak postupovat:

1. Stanovte si priority. Nekupujte zboží jen proto, že je ve slevě – zaměřte se na to, co skutečně potřebujete.
2. Porovnávejte ceny. Sleva nemusí vždy znamenat nejlepší nabídku na trhu. Zkontrolujte ceny u více prodejců.
3. Zjistěte podmínky slevy. Sleva může být podmíněna např. minimálním množstvím zboží, věrnostním programem nebo registrací do mobilní aplikace.
4. Zajímejte se o předchozí cenu. Prodejce musí uvést nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů před slevou. Výjimkou je zboží s krátkou dobou spotřeby.
5. Informace o slevě. Žádné jiné údaje než aktuální cena a nejnižší cena za posledních 30 dnů nemusí být u slevy uvedeny.
6. Kontrolujte účtenky. Cena uvedená u výrobku je závazná. Vždy si vyžádejte doklad o zaplacení a ověřte správnost položek.
7. Pozor na recenze. U internetových prodejců si přečtěte hodnocení ostatních spotřebitelů i doporučení spotřebitelských organizací.
8. Ověřte identitu prodejce. U e-shopů si zkontrolujte kontaktní údaje (jméno, adresa, IČO, telefon) a obchodní podmínky. Chybějící informace mohou naznačovat rizikový e-shop.
9. Plaťte bezpečně. Preferujte platbu kartou nebo online platební metody s garancí vrácení peněz. Platba bankovním převodem může být problematická při reklamaci.
10. Nákupy po telefonu. Nabídka učiněná během hovoru musí být potvrzena v textové podobě. Platná je až po vašem písemném nebo elektronickém souhlasu.
11. Nenechte se oklamat. Informace o „omezené dostupnosti“ zboží nemusí vždy odpovídat skutečnosti a může vytvářet falešný tlak.
12. Prověřte smluvního partnera. Ujistěte se, zda nakupujete přímo od provozovatele e-shopu nebo přes zprostředkovatele na online tržišti. Seznam rizikových e-shopů najdete na www.rizikove.cz.

Důležitá upozornění

„Obezřetnost je klíčová, zejména během výprodejů. Spotřebitelé by měli nejen zvážit kvalitu zboží a dostupnost servisu, ale také věnovat pozornost tomu, s kým uzavírají smlouvu. To platí zejména při nákupech na internetu, kde je třeba ověřit identifikační údaje prodejce a možnost uplatnit svá práva, jako je vrácení zboží do 14 dnů,“ radí ústřední ředitel ČOI Ing. Jan Štěpánek.

Jak prověřit obchodníky?

• České subjekty
• Živnostenský rejstřík
• Rizikové e-shopy

Vždy pamatujte, že bezpečný nákup začíná obezřetností a znalostí vašich práv.

Lidé mnohem častěji pracují, nakupují a komunikují přes internet. Podle Martina Lohnerta, ředitele centra kybernetické bezpečnosti Void SOC společnosti Soitron je proto důležité se v nástrojích, které hackeři nejnověji využívají, vyznat a vědět, před čím se chránit.

SMS + phishing = SMishing

Od e-mailů se zájem útočníků přesouvá k mobilním telefonům, takže roste počet útoků prostřednictvím podvodných SMS zpráv. Lidé jsou dnes běžně zvyklí používat potvrzovací SMS pro přihlašování do citlivých systémů (internetbankingu, firemní pošty či aplikací), problémem je, že na chytrých telefonech jsou při těchto operacích méně obezřetní.

„V kombinaci s tím, že mobilní zařízení bývají často mimo správu firemního IT a bez jakýchkoli ochranných či dohledových nástrojů, představují pro podvodníky velmi atraktivní cíl,“ říká Lohnert. „Prostřednictvím SMS, iMessage či jiných zpráv, vám pošlou například informaci o doručování zásilky, s odkazem, který po vás bude chtít vyplnění údajů. Známé jsou i případy kdy SMS vyzývala k verifikaci, aktualizaci či „reaktivaci“ účtů přesměrováním na podvodnou stránku či dokonce zavoláním do falešného kontaktního centra,“ dodává.

Vishing – sociální inženýrství při telefonických podvodech

Stále častější jsou i telefonické podvody (voice + phisingu) s prvky sociálního inženýrství, před kterými v létě 2020 varovala i americká FBI. Útočníci vyžívají faktu, že při práci z domova chybí osobní kontakt, a tak je možné, že vaši důvěru si snadněji získá i volající z neznámého čísla. Šance je ještě vyšší, pokud útočník zná jména vašich nadřízených, kolegů či názvy oddělení, kde pracují. K tomu ještě přidá nějaký smyšlený příběh, ve kterém vás například požádá i vygenerování jednorázového hesla pro přihlášení do VPN. Tím se mu otevře cesta k firemním interním datům.

Klonování SIM karet

Objevují se i případy, kdy útočník přesvědčí mobilního operátora, aby pro vaše číslo aktivoval novou SIM kartu, kterou bude mít k dispozici. Použije přitom vaše identifikační údaje a často i padělané doklady. V momentě, kdy se nová karta aktivuje, vaše původní přestane fungovat. Než se dopracujete k příčině problému, uplyne několik hodin. Během nich stihnou útočníci prolomit váš internetbanking, přihlásí se pomocí ověřovací SMS a zrealizují převody či výběry které jim denní limit dovolí. Jsou známy i případy kdy ukradené číslo zneužili pro loupež dalších služeb a přístupů (e-mail, sociální sítě, e-shopy atd.)

Snímek obrazovky podvodného e-mailu. Autor PČR

◆ I takto mohou vypadat podvodné e-maily, SMS zprávy

Pozor také na e-maily nebo SMS zprávy týkající se zásilek, které požadují „dodatečné“ platby nebo osobní údaje.

Falešné e-shopy lákají nenapravitelné šetřílky nabídkou neexistujících či velmi levných produktů. Většinou se jedná o podvodné fiktivní firmy. Po zaplacení však zboží nikdy nedorazí.

V období vánočních darovacích kampaní buďte obezřetní při žádostech o „charitativní“ dary.

Čtěte také

■ Jak vznikl internet. Na počátku byl ARPANET
■ Vzdělávací pomůcka určená seniorům pro bezpečné užívání internetu

Loterie a soutěže mohou být podvod, kdy pro dodání údajné výhry následuje požadavek na „manipulační“ poplatky nebo poskytnutí osobních údajů.

Na sociálních sítích buďte opatrní při komunikaci s falešnými profily známých osobností nebo organizací, které mohou žádat o finanční pomoc nebo osobní údaje.

◆ Reklama na Facebooku zneužívající nejen známá média, ale i veřejně zmámé osobnosti pro podvodné investování do kryptoměn. Podobné inzeráty odkazují také na prezidenta ČR, nebo finančníka Kellnera

Vánoční období může být i příležitostí pro šíření malwaru skrytého ve zdánlivě neškodných souborech, např. vánočních přáních. Buďte velice obezřetní před stažením příloh a odkazů z neznámých zdrojů! Vždy ověřte bezpečnost souboru před stažením. Pomoci mohou vyhledávací služby jako Google nbo Microsoft Edge a další, po zadání názvu fiktivní akce.

S přáním bezpečných a radostných Vánoc,
Redakce

Unikátnost služby spočívá v poskytnutí odpovědi na základní otázku, jak vysoký bude důchod, i ročníkům v produktivním věku, a to na základě údajů o dobách pojištění a náhradních dobách pojištění uložených v evidenci ČSSZ.

Prvotním záměrem bylo realizovat službu na ePortálu ČSSZ, která zajistí vyhodnocování dob pojištění přihlášenému autentizovanému uživateli. Ta se rozšířila i na službu zahrnující výpočet výše důchodu přihlášeného uživatele. Od samého počátku byla IDA vyvíjena pro klienty bez omezení věku na určitou dobu před odchodem do důchodu.

Aplikace oceněna odbornou porotou

Unikátnost Informativní důchodové aplikace ocenila i odborná porota v prestižní soutěži IT Projekt roku.

„Informativní důchodovou aplikací jsme reagovali na poměrně velkou poptávku lidí v produktivním věku, kteří se zajímají o své důchodové nároky s dostatečným předstihem. Klíčovou výhodou IDA oproti klasické tzv. důchodové kalkulačce na ePortálu ČSSZ je přístup k informacím ohledně důchodových nároků i pro pojištěnce, kterým zbývá více než 5 let do dosažení důchodového věku,“ vysvětluje Mgr. František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení.

Poprvé v historii mají i občané nižšího než předdůchodového věku šanci získat online aktuální informaci o svém důchodu. Aplikace poskytuje ekonomicky aktivní generaci orientační informace o budoucí výši důchodu (v dnešní hodnotě peněz), tak aby tyto informace měla k dispozici ideálně od počátku svého ekonomicky aktivního života. Díky službě IDA mají klienti (občané ČR) předdůchodového věku potřebné informace o svém důchodu kdykoli snadno po ruce na pár kliknutí.

● Nárok na důchod a jeho výši vypočítá nová kalkulačka IDA
● Čeští důchodci cestují zdarma vlakem po Slovensku

„V rámci resortu se snažíme, aby naše služby občanům byly co nejlepší. Digitalizace je v současnosti naprosto klíčovou cestou, jak můžeme posouvat úroveň našich úřadů. Že lidé v takové míře využívají aplikaci IDA, je skvělá zpráva. Ukazuje se tím také jejich osobní odpovědnost. V minulosti se posílaly lidem před důchodem informace poštou, to už opravdu není potřeba. Každý by se měl zajímat o svůj důchod, a tedy i svou budoucnost,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„IDA je také samozřejmě průběžně aktualizována a upravována tak, aby poskytnuté informace co nejvíce odpovídaly skutečnosti. Proto v ní je například nově zahrnuta i možnost doplnit počet vychovaných dětí, a to i v případě mužů, aby v orientační výši důchodu bylo zohledněno i výchovné, tedy 500 Kč za každé vychované dítě,“ doplnil František Boháček.

Základní fakta o IDA:

• Od 1. 7. 2021 do 11. 1. 2023 služba zaznamenala 1 002 043 spuštění.
• Při realizaci služby byla využita data ČSSZ a data z evidencí napojených na základní registry MV ČR.
• Na vývoji služby se podílel tým složený z více než 20 členů.
• IDA je určena každému pojištěnci, který dosáhl alespoň věku 19 leta zároveň získal alespoň 1 rok placeného pojištění.
• Služba vám vypočítá aktuální odhad výše starobního důchodu.
• Rychle a snadno zjistíte své datum odchodu do starobního důchodu.
• Používání služby IDA je bezpečné díky přihlášení přes Identitu občana či datovou schránku.
• Jednoduše si zkontrolujete započtené doby důchodového pojištění a případně je pro účely odhadu upravíte či doplníte.
• Díky skutečným datům z evidence ČSSZ vám aplikace ukáže informace maximálně reálně.

● Nejčastější otázky a odpovědi ke službě IDA

SENIOR je akronymem, který vychází ze slov „Soubory“, „Emoce“, „Nátlak“, „Instrukce“, „Odkazy“, „Reputace“. Symbolizuje a zároveň upozorňuje na prvky a metody, které internetoví útočníci často používají ve škodlivé elektronické komunikaci a senioři se s nimi mohou běžně setkat.

Pomůcka je určena pro všechny (nejen) seniory. Ocenit by ji měli především ti, kteří internet využívají a potřebují využívat aktivně a pravidelně, ale současně se obávají, aby z vlastní nevědomosti neudělali chybu, která je může přivést do problémů. „Nebezpečí v kyberprostoru může číhat doslova na každém kliknutí, proto je důležité být stále obezřetný. To platí pro každého z nás, včetně seniorů. Našim cílem je i díky tomuto projektu udržet je, stejně jako ostatní spoluobčany, v bezpečí před internetovými útočníky,“ sdělil k tématu ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.

Při vývoji vzdělávací pomůcky realizoval NÚKIB průzkum mezi seniory a využil mj. existující vědecké studie. Pomůcka byla také konzultována se skupinou seniorů Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity. S ohledem na celospolečenský přesah projektu se povedlo NÚKIB pro podporu pomůcky získat mnoho partnerů, mezi které patří například Policie České republiky, nebo sdružení CZ.NIC.

Čtěte také

■ Jak vznikl internet. Na počátku byl ARPANET

Vzdělávání seniorů je jedním ze záměrů Národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021-2025, kde se uvádí, že senioři patří mezi jednu z významných skupin české populace, kterou je vhodné vzdělávat, aby se při používání digitálních technologií a internetu cítila bezpečně.

Zpřístupnění webových stránek www.seniornanetu.cz proběhlo v rámci Festivalu bezpečného internetu, jehož hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas. Informace ke všem akcím, které se konají v rámci Festivalu, najdete na webových stránkách www.fbifest.cz.

■ Pomůcku si můžete prohlédnout a vyzkoušet na adrese: https://seniornanetu.cz.

1. MANIPULACE S HESLY

Odborníci se shodují, že psát si hesla na jedno místo je špatně – notýsky, útržky papíru v peněžence nebo složky s názvem „hesla“ v počítači jdou snadno odcizit. Přesto to podle červnového průzkumu společnosti ESET a Seznam.cz dělá bezmála třetina Čechů. Stejnou chybou je mít jedno heslo pro více účtů.

Silná hesla vyžadují osm až 12 znaků, kromě písmen a čísel je dobré zařadit také symboly jako hvězdičku, pomlčku, plus, podtržítko, tečku a podobně. To však ve světě zahlceném hesly nikdo v hlavě neudrží. K jejich bezpečnému uchování existují zašifrované softwary, které umožňují snadno schraňovat hesla ke všem svým účtům. Některé z nich je možné propojit i s prohlížečem.

Velké riziko úniku dat s sebou nese ukládání hesel do prohlížeče v mobilním zařízení nebo ve veřejně přístupném počítači v zaměstnání. Pro firmy je obecně ochrana a uchování dat velmi důležité téma, ale už neřeší, že v kanceláři s desítkami pracovníků má každý ve svém prohlížeči uloženo plno hesel a někteří své počítače při odchodu ani nevypínají. Takže tomu, kdo by na tom měl zájem, jednoduše stačí přijít k jakémukoli počítači a tam citlivá data získat, aniž by musel nabourávat server. V takové situaci firmě nepomůže ani nejvíc sofistikovaný systém na ochranu dat.

2. DŮVĚRA VE VEŘEJNÉ SÍTĚ

Velký pozor by si lidé měli dávat u veřejných bezdrátových sítí, které nejsou chráněny heslem. Internetová komunikace na veřejné wifi může být sledována, případně i měněna. A to buď provozovatelem dané wifi, nebo při špatném zabezpečení i třetí stranou.

Jedním ze způsobů, jak se proti úniku dat chránit, je využití virtuální soukromé sítě (VPN). Ta vytvoří mezi uživatelem a vzdáleným serverem šifrované spojení a brání tak odposlechu komunikace ve wifi síti. Na veřejných sítích je uživatel lehce sledovatelný – veškerou svou on-line aktivitou po sobě zanechává stopy, odhaluje své zájmy, polohu, důležité informace. Správně nastavené VPN připojení svého uživatele chrání a je v boji proti kybernetickým útokům velkým pomocníkem.

Přesto by ani na to lidé neměli spoléhat a manipulaci s citlivými daty, jako je například internetové bankovnictví, na veřejných sítích neprovádět! Vždy by si pro takové úkony měli zapnout mobilní data.

3. DATA SVĚŘENÁ E-SHOPŮM

On-line nákupy bývají spojeny s přijmutím tzv. cookies. Když uživatel internetu navštíví web, vyskočí na něj box s obsáhlým textem a tlačítkem na přijmutí, v lepším případě možností nastavení. Většina lidí okamžitě přijme vše a nezajímají se, co si díky tomu o nich web uloží za informace. Málokdo věnuje pozornost a čas osobnímu nastavení cookies, na které má ale podle současných pravidel nárok.

Když například návštěvník webu nechá zaškrtnuté cookies pro marketingové účely, je pravděpodobné, že se mu budou zobrazovat personalizované nevyžádané reklamy.

Čtěte také

● Při nákupech na internetu číhají nebezpečné nástrahy!
● Vaše práva při nákupech vánočních dárků přes internet

4. OTVÍRÁNÍ NEZNÁMÝCH PŘÍLOH

Tzv. spamy ohrožují data v počítači nejčastěji – někdy jsou snadno rozpoznatelné, jindy se ale tváří jako věrohodná e-mailová zpráva od poskytovatele služeb.

Ke každé zprávě od neznámého odesílatele je třeba přistupovat opatrně, zkontrolovat e-mail, ze kterého byla zpráva odeslána, to bývá první indicií, že nezní jako obvyklé formální adresy.

Sdělení bývá naléhavé, nutí adresáta, aby rozklikl přílohu nebo odkaz, to je další indicie. Pokud se navíc jedná o služby, které v posledních dnech adresát nijak nepoptával, nabídku peněz, zázračného produktu nebo naopak výzvu k zaplacení dluhu či zadání osobních údajů, je vhodné zprávu ihned označit jako nevyžádanou a smazat.

Po otevření špatné přílohy může být počítač napaden a veškerá data z něj „putují do světa“. Proto je třeba preventivně myslet na to, co ve své on-line komunikaci uvádět, a co ne. Informace o heslech nepatří ani do e-mailu, ani na chat, kde jsou po napadení hackerem snadno dohledatelné. Je-li to nutné, hesla by se měla posílat ve formátu obrázku, ve kterém je robot nerozezná, a následně zprávu smazat.

Některé portály, když pošlou uživateli nově vygenerované heslo e-mailem, už jej také upozorní, že si má heslo hned změnit, anebo jde pouze o jednorázový přístupový údaj, případně odkaz ke změně. Tento bezpečnější přístup však zatím není pravidlem u všech, proto je žádoucí zprávu s vepsaným heslem z účtu po přečtení smazat.

ANI MLADÍ NEJSOU LEPŠÍ

Mladá generace se v internetovém prostředí orientuje o něco lépe než ti dříve narození, obvykle však internet vnímá jako svého kamaráda a nijak pečlivě svá osobní data nechrání. U studentů prvních ročníků býváme překvapeni, jak neopatrně se svými citlivými údaji zacházejí, byť jsou přesvědčeni, že to tak není.

Rizikové je zejména jejich chování na sociálních sítích – profily užívají veřejně, propojují se s neznámými lidmi, mají zapnuté sledování polohy nebo sdílí podezřelé zprávy a videa, které slouží k nabourání jejich účtu.

Žijí neustále on-line, ale už si nevšímají, zda jsou připojeni k veřejné síti a že mohou být jejich data pro další osoby viditelná. Naším úkolem je studenty v rámci výuky seznámit s bezpečností na internetu a ochranou dat. Když se naučí, jak informační technologie a virtuální svět funguje od základu, pochopí, jak s daty nakládat a co může být naopak riskantní. To v budoucnu využijí v jakékoli profesi i soukromém životě.

Pokud spotřebitel zásilku s objednaným zbožím rozbalí, ještě než podepíše bezvadné převzetí, nemá problém. Do okamžiku převzetí totiž za zboží odpovídá prodejce a je případně na něm, aby dodání poškozeného výrobku řešil s přepravní službou nebo s výrobcem, který produkt zabalil.

„Spotřebitelé ale obvykle balíček při převzetí neotevřou, maximálně obhlédnou stav samotné krabice a do balíčku se podívají až doma. Proto je vhodné si rozbalování zásilky krok za krokem nafotit. Stojí to jen trochu času a snadno si lze pořídit důkaz o tom, že výrobek už poškozený přišel,“ doporučuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra.

Dále uvádí, že „se objevují případy poškrábaných hodinek za stovky či tisíce korun, ale i naprasklých televizí za desítky tisíc. Bez fotografií se pak mnohdy těžko prokazuje, že kupující zboží nepoškodil, protože předtím podepsal bezvadné převzetí, a těžko se domáhá vrácení peněz.“

Čtěte také

● Při nákupech na internetu číhají nebezpečné nástrahy!
● Vaše práva při nákupech vánočních dárků přes internet

Dlouhodobé průzkumy Evropské komise i jiných organizací ukazují, že zhruba 3 % uživatelů internetu se každoročně setká s podvodem. Kromě podvodných odkazů v e-mailových či SMS zprávách nebo v chatovacích aplikacích se jich řada týká právě nákupů online, kdy lidé hledají co nejnižší cenu konkrétního zboží a nakupují na určitém e-shopu poprvé, aniž si prodejce ověří pohledem do obchodních podmínek a recenzí jiných nakupujících.

Platby kartou dobrá volba

Přijde-li jiné než objednané zboží nebo zboží nepřijde vůbec a prodejce nevrátí zaplacenou částku, mohou lidé – pokud platili platební kartou – požádat o pomoc svoji banku. Ta může ve spolupráci s bankou podnikatele vrátit peníze na jejich kartu prostřednictvím nástroje zvaného chargeback.

Banky nejsou k jeho provedení povinovány zákonem, ale mnohdy tak činí dobrovolně. Podobně lze postupovat po platbě některým ze systémů elektronických peněženek. Ale po platbě převodem z účtu na účet zpravidla není možné částku získat zpět.

Pomoc poškozeným existuje

Pokud se postup přes banky nezdaří, mohou se spotřebitelé obrátit na oddělení mimosoudního řešení sporů ADR na České obchodní inspekci. Pokud jde o zahraničního prodejce z jiné země EU, Norska či Islandu, pomoci může mimosoudně právě Evropské spotřebitelské centrum, které je financované Evropskou komisí a Českou republikou a které působí při ČOI. Služby zde působících právníků jsou bezplatné a ESC na svém webu nabízí také návod, jak si ověřit prodejce.

Síť ESC bezplatně pomáhá spotřebitelům řešit spory s podnikateli z jiných zemí Evropské unie, Norska a Islandu. Podává také informace o právech spotřebitelů na jednotném evropském trhu. Je financováno Evropskou komisí a zúčastněnými státy. Více informací naleznete zde.

Jak podvod vypadá

Prvotním kontaktem s kyberzločinci jsou podvodné odkazy na sociálních sítích nebo v chatovacích aplikacích. Uživatele lákají na možnost velké peněžní výhry v hodnotě statisíců korun, pokud rozešlou odkaz svým kontaktům v aplikacích WhatsApp, Viber nebo Telegram a přátelům na Facebooku. Poté jej navedou ke stažení aplikace, která si vyžádá týdenní platbu ve výši až 1 550 Kč.

Pokud výše uvedené odkazy zahlédnete, neklikejte na ně. Stránky nenavštěvujte a příspěvky nahlaste, čímž zabráníte dalšímu šíření. O podvodu AVAST Českou poštu již informoval a podvodnou aplikaci nahlásil společnosti Googlu. Česká pošta své zákazníky před podvodem také varovala na svých sociálních sítích. Šíří se přes Facebook, WhatsApp, Viber a Telegram.

Soutěž o „obrovské” sumy peněz

Pokud uživatel podvodné stránky navštíví, přivítá jej průzkum s možností vyhrát až 500 000 Kč. Stránka dokonce zneužívá logo České pošty, a může tedy na první pohled působit důvěryhodně. Po dokončení průzkumu nabídne stránka uživateli dárky k otevření. Třetí otevřený dárek obsahuje vždy výhru velké částky peněz. Podmínkou získání „vyhraných” peněz je rozeslání odkazů na dotazník přátelům.

Stránka nutí uživatele, aby podvodné odkazy rozeslali přátelům a skupinám na sociálních sítích. V tomto kroku také přidává prvek urgence. Na rozeslání odkazu má uživatel totiž stanovený časový limit.

Drahá aplikace

Poté, co uživatel rozešle odkazy, je přesměrován na stránku podvodné mobilní aplikace, která se vydává za aplikaci sledující cestu poštovních zásilek. Po jejím stažení dostane oběť nabídku na placenou verzi aplikace. Vychází na 70 dolarů za týden, tedy v přepočtu asi 1 550 Kč. Aplikace však nefunguje. Umí pouze strhávat peníze z bankovního účtu uživatelů!

Pod tlačítkem „Continue” se ukrývá potvrzení týdenního předplatného

Podvod je o to nebezpečnější, že ke svému šíření využívá sociální vazby svých obětí. Jen málokdo podezírá zprávy od svých přátel z nekalých záměrů. Tento způsob šíření se nazývá také sociální inženýrství, tedy manipulace s uživateli za účelem předem stanovené akce.

Na které weby si dát pozor?

K přesměrování na podvodné stránky využívají útočníci různé náhodně generované domény. Obvykle však mají v názvu Českou poštu. Naši analytici se setkali převážně s těmito škodlivými webovými stránkami:

ceskaposta[.]top a ceska-posta[.]top.

Čtěte také

● Banky upozorňují na novou vlnu podvodných e-mailů, které cílí na klienty internetového bankovnictví
● Při nákupech na internetu číhají nebezpečné nástrahy!

Jak podvod rozpoznat

Před otevřením jakéhokoli odkazu si pozorně zkontrolujte URL adresu webu. Působí důvěryhodně? Pokud ne, neklikejte na ni. Zprávu smažte a neodpovídejte na ni. Případně upozorněte své přátele na možné nebezpečí. Odkázat je také můžete na náš článek.

Dalším vodítkem vám může být oficiální stránka firmy, v tomto případě České pošty. Porovnejte obě stránky. Jestliže se neshodují, setkali jste se s velkou pravděpodobností s podvodem.

Klikli jste na odkaz a zaplatili za aplikaci?

Zachovejte klid. V Obchodě Google Play zrušte předplatné aplikace, do 3 dnů od instalace aplikace ještě žádné peníze platit nemusíte. Pokud si aplikace peníze již strhla, můžete zkusit informovat Google nebo svou banku o podvodu a požádat o vrácení peněz.

S kyberzločinci rozhodně nekomunikujte. Nahlaste aplikaci a smažte ji z telefonu. Počítač a telefon nechte zkontrolovat antivirovým programem.

Jak to funguje

Připomíná to telefonování, i když k této komunikaci není zapotřebí mít klasický telefonní přístroj. Postačí počítač vybavený zvukovou kartou, která je dnes již standardním vybavením osobních počítačů, připojit levný mikrofon ( i ty již většina počítačů má zabudované), lze jej pořídit za méně než 200 Kč a též buď levná sluchátka, nebo levné reproduktory. Obojí také za pár stokorun. Jestli byste se chtěli při hovoru také navzájem vidět, takzvaně navázat videohovor, je třeba mít ještě internetovou kamerku. Většina novějších počítačů již tyto součástky má zabudované, ale lze ji také zakoupit za několik stokorun.

Mohlo by Vás zajímat:

● Jak vznikl internet

Pokud probíhá komunikace mezi připojenými počítači za pomoci výše popsaných doplňků, je tento přenos poskytován jen za cenu připojení k internetu, čili bez dalších poplatků. K samotné komunikaci je ještě zapotřebí nainstalovat na počítač některou aplikaci pro přenos hlasových a elektronických dat. Aplikaci lze velice jednoduše stáhnout na počítač z internetu. Samotná instalace do počítače je velice jednoduchá. Instalační průvodce, které tyto programy obsahují, vás provede instalačním procesem krok za krokem.

Jednou z nejpoužívanějších aplikací je v současnosti Skype

Jednou z nepoužívanějších aplikací pro hlasovou a obrazovou komunikaci po internetu je v současnosti Skype (čte se skajp), která je i v češtině.

Oblibu desítek milionů uživatelů po celém světě si získal právě díky bezplatné a jednoduché instalaci na počítač a nabídkou užitečných funkcí. Po úspěšné instalaci je zapotřebí zvolit a registrovat své unikátní Skype ID, na které Vás bude možné kontaktovat.

Je to obdoba telefonního čísla i když nemusíte volit jen čísla. Většina uživatelů volí svoje jméno, přezdívku a pod. Při registraci ID program ihned upozorní, zda registrovaná data již existují. V tom případě požádá o jiné údaje.

Skype umožňuje vytvoření osobního seznamu uživatelů, kteří mají stejnou aplikaci nainstalovnou na svém počítači. Kontakt se získá buď přímo od druhé strany, nebo je Skype v síti internetu najde. Na seznamu se také zobrazí, zda jsou jednotliví uživatelé právě připojeni na internet. Pokud ano, stačí klepnout na vybraný kontakt a zvolit buď hlasovou (i obrazovou), nebo textovou komunikaci a spojení se po chvilce naváže.
◾ Aplikaci Skype si lze stáhnout i v české verzi přímo z domovské stránkyZDE

Aplikace ZOOM

V poslední době také získává na popularitě obdobná aplikace pro sdílení hlasové a obrazové komunikace po internetu, ZOOM.

I mezi její přednosti patří rychlé a jednoduché vytvoření účtu, rychlá a jednoduchá instalace. Její základní verze „ZoomBasic“ povoluje kontaktovat až 100 osob/40 minut zdarma. Pokud by to nebylo dostačující, za mírný měsíční poplatek nabízí navýšení.
◾ Více informací zde

Kromě již popisovaného hlasového kontaktu i videohovoru mezi dvěma účastníky, umožňují obě aplikace zapojit více kontaktů najednou a vytvořit tak konferenční hovory v reálném čase. Navíc umí zasílat textové zprávy a celé soubory všem účastníkům, toto připomíná chatování – textovou diskuzi. Uživatelé s rychlým připojením mohou využívat rovněž již výše zmíněné videotelefonování.

K tomu je zapotřebí mít ještě webovou kameru, jejíž cena je též levná.
Program Skype umožňuje i telefonování na běžné telefony za zvýhodněné tarify po celém světě. Na pevné linky v Evropě i zámoří se dovoláte už za cca. 1 korunu za minutu hovoru. Tento hlasový přenos bezpochyby ušetří dost peněz při volání na běžné telefony.

Posílání zpráv a volání zdarma na chytré mobily přes internet.

Aplikace WhatsApp vám přináší rychlé, jednoduché a bezpečné posílání zpráv a volání zdarma po internetu*. K dispozici je pro chytré telefony s operačním systémem Android 4.0 a vyšším, nebo iPhone. Podmínkou však je, aby i druhá strana měla v chytrém telefonu nainstalovanou aplikaci tuto WhatsApp aplikaci.* Datové připojení ale může být zpoplatněno. Podrobnosti vám poskytne váš mobilní operátor.

● Aplikaci WhatsApp stahujte zde

Volání zdarma umožňuje i Messenger od Facebooku

Vzájemnou hlasovou komunikaci při které se můžete navzájem vidět, nabízí také sociální síť Facebook. I zde ovšem platí, že ke komunikaci budou muset mít obě strany přístup k sociální síti Facebook. Přístup získáte registrací která je samozřejmě zdarma, stejně jako založení profilu a užívání této sociální sítě.
● Registrovat se můžete zde

„Je prakticky nemožné, aby se děti vyhnuly kontaktu s digitálními technologiemi, a není to ani žádoucí. Stále větší roli hrají ve vzdělávání a k profesím, které dnešní děti budou jednou vykonávat, je velmi pravděpodobně budou potřebovat umět ovládat nejen pasivně, ale aktivně,“ říká Jana Vyhlídalová, majitelka projektu makeITtoday, který se zaměřuje na digitální vzdělávání dětí.

O to důležitější je představit jim technologie poučeně a od začátku nastavit rozumná pravidla. Odborníci se shodují, že je potřeba vyvarovat se ve výchově extrémů, ať už je to „démonizace” a zakazování obrazovek nebo naopak příliš liberální přístup, který dětem nenastaví hranice a neumožní vytvořit si vlastní zdravé návyky.

Doporučení ohledně času stráveného u obrazovek a konkrétních pravidel se mění podle věku dítěte a jsou orientační. „Dosavadní studie naznačují poměrně zásadní vliv na vývoj u dětí od 3 do 5 let, pokud byly vystavovány obrazovkám bez dozoru a na dobu delší, než se doporučuje,” upozorňuje psycholožka Eva Šimotová. U starších dětí je pak důležitější sledovat hlavně to, jakými činnostmi čas u obrazovek tráví a zda negativně neovlivňuje ostatní sféry jejich života.

Do 18 měsíců

Nedoporučuje se žádný čas u digitálních obrazovek, měly by být mimo dosah dětí. „U takto malých dětí ještě mohou technologie negativně ovlivnit správný vývoj mozku. Projevit se to může zejména na schopnosti soustředit se, kvalitě spánku, nebo rozvoji řeči. Pokud jsou takto malé děti vystaveny podnětům, kterým nerozumí, může dojít k přesycení nervové soustavy,” varuje Eva Šimotová.

1,5 až 3 roky

Doporučuje se raději hledat aktivity v přirozeném životě, u obrazovek by dítě mělo trávit nejvýše půlhodinu denně a nejlépe vždy společně s rodičem, který může komentovat dění, vysvětlovat to, čemu dítě nerozumí a uspokojovat tak jeho potřebu srozumitelného světa. Digitální technologie je vhodné využívat pouze k vybraným aktivitám, například k videohovorům s rodinou či prohlížení rodinných fotek.

Existují i vzdělávací aplikace nebo hry určené pro tuto věkovou kategorii, nicméně žádné výzkumy dosud nepotvrzují, že by jakýkoliv vzdělávací software nahradil v tomto věku kreativní hru mezi dítětem a rodičem.

„Učení s pomocí tabletu nebo telefonu má smysl jen ve spolupráci s rodičem, který si pak s dítětem informace opakuje,” vysvětluje psycholožka. „Schopnost učení je výrazně ovlivněna kvalitou pouta a důvěrou mezi rodičem a dítětem. Pokud toto obětujeme kvůli sledování obrazovky, uniká nám podstata dětského vývoje,” dodává.

Vhodnější než tablet nebo telefon jsou CD nebo DVD s pohádkami, které mají na rozdíl třeba od YouTube kontrolovaný obsah.

3 až 6 let

U předškoláků by měl rodič stále vybírat obsah určený pro tuto věkovou skupinu a mít ho 100% pod kontrolou. Není také vhodné mít zapnutou třeba televizi jako zvukovou, nebo obrazovou kulisu. Odvádí to děti od spontánní hry a narušuje koncentraci, což se může později projevit i ve školním prostředí.

Je důležité mít přehled o tom, co dítě na zařízení hledá a dělá. U dětí zhruba od pěti let už je možné a podle Jany Vyhlídalové i vhodné využívat dotyková zařízení i k rozvíjení základních digitálních dovedností třeba na speciálních kurzech určených právě pro předškoláky. „Roste tak šance, že děti budou v budoucnu čas na počítači trávit způsobem, který je rozvíjí, a ne jen pasivně konzumovat zábavu,” vysvětluje.

6 až 12 let

Někdy v tomto období již děti pravděpodobně dostanou svůj první chytrý telefon. O to důležitější je otevřená komunikace mezi dítětem a rodiči, kteří by stále měli mít přehled o tom, co dítě na zařízení dělá bez toho, aby se narušila vzájemná důvěra.

„Jako důležitou vnímám prevenci, tedy seznámit děti s online světem a jeho riziky, naučit je filtrovat informace prezentované médii, kriticky k nim přistupovat, chránit se na sociálních sítích, informovat je o podobách kyberšikany apod. To samozřejmě předpokládá i určitou digitální gramotnost rodičů,“ vysvětluje Eva Šimotová.

Doba strávená na zařízení by neměla přesáhnout dvě hodiny denně nad rámec školních povinnosti nebo on-line výuky. Pro lepší přijetí pravidel můžete jejich nastavení konzultovat s dítětem a nechat ho podílet se na jejich vytváření.

12 plus

U teenagerů je těžší omezovat digitální aktivity počtem hodin, mají vlastní koníčky, sociální kontakty a právo na více soukromí. Pokud se neprojevuje patologické chování (viz níže), je dobré podporovat u dítěte schopnost samoregulace. Občas se stává, že se dospívající „zapomene” u hry nebo YouTube, proto může pomoci nastavit si pravidla pro kompenzaci.

Na každou hodinu strávenou u obrazovky by měli být 15 minut aktivní – být venku, věnovat se sportovním aktivitám. „Rodičům doporučuji jevit zájem o to, čemu potomek v online světě věnuje pozornost (komunikace s přáteli, hry, sledování zábavných a hudebních videí, nebo naučných programů atd.). Může to napomoci vzájemným vztahům a komunikaci,” radí psycholožka.

Rizika spojená s digitálními technologiemi

U školních dětí už je potřeba vzít v úvahu to, že si umí například vyhledávat samy na internetu, kde se ukrývá potenciálně škodlivý obsah a hrozby v podobě ztráty soukromí, hackerských útoků, kyberšikany nebo sexuálních predátorů. Digitální technologie ale mohou děti negativně ovlivňovat i méně nápadným způsobem. Že je něco v nepořádku, nám napoví následující otázky:

● Má dítě dostatek kompenzačních aktivit, hlavně pohybu a času stráveného venku?

● Netráví čas u obrazovek na úkor svých školních nebo domácích povinností?

● Horší se výrazně jeho prospěch a výsledky ve škole?

● Mění se chování dítěte? Pozorujete emoční projevy, když musí od mobilu / počítače?

● Ztrácí zájem o sociální vazby s rodinou nebo kamarády?

● Ztrácí zájem o „offline” zábavu (knihy, hry, tvoření)?

● Má problémy se spánkem nebo nespí dostatečně?

● Řeší telefonem nebo tabletem svoji náladu?

Pravidla, která by měla platit pro všechny

Pro všechny věkové kategorie platí, že by se digitální obrazovky neměly používat těsně před spaním. Spánek je totiž zásadní pro správný vývoj. Jeho kvalitu ale narušuje modré světlo z obrazovek, které tlumí produkci spánkového hormonu melatoninu. Navíc je prokázané, že děti, které mají digitální zařízení v pokojíčku, často v noci nespí a tráví čas na internetu.

„Stojí za to zvážit tzv. screen-free zóny a screen-free časy. Vedle hodiny před spaním se nedoporučuje používat digitální zařízení hned po probuzení, kdy potřebujeme nastartovat vlastní přirozené dopaminové mechanismy. Používání obrazovek při jídle pak není dobré pro budování zdravých stravovacích návyků a může přispívat k obezitě.

Rodiče by také neměli zapomínat na to, že jsou pro své děti velkým vzorem. Když tedy budu jako matka trávit většinu volného času s telefonem v ruce nebo před televizní obrazovkou, dítě bude toto považovat za normu,” říká psycholožka.

Čtěte také

● Používání mobilů, počítačů a tabletů neprospívá zdraví zraku

Důležitější je druh aktivity

Podle Jany Vyhlídalové je zásadní to, jak děti a dospívající čas u obrazovek tráví. „Pokud dítě projevuje o digitální zařízení přirozený zájem, je dobré toho nadšení využít a zhruba kolem nástupu do školy ho začít seznamovat s tím, že na tabletu nebo počítači může trávit čas nejen hrou, ale i činnostmi, které rozvíjí kreativitu a specifické dovednosti.

Základy programování nebo práci s grafickými programy si mohou vyzkoušet prostřednictvím workshopů nebo kurzů určených pro danou věkovou kategorii. Takto strávený čas u obrazovek bychom měli oddělovat od pasivní konzumace zábavy, jako jsou hry nebo sociální sítě,” vysvětluje Jana Vyhlídalová.

Ani pasivně trávený čas u obrazovek by ale podle odbornice neměl být tabu. „I děti potřebují vypnout a skutečně si myslím, že například hraním her se i učí. Navíc nuda podporuje kreativitu, takže je to může posunout k nějaké další činnosti,” dodává Vyhlídalová.

Ani rodiče si mnohdy neodpustí nějaký pasivně strávený čas u obrazovek, bylo by tedy nefér myslet si, že by naše děti měly být v tomto ohledu dokonalé.

Tak jako u mnoha dalších věcí, i u digitálních technologií platí, že jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Je proto zásadní, abychom dětem pomohli nastavit si vůči nim zdravý vztah. Z toho pak budou těžit celý svůj život.

Přestože tvoří skupina seniorů více než jednu pětinu české populace, o jejich chování na internetu stále panují předsudky, které již nějakou dobu nemají nic společného se skutečností. Firmy je však již berou jako relevantní cílovou skupinu a vycházejí jim vstříc, a internetové prostředí se tak pomalu mění i na základě jejich požadavků.

Surfování na internetu i programování

Online prostředí již dávno není doménou mladších generací, dlouhodobě mezi uživateli internetu přibývá také seniorů. Podle aktuálních dat ČSÚ více než čtvrtina z nich používá internet téměř denně, a co víc, v Česku najdeme také přibližně 10 tisíc občanů starších 65 let, kteří se věnují programování. Čeští senioři tak předčí své vrstevníky ze zemí jako je Itálie, Portugalsko nebo Polsko.

Mohlo by vás zajímat

● Jak vznikl internet. Na počátku byl ARPANET

Online prostředí již neslouží jen k vyhledávání nejnutnějších informací, ale také k zábavě. Senioři mají možnost se připojit do různých online skupin, pustit si divadelní představení, seznamovat se nebo třeba hrát počítačové hry.

Mnoho starších lidí díky online prostředí navazuje kontakty se svými vrstevníky, ale i rodinou. Někteří z nich (12 %) fungují také na sociálních sítích, které se v pandemické situaci covid-19 mnohdy staly náhradou společenských kontaktů a styků s rodinou.

Senioři jsou opatrnější vůči kybernetickým hrozbám

Ačkoliv je mladší generace v online světě mnohdy obratnější než jejich starší protějšky, ne vždy je obezřetnější vůči nástrahám, které digitální prostředí skrývá. Z průzkumu agentury STEM/MARK z března tohoto roku vyplynulo, že jsou to spíše senioři, kteří se snaží rozšiřovat si obzory (89 %) v oblasti bezpečnostních nástrah.

Vzdělávání seniorů a šíření osvěty kybernetické bezpečnosti se věnuje také několik organizací, které pomáhají upozornit na nástrahy internetu, ale i jejich praktická řešení, na která stačí každý uživatel sám.

Senioři se nakupování na internetu nebojí

Internetové obchody jsou lákadlem nejen pro mladší ročníky, ale i pro kategorii seniorů. Nákup z domova je pro většinu z nich komfortnější a některé služby nabízejí pro tuto skupinu občanů i mnohé výhody – ať už je to vynesení nákupu ke dveřím bytu nebo drobnost jako dárek.

Především období pandemie napomohlo k příklonu lidí důchodového věku k e-shopům. Na jaře minulého roku tak došlo k výraznému nárůstu nakupování na internetu o 15 %, přičemž online nakupovala více než polovina populace. Největší zájem byl o potraviny, oblečení, ale i vybavení domácnosti.

Senioři upřednostňují zboží, které si mohou osahat

Ve většině případů senioři ví, co chtějí, a na serverech následně hledají konkrétní produkt. Nevýhodou pro ně ale stále zůstává fakt, že si nemohou výrobek tzv. osahat, proto se některé online obchody snaží tyto bariéry odstranit.

„Hlavním blokem online nakupování koberců je pro seniory fakt, že koberec neviděli a nemohou si na něj sáhnout, k tomu ale slouží vzorky koberce, kterých jsme v minulém roce rozeslali bezmála 15 tisíc. Stejně tak jsme zaznamenali zvýšený zájem o infolinku, kde se dotazy nejčastěji týkaly možnosti platby a výnosu do patra,” dodává Marek Černý z internetového obchodu Mujkoberec.

Počet majitelů platebních karet v řadách seniorů roste

Dříve narození spoluobčané pravděpodobně konečně přicházejí ve větší míře na chuť placení kartou, což dokládají i banky. Tisíce jejich klientů si během pandemie platební kartu zřídilo nebo jí začalo pravidelně používat. Přesto však obecně převládá platba na dobírku, kterou senioři vnímají jako bezpečnější variantu. To potvrzuje také Mujkoberec, kde zaznamenali platbu na dobírku v této kategorii zákazníků u 75 % objednávek.

1. Vyhněte se anonymním stránkám

Vyhněte se e-shopům, které nemají uvedené kontaktní údaje, nebo si nejste jisti důvěryhodností provozovatele.

Doporučujeme pozorně si pročíst obchodní podmínky. Jakmile kontakt nenajdete ani tam, okamžitě se takovému obchodníkovi vyhněte. Řada rizikových e-shopů, na které upozorňujeme (www.rizikove.cz), stále aktivně cílí svojí nabídkou na seniory a další zranitelné či důvěřivé skupiny občanů, kteří jsou pak také zklamáni zaplacením na těchto stránkách a to i přesto, že a opakovaně před nimi varujeme.

„Tento seznam rizikových webů, který najdete na www.rizikove.cz, dobrovolně přebírá i největší domácí vyhledávač Seznam.cz a antivirus ESET a tím stovky tisíc spotřebitelů automaticky chrání každý měsíc. Jedná se o celosvětově unikátní projekt v rámci zvýšení ochrany uživatelů na internetu. Poskytujeme data otevřená a jsou tedy zdarma pro každého provozovatele, který chce na internetu své uživatele více chránit a kdykoli se někdo další bude chtít zapojit, může naše data o rizikových webech také volně využívat,“ dodává mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

2. Pozor i na stránky nabízející až zázračné, či extrémně levné zboží

Až zázračné výrobky, které údajně nikdo jiný nemá, například proti cukrovce, stárnutí, úspoře elektrické energie, nebo proti 5G síti nabízejí také často provozovatelé webů, u kterých kontakt nenajdete, nebo mají sídlo v Panamě či jinde na světě, kde se pak budete jen velmi těžko domáhat svých práv.

Také by vás mohlo zajímat:

● Při slevách si u poklady kontrolujte účtenku, ceny se mohou lišit!

V posledních letech se objevují také jakési „zdravotní portály“, které však nejsou žádnými skutečnými zdravotnickými portály, jde jen o snahu vyvolat ve čtenářích těchto stránek pocit, že právě narazili na jedinečný web, který jim jako jediný přináší unikátní možnost zvítězit například nad cukrovkou, bolestmi, obezitou atd.

Produkty zde často nabízejí údajně i konkrétní lékaři, vědci, či dokonce sám president Miloš Zeman. Všichni jsou však smyšlení!

Příklady:

◆ https://suggesthome.com/imboys/imboys-hoodie-fear-not-black
◆ https://wwlnws.ru/cz-sust-nimec-arthrolon/
◆ http://loftyteam.com/normalife_cr/

3. Pozor na nákup od prodejců ze „třetích zemí“

Pokud si aktivně zakoupíte zboží na zahraničních webech (např. Aliexpres.com, Alibaba.com…) z Číny, Panamy, Hongkongu či dalších zemí, bude obtížnější domáhat se svých práv v případě, že zboží nedorazí, přijde něco jiného, nebo bude nutné zboží reklamovat.

Mnohem rozumnější je nakupovat od prodejců v rámci EU, protože máte prakticky stejná práva jako při nákupech od českých prodejců (např. vrácení do 14 dnů bez udání důvodu). V případě sporu je možné se obrátit například na Evropské spotřebitelské centrum ČR (www.evropskyspotrebitel.cz/), což v případě nákupu ze „třetích zemí“ možné není.

Pokud se i přesto pro takový nákup rozhodnete, i tak ale počítejte s tím, že některé výrobky (např. mobilní telefony), z Vaší strany aktivně objednané od prodejce z jiné země, nemusí nutně umět češtinu a případnou reklamaci bude nutné pak řešit s tímto prodejcem, což bývá u zahraničních provozovatelů značně komplikované.

V rámci EU si můžete také prověřit prodejce a vyhnout se podvodu díky praktickému návodu na webu Evropského spotřebitelského centra ČR www.evropskyspotrebitel.cz//podvod.

4. Plaťte raději kartou, nebo alespoň na dobírku

Plaťte kartou nebo jinými online prostředky s garancí od zprostředkovatele platby (Paypal, Twisto apod.), peníze lze v případě problémů snadněji získat zpět. Dodržujte však zásady pro bezpečné používání platebních prostředků a nakupujte jen u důvěryhodných subjektů, používejte dvojí ověření transakce (potvrzení platby kartou přes SMS kód).

Pokud v e-shop nemáte dostatečnou důvěru pro to, abyste mu svěřili údaje o platební kartě, zvažte raději nákup jinde. Uhrazená dobírka a platby bankovním převodem peníze spotřebitelů nijak neochrání, například si spotřebitelé běžně nerozbalí zásilku před podepsáním bezvadného převzetí zboží.

„Pokud lidé nakupují u jim už známého podnikatele, je platba převodem samozřejmě v pořádku, ale pokud jde o první nákup u dosud neznámého subjektu, je dobré se nad převodem jako nástrojem platby zamyslet,“ doporučuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra a dodává, že platba kartou nabízí tzv. „chargeback“ – díky tomuto nástroji lze stáhnout částku zpět v případě nedodání zboží: „Spotřebitel nemá na chargeback právní nárok, ale zkušenost ESC ukazuje, že banky ho obvykle provádějí pro své klienty dobrovolně. Někdy tak činí i v případě dodání zcela jiného než objednaného zboží. Dobré je žádost doplnit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s prodejcem,“ doplňuje Ondřej Tichota. Systémy plateb prostřednictvím elektronických peněženek nabízejí podobnou službu.

5. Existují i nákupní galerie, někdy je těžko rozeznáte od běžného e-shopu

ČOI zároveň upozorňuje na nový nebezpečný trend „přeprodejců“, kteří mají webové stránky vypadající skoro jako běžný e-shop. „Až v nejasně psaných obchodních podmínkách se v mnoha případech spotřebitel dozví, že český web je jakousi nákupní galerií, kde jen platíte českému subjektu, který si ponechá provizi a zbytkem peněz zaplatí za zboží na zahraničním webu, odkud vám nechá zboží zaslat. Doba dodání a kvalita zboží často neodpovídá očekávání a komplikace nastávají také v případě reklamací nebo uplatnění nároku na vrácení do 14 dnů bez udání důvodu,“ říká ředitelka regionálního inspektorátu ČOI Martina Střihavková.

Obchodní podmínky, ve kterých se provozovatel odkazuje na to, že není prodejcem (případně píše, že jde o „nákupní galerii“), teprve prozradí skutečný stav věci. V tomto smyslu mezi rizikové weby také z důvodu stovek stížností spotřebitelů řadíme právě mnohé nákupní galerie a varujeme před nimi (viz www.rizikove.cz).

6. Recenze prozradí hodně

Pokud nakupujete u obchodníka, kterého již znáte a máte s ním vy nebo vaši známí zkušenosti, je to nejlepší varianta.

Pokud přistupujete na stránky obchodníka poprvé, zkontrolujte si recenze. Pokud většina recenzí bude značně negativních, očekávejte podobné zkušenosti. V České republice již dlouhé roky fungují seriózní poskytovatelé této služby (např. Heureka.cz, Zbozi.cz, www.dtest.cz/eshopy/ …).

7. Kam se mohu obrátit

Pokud se spotřebitel dostane do sporu s podnikatelem, může se obrátit na oddělení mimosoudního řešení sporů (ADR) při České obchodní inspekci (www.coi.cz/spor).

Jde-li o podnikatele z jiné země Evropské unie, Norska či Islandu, bezplatně může pomoci také Evropské spotřebitelské centrum, které působí při České obchodní inspekci (www.evropskyspotrebitel.cz).

Varování na závěr – raději na žádné zázračné zbohatnutí nespoléhejte

Je nutné také upozornit, že řada webů v posledních měsících prostě jen láká na zázračné zbohatnutí. Výsledek ale bývá právě opačný. V tom lepším případě vyplněním formuláře přijdete o osobní údaje a stanete se terčem telefonního marketingu, avšak v horším případě můžete přijít i o nemalé částky.

Příklad:

Reklamou nejen přes Facebook se může spotřebitel „proklikat“ v posledních týdnech na stránky, které svým charakterem připomínají web seriózního zpravodajského portálu, kde v údajném rozhovoru měly osobnosti (nejčastěji Leoš Mareš, Pavel Nedvěd, miliardář Petr Kellner a další) odhalit systém na zázračné zbohatnutí. Takový rozhovor se však nekonal, je smyšlený!
.

◆ Příklady podvodných reklam, které zneužívají české celebrity bez jejich souhlasu. Šíří se nejen na sociálních sítích jako Facebook. Objevují se i na četných webových stránkách, které využívají např. sdílení reklam jako Google Adsense.

Stránky, které přepisují údajný televizní rozhovor, který se však nikdy nekonal a je smyšlený, ještě navíc zneužívají loga předních domácích médií, aby si získaly důvěru čtenářů. V tomto případě se jedná o smyšlené stránky, které odkazují na další anonymní stránky, tam už jsou spotřebitelé lákáni zadat přímo osobní údaje, ale i zaslat finance jako prvotní investice do údajně úžasného systému na zázračné zbohatnutí, které však spotřebitele rozhodně nečeká, spíše naopak.

V této věci Česká obchodní inspekce nemůže spotřebitelům nijak pomoci, jedná se o vylákání peněz a podvod, navíc stránky nemají informace o skutečném provozovateli a i pro Policii ČR je obtížné vyhledat skutečného provozovatele těchto stránek. ČOI neustále před podobnými weby varuje i zde: www.rizikove.cz.

Řešením v tomto případě, pokud přijdete o své finance, je možnost požádat svoji banku o tzv. „chargeback“. Nejčastěji tyto stránky totiž žádají platbu kartou. Své bance pak sdělíte, že jste se stali obětí podvodu a některé banky i ochotně se svými klienty takovou situaci řeší a platbu mohou i vrátit na Váš účet. Čím dříve s problémem svoji banku oslovíte, tím lépe.

Nutno dodat, že výše popsaný poměrně důmyslný systém musí na české spotřebitele fungovat a tedy musí být i výdělečný, jinak by se nemohlo vyplatit autorům neustále investovat další finance do cílených reklam na Facebooku a jiných sociálních sítích i reklam distribuovaných na internetové stránky Googlem, které nejsou rozhodně levné.
.

Doporučujeme proto především používat zdravý rozum a být velmi obezřetní, než se rozhodnete jakémukoli provozovateli internetových stránek svěřit své osobní údaje, nebo dokonce zaslat své peníze.

Řada firem už přijala opatření k zákazu propagace kouření

Apple, Amazon a řada dalších firem již přijaly opatření, která zakazují propagaci tabákových výrobků a elektronických cigaret. V listopadu 2019 společnost Apple oznámila, že zakáže prodej všech aplikací, které propagují tabákové výrobky a elektronické cigarety, a odstraní je ze svého obchodu Apple Store. Od té doby z obchodu Apple Store bylo odstraněno téměř 200 takových aplikací.

Tabákové giganti využívají i kovidové krize k propagaci kouření on-line

Ve svém dopise generálnímu řediteli firmy Google uvedl Sundar Pichaito, zástupce celé skupiny, toto: „V posledních letech tabákové firmy stále více využívají technologické platformy k oslovování mladých lidí. V posledních měsících tabákové firmy a firmy vyrábějící nikotinové produkty využívají krizi kolem pandemie COVID-19 k online prodeji a propagaci svých zdraví škodlivých produktů také mobilní aplikace. Firmy Philip Morris International a British American Tobacco zaplavily Instagram a Facebook reklamami na cigarety Marlboro nebo Lucky Strike a reklamou na elektronické cigarety IQOS, Glo a další. Navíc firma Juul způsobila epidemii kouření elektronických cigaret mezi mladými ve Spojených státech amerických, díky své reklamě na sociálních sítích, která byla „jasně cílena na mladé„.

„Je nutné co nejrychleji začít chránit další generace před globální pandemií kouření tabáku, a proto vyzýváme k okamžité akci,“ píše se v dopise.

V dopise je uvedeno několik aplikací, které jsou momentálně v obchodě Google Play dostupné a přitom podporují kouření tabáku a elektronických cigaret. Jedná se například o aplikace, které nabízí návody na výrobu roztoků do elektronických cigaret, a také aplikace vyrobené firmou Altria, které propagují kupóny na nákup cigaret značky Marlboro.

Google škodlivé aplikace ještě nabízí

„Firma Google již přijala odpovědnost za nepropagování používání tabákových výrobků mezi mladými lidmi a zakázala reklamu na tabákové výrobky a elektronické cigarety ve svém vyhledávači. Nicméně tento segment byl poněkud opomenutý a je potřeba ho vyřešit,“ řekl Matthew L. Myers, prezident Kampaně za děti bez tabáku (Campaign for Tobacco-Free Kids). „Google by měl odstranit zbývající aplikace, které podporují prodej nebo používání tabákových výrobků mladistvými osobami.“

Tabákové výrobky patří mezi nejčastější preventabilní příčinu smrti a každý rok zabijí na celém světě osm milionů lidí. Pokud urychleně nepřijmeme preventivní opatření, zabijí tabákové výrobky v tomto století jednu miliardu lidí.

Dlouhá práce na počítačích má záporný vliv na oči

Při dlouhé práci na počítači je pohled upřen jedním směrem. To je pro oči namáhavé. Oči nejsou při práci na počítači vyloženě poškozovány, spíše jsou namáhány a vysilovány trvajícím pohledem stejným směrem a na stejnou vzdálenost. Potíže s očima se objevují většinou až po několika hodinách u počítače. V klimatizované místnosti či u nositelů kontaktních čoček se tyto potíže dostavují dříve.

Lidé pracující delší dobu na počítači si nejčastěji stěžují na slzení, zarudnutí nebo pálení očí, únavu či bolesti hlavy. Únavu a osychání očí často způsobuje nesprávné světlo v místnosti.

Nevhodné zdroje světla

Nevhodně zvoleným světlem v domácích kancelářích jsou zářivky, které vyzařují příliš ostré světlo. To způsobuje podráždění očí. Velkou roli hraje také místo, kde je počítač umístěn. Postavit ho proti oknu není příliš vhodné. Světlo zvenčí totiž člověku svítí přímo do očí a znesnadňuje mu viditelnost na obrazovce. Člověk pak na monitor více ostří, tím dochází k rychlejší únavě zraku.

„Důležitá je také poloha klávesnice, která by měla být v rovině s monitorem, aby člověk nemusel natáčet hlavu tam a zpět při pohledu z klávesnice na monitor a opačně,” doporučil Pavel Stodůlka.

Pro zdraví očí je velmi důležité pravidelné mrkání, které povrch oka zvlhčuje a předchází tak jeho podráždění. „Při sledování monitoru je přirozené, že člověk při soustředění na danou činnost mrká asi pětkrát méně než je běžné. Tím povrch oka trpí, protože nedochází k potřebnému zvlhčení slzami. Syndrom suchých očí způsobuje osychání rohovky. Je proto nutné oči každých dvacet minut pečlivě promrkat,” řekl Pavel Stodůlka.

Od únavy pomůže oční jóga.

Je vhodná pro všechny, zejména pak pro osoby pracující několik hodin denně na počítači a také pro ty, kterým se zhoršuje oční vada „Oční jóga oči uvolní a funguje jako přirozená masáž oka. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran. Cvičení urychlí látkovou výměnu v oku a jeho okolí, což má pozitivní účinky na zrak. Pacientům po operaci očí doporučujeme začít s cvičením až měsíc po operaci. Cviky by se měly provádět třikrát denně. Nejlépe je cvičit oči také pravidelně večer před usnutím,” uzavřel Pavel Stodůlka.

CVIKY PRO OČNÍ JÓGU

1. nejdříve 10x zamrkat
2. 10x se podívat nahoru a dolů
3. 10x se podívat doprava a doleva
4. 10x se podívat do úhlopříčky zprava nahoře vlevo dolů
5. 10x se podívat do opačné úhlopříčky – tedy zleva nahoře doprava dolů
6. 10x zakroužit očima doprava
7. 10x zakroužit očima doleva
8. 10x zamrkat

● Video, jak správně cvičit oční jógu, najdete ZDE.

Jak podvodný e-mail funguje:

1. Na falešné stránce internetového bankovnictví vložíte své přihlašovací údaje.
2. Teď mají vaše údaje podvodníci a obratem je zadají do opravdového internetového bankovnictví. V tu chvíli vám na mobil banka pošle ověřovací SMS kód.
3. Vy zrovna na ověřovací SMS kód čekáte, on opravdu přijde a vy ho zadáte na falešnou stránku.
4. Podvodníci teď mají přihlašovací údaje i SMS klíč. Tedy všechno, co potřebují, aby se přihlásili do internetového bankovnictví místo vás.
5. Nakonec na vás vyskočí chyba a žádost o nové ověření. Dalším SMS kódem už ale potvrzujete třeba převod vašich peněz do zahraničí.

Podvodníci spoléhají mimo jiné na to, že někteří klienti nedávají pozor a nečtou všechny informace, které banka posílá v ověřovacích SMS nebo notifikacích do aplikací typu Smart klíč. Ty jsou přitom pro bezpečnost vašich peněz důležité, proto jim prosím vždy věnujte pozornost.

Vyplatí se také sledovat notifikace prohlížečů a antivirových programů, které vás na nebezpečné webové stránky upozorní notifikacemi.

V případě pochybností neváhejte kontaktovat nejbližší pobočku vaší banky

Podvodníci se však snadných zisků od důvěřivých lidí nehodlali vzdát. S uvolněním monopolu na trhu energií, udeřili znovu. I zde však díky důsledným kontrolám odpovědných orgánů dochází ke zlepšením ve prospěch důvěřivých spotřebitelů.

Čtěte také

■ Klasické předváděčky na ústupu, šmejdi se přesouvají na internet

Pozor také na podvodné seznamky
Na nedávné tiskové konferenci varovala nezisková organizace dTest, před neseriozními placenými seznamovacími portály. Ty nabízejí svým obětem prémiové členství na zkoušku, proto jsou velmi lákavé. Podmínkou je požadavek na zpřístupnění údajů z platebních karet. Obětí ovšem nejsou dostatečně a srozumitelně informované o automatickém obnovování členství a strhávání peněz bez vědomí majitelů konta.

Ukončení smluvního svazku je problematické kvůli záměrně špatné komunikaci ze strany podvodných seznamek. Zastavení úhrad řeší podvodníci vymáháním soukromými firmami.

V roce 2019 řešili odborníci spotřebitelské neziskovky dTest celkem 4129 stížností na taková neseriózní jednání. Jednalo se o 5 zahraničních seznamek působících na internetu: Be2, Datingclub, Dateyard, Interdate a Paidwings. Jejich práci však značně komplikuje také skutečnost, že některé z těchto firem sídlí mimo EU.

dTest odhaduje, že počet poškozených je vyšší než počet zaznamenaných stížností. Mnozí poškození se o tématu buď ostýchají mluvit, nebo neví na koho se obrátit. Eduarda Hekšová z dTestu se domnívá, že tímto způsobem mohli čeští spotřebitelé za posledních čtyři až pět let přijít o deset až dvacet milionů korun.

Proto dTest spustil kampaň „Bojujeme proti neférovým seznamkám“. Na neseriozní seznamky má v úmyslu podat hromadné žaloby. Poškození klienti se mohou obrátit o pomoc a získat podrobné údaje na internetových stránkách www.neferoveseznamky.cz.

Během prvních 5 hodin existence profilu dívku oslovilo 83 mužů ve věkovém rozmezí 23 až 63 let. A to v drtivé většině s explicitními výzvami ke společné masturbaci pomocí videohovoru. Mnozí z nich bez předchozího upozornění posílali fotografie svých ztopořených penisů. Případně odkazy na nejrůznější porno včetně zoofilního. Čtyři muži se skutečně ještě ten večer uspokojovali před webkamerou, aniž by se jim „Týnuška“ ukázala…

Dokumentaristé Chalupová s Klusákem se během několika dnů rozhodli, že objevený fenomén je materiál pro celovečerní dokumentární film. Od začátku projekt také podporovala Česká televize, která se stala strategickým koproducentem a filmu zásadně pomohla s jeho vznikem.

3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Experiment, který naléhavým způsobem otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři zletilé herečky s dětskými rysy dostávají za úkol prostřednictvím falešných profilů na sociálních sítích předstírat, že je jim 12 let. Ve věrných kopiích dětských pokojíků, postavených ve filmovém ateliéru, chatují a skypují s muži všech věkových kategorií, kteří je na netu vyhledali a oslovili.

Drtivá většina těchto mužů požaduje sex prostřednictvím videohovoru. Posílá fotografie svých přirození, odkazy na porno nebo se dívky dokonce pokouší vydírat. Dokumentární film vypráví strhující drama těchto tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“ od castingu až po osobní schůzky. Při nich se s predátory setkávají tváří v tvář pod dohledem ochranky a šesti skrytých kamer. Predátorské taktiky se tak obracejí proti svým strůjcům a z lovců se stávají lovení.

Na tiskové projekci přeedstavili tvůrci a herečky tento surově působící dokument, který by měli shlédnout nejen potenciální oběti. Odhalit skrytá nebezpečí sítě sítí by měli zejména jejich rodiče a prarodiče a přijmout opatření k jejich minimalizaci. Nikoliv násilnou formou, ale rozumným dialogem.

■ Scénáristé a režiséři: Barbora Chalupová & Vít Klusák
Foto Ari Lieberman

■ Herečky: (zleva): Anežka Pithartová, Treza Těžká a Sabina Dlouhá.
Foto Ari Lieberman

OSVĚTOVÁ KAMPAŇ
Už v průběhu natáčení se autoři rozhodli film rozšířit o osvětovou kampaň. Ta bude navazovat na kinodistribuci filmu a bere si za cíl edukovat co možná nejširší publikum (děti, rodiče i učitele) v problematice zneužívání dětí na internetu.

V rámci kampaně se budou režiséři, herečky a odborníci snažit jezdit po celé republice a po projekcích školní verze V SÍTI: Za školou s dětmi debatovat. Se startem osvěty se také spustí osvětový web vsitifilm.cz, na který odborně dohlížel doc. Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.

Osvětovou kampaň podpořili i tři největší hráči v online bezpečnosti v České republice. Generální partner kampaně Avast s projektem Buď safe online, generální partner filmu a hlavní partner kampaně CZ.NIC a hlavní partner kampaně společnost O2 se svým osvětovým projektem O2 Chytrá škola.

Tým kolem režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka je přesvědčen, že by osvětová kampaň mohla pomoci tisícům dětí nebo rodičů. Zároveň si od toho slibují i větší zájem ze strany učitelů i zákonodárců. Celou osvětovou kampaň představí tvůrci spolu s partnery na tiskové konferenci 10. března, na které promluví i několik odborníků z řad našich partnerů.

Celovečerní dokument, který v těchto dnech vstupuje do kin, byl sestříhán ve dvou verzích. První pro dvanátileté V síti: za školou a druhá, poněkud více odvážná, pro starší patnácti let.

● V Praze 7 uvede dokument Bio Oko. Sledujte také program v kinech ve vašem okolí.

Pochopit rozdíl mezi wifi a daty, posílat fotky, instalovat aplikace, číst QR kódy… To vše chtějí umět senioři, kteří se účastní Abecedy vzdělávání. Programu České spořitelny, v němž „žáky“ o generace starší seznamují s moderními technologiemi lektoři z řad studentů středních škol. Od září běží výuka naplno v Praze a Liberci, další kraje se budou postupně připojovat. V České republice je přes 2 miliony seniorů a mnozí mají dosud z techniky spíše strach než užitek.

Seznámení s moderními technologiemi a výhodami, které přináší, nabízí českým seniorům série třítýdenních výukových bloků s názvem Abeceda vzdělávání. „V úzkém kruhu 5 – 8 účastníků je učíme pracovat s chytrými telefony a tablety, stahovat i používat aplikace,“ vysvětluje David Hubáček, který má v České spořitelně na starosti finanční vzdělávání. „V současné době projekt rozjíždíme, zatím běží ve dvou regionech. Ale plánujeme Abecedu vzdělávání rozšířit do všech krajů. Podle ohlasů prvních absolventů vidíme, že podobné programy pro tuto věkovou skupinu jsou potřeba,“ dodává.

V České republice jsou přes 2 miliony seniorů. Moderní technologie je zastihly v pokročilém věku a pro většinu je velmi těžké k nim najít cestu. „Mnozí účastníci našich kurzů mají svůj první chytrý telefon a vůbec nevědí, jak jej používat. Netuší, co je to aplikace a ani si třeba neumí vytvořit účet, aby si mohli nějakou stáhnout,“ popisuje studentka Kamila Richterová. Je jednou z mnoha mladých lidí, kteří se do projektu České spořitelny zapojili coby lektoři. Některým seniorům stačí podle jejích slov základy: pochopit WhatsApp, naučit se s mapami a fotoaparátem. Jiní potřebují i praktické věci jako pomoc s odinstalováním placených aplikací, o které nemají zájem. Ty zvídavější pak zajímá například fungování sociálních sítí a rozdíly mezi nimi.

„Koupila jsem si před měsícem svůj první chytrý telefon. A vůbec nevím, co s ním, potřebuji se naučit úplně všechno,“ těšila se na zahajovací hodině počátkem října Hana Perná (71) z Liberce. Nadšená turistka, která chtěla umět mobil využít k hledání trasy, jízdních řádů, ale i fotografování a následnému přetažení fotek do počítače. Po poslední hodině s radostí kvituje, že vše, co potřebovala, se opravdu naučila. „Před třemi týdny jsem neuměla nic. Ani posílat sms. Teď už v rámci naší whattsappové skupiny posílám fotky z víkendů a naučila jsem se i online pohlednice,“ pochvaluje si paní Perná. Velkou výhodou podle ní byl individuální přístup. „Už mnohokrát mi známí říkali, co a jak mám udělat. Jenže když jsem to zkusila, pokaždé jsem se na něčem zasekla a nevěděla, jak dál. Tady mi to ukázali přímo v mém mobilu, krok za krokem,“ doplňuje. A přemýšlí, že by se do kurzu přihlásila ještě jednou. „Je toho tolik, co se ještě můžu naučit.“

Za QR kódy do obchodu i na chutné recepty
Stejně jako účastníky o měsíc dříve i v říjnovém kurzu seniory v Liberci velmi zaujala aplikace Záchranka. Většina o ní dosud neslyšela. V Praze nejčastěji překvapovali své školitele dotazy na čtení QR kódů. „Někteří s nimi chtěli umět pracovat kvůli receptům, které jsou na obalech potravin. Jiným se hodí při návštěvě hřbitovů, kde se díky QR kódům na náhrobcích dozvědí více o nebožtících,“ popisuje David Hubáček.

Mnozí absolventi se na kurz hlásí opakovaně. První měsíc pochopí základy a rádi by znali ještě víc. „Díky tomu, že je ve skupině málo lidí, mám čas se každému věnovat a přizpůsobit náplň hodiny tomu, co si přejí,“ doplňuje Kamila Richterová. Stejně jako ostatní lektoři, i ona se „svými“ seniory zůstává často v kontaktu i po skončení kurzu. „Někteří účastníci naváží se svými školiteli poměrně pevné vztahy. Zůstávají v kontaktu i po skončení kurzu a někteří se i dál setkávají,“ potvrzuje David Hubáček nečekané vazby, které v rámci Abecedy vzdělávání vznikají. „Je to dáno pravděpodobně věkem. Žáci jsou o dvě generace starší než školitelé. Neostýchají se, mají pocit, jakoby komunikovali se svými vnoučaty.“

V současné době běží kurzy na vybraných pobočkách ČS v centru Prahy a Liberce. Jsou zdarma a přihlásit se může každý senior.

Od listopadu 2019 se uskuteční kurzy i v Brně a Hradci Králové. Třítýdenní kurz bude zahájen první čtvrtek v listopadu a bude trvat vždy celé dopoledne. Další třítýdenní kurzy budou následovat po týdnu až dvou v následujícím měsíci.

Zájemci se mohou přihlásit na telefonu 736 525 736 a získat podrobné informace o kurzu zdarma.

Aplikace ZÁCHRANKA může zachránit i váš život Zdravotnická záchranná služba v České republice získala nového pomocníka při určování polohy lidí v ohrožení zdraví, či života, kteří volají na tísňovou linku 155. Je jím aplikace pro chytré mobilní telefony ZÁCHRANKA, kterou si můžete i vy stáhnout zdarma

Největší výhodou pro uživatele stránek bude rychlé vyhledávání informací k řešení různých životních situací a nově také možnost elektronického podání žádostí. K oficiálnímu spuštění modernizovaného webového portálu dojde 28. června 2019.

Dojde ke sloučení institucí

„Sloučení resortních institucí pod jednu webovou platformu vnímám jako další krok k zefektivnění státní správy. Za vývojem moderních technologií si nemůžeme dovolit zaostávat. Kromě toho by v dnešní době mělo být už téměř automatické, že si lidé přes internet vyřídí všechno, co potřebují, místo toho, aby museli trávit hodiny na úřadech,“ okomentovala chystané změny Portálu ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

● Pečovatelská služba není v ČR dostatečně dostupná
● Připravovaná důchodová reforma kopíruje závěry OECD že současný systém je složitý

Při budování nové struktury webových stránek byl brán ohled zejména na potřeby jejich koncového uživatele, tedy na klienta MPSV nebo Úřadu práce ČR (ÚP). Po zavedení chystaných změn a následném spuštění portálu by tak nové webové prostředí mělo být pro klienta MPSV/ÚP jednodušší. Bez problémů a složitého vyhledávání zde najde rychle a jednoduše přesně to, co potřebuje k vyřešení aktuální životní situace (např. pomoc v případě ztráty zaměstnání, hmotné nouze, při vyřizování různých dávek a příspěvků atd.).

Vyhledávání bude pro uživatele stránek pohodlné a jednoduché nejen na počítači, ale také na tabletu nebo chytrém telefonu.

Další velkou výhodou nového Portálu bude možnost elektronického podání. Klient MPSV/ÚP s elektronickým občanským průkazem (OP vydaný po 1. 7. 2018, který obsahuje čip a jehož elektronická funkcionalita byla aktivována) tak bude moci přihlášením přes Národní identitní autoritu (eidentita.cz) řešit svoji konkrétní životní událost přímo z domova bez nutnosti navštívit pobočku Úřadu práce. Samozřejmostí bude také pravidelné publikování aktuálních informací o otázkách sociální péče, oblastech sociální politiky a zaměstnanosti.

Projekt je plně harmonizován se strategickými projekty na úrovni centrálního eGovernmentu a navazuje zejména na projekty Portál občana a Portál veřejné správy. Po spuštění Portálu dne 28. června 2019 bude dostupný ještě po dobu jednoho měsíce také stávající web MPSV, aby byl přechod plynulý a uživatelé měli dostatek času se s jeho novou podobou seznámit.

Lektoří účastníky také seznámí se sdílením, tipy a hodnocením užitečných aplikací a bezpečnou komunikací na internetu. Zahájení v úterý 7. 5. 2019

Zájemci se mohou přihlásit osobně, telefonicky, nebo e-mailem na následujících kontaktech:

Bližší informace na internetové adrese www.domusvitae.cz nebo na www.lifetool.cz

Počet míst omezen

Mohlo by Vás zajímat:

● Dubnové akce v KC Domeček

Přes online formulář se výzkumu zúčastnilo 1072 respondentů rozdělených do čtyř věkových kategorií od 35 let výše. E-maily, které varují před nebezpečím, například migrací nebo islámem, rozšiřuje 35 % osob ve věku 55-64 let a 47 % respondentů starších 65 let – to je čtyřikrát více než u lidí mladších (35 až 44 let). Pravdivé i nepravdivé zprávy o politickém dění pak šíří senioři šestkrát častěji než osoby mladší.

Senioři jsou důvěřiví a přijaté zprávy neověřují

„V řadě případů si senioři informace, které sami šíří, vůbec neověří, důvěřují autoritě, která jim e-mail poslala, například jejich přátelé, kamarádi, spolužáci, kolegové. To s sebou nese celou řadu rizik – starší uživatele internetu lze snadno ovlivnit a ti potom aktivně ovlivňují své přátele a známé prostřednictvím spamu.

Proto je velmi důležité učit uživatele internetových služeb rozlišovat pravdivé a nepravdivé informace. Učit je s informacemi kriticky pracovat, naučit je hledat primární a věrohodné zdroje informací a upozorňovat je na strategie, které autoři nepravdivých zpráv (hoaxů, dezinformací, fake news) využívají,“ říká doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci.

Čtěte také

● Průmysl lži. Jak vznikají a komu slouží dezinformace
● Nenechme za sebe myslet někoho jiného
● Okamurovci straší kvótami, co v nich ale je, netuší

Podvody se to na internetů hemží

Dospělí uživatelé internetu velmi aktivně využívají různé druhy inzertních portálů, internetových aukcí a online dražeb. Přibližně 40 % respondentů však potvrdilo, že na inzertním portálu narazili na nepoctivého prodejce. V případě online aukcí má negativní zkušenost s prodejcem pětina dotázaných.

„Na internetu je celá řada lákadel, je potřeba být v pohybu na síti opatrný. Denně se potkávám s případy podvodů, které jsou cíleny záměrně na starší uživatele internetu a zneužívají jejich malou technologickou zdatnost a důvěru. A možná právě kvůli neznalosti, neověřování faktů, jsou senioři skupinou lidí, která věří poplašným zprávám, fake news a podvodným nabídkám častěji než mladší generace.

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak na tom tato věková kategorie uživatelů internetu je, a mým úkolem bude na ní lépe mířit prevenci. Pokud budeme naši pozornost směřovat nejen na děti, ale i na druhou nejvíce ohroženou skupinu seniorů, můžeme prostředí na českém internetu výrazně zlepšit,“ říká Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost ze společnosti Seznam.cz.

Přibližně třetina všech respondentů se v online prostředí také seznamuje. Z této skupiny téměř čtyři z pěti dotázaných napříč všemi kategoriemi využívají online seznamky. Senioři k seznámení s protějškem ve 29 % využívají také online inzerci, ve 14 % Skype či jinou aplikaci, v 10 % se seznamují skrze prostředí online her a v 8 % případů přes webové stránky zájmové organizace. Mladší respondenti (35–44 let) preferují často seznámení přes sociální sítě (ve 34 %), ještě více ale k tomuto účelu využívají chatovací portály (37 %).

Většina z dotázaných poslanců totiž zaměňuje povinnost přijmout uprchlíky a udělit jim azyl s tím, k čemu rozhodnutí Rady EU Česko skutečně zavazuje. A to zahájit s přidělenou částí uprchlíků azylové řízení. Česko má přitom svrchované právo vyžádat si tolik informací o původu daného člověka, kolik uzná za vhodné. A v případě jakýchkoliv pochybností uprchlíka odmítnout. České imigrační zákony jsou všeobecně považované za jedny z nejtvrdších v Evropě!

„Zavedení kvót znamená přijímat uprchlíky, migranty nebo nelegální migranty, kteří neprošli naším azylovým řízením podle českých zákonů,“ tvrdil například zástupce SPD Jiří Kobza.

Čtěte také

● Průmysl lži. Jak vznikají a komu slouží dezinformace
● Pravdivé i nepravdivé zprávy emailem šíří nejvíce senioři
● Nenechme za sebe myslet někoho jiného

Migrantů, kteří do Evropy nepřijeli třeba kvůli válce v domovské zemi, ale kvůli lepším ekonomickým vyhlídkám, se však kvóty vůbec netýkají. Azylové řízení je zcela v režii tuzemských úřadů a zákonů. Kobza a celá SPD přitom používají „diktát Bruselu“ o přijímání uprchlíků jako hlavní argument svého odporu vůči Evropské unii.

Kobzův kolega z SPD Lubomír Volný, který na svém Facebooku proti EU často ostře vystupuje a své vědomosti opírá mimo jiné o informace z webů označovaných za dezinformační (např. Europortal.cz).

● Celý článek si můžete přečíst zde

Podle Ondřeje Tichoty z Evropského spotřebitelského centra (ESC) při České obchodní inspekci se na ESC obracejí lidé s dotazy jak postupovat, když neobdrželi zboží objednané přes internet a prodejce jim opakovaně slibuje, že zboží dodá, a nechce jim vrátit peníze. Nebo s nimi vůbec nekomunikuje. Pokud platili kartou, radí ESC požádat vydavatele karty o provedení chargebacku, kdy banka spotřebitele může obrazně řečeno stáhnout peníze zpět od banky obchodníka.

Banky nejsou k provedení chargebacku povinovány zákonem, ale pro své klienty ho mnohé rády provádějí dobrovolně. Vhodné je žádost doplnit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s prodejcem. Může jít přitom o nákupy nejen v rámci Evropské unie, ale i v USA, Číně a podobně.

Podobný nástroj k vrácení peněz neexistuje v případě platby bankovním převodem. Ondřej Tichota doporučuje, pokud lidé nakupují u jim už známého podnikatele, je platba převodem samozřejmě v pořádku, ale pokud jde o první nákup a nejde o obecně známý subjekt, je dobré se nad převodem jako nástrojem platby zamyslet.

Pokud spotřebitel platil prostřednictvím elektronické peněženky, může mít také šanci získat zaplacenou částku zpět. Stačí podat stížnost na oddělení řešení sporů.

Důvěryhodnost internetového prodejce si nakupující mohou prověřit díky návodu na webu Evropského spotřebitelského centra ČR www.evropskyspotrebitel.cz/podvod. Případné spory s online prodejci lze řešit přes portál mimosoudního řešení online sporů ODR ec.europa.eu/odr.

Pokud se spotřebitel dostane do sporu s podnikatelem z jiné země Evropské unie, Norska nebo Islandu, může mu s řešením bezplatně pomoci Evropské spotřebitelské centrum. To působí při České obchodní inspekci a je jedním ze 30 členů sítě Evropských spotřebitelských center, financované Evropskou komisí a zúčastněnými státy.