Zábava na prvním místě

Postman si všímá toho, jak média ovlivňují způsob, jakým lidé přemýšlejí. Tvrdí, že nejde jen o obsah sdělení, ale také o formu, kterou je sdělení předáváno. Jinak podle něj přemýšlí společnost založená na knihách a čtení, jinak společnost, která získává většinu informací prostřednictvím obrazovek.

Autor se zaměřuje především na televizi, která v osmdesátých letech dominovala veřejnému prostoru. Podle něj začala proměňovat politiku, vzdělávání, náboženství i zpravodajství v jakousi formu zábavy. Ne proto, že by to někdo plánoval, ale proto, že televizní obraz vyžaduje stručnost, jednoduchost a neustálé udržování pozornosti diváka.

Překvapivě aktuální i v době internetu

Přestože kniha vznikla před čtyřiceti lety, mnoho jejích myšlenek působí až překvapivě současně. Dnešní sociální sítě, krátká videa nebo titulky bojující o každý klik jako by Postmanovy obavy jen potvrzovaly.

Není těžké najít paralely mezi tehdejší televizí a dnešní digitální dobou. I dnes často vítězí emoce nad argumenty, rychlost nad přesností a atraktivní forma nad samotným obsahem.

Čtenář si tak nejednou položí otázku, zda se od Postmanových časů skutečně něco změnilo – nebo zda se jeho předpověď jen přesunula z televizní obrazovky do mobilního telefonu.

Kniha pro generaci, která pamatuje svět bez internetu

Právě starší čtenáři mohou mít při četbě určitou výhodu. Mnozí si ještě dobře pamatují dobu, kdy byly hlavním zdrojem informací knihy, noviny nebo rozhlas a kdy získávání informací vyžadovalo více času a soustředění.

Postmanova kniha proto může být zajímavou příležitostí k zamyšlení nad tím, jak se během několika desetiletí změnil způsob komunikace i veřejné debaty.

Nejde přitom o nostalgické odmítání moderních technologií. Autor spíše upozorňuje na to, že každé médium přináší nejen nové možnosti, ale také určitá omezení, která si často ani neuvědomujeme.

Není to odpočinkové čtení

Zájemci o lehkou četbu na dovolenou by měli počítat s tím, že Ubavit se k smrti vyžaduje soustředění. Postman staví své argumenty systematicky a místy se nevyhne ani filozofickým či historickým odkazům.

Odměnou je však kniha, která čtenáře nutí přemýšlet a vracet se k některým pasážím i po jejich přečtení.

Mohlo by vás zajímat

• Jak vznikl internet. Na počátku byl ARPANET
• Pozor na falešné příspěvky: podvody na internetu stále rostou
• Průmysl lži. Jak vznikají a komu slouží dezinformace

Verdikt Seniorclubu

Jen málo knih dokáže po čtyřiceti letech působit aktuálněji než v době svého vzniku. Ubavit se k smrti je jednou z nich.

Pokud vás zajímá, proč dnes často věnujeme více pozornosti tomu, co nás baví, než tomu, co je důležité, může být právě tato kniha inspirativním průvodcem.

Hodnocení Seniorclub.cz: 9 z 10 bodů

Základní údaje o knize

• Autor: Neil Postman
• Název: Ubavit se k smrti
• Vydavatel: Portál
• Žánr: společenské vědy, média, komunikace
• Doporučeno pro: seniory zajímající se o média, společnost, politiku a vliv moderních technologií na každodenní život.

72 hodin bez paniky: Jak se připravit na mimořádné události

Výpadek proudu, nedostatek pitné vody nebo několik dní bez možnosti nakoupit. Ne, nejde o katastrofický film. Podobné situace už zažila i Česká republika – při povodních, silných bouřích nebo rozsáhlých výpadcích elektřiny.

Právě proto vznikl státní projekt 72 hodin – Jsme připraveni?, který doporučuje, aby každá domácnost zvládla alespoň první tři dny krizové situace vlastními silami.

Pro seniory je rozumná příprava obzvlášť důležitá. Nejde o vytváření zásob „na konec světa“, ale o větší klid, bezpečí a jistotu.

Proč právě 72 hodin?

V prvních hodinách mimořádné události bývají záchranné složky nejvíce vytížené. Domácnosti proto potřebují zvládnout základní fungování samy – alespoň po dobu tří dnů.

Může jít například o:

• dlouhodobý výpadek elektřiny,
• silné bouře a vichřice,
• povodně,
• rozsáhlý požár,
• dopravní kolaps,
• přerušení dodávek vody nebo potravin.

Dobrou zprávou je, že většinu potřebných věcí už mnoho lidí doma má. Stačí je mít připravené na jednom místě.

Voda je základ

Odborníci doporučují minimálně 2 litry pitné vody na osobu a den. Na tři dny tedy alespoň 6 litrů na člověka.

Praktické tipy pro seniory:

• používejte raději menší lahve, se kterými se lépe manipuluje,
• vodu skladujte v chladu a temnu,
• jednou za několik měsíců zásoby obměňte,
• myslete i na domácí mazlíčky.

Pětilitrový barel může být pro staršího člověka příliš těžký. Několik menších lahví bývá praktičtější.

Potraviny, které vydrží a není nutné je vařit

Při delším výpadku proudu nemusí fungovat sporák ani mikrovlnka. Proto je dobré mít doma i potraviny, které lze sníst bez ohřevu.

• konzervy,
• paštiky,
• trvanlivé pečivo,
• müsli tyčinky,
• sušenky,
• ořechy,
• sušené ovoce.

Důležité je myslet také na speciální diety nebo diabetické potraviny.

Léky alespoň na několik dní dopředu

Právě léky jsou pro mnoho seniorů nejdůležitější součástí domácí přípravy.

• pravidelně užívané léky minimálně na týden,
• seznam léků a dávkování,
• základní lékárnička,
• náhradní brýle,
• kontakty na lékaře a rodinu.

Praktické je uložit seznam léků i do mobilního telefonu nebo mít kopii v obálce na snadno dostupném místě.

Rádio, baterka a nabitý telefon

Při blackoutu často přestane fungovat internet i některé mobilní služby. Rádio na baterie tak může být jediným zdrojem informací.

• rádio na baterie,
• baterka nebo čelovka,
• náhradní baterie,
• nabitá powerbanka,
• zápalky nebo zapalovač.

Se svíčkami je potřeba zacházet opatrně. U seniorů bývá při výpadcích proudu zvýšené riziko požáru.

Hotovost a důležité dokumenty

Při rozsáhlém výpadku nemusí fungovat bankomaty ani platby kartou. Doporučuje se mít doma alespoň menší finanční rezervu v hotovosti.

• občanský průkaz,
• kartičku pojištěnce,
• seznam důležitých telefonních čísel,
• kontakty na rodinu,
• kopie důležitých dokumentů.

Kam zásoby uložit?

Nejlepší je jedno stálé místo, které najdete snadno i potmě.

• komora,
• chodba,
• spodní část skříně,
• uzavíratelný plastový box.

Zásoby by měly být uložené v suchu, mimo přímé slunce, na dobře dostupném místě a měly by se pravidelně kontrolovat.

Jednou za půl roku je vhodné projít datum spotřeby potravin i léků.

Malé evakuační zavazadlo může výrazně pomoci

Pokud by bylo nutné rychle opustit domov, vyplatí se mít připravený malý batoh.

• léky,
• pití,
• malé občerstvení,
• doklady,
• hygienické potřeby,
• nabíječku,
• baterku,
• náhradní oblečení,
• kontakty na rodinu.

Batoh je dobré označit jménem a telefonním číslem.

Nejdůležitější je klid a vzájemná pomoc

Při mimořádných situacích často nejvíce pomáhá obyčejná lidská solidarita.

Domluvte se s rodinou nebo sousedy:

• kdo se komu ozve,
• kdo případně pomůže s nákupem,
• kdo zkontroluje osamělé seniory,
• kde se v případě potřeby sejdete.

Mít jednoduchý plán bývá často důležitější než mít perfektní vybavení.

Nepřipravujeme se na katastrofu. Připravujeme se na klid.

Mimořádné události většinou přijdou nečekaně. Připravená domácnost ale zvládá krizové situace mnohem klidněji a bezpečněji.

A právě klid, přehled a pocit jistoty jsou pro seniory tím nejdůležitějším.

Více informací a praktické návody najdete na oficiálním webu projektu 72 hodin – Jsme připraveni?.

Mnoho lidí si z hygienických důvodů vybírá buď sprchu, nebo vanu. Ti, kteří mají doma obě možnosti, je často střídají podle nálady nebo potřeby. Podle odborníků však jedna varianta z hlediska hygieny jednoznačně vítězí.

Klinická mikrobioložka Dr. Primrose Freestoneová z Univerzity v Leicesteru vysvětlila, proč je sprcha hygieničtější než koupel ve vaně.

„Když se koupete, voda se neobměňuje, takže bakterie, které na vás žijí, pouze přenášíte na další části těla,“ uvedla odbornice.

Jinými slovy – při dlouhé relaxační koupeli sedíte ve vodě, ve které zůstávají pot, odumřelé kožní buňky i bakterie.

Proč je sprcha hygieničtější?

Hlavní výhodou sprchy je neustále tekoucí voda.

„Ve sprše voda průběžně odplavuje bakterie a nečistoty. Díky tomu odstraní více mikrobů i odumřelých kožních buněk než koupel,“ vysvětluje Dr. Freestoneová.

Ranní sprcha je navíc vhodná pro smytí potu a bakterií, které se během noci mohou hromadit na pokožce i ložním prádle.

Vana má své zdravotní výhody

To ale neznamená, že bychom se měli koupelí úplně vzdát. Teplá vana má řadu pozitivních účinků na zdraví i psychiku:

• pomáhá uvolnit svaly,
• zmírňuje bolesti,
• snižuje stres a napětí,
• podporuje prokrvení organismu,
• přispívá k relaxaci a lepšímu spánku.

Podle odbornice je ideálním kompromisem dopřát si relaxační koupel a následně krátkou sprchu, která smyje zbytky bakterií a nečistot.

Pro seniory bývá sprcha často praktičtější

Editorka našeho magazínu Jana Kunová zároveň upozorňuje na komplikace, které může seniorům přinášet koupání ve vaně. S přibývajícím věkem se totiž vana stává pro mnoho dříve narozené hůře dostupnou. Vysoký okraj vany může představovat zvýšené riziko pádu nebo komplikaci při nastupování a vystupování, zejména u lidí s omezenou pohyblivostí, bolestmi kloubů či problémy se stabilitou.

Sprchový kout je proto často pro seniory bezpečnější, praktičtější a dokonce jedinou vhodnou variantou každodenní hygieny. Velkou pomocí mohou být také madla, protiskluzové podložky, nebo sprchová sedátka, která výrazně zvyšují komfort i bezpečnost při sprchování.

Pozor na koupelnové předložky

Skrytým zdrojem bakterií v koupelně ale nemusí být jen vana. Odborníci upozorňují také na koupelnové předložky.

Ty pravidelně nasávají vlhkost po sprchování nebo koupeli a mohou se stát ideálním prostředím pro množení bakterií a plísní. Rizikové jsou zejména předložky s gumovou spodní vrstvou, pod nimiž se drží voda.

Jak se o koupelnovou předložku správně starat?

• Perte ji alespoň jednou týdně.
• Používejte horký prací program.
• Nechte ji vždy důkladně vyschnout.
• Pravidelně kontrolujte, zda se pod ní netvoří vlhkost nebo plíseň.

Díky několika jednoduchým návykům může být koupelna nejen příjemná, ale také hygienicky čistá.

V klidu domova můžete udělat první krok k větší pohodě a vnitřní rovnováze. Stačí se na chvíli zastavit a začít vnímat sami sebe laskavěji.

Kniha Sebepřijetí mě zaujala už svým názvem, ale teprve při čtení jsem si uvědomila, jak moc je toto téma v dnešní době důležité. Často na sebe klademe vysoké nároky, hodnotíme se přísněji než ostatní a zapomínáme být sami k sobě laskaví. Právě v tom mi tato kniha pomohla otevřít oči.

Velmi oceňuji, jak srozumitelně a klidně je kniha Sebepřijetí napsaná. Neměla jsem pocit, že čtu odborný text, ale spíš že se mi někdo snaží citlivě vysvětlit věci, které jsem možná tušila, ale neuměla si je pojmenovat. V mnoha pasážích jsem se doslova našla, což pro mě bylo silné a místy i osvobozující.

Zaujala mě také praktická část knihy. Nejde jen o čtení, ale o skutečnou práci se sebou samou. Některá cvičení mě přiměla se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jak k sobě přistupuji. Uvědomila jsem si, jak často si zbytečně ubližuji vlastní kritikou, a že změna nemusí být dramatická – stačí začít postupně a s větší trpělivostí.

Knihu Sebepřijetí bych doporučila každému, kdo má pocit, že na sebe příliš tlačí, nebo hledá větší klid a rovnováhu. Myslím, že si v ní každý může najít něco svého, bez ohledu na věk nebo životní situaci.

Pro mě osobně byla tato kniha milým a užitečným zastavením – připomněla mi, že být k sobě laskavá není slabost, ale naopak důležitý krok ke spokojenějšímu životu.

Krátké doporučení

Kniha Sebepřijetí mi pomohla uvědomit si, jak často na sebe zbytečně tlačím a jak důležité je být k sobě laskavější. Je psaná velmi srozumitelně a nenásilně, takže působí spíš jako klidné zamyšlení než odborný text. Ocenila jsem i praktická cvičení vedoucí k hlubšímu uvědomění. Doporučuji ji každému, kdo hledá větší vnitřní klid.

Senioři od 62 let mohou na Slovensku cestovat vlaky státního dopravce ZSSK se 100% slevou z jízdného. Platí to nejen pro občany Slovenska, ale i pro občany států EU a osoby s trvalým pobytem v EU. Jaké jsou aktuální podmínky v roce 2026, kdy je potřeba nulový lístek a co stačí mít při kontrole?

Rychlé shrnutí:

• Senioři od 62 let mají u ZSSK nárok na 100% slevu z jízdného.
• Nárok platí pro občany SR, občany EU i osoby s trvalým pobytem v EU.
• Je nutné mít zákaznické konto ZSSK a průkaz na 100% slevu.
• V regionálních vlacích (Os, REX) od 1. 8. 2025 stačí průkaz – nulový lístek není potřeba.
• V dálkových vlacích (R, Ex, EC, EN, SC) je nutné mít i cestovní lístek (obvykle 0 €).

Jak jezdit vlakem po Slovensku zdarma

1. Zaregistrujte se u společnosti Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK).
2. Předložte občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti.
3. Získejte průkaz na 100% slevu pro seniory.
4. Při cestě si případně vyzvedněte nulový lístek na konkrétní vlak.

Knihu tvořil Skautský institut v průběhu let 2020-2023. Předmluvu napsala Lucie Výborná, která dělá rozhovory v rozhlase už 20 let a má svá vystoupení i v České televizi. Říká, že ve zkoušce odvahy obstojí často nenápadná bytost, a ne nasvalení rambové.

Nemáme v podstatě žádné jistoty, ani absolutní kontrolu nad životem. Je důležité povzbuzovat se navzájem, vědět, že na to nejsme sami.

Úryvky z rozhovorů /myšlenek/ osobností, které v knize vystupují:
Miroslav Bárta – egyptolog. „Člověk by se měl posuzovat podle toho, co dělá, a ne podle toho, co říká. Skutečný leader nemá problém lidem říct, co je čeká a ne slibovat nemožné“.

David Böhm – spisovatel. „Pokud si povídáte s lidmi nebo čtete jejich příběhy, řeknou vám, jak je těžké přijmout fakt, že někdo odejde a už se nevrátí.“

Jiří Čeloud – pracuje v centru Paraple. „Mně pomohl nejdříve šok a pak práce.“

Michaela Dufková – blogerka, zakladatelka centra Alkos. „Pro mě to znamená, že ať je situace jakákoli, tak když se chce, dá se najít cesta ven.“

Petr Glogar – představený komunity kláštera Pražského jezulátka. „Nevadí, když se něco pokazí nebo nepodaří. Na tom přece život nestojí, to je jen nepovedená zkouška. Tak to zkus znovu.“

Lenka Hrabalová – arabistka a iránistka. „ My v západní Evropě moc neznáme opravdovou chudobu. Na Blízkém východě mají celé rodiny 30 dolarů na měsíc.“

Zuzana Kirchnerová – dokumentaristka. „U nás se dost zapomíná na rodiče a pečující, aby věděli, jak se o sebe postarat, aby nevyhořeli.“

Mikuláš Minář – zakladatel občanského hnutí, psychologický kouč. „Vyprovokovala mě věta Josepha Cambella: Jeskyně, do níž se bojíš vstoupit, skrývá poklad, který hledáš. To je hluboce pravdivé. Kromě toho mi pomáhalo si uvědomit, že každé zklamání i neúspěch se může změnit v požehnání.“

Johanna Nejedlová – jedna ze zakladatelek spolku Konsent, který se věnuje sexuálnímu násilí a prosazování ženských práv. „Opak odvahy je strach, ale můžete strach nepocítit, protože začnete jednat dřív, než k vám dorazí.„

Tereza Nvotná – režisérka. „ Bojíme se neznámého a jsme nenávistní, protože to neumíme jinak řešit. Máme předsudky a stereotypy. To zlé v naší společnosti pramení hlavně ze strachu.„

Petr Pavel – bývalý náčelník generálního štábu armády ČR a čtvrtý přezident České republiky. Rozhovor proběhl před ohlášením prezidentské kampaně.“ Myslím si, že každý by měl pochybovat o sobě, o tom, co dělá, jestli to dělá dostatečně dobře, případně jestli se neměl rozhodovat nějak jinak. Protože být si jistý a nezapochybovat ani na vteřinu, to je spíš nezdravé.“

Fatima Rahimi – studuje kriminalogii a sociální práci, píše pro deník Referendum. „Hodně se bojím toho, že bych jednou nebyla schopná se sama o sebe postarat. Myslím, že strach je někdy dobrý.“

Janek Rubeš a Honza Mikulka – Honest Quide reportáže a videa.
Honza: „Odvaha je jít do něčeho po hlavě, strach je utéct s ocasem staženým mezi nohama.“
Janek : „ Nemám ani jedno. Nemám pud sebezáchovy. Bojím se jen výšek a létání.“

Daniel Stach – od roku 2010 uvádí na České televizi pořad Hyde Park Civilizace a další podobné pořady.
„Strach je to, co nás může paralyzovat. Potřebujeme s ním umět pracovat. Odvaha je pro mě vzít kousek sebe a dát ho někomu jinému. Může to být i pomoc někomu, když potřebuje obejmout, když potřebuje podporu.“

Erik Tabery – šéfredaktor týdeníku Respekt, novinář a publicista. „ Měli bychom si uvědomit, jak obrovské štěstí máme, přes všechny problémy. Naopak, ty musíme řešit právě proto, že to štěstí máme.“

Bára Trojak – pečuje o dobré jméno skatutingu v Česku a má na starosti i skatuskou službu společnosti. „ Asi největší strach mám z bezmoci. Myslím, že je dost běžné mít strach o své blízké a bát se, že by jim třeba člověk nemohl pomoci.„

Honza Vojtko – psychoterapeut, který se věnuje párové a individuální terapii. „Strach s odvahou jsou spojené. Bez strachu se nedá žít, je to základní emoce.“

Zuzana Vránová – v roce 2019 založila Sousedský klub, kde se zaměstnanci a dobrovolníky pomáhá seniorům a lidem bez přístřeší. „ Strach je největší zhouba duše i těla. Strach přichází nezván každý den, v malých i velkých věcech a je potřeba s ním bojovat. Je potřeba se mu postavit, jinak člověka lehce převálcuje“.

A pokračuje: „Ale jsou na to techniky! Jak se nenechat převálcovat emocemi, získat nadhled, zklidnit se, přijít k sobě. Může to být pětiminutová záležitost, nemusí to trvat dlouho. Je dobré najít každý den nějaký čas pro sebe. Pro mě odvaha znamená nenechávat zlo vyhrát.„

Pokud vás ukázky zaujaly, doporučuji přečíst všechny velice zajímavé pozitivně laděné inspirativní rozhovory. Kniha vám ukáže cestu jak se zbavit strachu i ve vypjatých situacích. Vřele doporučuji.

● Knihu z pohodlí domova můžete objednat zde

.

Hlavní nevýhody spoření na důchod se státním příspěvkem:

Nízké výnosy: Spoření na důchod prostřednictvím státního příspěvku může nabízet nižší výnosy než jiné investiční možnosti a to způsobuje nedostatečné úspory na důchod.

Inflační riziko: Státní příspěvek na spoření na důchod často nedokáže adekvátně zohlednit inflaci, což vede k poklesu reálné hodnoty úspor v průběhu času.

Nemalé poplatky za vedení účtu: Penzijní společnosti a investiční fondy účtují poplatky za správu účtů spojených s důchodovým spořením, což snižuje celkový výnos z investic.

Omezená flexibilita: Spoření na důchod se státním příspěvkem podléhá určitým omezením a pravidlům, což může omezit flexibilitu při řízení vlastních peněz a investic.

Riziko politických změn: Státní podpora důchodového spoření může být citlivá na politické změny a reformy, což může mít dopad na výši příspěvků a podmínek spoření na důchod.

Tyto faktory by měly být brány v úvahu při rozhodování o tom, zda spoření na důchod se státním příspěvkem je pro konkrétního jednotlivce nejlepší možností pro zabezpečení důchodu.

Jak se finančně zabezpečit na důchod

Existuje několik alternativ k výše popsanému ne příliš výnosnému způsobu zabezpečení na stáří svěřením časti peněz ke zhodnocení peněžním ústavům a bankám. A to z důvodů relativně nízkých úroků, které mnohdy nepokrývají všudypřítomnou inflaci. Některé z níže uvedených jsou bezpečnější, jiné rizikovější.

Investice do nemovitostí:
Z těch bezpečnějších můžeme jmenovat zejména investování do nemovitostí. Tato forma uložení peněz na důchod může být jednou z možností diverzifikace portfolia a zabezpečení pravidelných příjmů z pronájmů nebo prodejů nemovitostí.

Investování do nemovitostí je zajímavou alternativou k tradičnímu spoření na důchod. Jedná se o dlouhodobou investici, která může nabídnout pravidelný příjem z pronájmů nebo výnos z prodeje nemovitostí v budoucnosti.

Rizika:
Volatilita trhu: Hodnota nemovitostí může kolísat v závislosti na aktuální situaci na trhu nemovitostí, což může záporně ovlivnit celkový výnos z investice.

Prázdné nemovitosti Při střídání nájemníků a vyhledání nových, mohou znamenat ztrátu příjmu z pronájmů, což může negativně ovlivnit finanční stabilitu. Pro klidné spaní, se nabízí možnost svěření nemovitosti do správy firem, které zajistí pravidelný příjem z nájmu po dobu trvání smlouvy za fixní procenta. Současně si účtuji 15-17%

Nicméně nemovitosti vyžadují pravidelnou údržbu a opravy, což může zvýšit náklady spojené s investicí.

Investice do akcií a dluhopisů:
Investice do akcií a dluhopisů může nabídnout vyšší výnosy než tradiční spoření na důchod. Důležité je však provést důkladný průzkum možností. Zejména se zdržet investování s finančními poradci a firmami, které nabízejí nezvykle vysoké zhodnocení, na trhu působí nezvykle krátkou dobu a mají špatnou reputaci.

Akcie představují podíl v podniku, zatímco dluhopisy jsou dluhové cenné papíry, které slibují pravidelné platby úroků.

Pokud zvolíme investovat do diverzifikovaného portfolia akcií které minimalizuje riziko u některého z bankovních ústavů, je důležité prověřit jejich podmínky a smlouvy. Zejména podíl banky na výnosech, době trvání smlouvy i možnosti sankcí za předčasné ukončení závazku.

Rizika:
Hodnota akcií a dluhopisů může kolísat v závislosti na stavu ekonomiky a finančních trhů, což může vést k ztrátám.

Specifická rizika společností: Investice do jednotlivých akcií může být spojena s rizikem neúspěchu nebo problémů konkrétních společností.

Ztráta hodnoty: V případě některých dluhopisů může dojít k ztrátě hodnoty v důsledku změn v úrokových sazbách nebo platební neschopnosti emitenta. Státní dluhopisy však bývají proti těmto rizikům lépe zabezpečené, avšak poskytují nižší výnos.

Soukromé podnikání:
Zahájení vlastního podnikání nebo práce na volné noze může být pro některé lidi atraktivní možností, jak si zajistit příjem i po dosažení důchodového věku.

Rizika:
Podnikatelská nejistota: Podnikání je spojeno s rizikem neúspěchu a nejistoty trhu, což může mít dopad na příjem z podnikání.
Finanční riziko: Spuštění vlastního podnikání vyžaduje obvykle určitou finanční investici a může být spojeno s rizikem finančních ztrát.

Odkládání finančních prostředků na zabezpečení důchodu:
Lidé si také vytvářejí své vlastní spoření na důchod pomocí investování do rozličných finančních produktů, jako jsou indexové fondy, penzijní připojištění nebo soukromé penzijní plány.

Příprava na stárnutí:
Kromě finanční přípravy je důležité také zvážit opatření ke zlepšení celkové kvality života v důchodovém věku, jako je udržování dobrého zdraví, aktivního životního stylu a sociálních vazeb.

Každá z výše uvedených možností zajištění na stáří má své vlastní výhody a nevýhody. Proto je důležité pečlivě zvážit své možnosti a přizpůsobit je svým individuálním potřebám a cílům pro zabezpečení důstojného stáří.

Ráda se seznámím s názory čtenářů na důležité dané téma. Napište mi prosím co Vám v článku chybí a jak jste zabezpečení důstojného stáří řešili Vy.

Vaše

.

Letenský kolotoč je jedním z nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě. Zhotovil ho tesař Matěj Bílek pro majitele Josefa Nebeského pravděpodobně pro letní sezonu roku 1892. Kolotoč stál původně na Královských Vinohradech, odkud byl v roce 1894 přemístěn a v Letenských sadech sloužil k zábavě dětí i dospělých až do konce 20. století.

Kulturní technická památka

Od roku 2004 tuto kulturní a technickou památku spravuje Národní technické muzeum, které v roce 2022 dokončilo její opravu a zpřístupnilo kolotoč veřejnosti. Opravena byla jak stavba kolotoče, tak vnitřní vybavení včetně figur koní. Oprava proběhla za podpory městské části Praha 7 a mnoha dalších partnerů i veřejnosti.

Kolotoč tvoří původní novorenesanční dřevěný pavilon na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů s trámovou konstrukcí s dřevěnými výplněmi a jehlanovou střechou. Střecha je zakončena lucernou dosahující výše 7,7 metru.

Osud chátrajícího historického kolotoče jsme sledovali

● Letenský kolotoč ožije
● Opravené koně z Letenského kolotoče uvidíte v NTM
● Národní technické muzeum našlo opraváře Letenského kolotoče
● Letenský kolotoč ožije možná i svojí písničkou
● Oprava Letenského kolotoče pokročila

Koně doplnila i autíčka

Interiér Letenského kolotoče spolu s koňmi odkazuje na šlechtickou zábavu ze 17. a 18. století, tzv. karusel. Sloup uprostřed kolotoče je tedy vyzdoben třemi rytíři v brnění a na točně se točí 18 figur koní, které doplnila nová autíčka.

Zážitek z jízdy v kolotoči dotváří zvuk orchestrionu. Původní orchestrion se nedochoval, NTM tedy pro kolotoč pořídilo orchestrion Atlantic, vyrobený v roce 1910 v Lipsku. Unikátní atrakcí je kolotoč díky figurám koní, které jsou potažené pravou koňskou kůží.

Provozní doba Letenského kolotoče v roce 2024

• pátek, sobota, neděle a státní svátky do konce září
• 3. května–23. června 11.00–17.00
• 24. června–1. září 11.00–18.00
• 2. září–29. září 11.00–17.00

Vstupenku v hodnotě 120 Kč lze zakoupit pouze na místě.

Kniha vysvětluje základní nástroje a techniky KBT, které můžete začít používat, pokud si chcete ulevit od emocionální bolesti. Z některých myšlenek se stávají myšlenkové vzorce a ty mohou způsobovat emocionální bolest. Těmi nás provedou první tři kapitoly.

Další tři kapitoly vysvětlí techniky, které lze použít ke zbavení se starých vzorců myšlení a vytvořit si nové. V závěru knihy je kód ke stažení pracovních listů a dalších materiálu ke knize. Lze použít i obyčejný zápisník. Jsou zde i odkazy na další materiály.

Zúžené myšlení

V kapitole „Zúžené myšlení“ například odhalíme 8 vzorců. Jedním z nich je např. „Katastrofizování“. Většina těchto myšlenek začíná slovy „co když“. Dalším vzorcem je také „Zveličování“. Z nevelkých překážek se stávají nepřekonatelné bariéry.

Relaxace

Zajímavou kapitolou je také „Relaxace“. Tato kapitola vysvětluje vysoce účinné techniky, které vás při pravidelném nácviku mohou vést do stavu hluboké relaxace. Často je možné spojit dvě i více těchto metod, aby se prohloubil pocit uvolnění. Prospěch z hluboké relaxace je možné mít za použití jakékoliv z technik.

Kontrola obav

Kapitola „Kontrola obav“ vás naučí čtyři způsoby, jak dostat obavy pod kontrolu.

Všechny techniky v této knize jsou navrženy k tomu, abyste změnili způsob, jakým na věci reagujete obvykle. Není to jednoduché, staré způsoby reagování jste pěstovali dlouhou dobu.

Mohlo by vás zajímat

● Ať žije přátelství! Jak posílit a upevnit přátelské vztahy
● Jak se zbavit úzkostí a depresí
● Narození vnoučat změní dosavadní život. Nová role: babička

O autorech

Matthew McKay,Ph.D. Je profesorem na Wrighotově institutu v kalifornském Berkeley. Je autorem mnoha knih. Specializuje se na KBT depresí a úzkostí.

Matha Davis, Ph.D. působila jako psycholožka na psych.odd. Kaiserova stálého lékařského centra v Santa Barboře. Je spoluautorkou několika knih.

Patric Fanning je žurnalista specializující se na oblast duševního zdraví. Je autorem a spoluautorem 12 knih.

Na knize oceňuji zejména srozumitelný popis technik, které vám umožní snadno trénovat svou psychickou odolnost a pomohou vám vystoupit ze začarovaného kruhu nepříjemných myšlenek a sebepodceňování. Přeji vám hodně hezkých zážitků a úspěchů s touto knihou!

● Knihu žádejte u svých knihkupců, nebo můžete objednat z pohodlí domova zde

.

Ocenění jednotlivců

Ocenění Pečující roku se uděluje jednotlivcům, kteří se významně angažují v péči o seniory, osoby s hendikepem nebo dlouhodobě nemocné členy svých rodin či blízkého okolí. Cílem ocenění je zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti a hodnotě neformální péče a podpořit ty, kteří se této náročné a často nedoceněné činnosti věnují. Nominace jsou otevřeny od 1. března do 30. dubna 2024 prostřednictvím on-line formuláře na webových stránkách www.pecujiciroku.cz. Zde jsou k nalezení další důležité informace týkající se nominace a průběhu ocenění.

Nominujte ve vybraných kategoriích

Nominujte ty, kteří si svou obětavostí, pečovatelským přístupem a lidskostí zaslouží uznání a poděkování. Nominovat svého favorita může kdokoliv z celé České republiky, a to v několika kategoriích, které reflektují různé aspekty neformální péče.

Hlavní programové bloky letošního ročníku budou zaměřeny na témata “Podpora ohrožených skupin”, “Co trápí současné rodiny?” a “Rodina a vzdělání”. Partnery konference jsou Krajský úřad Kraje Vysočina, Magistrát města Jihlava a Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Nepřehlédněte

● Ukrajinci doplní nedostatek pracovníků v sociálních službách
● V sociálních službách se zvyšuje počet chybějících pracovníků
● Úhradová vyhláška od ledna umožní zvýšit ceny sociálních služeb

Již tradičně budou ceny Pečující roku předány na konferenci Fórum rodinné politiky, která letos proběhne ve dnech 6. – 7. června v Jihlavě. Konference je pravidelnou platformou pro odbornou i veřejnou diskusi o rodinné politice a nabízí prostor pro sdílení zkušeností a osvětu v oblasti podpory rodin a neformální péče.

● Informace k ceně Pečující roku 2024: www.pecujiciroku.cz
● Informace ke konferenci Fórum rodinné politiky 2024: www.forumrodina.mpsv.cz]]> https://www.seniorclub.cz/nekteri-duchodci-obdrzi-oznameni-o-valorizaci-pouze-elektronicky/ Thu, 14 Dec 2023 07:44:29 +0000 https://www.seniorclub.cz/?p=7420 Klienti, kteří pobírají jediný typ důchodu a tento je převeden bezhotovostně na jejich bankovní účet, obdrží informace o valorizaci pouze elektronicky prostřednictvím zprávy pro příjemce. Tato zpráva se týká částky valorizačního doplatku a přináší informace o navýšení jejich důchodu.

Oznámení o valorizaci zasílaná tradiční poštou obdrží následující skupiny příjemců:

• Důchodci, kteří pobírají hotovostní důchod prostřednictvím České pošty.
• Osoby pobírající důchod současně s jiným druhem důchodu nebo speciálním příspěvkem.
• Příjemci dílčího důchodu.
• Důchodci s platbou do zahraničí.
• Sirotčí důchod vyplácený pro více sirotků.
• Důchodci, jimž je vyplácen důchod na účet zařízení sociálních služeb.
• Důchodci s exekuční srážkou nebo vyplácením do vězeňského zařízení.
• Ti, kteří pobírají slovenský dorovnávací příspěvek.
• Osoby, které dosáhnou věku 85 let v lednu 2024.

Pro majitele datových schránek pro fyzické osoby bude oznámení o valorizaci zasláno jako příloha datové zprávy. Obdržení oznámení buď poštou, nebo prostřednictvím datové schránky, je garantováno nejpozději v den výplaty důchodu.

Snížení počtu tištěných valorizačních oznámení o 1,7 milionu kusů přinese úsporu nákladů na materiál, tisk a poštovné ve výši téměř 45 milionů Kč. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) též nabízí možnost dodatečně požádat o tištěnou verzi oznámení o valorizaci.

Jak postupovat, pokud klient s elektronickým oznámením nesouhlasí

Pokud klient neobdrží valorizační oznámení prostřednictvím České pošty, protože pobírá pouze jeden druh důchodu s výplatou na účet, a přesto by ho potřeboval v papírové podobě, ČSSZ nabízí tři možnosti, jak o něj od 2. 1. 2024 požádat:

1. Vyplnit jednoduchý formulář na webových stránkách ČSSZ, kde zadá své rodné číslo.*
2. Kontaktovat call centrum ČSSZ na čísle 800 050 248, vybrat možnost „valorizační oznámení“ a zadat své rodné číslo.*
3. Osobně navštívit libovolnou okresní správu, kde bude oznámení o valorizaci vytisknuto na počkání.
* V těchto případech bude tištěné valorizační oznámení zasláno přibližně do 14 dnů na adresu evidovanou u ČSSZ.

Cvičení jsou velmi jednoduchá a týkají se především držení těla, dýchání a koordinaci svalů. Studenti, kteří podle lekcí cvičí, provádějí jednu lekci každý večer před usnutím. Během několika týdnů se u nich dostaví výrazné zlepšení všech životně důležitých funkcí.

V průběhu lekcí čtenář zjistí, že navrhovaná cvičení jsou sama o sobě snadná a obsahují pouze jednoduché pohyby. Jsou však určena k provádění takovým způsobem, abyste v sobě pocítili změny hned po první lekci. Uvedená cvičení jsou určená ke snížení úsilí při pohybu, protože abychom rozpoznali malou změnu úsilí, musíme nejprve snížit úsilí samotné. Jemnější a lepší kontroly pohybu lze docílit jen zvýšením citlivosti a schopnosti vnímat rozdíly.

Je velmi obtížné napravit špatný návyk v postoji těla nebo pohybu, přestože si ho jasně uvědomujeme. Proto není možné změnit návyk pouze na základě vnímání. Je třeba vyvinout určité vědomé duševní úsilí, dokud upravená poloha nepřestane být pociťována jako nenormální a nestane se novým návykem. Změnit nějaký návyk je mnohem těžší, než by se mohlo zdát, což velmi dobře ví každý, kdo se o to někdy pokusil.

Mohlo by vás zajímat

● Ať žije přátelství! Jak posílit a upevnit přátelské vztahy
● Jak se zbavit úzkostí a depresí
● Narození vnoučat změní dosavadní život. Nová role: babička

Výsledky se dostaví rychle

Na konci správně provedené lekce byste se měli cítit svěží a uvolnění jako po dobrém spánku nebo dovolené. Pokud tomu tak není, zřejmě jste prováděli pohyby příliš rychle a bez ohledu na dýchání. Rychlost cvičení by měla být vždy přizpůsobena rytmu dechu.

Nejlepší čas na cvičení je večer těsně před spaním, ale nejméně hodinu po večeři. Jakmile docvičíte, jděte spát. Jakmile se pro vás cvičení stane zavedeným každodenním návykem, provádějte ho v době, která vám nejvíce vyhovuje.
To vše a mnohé další radí autor této knihy. Proč nezkusit jeho návody a rady.

O autorovi

Moshé Feldenkrais byl ukrajinsko-izraelský inženýr a fyzik. Zabýval se řadou dalších oblastí, jako třeba bojovými uměními, sportem či dětským vývojem. Porozuměl plasticitě mozku, kterou využil ke zkvalitnění pohybu, čímž předběhl svou dobu a vytvořil nadčasový přístup pro rozvoj plného potenciálu člověka.

Kniha je pro kontext Feldenkraisova odkazu zcela zásadní a pro nové české vydání byla poprvé přeložena z autorizované verze.

Kniha kterou vřele doporučuji, může velice dobře posloužit i jako vhodný vánoční dárek. Objednat můžete zde

.

Zpěvačky doprovodí soul jazzová skupina, se kterou běžně vystupuje Petřina dcera Baara. Svou podstatou rodinný vánoční koncert se pro velkou oblibu fanoušků uskuteční v Malostranské besedě už třetí rok po sobě.

Posluchači si na něm užijí Petru Černockou v doprovodu jejího manžela kytaristy Jiřího Pracného, ale i jazzovou verzi titulní písně Saxana, jak ji neznají. Zatímco dcera Baara na koncert připravila i ochutnávku několika písni z připravované desky Pod kůží, která vyjde na jaře příštího roku.

Legendární Saxana svůj hudební gen předala nejen dceři. Což na koncertě předvede i vnučka Olivie Coco. Tu si publikum poslechne ve společné vánoční písni. Mladá slečna, kterou média měla svého času za nejroztomilejší dítě českého showbussinessu, se věnuje se dabingu, za který byla v loňském roce nominovaná na dětskou dabingovou cenu roku.

● Předprodej na koncert najdete na Ticketstreamu zde.

Ledacos se u generace prarodičů v průběhu let změnilo, ale zůstávají zkušenosti. Také vidí vše s odstupem a to je velká výhoda. Naše zkušenosti mohou pomoci i mladé generaci, ale jen v případě, že se dokážeme sebekriticky zamyslet nad svým vztahem k vlastním dětem, snaše či zeti. Dobře míněné rady mohou být chápány jako nežádoucí. Empatie je základ úspěchu. Vše může proběhnout i beze slov přes pocity, vcítění se.

Nebojte se říci ne

Ve třetí kapitole, která má název „Nakolik skutečně chci být babičkou“ zjišťujeme, zda máme dostatek zdrojů a vlastních sil. Stále častěji se objevuje diagnóza vyhoření. Naše zdroje jsou vyčerpatelné. Najít si čas na dobití baterií, uvědomit si své kapacity. Je dobré si hned ze začátku jasně určit, ve kterých dnech máte čas se věnovat vnoučatům, bude to tak pro obě strany jednodušší.

Pokud řekneme „ne“ musíme zároveň vydržet i zklamání dětí a zetě či snachy. Čas, který darujeme, darujeme dobrovolně. My prarodiče nemůžeme být k dispozici nonstop, ale je krásné, když se vnoučata mohou na babičku a dědu těšit, přispívá to k sounaléžitosti celé rodiny.

Když máte zdroje, dejte je k dispozici a buďte si vědomy toho, že i vy něco dalšího musíte vynechat. Když si vezmete vnoučata na pár hodin, nebo den či víkend, rozloučíte se s klidnou atmosférou domova, čtením či návštěvou koncertu. Musíme se proto i ptát: Jak a na kolik chci být babičkou či dědečkem? Co chci ještě ve svém životě uskutečnit?

● Vystupte z myšlenkových pastí. Jak se zbavit úzkostí a depresí
● Zvířata nejsou bez citu. Co víme o zvířecích emocích

Zvažte svoje limity

Užívat si každého dne je dobré heslo. My prarodiče se možná nacházíme v poslední třetině či čtvrtině svého života, hodně toho máme za sebou. Hodně jsme zažili a můžeme se snažit předávat zodpovědnost mladším. Některé naše schopnosti ubývají, některé věci už se nestanou.

Nesnažme se sami sebe oklamat, když nás ze sezení na zemi bolí záda, nebo nás po dovádění s vnoučaty bolí svaly. Ale i o tom musíme mluvit otevřeně.

Jako babička se můžete učit pozorovat situaci zvenčí. Snažte se vidět na dětech, zeti, snaše a vnoučatech to dobré a krásné.

O autorkách

Gundi Mayer-Rönne je rakouská psycholožka zaměřená na systemickou rodinnou terapii, hypnoterapii a nenásilnou komunikaci. Několik let působila v Budapešti a Praze. Nyní má praxi ve Vídni. Důležité je pro ni i posilování role ženy v rodinné dynamice.

Carina Manutscheri je nakladatelská redaktorka a lektorka workshopů tvůrčího psaní žijící v Rakousku. Zde umožnuje zájemcům přetavit vzpomínky na jejich život do knižní podoby.

Mnoho dalších zkušeností a užitečných informací se dočteme v této milé knize, kterou nejen prarodičům vřele doporučuji.

Vydalo nakladatelství Portál a knihu můžete objednat z pohodlí domova zde

Novinky v knize túr

A právě knihy túr se týká jedna z novinek. V knize túr si nyní můžete naplánovat trasu nejen po českých, ale i po slovenských horách! Vždy se snažíme klást důraz na bezpečnost a prevenci. V zimě je opatrnost ještě důležitější, protože hory jsou opravdu nevyzpytatelné a počasí se může změnit během několika minut.

Pro tyto případy se bude hodit další novinka — automatické zasílání notifikací při změně počasí, nebo nebezpečí pádu lavin. Nezapomeňte si ve „Varovných upozorněních“ nastavit oblast „Horská služba“. Pokud si naplánujete trasu v Elektronické knize túr, notifikace přijde automaticky.

.

Tím ale tým vývojářů aplikace Záchranka nekončí. Na letošní zimu připravují další vylepšení, týkající se především lavinové prevence. Užijte si letošní zimní sezonu a nezapomínejte na nabitý telefon s aplikací Záchranka!

Více o aplikaci záchranka

● Aplikace ZÁCHRANKA může zachránit i váš život
● Stažení aplikace Záchranka pro chytré telefony a hodinky
● Jak aplikace Záchranka pomohla lidem v nouzi

Tým vývojářů aplikace záchranka se rozhodl pro vás připravit malý předvánoční dárek! Po spoustě dotazů a proseb vyslyšeli vaše přání a vytvořili několik produktů s designy aplikace Záchranka, které se určitě budou pod stromečkem hodit. Pořiďte si tričko, ponožky nebo plecháček a udělejte tak radost sobě nebo svým blízkým! Zároveň tak podpoříte další rozvoj aplikace Záchranka. Mají z merche radost a věříme, že udělá radost i vám!

.

Novinářům to oznámili starostka ČOS Hana Moučková, náčelník ČOS Petr Svoboda a ředitel Kanceláře ČOS Marek Tesař.

Na přípravách bude pracovat kolem 1.000 tělocvičných jednot

Podle vedení ČOS by se podle stávajících odhadů mělo do projektů spojených se sletem zapojit téměř 100.000 sokolů. Diváků z Česka i ze zahraničí by do Prahy mělo přijet asi 40.000. Do příprav se zapojí většina ze zhruba 1000 tělocvičných jednot v Česku. Asi 20.000 sokolů by se mělo účastnit samotného Sletového týdne, jehož náplní budou různé sportovní a kulturní akce.

Cvičenci všech věkových skupin se představí ve 12 hromadných skladbách. Nacvičené choreografie by sokolové mohli stejně jako při 16. všesokolském sletu zacvičit na ploše stadionu Eden. Podle Svobody se o využití stadionu jedná.

Slet doprovodí slavnostní program

Připravený je ve sletovém týdnu rovněž doprovodný program. V prostorách Národního divadla se uskuteční slavnostní zahajovací večer, v O2 aréně se bude konat Sokol Gala, tedy přehlídka sokolského výkonnostního sportu kombinovaná s tanečními vystoupeními sokolských folklorních souborů. V plánu je rovněž slavnostní pochod centrem Prahy, jehož trasa povede z Václavského na Staroměstské náměstí.

Plánovaný rozpočet akce se podle Tesaře ještě před energetickou krizí pohyboval na 144 milionech korun, v případě delšího trvání krize by se mohla cena sletu v plánované podobě navýšit. Moučková oznámila, že nelze vyloučit změny v podobě sletu v závislosti na finančních možnostech organizátora.

Sokolové zásadně přispěli k rozvoji tělesné výchovy obyvatel

Organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo celonárodní hnutí. První všesokolský slet se konal v roce 1882.

Nyní spolek v Česku podle informací na svém webu působí v 1000 obcích a městech, má 150.000 členů a spravuje 750 sokoloven. V Praze se naposledy všesokolský slet konal v červenci 2018. Hromadných skladeb se tehdy účastnilo asi 15.000 cvičenců.

Poněkud drsnější, co se humoru i náhledu na svět týče, ale přesto úžasnou – kdo by ji nemiloval? V této vztahové komedii hraje babičku hlavní hrdince Haně Vagnerové a maminku Zlatě Adamovské.

Bohatý herecký život

Daniela Kolářová měla štěstí na mnoho zajímavých rolí – na 100 filmových, téměř 50 seriálových či televizních a téměř 50 divadelních. K hraní se poprvé dostala jako devítiletá holčička v divadelním představení Císařovi nové šaty. I přesto, že ji maminka, pracovnice divadelní účtárny, od hraní odrazovala, stala se Daniela přední českou herečkou. Na DAMU se dostala hned na první pokus. A bylo rozhodnuto.

Jejím prvním filmovým debutem byl televizní snímek Konec velké epochy (1967). V roce 1971 však dostává již výraznější roli, a to v dnes již legendárním seriálu Taková normální rodinka. Tato role ji proslavila a otevřela jí tak dveře k takovým kultovním snímkům a seriálům jako jsou Noc na Karlštejně, Léto s kovbojem, Na samotě u lesa, Kulový blesk či Nemocnice na kraji města.

Po boku Jaromíra Hanzlíka i Zdeňka Svěráka

Stala se jednou z nejoblíbenějších hereček. Zajímavostí je, že hrála nejčastěji po boku Jaromíra Hanzlíka. Až Na samotě u lesa byl do role jejího partnera obsazen Zdeněk Svěrák.

V průběhu let následovaly role v desítkách filmů – namátkou třeba Lucie, postrach ulice, Obecná škola, Tmavomodrý svět, Vratné lahve nebo Kawasakiho růže..

Za vším hledej ženu

Její nejaktuálnější rolí je poněkud drsnější babička hlavní hrdinky ve snímku Za vším hledej ženu. „Víš, kolik chlap stojí nervů a peněz? Kup si psa. To je jedinej případ, kdy za peníze získáš lásku,“ říká v jedné scéně Daniela Kolářová své filmové dceři Zlatě Adamovské.

“První natáčecí den jsme se Zlatkou cestovaly z Prahy do Ostravy. Bylo příšerné vedro a natáčelo se zrovna venku, takže jsme se v malých pauzách chodili všichni ochlazovat do klimatizované místnosti,” vzpomíná Daniela, která si vznik filmu sice protrpěla, ale zažila díky tomu spoustu legrace. Její postava jí navíc byla v mnohém blízká.

„Já mám ráda humor, ale dobrej, spíš černej. Takže mně se moc líbilo, že ta babička, kterou ve filmu Za vším hledej ženu ztvárňuju, je takhle nastavená. Tímto svým ostřejším humorem navíc dokáže ty napjaté situace skvěle narovnat,“ říká Daniela Kolářová a za pravdu jí dává i režisér snímku Miloslav Šmídmajer.

„Jsou herci, kteří dokážou sprostá či ostrá slova říkat s takovou elegancí, že vůbec vulgárně nevyznívají,“ říká Šmídmajer, „A tak jsem obsadil Zlatu Adamovskou a Danielu Kolářovou, které právě toto umění skvěle ovládají! A třeba Daniela Kolářová pronáší některé ostřejší věty s takovou grácií, že jsem nakonec litoval, že jsem tam některé ostré dialogy nezachoval. Ale pořád jich ve filmu zůstalo nadprůměrně!“ ujišťuje.

Jak trávila volný čas mezi natáčením a divadlem?

Co ale herečka dělala, když zrovna nekralovala před kamerou nebo na prknech, která pro ni znamenají svět?

“Léto bylo intenzivní, prožila jsem ho prací na zahradě. Venku v přírodě jsem šťastná při práci s hlínou a rostlinami. Je to můj kostel, kde se modlím a učím se respektovat její řád. Ale stejně jako pokaždé jsem nejen na zahradě nestihla všechno, co jsem si napsala na svůj dlouhý seznam,” stěžuje si na oko herečka, které ve středu 21. září bude krásných 76 let. Oslava ale musí ještě chvilku počkat.

“Narozeniny oslavíme s rodinou, až se to bude všem hodit,” říká Daniela, která na hmotných darech zas tak nelpí, její touhy jsou vznešenější a přitom prostší. “Přeji si, aby ta zoufalá a smutná doba, kterou prožíváme, skončila. Jsem dost znepokojena stavem naší společnosti.”

Úsměv na tváři jí však s naprostou jistotou vždy vykouzlí její rodina, obzvláště vnoučata.

“Ráda se s vnoučaty vidím, jejich zájmy jsou tak různorodé, že se pokaždé dozvím něco nového,” pochvaluje si Daniela, která neustále něco nového zažívá i díky svým rolím. S blížící se premiérou filmu Za vším hledej ženu a také s nadcházející divadelní sezónou bude opět v jednom kole.

“Hraji ve Studiu Dva ve hře Šíleně smutná princezna a Odpočívej ve svém pokoji. V divadle Viola zase hru Nejen malý princ a Commedia finita a v divadle MANA tragikomedii o stáří a nemoci s názvem Návod na přežití.”

Jazykové kurzy

Senioři se chtějí domluvit se světem a my jim v tom pomáháme. Největší zájem je samozřejmě o angličtinu, následuje němčina a francouzština. V našem Klubu opravdu je z čeho vybírat.

Kromě výuky jazyka nabízí účast v kurzu také možnost příjemně stráveného času s vrstevníky a příležitost k navázání nového přátelství. Jazykové kurzy jsou připraveny v různých úrovních pokročilosti a každý si určitě najde tu svoji.

Svět počítačů a internet

Kurzy počítačů a internetu jsou také takovým evergreenem a přinášejí neustálé novinky. Populární záležitostí jsou kurzy zaměřené na obsluhu chytrých telefonů. Senioři si velice pochvalují možnost naučit se ovládat tyto přístroje, které mohou být mylně přisuzovány pouze mladším generacím.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ale v REMEDIU se nezapomíná ani na tělo. Proto jsou pravidelně připravovány i kurzy cvičení a kruhového tance. Do této kategorie spadá hlavně rekondiční a zdravotní cvičení, několik kurzů jógy, cvičení na míčích, na židlích, s prvky taichi. Nově jsme připravili pohybový kurz Kompenzační cvičení.

Rozvíjejte svůj talent

Kdo má umělecké sklony, může se realizovat výtvarně v rámci ARTE dílen, případně se může zapojit do našeho Divadelního spolku Proměna nebo Loutkového divadélka REMEDIUM, či si zazpívat a pobýt ve skupince Veselých zpěváků za doprovodu akordeonu.

Podzimní výlety

A jako každý semestr nedílnou součástí nabídky jsou také tři podzimní výlety:

22. 9. – Zámek Kačina, židovské památky v Kolíně

12. 10. – Zámek Krásný Dvůr, Kounovské kamenné řady

19. 10. – Zámek Chyše, klášter Plasy

Zápisy do kurzů a výletů již probíhají a tak využijte včas naší otevírací doby v Klubu Remedium na Žižkově, která je: PO – ČT 9:00 – 18:00, PÁ 9:00 16:00.

.

Bližší informace

• Telefon: 222 712 940
• Email: senior@remedium.cz
• Web: vstupujte.cz

Ilustrační foto: Ari Lieberman, Seniorclub.cz

Všechny tři knihy spojuje jedno téma, péče o rodinný krb, jídlo, bylinky, láska k přírodě a životu. A to nejen pro ženy.

První kniha Léčivá vína a likéry pro každého, nás zavede do matky přírody a jejích darů. Máme možnost seznámit se s řadou bylin, naučit se připravovat z nich léčivé i lahodné nápoje. Namátkou modrý likér ze slézu, či saturejkové víno, švestkový likér i posilující třapatkový likér. Autorka Simona Procházková spolu s manželem založili společnost Léčíme přírodou. Od dětství se zajímala o bylinkaření a alternativní léčbu. Miluje nejen bylinkaření, ale i zvířata a podporuje ochranu přírody.

Druhá kniha Zamilujte si svou kuchyň, nás zavede do kuchyně, která je srdcem domova. Dozvíme se, jak skladovat jídlo, jaké věci používat v kuchyni, jaký zvolit tvar kuchyně, jak udržet pořádek v kuchyni, ve spíži i v lednici, také jak plánovat jídla. No a ve čtvrté části knihy si načteme Recepty, které nás nezdrží. Články doprovází vydařené fotografie, které nás budou inspirovat.

Třetí kniha od stejných autorek Zamilujte si svůj domov, nás učí, jak běžné denní povinnosti v domácnosti změnit na denní radosti. Už názvy jednotlivých kapitol nás inspirují: Jak jsme se zamilovaly do svého domova, Radost z mála, Spokojená žena, spokojený domov.

Autorky Michaela Kramolišová a Markéta Popovičová jsou sestry a především zakladatelky projektu Mámami, kde učí, jak si zjednodušit a zpříjemnit péči o svůj domov. K tomu nepotřebujete nic, jen vlastní odvahu a přesvědčení, že tvořit domov stojí za to!

Všechny tři knihy vřele doporučuji nejen začínajícím hospodyňkám, ale všem, kterým záleží na vlastním pohodovém a láskyplném domově.

.

Děj nás provází od rozpadu Rakouska-Uherska, přes první světovou válku, založení Československa, druhou světovou válku, totalitní komunistický režim až do současnosti, kdy v každé z dějinných etap musela rodina Zíků bojovat o majetek – statek.

Ačkoliv vždy úspěšně hospodařili na svých polnostech, starali se o druhé, pomáhali si, inovovali v zemědělské výrobě, museli tvrdě překonávat nepřízně osudu a bránit nejen svůj majetek, ale i právo na svobodu. Díky víře a lásce k půdě a za cenu tvrdé práce si nakonec svoje práva vybojovali.

Po okupaci Německem byl statek zabaven. S porážkou Německa se rodině podařilo po třech letech majetek vzkřísit a opět přivést k prosperitě. Tato doba však netrvala dlouho. Komunistický puč v únoru 1948 jim opět připravil nemilé překvapení. Jejich statku se tentokrát na dlouhá léta zmocnili komunisté.

Znovu o majetek mohla rodina Ziků začít bojovat až po Listopadu 1989. Zaslouženého vítězství se dočkali původní majitelé až v roce 1993, kdy jim byl po různých obstrukcích tehdejších úřadů majetek navrácen.

Příběh je rozdělen na tři části:

1.část Zrození dynastie Zíků

2.část Černé mraky nad Evropou

3.část Lež a nenávist

Fascinující příběh vzdává hold obyčejným hrdinům za jejich vytrvalost, nezlomnost a víře ve spravedlnost v boji za zachování rodinného majetku. Statku, který díky tvrdé práci, houževnatosti a píli majitelů živil po staletí generace rodu Ziků.

Autor této poutavé knihy Ladislav Vrchovský je publicista, prozaik a divadelní kritik. Je spoluzakladatelem Společnosti pro kulturu a umění. V roce 2020 vydal životní příběh-Generál Heliodor Píka a jeho vrazi. Jeho zatím posledním románem je Stará fotografie.

Neobyčejný příběh provází čtenáře rušnými dějinami naší vlasti. Vřele doporučuji.

Vydalo nakladatelství Grada a knihu z pohodlí domova můžete objednat zde

.

Zvířata miluji od dětství a doma jsme mívali kočky, králíky, kachny a hlavně slepičky. K těm jsem měla nejbližší vztah. V hanlivém smyslu slova se říká, že se někdo chová jako slepice. Ale to je urážka zvířete.

Naše slepičky byly velmi přátelské a chytré, ačkoliv každá měla jinou povahu. Častokrát, když jsem byla jako dítě smutná, nebo mě trápily starosti ve škole, tak jsem si doma „postěžovala“ právě slepičkám. Přesněji jedné z nich, protože byla velmi empatická. Seděla u mě, potichu kvokala a prohlížela si mě svýma očima. Zkrátka dávala mi najevo svojí podporu. Hladila jsem ji a ona trpělivě čekala, až mě smutek přejde. Zní to nadneseně, ale já to tak v dětství chápala.

Málo koho napadne, když si k jídlu dává nějaké to masíčko, že zvířata mají též svůj citový život. Často jsou zvířata stresována už vlastním velkochovem v nevhodných prostorách, kde se mačkají jedno na druhé. Nemají tak možnost pohybu, ani vyhledávání potravy, ani si nemohou tvořit hnízda pro narození mláďat či pro snůšku vajec.

Většina se vůbec nedostane ven např. na pastviny nebo jen tak se proběnout. Jejich život probíhá v neustálé tlačenici jednoho na druhé, což je přerušováno jen krmením, které si ani sami nesmí hledat, ale je jim servírováno přímo. Jsou proto smutná, nehrají si vůbec, jen čekají více méně na porážku. Lidé si většinou myslí, že zvířatům to nevadí, že nemají žádné citové potřeby.

Mohlo by vás zajímat:

● Další úspěšný odchov zmije obecné v Zoo Praha. Zmije nejsou útočné
● Pobyt v lesích prospívá zdraví, zjistili vědci

Autor v knize právě mnoha pokusy, které dělali vědci ve velkochovech dokazuje, že zvířata, jakmile se dostanou z těchto krutých podmínek ven, tak se začnou chovat zcela jinak. Najednou si nejen mláďata spolu hrají, poskakují, jsou veselá, činorodá, komunikují spolu, hledají si sami potravu, přátelí se spolu, jsou zvědavá i zvídavá. Text je doplněn odkazy na různé odborné studie a informacemi z českého prostředí.

Autor pochází ze Švédska, předpisy platné v České republice jsou dány evropskou legislativou a komplementovány do Zákona na ochranu zvířat. Zatímco švédská legislativa v mnoha ohledech nařízení Evropské unie ještě zpřísňuje. Tedy stanovuje pro zvířata lepší podmínky, než podle EU mít musí. Např. každá švédská dojná kráva má ze zákona právo na dva až čtyři měsíce pobytu na pastvě každý rok.

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Tak zní citace z našeho zákona. Ale jak chov zvířat vypadá v praxi?

Autor knihy Per Jensen doufá, že tato kniha přispěje ještě k větší informovanosti spotřebitelů. A také, že se konzumace živočišných výrobků bude snižovat, zároveň co budeme zlepšovat životní podmínky hospodářských zvířat. O psy a kočky se dokážeme láskyplně starat. Proč se tak nechováme k dalším hospodářským zvířatům, která nejsou o nic hloupější či méně empatická, než naši mazlíčci?

Můžeme jen doufat, že kniha podobným způsobem osloví i české čtenáře a že brzy v legislativě i našem smýšlení o konzumaci masa, mléka a vajec Švédsko doženeme.

Z knihy se dozvídáme, jak úžasní a citliví tvorové zvířata jsou, zacházejme proto s nimi s respektem a empatií.

Knihu vřele doporučuji nejen milovníkům zvířat, ale i všem lidem, kterým se násilí, jakékoliv násilí, neslučuje s jejich svědomím.

Knihu přeložila Klára Fafejtová
Vydalo nakladatelství Portál
Z pohodlí domova si knihu můžete koupit zde

Přitom bere v úvahu věci, jako je prostředí, z nějž umělec pochází, jako zkušenosti a přesvědčení, důvody k použití konkrétních materiálů, aspekty společností, které autory obklopují, i to, čeho dotyční chtěli dosáhnout.

Pokud jste se někdy zadívali na umělecké dílo a napadlo vás „ Tak co za tím je?“, tato kniha vám na to odpoví. Zkoumá individuální interpretace určitých témat, ale také věci, jako jsou požadavky či přání náročných zákazníků, inspirace a vlivy, které umělce ovlivňovaly, a osobní problémy i širší politické a ekonomické zájmy, které na ně mohly působit.

Mohlo by Vás zajímat

● Fermentace: zdroj přírodního zdraví který si připravíte doma
● Bylinky pro každého. Jak pěstovat, ošetřovat, používat

Důvody, které stojí za tím co vidíme, když umělec dokončí dílo a ukáže ho světu, bývají často fascinující a závažné. A tato kniha vám pomůže umění porozumět a ještě více se z něj radovat.

Mezi známé malíře, jejichž díla kniha rozebírá, patří například Donatelo, Michelangelo, Rafael, Tizian, Rubens, Rembrand, Goya, Manet, Monet, Gogh, Cézanne, Gauquin, Chagall, Dali, Picasso, ale i mnoho dalších méně známých autorů. Máme tak možnost seznámit se s díly 100 umělců, dozvědět se o nich i o jejich kresbách co nejvíce zajímavostí.

Autorka: Autorka: Susie Hodgeová
Český překlad: Jan a Dina Podzimkovi

■ Objednat knihu můžete zde

Další zajímavé novinky z nakladatelství Grada

Spolu s tuto knihou je možné si také objednat omalovánky proti stresu – Kruh života, kde objevíte rytmus a vzory světa přírody, které vás uklidní a odvedou myšlenkami do světa fantazie.

Dalšími omalovánkami pixel art jsou Divoká zvířata, kde vyplníte jednotlivá políčka podle barevných palet a budete překvapeni, jaké obrazy se vám pod rukama objeví. Milovníci omalovánek každého věku si tyto obrazy zamilují.

Všechny tři publikace z nakladatelství Grada vřele doporučuji k rozšíření kulturních obzorů a načerpání pozitivní energie.

Kniha vám nabízí pomoc založenou na dlouholetém psychologickém výzkumu, který prokázal, že změna způsobu myšlení je důležitou cestou k emočnímu zdraví a celkové duševní pohodě, píše v úvodu její autor.

Kniha pomocí nejrůznějších cvičení pomáhá opustit depresivní a úzkostné myšlenky. Obsahuje několik příkladů z praxe. Naše společnost bohužel často bývá dosti nepřátelská a nemilosrdná. Klade se důraz na moc a dominanci, čímž se zvyšuje pravděpodobnost tísnivých sociálních zkušeností. Lidé, kteří stojí výše na společenském žebříčku, mají větší moc a prestiž. Vyšší společenské postavení totiž podporuje myšlenky na vyšší sebehodnotu, zatímco v důsledku zhoršeného společenského postavení o sobě smýšlíme hůře.

Přehlížení však není jediný negativní sociální zážitek, který snižuje a ohrožuje naši hodnotu. Ještě vypjatější sociální zážitek je zahanbení: může poškodit naše postavení a zničit sebehodnotu, úctu i důstojnost, uvádí autor v kapitole o zahanbení. Z dalších kapitol se můžeme dočíst například o obavách, strachu, lítosti či zášti. Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních myšlenek a učí ho postupně měnit svá myšlenková schémata. Uvítá ji každý, kdo se potýká s negativními myšlenkami.

Mohlo by vás zajímat

● Život je příliš krátký na to, aby… Nepromarněte ho!

Autor knihy David A.Clarc je význačný psycholog a emeritní profesor University of Brunswick. Jeho výzkum úzkosti a deprese se dočkal celosvětového uznání. Též napsal řady knih o depresi, úzkostech a obsendantně kompulzivní poruše. Je však také nadaný praktik, který dokáže psát tak, aby jeho knihy byly dostupné a srozumitelné pro širokou veřejnost.

Knihu doporučuji všem, kteří se v životě chtějí oprostit od zátěží úzkostných myšlenek a osvobodit od břemena depresí.

● Knihu vydalo nakladatelství Portál a zakoupit můžete u vybraných knihkupců, i z pohodlí domova zde

Dostanete navíc i užitečné rady, jak můžete pěstovat bylinky v zahradě, na balkoně, nebo dokonce na okenním parapetu. Účinné tipy na skladování a konzervování bylinek následované množstvím rafinovaných kuchařských receptů i rad k léčebnému využití těchto přírodních darů pak celé téma dovršují.

Jistě vás zaujme i historie bylinkaření a seznámíte se s průkopníky mezi bylinkáři. Ale i jak bojovat proti škůdcům pomocí biologických opatření. Mnohé bude zajímat, jak postavit bylinkový vyvýšený záhon z palet či bylinkovou skalku, nebo založení vodního bylinkového příkopu.

Bylinky jsou samozřejmě nejlepší čerstvé, a tak se dozvíme, kdy je nejvhodnější doba pro jejich sklizeň. Existuje řada možností, jak bylinky uchovat na delší dobu, jakým způsobem si vytvořit zásobu bylinek i pro zimní měsíce. V neposlední řadě zalistujeme v receptech z kuchyně, domácí medicíně a v přírodní kosmetice z bylinek. Vyzkoušíme sílu přírodních čajů, zeleného smoothie, pesta, oleje, salátu, tinktur a omáček s bylinkami a květy. Kniha nezapomíná ani na marmelády s bylinkami, masti a parní lázně s koupelemi.

Mohlo by vás zajímat:

● Fermentace: zdroj přírodního zdraví který si připravíte doma

Autor Axel Gutjahr je autorem 60 odborných knih z oblastí kulinářského umění, zahrádkářství, botaniky, akvaristiky, zoologie a zemědělství. Pro vše související s rostlinami a živočichy se nadchl již v dětství. Své znalosti pak prohloubil studiem chovatelství zvířat a agrární ekonomiky.

Kniha je nepostradatelným pomocníkem všech, kteří chtějí znát nejen tajemství léčivých účinků bylinek, ale také jejich pěstování a praktické využití pro zdraví a pohodu.

Vřele doporučuji.

Vydalo nakladatelství Grada a koupit z pohodlí domova ji můžete zde

Koncertní série nabídne divákům nejen nevšední podívanou a skvělý zážitek, ale zejména vzpruhu v době komplikovaných časů. Na tu se po dlouhé odmlce těší jak samotní vystupující, tak i jejich skalní publikum.

Není nutno váhat s koupí vstupenek na Uhlíře

Jeden z nejvýznamnějších žijících hudebních skladatelů u nás Jaroslav Uhlíř se závěrem března v doprovodu své kapely objeví na prknech divadla Hybernia a o týden později zamíří do brněnského klubu Sono Centrum. Přestože poslední léta bojoval s vážnými zdravotními problémy, chuť koncertovat rozhodně neztratil. A tak si po sérii zrušených letních vystoupeních připravil pro své malé i velké fanoušky opravdovou hudební lahůdku – jedinečný koncertní program svých největších hitů, který bude zážitkem pro celou rodinu.

Pražský rodák, jenž tíhnul k muzice už od dětství, na přání maminky vyměnil malou foukací harmoniku za klavír, na němž složil nespočet nezapomenutelných písní jako Není nutno, Severní vítr je krutý nebo Holubí dům. Ani o tyto skladby diváci na vystoupení rozhodně nepřijdou.

Vstupenky na oba koncerty Jaroslava Uhlíře zakoupíte v předprodeji v síti TicketLIVE (Praha/Brno).

Organizátoři upozorňují, že události proběhnou dle aktuálně platných nařízení vlády ČR proti šíření covid-19.

„Ano, svým způsobem žiju skvělý sen“, usmívá se sympatický Jary Tauber, když vypráví, jak ho známý rocker oslovil s nabídkou, aby ho doprovázel při vystoupeních nejen v Čechách, ale hlavně v USA, Austrálii nebo na Novém Zélandu. „Byl to vážně svým způsobem příjemný šok. S Petrem Jandou jsme se poznali v pozici student – učitel na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Šlo o hodiny, které probíhaly nad rámec výuky. Nešlo zde ani tak o klasickou vyučovací hodinu, jako spíš o získávání zkušeností, práce kolem kapely, managementu atd.,“ upřesňuje Jary Tauber.

Doplňuje, že: „Všechna turné, která jsme společně objeli, jsem si moc užil. Ale skutečně velký zážitek (kromě koncertů) mám z první návštěvy USA, kdy jsem hned po příletu šel na utkání NHL v Coloradu. Myslím, že tam jsem chytil tu nejlepší energii na následující šňůru koncertů s Petrem,“ dodává se smíchem mladý hudebník ke společným zahraničním cestám.

Společná píseň, k níž se natočil videoklip, vznikala částečně i v Jandově nahrávacím studiu Propast. Song je o lásce k hudbě napříč generacemi. Už název Tolikrát napovídá, že kolem muziky se děje tolik věcí, které se v podstatě opakují. A je úplně jedno, jestli je muzikantům dvacet nebo sedmdesát, jestli jde o 21. století nebo 20. Hudební svět je prostě životní styl. Píseň Tolikrát textoval Lukáš Koranda, o hudbu se postaral Jary Tauber. Mix a mastering měl na starost Ondřej Žatkuliak z Rooftop Studios. Videoklip natočil a sestříhal František Menšík.

„Mám radost, že mohu představit jedno z mých splněných přání; nový singl s videoklipem, který vznikl ve spolupráci s naší hudební legendou, mým kamarádem Petrem Jandou. Zároveň mě moc těší, že se na tomto songu a klipu podílel celý můj tým. Tento singl je odrazem naší radosti a vášně, kterou pro nás hudba znamená. Potěší nás, když se podobné pocity přenesou i na vás“, uzavřel Jary Tauber, o kterém, jak se zdá, ještě hodně uslyšíme.

.

S autorkou se setkáte na fotografiích hned na prvních stránkách knihy, kterou věnovala své dceři Indii. V úvodu knihy autorka píše: „Příprava většiny kvašených potravin je překvapivě jednoduchá a aktivní práce při tom nezabere příliš času.“

Knihu v předmluvě komentuje Sandor Ellix Katz,který je autorem knihy Síla přírodní fermentace. S autorkou knihy se spřátelil, spojil je přístup k jídlu a podobné myšlenky.

Autorka také dodává, že: „Pokud jste v této oblasti nováčky, doporučuji vám zvolit jeden fermentovaný výrobek a věnovat mu plnou pozornost, dokud si v péči o něj nevytvoříte vlastní rytmus. Jakmile se kvašení stane součástí vašeho života, pokračujte v experimentech, dokud nenajdete ty, které rozezpívají vaše srdce a žaludek.“

Fermentované jídlo je již dopředu natrávené přítomnými mikroorganismy. Jeho textura a chuť se mění a mohou se uplatnit živiny, které by pro nás jinak nebyly dostupné. Tam, kde je to možné, může kvašení z ingrediencí, jež jím procházejí, také odstranit toxiny.

Kniha je rozdělena do několika kapitol /Aktivace, Osídlení, Nakládání, Naočkování, Kynutí, Zrání, Nasolení/, slovníčkem a rejstříkem. Jsou zde destíky receptů, z nichž mě například velmi zaujal recept na klasické kimči. K receptům jsou přiloženy i fotografie pokrmů, podrobné rozpisy ingrediencí a doporučení autorky, které vychází z jejích bohatých zkušeností.

Věřím, že vás kniha o fermentaci zaujme na první pohled a chuť kvašených potravin si zamilujete.

Autorka: Holly Davisová
Datum vydání: 04. 11. 2021
Katalogové číslo: K507
ISBN: 978-80-271-3152-5
Formát / stran: 185×250, 272 stran
Jazyk: Čeština

● Knihu z pohodlí domova můžete objednat zde
Pokud chcete knihu darovat ještě do letošních Vánoc, objednávejte do 17. prosince

„Pokaždé, když bereš do ruky další kus oblečení, polož si tři prosté otázky:
-Nosím to pravidelně? -Cítím se v tom příjemně? -Cítím se v tom jako nový člověk?„ Radí autorka při vyklízení skříní.

V kapitole „Jak najít vlastní styl„ uvádí, že nejdůležitější je přijetí sama sebe, aby se člověk k sobě choval s láskou a shovívavostí jako nejlepší přítel. Měl rád svou postavu takovou jaká je. Nezastává drastické diety, ale vyhýbá se průmyslově zpracovaným potravinám a miluje jídlo. Upřednostňuje pohyb, který považuje za formu relaxace. Upřednostňuje rozpočet a priority. Kupuje si jen to, co si může dovolit, pocit finanční jistoty je mnohem důležitější než nové oblečení.

Jak a ve kterých „sekáčích“ nakupovat

Zajímavou kapitolou je také „Jak nakupovat v seconhandech„. Existují „sekáče“ s lepším i horším zbožím. Pokud v daném obchodě několikrát po sobě nic pro sebe vhodného nenajdeš, vícekrát už tam nechoď. Je důležité prohlédnout si vybraný kus oblečení z každé strany, zda nemá skvrny, roztrhanou podšívku, zkontroluj švy a zipy. Vybírej si co nejmodernější věci.

Další kapitoly například jsou: Jak nakupovat kvalitní oblečení nebo Jak o oblečení pečovat. Zaujme i rozhovor s dámskou krejčovou o úpravách oblečení.

Obálka knihy je vytištěná na papíru Mohawk, což je přírodní papír vyrobený za využití větrné energie.

Autorka knihy Joanna Globoza je mladá bloggerka a influencerka. Po sedm let provozovala vlastní malou úspěšnou značku s oblečením zaměřenou na pyžama a noční košilky. Napsala tři bestsellerové knihy o slow přístupu a k módě a k životu. Žije ve Varšavě a u Baltského moře, kde momentálně rekonstruuje starou farmu.

Knihu všem, kteří se chtějí zdokonalit v nákupu i stylu vlastního oblečení a přitom neutratit majlant, vřele doporučuji.

● Objednat knihu můžete zde.

Swap školních potřeb na Výstavišti Praha se uskuteční 4.9.2021 v prostorách Ateliéru Rychta od 14:00 do 19:00 hodin a zváni jsou všichni, kdo chtějí měnit, doplnit školní potřeby, darovat, tvořit nebo se dozvědět více o recyklaci a komunitní spolupráci. Akce je součástí Víkendu otevřených dveří na Rychtě ve dnech 4.-5.9.2021

„Začátkem nového školního roku přichází pro mnoho rodičů černá můra v podobě výdajů na školní potřeby pro děti. Někomu se doma sejde vybavení pro čtyři školáky, jinde ale bude stěží na penál a sláva bude i za použitou darovanou aktovku. A právě zde nastupuje Swap – vzájemná podpora, komunitní soužití, kde kvete výměnný obchod v příjemné atmosféře, s respektem. Leckdy bez nutnosti si něco odnést. Co si ale zaručeně odnesete, je dobrý pocit, minimálně z toho, že se tady snad přece jen budoucí generace neutopí v tunách vyhozených a zbytečně vyrobených nesmyslů,“ komentuje Tereza Baranijaková z programového oddělení Výstaviště Praha, která stojí za myšlenkou komunitních Swapů na Výstavišti.

Úspěšný start

První rostlinný Swap se uskutečnil v létě tohoto roku jako vůbec jedna z prvních aktivit nově zrekonstruovaného ateliéru Rychta. Swap školních potřeb tak již navazuje na úspěšnou první akci, které se účastnily desítky návštěvníků i přes velmi parné počasí.

„Úspěchem první akce jsme byli velmi mile překvapeni, návštěvníci se hned ptali po dalších plánech a my jsme dostali skvělý impulz myšlenku Swapů rozvinout. V podstatě bychom rádi díky velkému zájmu udělali ze Swapů jakousi naší vlajkovou loď, součást naší společenské odpovědnosti. Protože kde jinde než u nás na Výstavišti by se měli lidé setkávat, bavit se, seznamovat, měnit, pomáhat si a navazovat kontakty, kdy třeba právě jedna malá pomoc v rámci náhodného setkání na Swapu může vést až k celoživotnímu přátelství,“ vysvětluje záměr Výstaviště Praha Daniel Netušil, programový ředitel.

Měňte, darujte a užijte si celou Rychtu!

Swap školních potřeb proběhne o víkendu 4.-5.9.2021, kdy budou zároveň otevřeny dveře celého ateliéru Rychta. Prohlédnout si tak můžete zdarma nově zrekonstruovaný ateliér, místo pro setkávání lidí všech generací, místo pro workshopy, výstavy, ale i cvičení nebo jen příjemné posezení v kruhu přátel. A protože je ateliér Rychta místo primárně určené zejména pro setkávání lidí, Swap, tedy výměna čehokoli, co někdo může postrádat a jiný potřebovat, vzájemná nejen sousedská sounáležitost, je jednou z budoucích stěžejních aktivit Rychty.

● Nejstarší letenská učitelka oslavila 105 narozeniny

„Doma máme všichni spoustu věcí, které nepoužíváme, nebo je nechceme, tak proč si je nevyměnit za jiné, které používat budeme. Zároveň doba je jaká je, řada lidí je ve finanční nouzi a počítá každou korunu, náš Swap tak může skutečně pomoci tam, kde je nedostatek. Neočekáváme masovou návštěvnost, cílem je, aby lidé chodili na naše Swapy rádi a stala se z nich komunitní aktivita, kde jsou všichni vítáni bez rozdílu věku. Vyměnit si věci, posedět s námi, popovídat a třeba si u nás i něco vyrobit, to je cíl Swapů, komunitní sounáležitost,“ uzavírá Tereza Baranijaková.

V rámci Swapu školních potřeb proběhne workshop na téma recyklace pod vedením Jana Šimra z programového týmu Výstaviště Praha, který se specializuje zejména na uměleckou tvorbu s dospělými i dětmi.

Podzim a zima přinesou dále například knižní či vánoční Swap.

FAKTA:

● Vstup na SWAP je zpoplatněn, v rámci vstupného si můžete užít kromě samotné výměny i workshop věnovaný recyklaci. V ceně vstupného je započítán materiál.

● Podmínkou není měnit, lze jen tvořit nebo se přijít podívat.

● Vhodné předměty k swapování: učebnice, pastelky, fixy (celá sada), vodovky, tempery (nevymalované), pracovní sešity (prázdné), slovníky, odborné knihy, penály, obaly na sešity, pravítka, kružítka, pytlíky na bačkůrky, krabičky na svačiny, aktovky a další – vše v dobrém stavu.

● Víkend otevřených dveří na Rychtě je zdarma a akce je určena pro širokou veřejnost po dva dny od 9:30 do 17:00 hodin.

Podmínky účasti na swapu:

1. Vstupné 70 Kč + doneste věci k výměně a tolik kolik jich přinesete, tolik si odnesete

2. Vstupné 70 Kč – nepřinesli jste věci k výměně, ale jednu si přesto odnesete

V jedné z hlavních rolí se objeví populární český herec Hynek Čermák. Ukrajinského pracovníka ztvárnil německý herec Arndt Schwering-Sohnrey, který se objevil například ve filmech Hanebný pancharti nebo Good bye, Lenin. O hudební doprovod se postaral Jan Drábek, člen hudební skupiny MYDY.

Hlavní hrdina, kterého ztvárnil indický herec Vansh Luthra, v příběhu přežívá v kravíně, což je pro člověka pocházejícího z kultury, kde je kráva posvátné zvíře, poměrně šokující.

„Bylo psychicky i fyzicky hodně náročné připravit se na roli ilegálního imigranta. Potřeboval jsem se vcítit do člověka, který několik měsíců cestuje v nepohodlí a ve skrytu před zraky celníků, který má nedostatek jídla a minimum sociálních kontaktů. Posledních několik měsíců jsem držel přísnou dietu a hodně jsem běhal, což bylo potřeba také kvůli tomu, abych vypadal pohuble a zchátrale,“ svěřil se Vansh Luthra.

Představitel hlavní role studoval v Česku

Vansh Luthra absolvoval na Prague International film school a po dokončení studií zůstal v České republice. Zde společně s režisérem filmu Eshaanem Rajadhyakshou založil společnost White Silhouette Production. Nyní se snaží proniknout do přední filmové ligy. Film byl dokončen během léta a jeho tvůrci usilují o zařazení na mezinárodní filmové festivaly, jako je například Berlinale.

Film má šanci i na MFF v Karlových Varech

Když vše půjde podle plánu tvůrců, mohl by být film uveden i na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

„Já osobně pocházím z velmi privilegovaného prostředí, jinak bych nemohl jít studovat do zahraničí. Rozhodoval jsem se mezi USA a Českou republikou, ale nakonec jsem si zvolil Česko“, vysvětluje Vansh, jak se ocitl právě v naší republice.

Mohlo by Vás zajímat

● Natáčení nejočekávanějšího rodinného filmu letošního roku

„Důvodů, proč jsme vytvořili Destination Paradise, bylo více. Důvod číslo jedna je, že jsme prostě jen chtěli natočit film. Dalším důvodem je, že když jsme uvažovali o natočení filmu, zažili jsme rasistický útok. Když se tohle může stát privilegované osobě, jako jsem já, co se může stát lidem, kteří se sem dostanou nelegálně?“

Pro Indy je Evropa rájem

Vansh uvádí, že pro lidi z Indie je Evropa rájem. Život v Evropě znamená, že dosáhli konečného životního cíle. Tito ilegální přistěhovalci prodávají všechno, co vlastní. Berou si obrovské půjčky, jen aby zaplatili agentům, kteří jim slibují falešná víza a pasy. Nemají ponětí, co se s nimi stane, až přijedou do Evropy. Ale stále riskují všechno, jen aby se tam dostali.

Tvůrci filmu uvedli, že právě tato skutečnost jim otevřela oči ohledně imigrace z Indie a chtěli udělat něco, co by přineslo určitou změnu. „Této otázce musí čelit tisíce Indů a je důležité ji dostat do podvědomí širší veřejnosti“, uzavírá Vansh.

Film uvedla White Silhouette Production.

Karel Ksandr, generální ředitel NTM, poděkoval Ministerstvu kultury a Městské části Praha 7 za podporu při snahách o dokončení opravy této unikátní památky. Současně také děkuje všem, kteří přispěli v minulosti na opravu koní, i všem, kteří se na opravený kolotoč těší, za trpělivost. Zdůraznil, že kolotoč bude zachráněn!

Výbava interiéru kolotoče včetně všech figur koní prošla rekonstrukcí již dříve a několik koní je v malé výstavě prezentováno návštěvníkům Národního technického muzea. Koně a další části interiéru byly zachráněny díky veřejné sbírce, která vynesla 2 307 655,- Kč. Kromě drobných dárců do sbírky přispěly darem ve výši 600 000,- Kč Nadační fond Avast a darem ve výši 400 000,- Kč Magistrát hl. města Prahy.

Více o Letenském kolotoči

Při snaze o opravu stavby kolotoče nastala obtížná situace. V první fázi opravy stavby kolotoče a technologického zařízení se prokázalo mnoho skrytých vad a náročnost rekonstrukce. Po období neúspěšných výběrových řízení na dodavatele dokončení rekonstrukce stavby kolotoče v letech 2018-2020 byla nyní konečně uzavřena smlouva se zhotovitelem Ing. Jiří Kmoškem.

Dokončení opravy kolotoče bude činit 6.957.000,-Kč bez DPH a skončí v únoru 2022. Na dokončení opravy stavby kolotoče přispělo Ministerstvo kultury ČR a Městská část Praha 7 i drobní dárci.

„Dá se předpokládat, že řada lidí bude letošní dovolenou trávit v tuzemsku, a také na kole. Ve spolupráci s Policií ČR budeme v rámci projektu Na kole jen s přilbou navštěvovat turistické oblasti, snažit se oslovit lidi a upozornit je na rizika jízdy bez přilby,“ uvádí Jan Polák, ředitel Týmu silniční bezpečnosti. „Naší snahou je, aby si cyklisté uvědomili, že je nezbytná v každém věku a před jízdou si ji nasazovali automaticky. Jak dokládají statistiky, tak převážně starší osoby se dostávají do nehod s nešťastnými konci,“ upozorňuje dále Polák.

Naučte děti, že ke kolu patří přilba

Děti neví, jaká nebezpečí jim hrozí při jízdě na kole. Malý cyklista může velmi snadno spadnout a je na rodičích, aby jim odmala vysvětlili, proč mají děti na kole přilbu nosit a čemu tím předcházejí. Ze zákona je pro ně povinná do 18 let a patří i na odrážedla, tříkolky a koloběžky.

Na svoji bezpečnost by měli mladí myslet i po dovršení plnoletosti. „Je důležité jít dětem příkladem, chovat se bezpečně a zodpovědně. Pokud dospělý vyrazí na cyklovýlet, vždycky by měl mít přilbu. Dítě tak pochopí, že nosit ji, není žádná ostuda, naopak pro něj bude cyklistická přilba zcela normální. V ideálním případě je vhodné nechat výběr přilby na dítěti, aby ji nosilo rádo,“ doporučuje Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti.

To, že je v dnešním provozu pro cyklistu přilba nezbytností i pro dospělé jezdce, potvrzují slova ředitele služby dopravní policie plk. Jiřího Zlého: „Procentuální vyjádření usmrcených cyklistů za rok 2020 ukazuje na vážný problém. Téměř 30 lidí se mohlo z vyjížďky vrátit ke svým blízkým, kdyby měli na hlavě přilbu. Rozhodující by rozhodně neměla být otázka, zda je přilba pro dospělého cyklistu povinná. Nikdo z tří desítek usmrcených cyklistů nebyl mladší 18 let.“

Mohlo by vás zajímat

● Průvodce po středních Čechách nabízí tipy na cyklovýlety

Přilba chrání při každém pádu před zraněním hlavy

Cyklisté se řadí mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Pro svou ochranu by měli udělat maximum. Používání cyklistické přilby snižuje riziko vzniku těžkého zranění hlavy o 69 % a smrtelného zranění hlavy o 65 %. Největší ochranu poskytuje při rychlostech do 20 km/h.

Pouhým nasazením a správným upevněním přilby by se dalo předejít 83 % případů fraktury lebky, 53 % zranění měkkých částí hlavy a 48 % případů poškození mozku. „Přesto se často setkáváme s cyklisty, kteří stále nošení přileb podceňují. Nutno dodat, že ti, kteří pád z kola bez přilby přežili mají většinou trvalé následky a na kolo už mnohdy usednout nemohou,“ uzavírá Polák.

Se smrtí rodičů se setká skoro každý z nás. Ale až když tímto procesem projdeme, jsme schopni o tom mluvit a to hlavně s lidmi, kteří si touto ztrátou již prošli. Do té doby o tom asi moc nepřemýšlíme, i když jako dítě se uvnitř o své rodiče obáváme.

Jak se vyrovnat se smrtí rodičů, jak truchlit

Kapitola „Učíme se plavat“ nebo kapitola „Poučení„ – Co nám může dát smrt rodičů, nám pomohou se s touto skutečností vyrovnat.

Autor píše: „Každá generace má v tomto vlaku svůj vlastní vagon – před námi jedou rodiče a před nimi naši prarodiče. To, co se odehrává ve vagonu našich rodičů, se týká lidí ve středním věku. Ve voze prarodičů se řeší starosti starých lidí. Nic z toho se nás netýká. My jsme navždy mladí.

Výhled na to, co je vepředu, nám zastiňuje ten rodičovský vagon, který jede před námi. Potom naši rodiče zemřou.Vůz před námi je pryč. Poprvé vidíme dopředu.

Vidíme a začínáme vědět, opravdu vědět – nejen pouze racionálně, ale celou svou bytostí a duší víme, že nyní jsme v prvním voze my. Příště je řada na nás. Starosti a obavy starých bereme za své, protože směřujeme ke stáří. Ale stejně tak chápeme starosti a obavy mladých, protože jsme s mládím navždy spojeni. S rachocením ujíždíme po kolejích, které se třpytí na slunci a táhnou se až k obzoru.

Jsme ty koleje. Jsme kamenitá cestička, podél které se ty koleje vinou, drobný plevel, který u ní roste, mírně zvlněná krajina a nesmírná obloha s nekonečným množstvím odstínů modři.“

Vztah k rodičům přetrvává i po jejich smrti, je tak silný, že s ním mnohdy ani čas neotřese. V knize se setkáváme s autentickými příběhy a vzpomínkami, které mohou i nám pomoci vyrovnat se se smrtí rodičů.

„Taktovka se předává z generace na generaci. Píseň – nyní v nové verzi a aranžmá, ale stále je to tatáž věčná hudba – zní dál.“

Knihu doporučuji těm, kteří se vyrovnávají se ztrátou svých nejbližších

● Knihu můžete objednat z pohodlí domova zde

   Jana Kunová, editorka

„Pokaždé, když bereš do ruky další kus oblečení, polož si tři prosté otázky:
-Nosím to pravidelně?
-Cítím se v tom příjemně?
-Cítím se v tom jako nový člověk?„
Radí autorka při vyklízení skříní.

V kapitole „Jak najít vlastní styl„ uvádí, že nejdůležitější je přijetí sama sebe, aby se člověk k sobě choval s láskou a shovívavostí jako nejlepší přítel. Měl rád svou postavu takovou jaká je. Nezastává drastické diety, ale vyhýbá se průmyslově zpracovaným potravinám a miluje jídlo. Upřednostňuje pohyb, který považuje za formu relaxace. Upřednostňuje rozpočet a priority. Kupuje si jen to, co si může dovolit, pocit finanční jistoty je mnohem důležitější než nové oblečení.

Jak a ve kterých „sekáčích“ nakupovat

Zajímavou kapitolou je také „Jak nakupovat v seconhandech„. Existují „sekáče“ s lepším i horším zbožím. Pokud v daném obchodě několikrát po sobě nic pro sebe vhodného nenajdeš, vícekrát už tam nechoď. Je důležité prohlédnout si vybraný kus oblečení z každé strany, zda nemá skvrny, roztrhanou podšívku, zkontroluj švy a zipy. Vybírej si co nejmodernější věci.

Mohlo by Vás zajímat

● Síla přírodní fermentace, cesta do tajů zdravého jídla

V dalších kapitolách se dočtete například: Jak nakupovat kvalitní oblečení, nebo Jak o oblečení pečovat. Zaujme i rozhovor s dámskou krejčovou o úpravách oblečení.

Obálka knihy je vytištěná na papíru Mohawk, což je přírodní papír vyrobený za využití větrné energie.

Autorka knihy Joanna Globoza je mladá bloggerka a influencerka. Po sedm let provozovala vlastní malou úspěšnou značku s oblečením zaměřenou na pyžama a noční košilky. Napsala tři bestsellerové knihy o slow přístupu a k módě a k životu. Žije ve Varšavě a u Baltského moře, kde momentálně rekonstruuje starou farmu.

Knihu všem, kteří se chtějí zdokonalit v nákupu i stylu vlastního oblečení a přitom neutratit majlant, vřele doporučuji.

● Objednat knihu můžete zde.

Frustrované seniorky se obracejí i na naši redakci o radu, nebo o kontakt na „někoho na pokec“

„Samota a frustrace kvůli restriktivním vládním nařízením se řešit dá i jinak než poklesem do beznaděje.“ Říká editorka internetového magazínu pro seniory Seniorclub.cz Jana Kunová a upřesňuje, že v posledních týdnech zaznamenala několik e-mailů od čtenářek s prosbou o radu, jak tento stav řešit. Například jedna z osamocených seniorek, která ráda peče, vaří a miluje kulturu i pejsky, by si ráda povídala s muži kolem sedmdesátky, kteří mají přístup k Facebookové aplikaci Messenger. Požádala naší redakci o zprostředkování kontaktu. V případě zájmu o seznámení pošlete Vaši adresu i s uvedením Vaší adresy Facebooku na náš e-mail: , Vaši zprávu naší dlouholeté čtenářce přepošleme.

Další seniorky poslali do redakce Seniorclub.cz žádost o zprostředkování kontaktů s novými kamarádkami, se kterými by mohli dopisovat e-mailem. Nebo si povídat přes některou z počítačových aplikaci umožňující on-line diskusi po internetu. Popis a návod na stažení zmíněných aplikací je zde

Nepřehlédněte

● Seznamujte se bezpečně na internetu

Jiné čtenářce, která už je přesycená celodenním sledováním televizních seriálů, jsme doporučili seznam zajímavých kurzů a přednášek. Ty lze nyní absolvovat on-line. Zajímavé kurzy a přednášky naleznete například zde„

Jiné čtenářce našeho internetového magazínu se zájmem o odbourání nudy v izolaci doplněním vzdělání, jsme doporučili seznam Univerzit třetího věku, jejichž výuka probíhá nyní rovněž on-line. Věříme, že si některý zajímavý předmět vybere. Seznam je zde

Stav odloučených seniorů se zhoršuje. Tísňové linky seniorů řeší i sebevražedné úvahy klientů

V poslední době strmě stoupá počet dlouhodobě odloučených seniorů od svých příbuzných a přátel, kteří trpí zhoršeným duševním stavem. Chmurné myšlenky a rostoucí beznaděj veřejnosti přiživují i média, která chrlí na širokou veřejnost nekonečný katastrofický obsah. Neustálé zahlcování rozhlasového a TV vysílání i on-line prostoru negativními zprávami o pandemii, depresi veřejnosti samozřejmě prohlubují. Je proto lépe se od těchto médií distancovat.

Počet seniorů kteří se rozhodli využít některou z tísňových linek seniorů se zvyšuje. Podle Kateřiny Bohaté z Elpidy se tento trend projevuje od loňského podzimu a množství hovorů se sebevražednými tendencemi dál roste. Téměř ve čtvrtině hovorů je probíraným předmětem právě sebevražda.

Na tísňové lince Života 90 vedle úvah o dobrovolném odchodu ze života, řeší zejména strach a beznaděj z osamělosti klientů.

Které linky seniorům pomáhají

Linka seniorů Elpida 800 200 007 (bezplatně)

Linka důvěry Senior telefon 800 157 157 (bezplatně, 24 hodin denně)

Modrá linka důvěry 608 902 410; 731 197 477

Krizová linka Centra Krizové Intervence PN Bohnice 284 016 666

On-line prostředí nabízí výběr možností jak se ubránit prázdnotě v osamění.

Sledovat můžete zajímavé kulturních akce, kterých se nyní nabízí kvůli přesunu umělců a hudebníků na internet velmi mnoho. Muzea a galerie zde nabízejí kvalitně zpracované možnosti návštěv jejich expozic. Najdete zde i zajímavé zdroje inspirací jak procvičit tělo i ducha.

Jak zažehnat pocit marnosti?

Právě teď je vhodný čas na to využít svých dlouholetých zkušeností a zažehnat ponurou samotu vzpomínkami na příjemné chvíle a historky z mládí. Nebo možná v sobě objevíte spisovatelského či básnického ducha? Zvěčnit je můžete na papír, nebo je e-mailem poslat svým blízkým a přátelům. Veselé vzpomínky Vám pomohou překlenout toto těžké období. A proč se nepodělit o té Vaší tvůrčí činnosti s ostatními lidmi v podobné situaci? Rádi pomůžeme na e-mailové adrese redakce: .

Moc vás zdravím a děkuji za vaše stránky Seniorklubu, které si vždy ráda pročítám.

Bábovka Margot:

1 hrnek hladké mouky
1 prášek do pečiva
1 hrnek rozemletých vlašských ořechů
1 tyčinka Margot /bílá či čokoládová dle chuti/
½ hrnku moučkového cukru
1 kelímek zakysané smetany
¼ hrnku oleje
2 vejce
popřípadě trochu mléka na ředění

Postup:
Rozemeleme si vlašské ořechy najemno, nastrouháme tyčinku Margot najemno. V míse zamícháme všechny sypké suroviny. Pak přidáme ostatní a pořádně promísíme. Pokud je směs příliš hustá, přilejeme trochu mléka a opět rozmícháme. Troubu si zapneme na 150-160 stupňů. Vymažeme si formu na bábovku máslem či jiným tukem a vysypeme moukou či strouhankou, dle zvyklostí. Nalijeme těsto a dáme péci přibližně na ¾ hodiny při 150-160 stupních. Vyndáme, necháme vychladnout a vyklopíme na talíř.
Přeji všem dobrou chuť.

Jestli se budou hodit, přikládám i fotografie.

S přáním mnoha dalších úspěchů a radostí do Nového roku 2021 přeje vaše dlouhodobá čtenářka Vlasta Vaníčková.

Vážená paní Vaníčková,
děkujeme Vám za recept na Vaši bábovku a podnět k zařazení nové rubriky. Budeme se těšit také na další recepty i od našich čtenářek a čtenářů, kteří Vás budou následovat.

● Na Vaše recepty, ale i články, povídky a verše se budeme těšit na naší e-mailové adrese: redakce@seniorclub.cz

Na začátku každé kapitoly nalézáme citát od známé osobnosti, který se vztahuje k danému tématu. Hned v úvodu si přečteme citát Charlese Aznavoura: „Život, to je zázrak, který nás uchvátí hned při narození, provází nás celou naší existencí a za nějž neumíme být dost vděční. Nemáme ani ponětí, jakého štěstí se nám dostalo, když jej přijímáme, je ovšem fakt, že v té době jsme na to možná příliš mladí.“

Na konci knihy autor radí:

„A co abyste od teď přestali poslouchat svého vnitřního soudce a začali si klást otázky? Nikdy nebudete vědět všechno. Žádný projekt není bez chyby. Život je sice krátký, ale může být velkolepý. A vy můžete povznést ten svůj.“

Nebojte se tedy změnit svůj život a použít k tomu i návody uvedené v této knize. Nikdy není pozdě začít.

Autor knihy Alain Samson je kanadský kouč a spisovatel. Absolvoval Authentic Happiness Coaching Program, přes 20 let se věnuje popularizaci témat, která pomáhají lidem zlepšovat život.

Autor:
Alain Samson,

Překladatelka:
Kateřina Bodnárová,

Vydalo:
Nakladatelství Portál v roce 2020

● Knihu můžete koupit z pohodlí domova zde

Najdeme zde recepty snad na vše, co nás napadne, když slyšíme slovo fermentace. Především zelenina, ale též jogurty, sýry, miso, pivo, víno, cider, chléb, lívance a sušenky. Vše do detailů vysvětleno, autor nabízí i historky, jednoduché techniky a úvahy:

„U mě to všechno začalo s kysaným zelím. Jako newyorské dítě jsem ho miloval a pochutnával si na něm každou chvíli u pouličních stánků – vždy jsem si dával párek s hořčicí a kysaným zelím. Pár let nato jsem se začal zajímat o makrobiotiku, výživový systém s kořeny v kuchyni japonských zenbuddhistických klášterů. Jde o celkem přísný systém. Většinou jíte jednoduše opracované obilí a luštěniny. Makrobiotika prosazuje (kvůli posílení zažívacího traktu) pravidelnou konzumaci misa, nepasterovaného kysaného zelí a nejrůznější nakládané zeleniny. Začal jsem tedy jíst kysané zelí každý den a od té doby, co jsem se naučil, jak se to vlastně dělá, nakládám jeden zelák za druhým. Zelí a ostatní zelenina z čeledi brukvovitých jsou dlouhodobě uznávány jako bohaté zdroje protirakovinotvorných látek.“

Čtěte také

● Jogurty a probiotika jsou důležitou součástí stravy pro naše zdraví

Autor knihy Sandor Katz /nar.1962/ sám sebe nazývá „fermentačním fetišistou“. Žije třicet let s virem HIV a ve fermentovaných potravinách vidí nejdůležitější součást svého jídelníčku. Narodil se v New Yorku, nyní žije v Short Mountain, v divoké přírodě Tennessee.

Kniha je jednou z nejúspěšnějších v tomto oboru, ve fermentovaných potravinách vůbec.

Sám autor píše:

„Fermentace pro mě znamená důležitou cestu plnou objevů. Připojte se ke mně na tuto stezku, prošlapávanou po tísíce let, v našich časech však zapomenutou a navíc nahrazenou objížďkou po dálnici potravinářského průmyslu.“

Kniha vyšla v překladu Zuzany Ouhrabkové jako první vázané vydání Nakladatelského domu Grada, pod značkou Alferia.

Jestli nevíte jakým dárkem potěšit milovníky a nadšence zdravého přírodního jídla, tak tato kniha je jasnou volbou. Dávám 5*****.

● Žádejte u svého knihkupce, nebo objednávejte z pohodlí domova zde

Příklad hádanky, zkusíte na to přijít i vy?

Chytrý žák.

Je o chlapci, který ve škole vyrušoval. Aby ho učitelé potrestali, přikázali mu, aby sečetl všechna čísla od jedné do tisíce. Chlapec byl velmi chytrý a odpověď dodal za několik vteřin. Jak to chlapec mohl dokázat tak rychle?
Už víte? Pokud ne, v druhé části knihy, která obsahuje všechna řešení hádanek, se to dozvíte.

O autorovi

Raymond Smulyan byl americký matematik, logik a filozof. Začínal jako kouzelník. Později vystudoval a působil jako profesor filozofie na newyorské City College a na Indiana University. Napsal slavnou knihu „Jak se jmenuje tahle knížka“, která vyšla také v nakladatelství Portál.

Vydalo nakladatelství Portál v roce 2020
Přeložil Ivo Müller

Kniha je nejen zábavná, ale ocení ji zejména ti, kteří chtějí zapojit zdravou aktivitu mozkových buněk. Vřele doporučuji.

● Objednat knihu můžete z pohodlí domova zde

Manžel autorky Hermann Ritter, byl především lovec a meteorolog. Mnoho času trávil právě na Špicberkách a v roce 1936 za ním přijela i jeho manželka, aby tu s ním a s polárníkem Karlem prožila celý rok. Psala si deník, z kterého později vznikla tato kouzelná kniha.

Manžel jí v dopise oznamoval, že pro ně pronajal půvabnou chatu na severním pobřeží Západního Špicberku. Jaké je pak autorčino překvapení, když se na obzoru objeví zmíněná chata jako čtyřhranná krabice, potažená černou dehtovanou lepenkou.

Prožívala zde boj s přírodou

„Takhle jsem Západní Špicberky ještě neviděla. Celá krajina byla jakoby ve víru. Sníh se hnal nad zemí jako široký vodní proud, valil se nad chatou a dál v oblacích nad černé moře. Příboj se obrátil do moře. Vysoko ve vzduchu duněla jako hluboký, táhlý tón varhan bouře. Oheň v kamench pokaždé rychle pohasl. Nechci spotřebovávat další vzácné palivo, a tak mi nezbývá nic jiného, než jít spát. A vichřice stále sílí víc. Zakrátko se už jednotlivé zvuky nedají od sebe odlišit, ozývá se jen běsnící dunění.“

Mohlo by Vás zajímat

● Útěk do divočiny

Po řádění běsů je zas uchvácena krásou krajiny

„Připadá mi ale, jakoby předměty začaly samy od sebe zářit, jakoby se z jejich nitra linuly nádherné, tajuplné barvy. Všechny horské vrcholy, ty mohutné v popředí i ty jemně zubaté v dálce, se díky ledové krustě lesknou jako sklo, ledem se třpytí i předhůří a pobřežní skaliska, která se mrazem a příbojem změnila ve vysoké, zaoblené ledové kupole, jež strmě spadají do moře.“

Jindy srovnává svůj předchozí život v Evropě s novým v ledové přírodě

„Tváře obou světů, které se teď nacházejí v těsné blízkosti, se nápadně odlišují. Najednou si uvědomím, že civilizace trpí těžkým nedostatkem vitamínů, protože nedokáže dostatečně čerpat sílu z věčně mladé a věčně přítomné přírody. Lidstvo se utápí v nepřirozenosti a spekulacích. Teprve nyní si bezvýhradně uvědomuji, že jen ti, kdo žijí v blízkosti přírody, chápou posvátnost života na této zemi.“

Během roku v ledové krajině zažije spolu s manželem a kamarádem nevídaná dobrodružství. Naučí se přežít v těžkých podmínkách a skoro nerada se vrací do civilizace.

Autorka: Ritter, Christiane
Vydal Portál, 2020

Knihu vřele doporučuji pro její autentičnost a půvab všem, kdo jsou milovníky přírody. A dávám 5*****

● Objednat z pohodlí domova můžete knihu Žena v polární noci zde

Kniha vznikla na základě promluv zapsaných nejbližšími žáky Kódó Sawaki. Skládá se z kapitol, které jsou krátké, míří přímo na tělo a jsou často ironické. Čtenáře překvapí svou rázností, úderností a syrovostí. Jsou jak vichřice, jindy mírné a laskavé, aby nás probudily z naší nevědomosti, nostalgie a váhavosti. Když už máme pocit, že rozumíme, co autor chtěl říct, jsme ironií a rázností vrženi zpět.

Nejlépe nám knihu přiblíží myšlenky /citace/ z knihy:

Není to zvláštní, že lidé chtějí šetřit silami? Někomu jako jsem já, kdo nemá žádné zvláštní nadání a kdo není ani nijak zvlášť inteligentní, kdo nemá ani peníze, ani rodiče, tomu nezbývá, než ze sebe vydat všechno. V tomto ohledu jsem měl s tímto životem štěstí. Protože jaké štěstí mohlo být větší, než se nalézt v podmínkách, které mě nutí ze sebe vydat všechno?

Přestaň kňourat. Žij v přítomnosti, v tento den, v tomto okamžiku. Vždyť co jiného ti zbývá, než na tomto místě udělat to nejlepší, co můžeš?

Až se lidstvo konečně vrátí ke své pravé přirozenosti, všechny problémy se vyřeší. Nicméně až do dneška se zatím vše točilo jen kolem peněz, jídla a sexu – naprostý blázinec.

Všechno na světě něco stojí. Nic není zadarmo. Proto nám také nedává smysl, máme-li něco udělat zadarmo. Nic nevyžaduje větší odhodlání, než udělat nějakou věc zcela zadarmo.

Co znamená být jedno s univerzem? Jedním slovem: „Nemyslet!“

Nic v životě nezůstává pevné: štěstí se při bližším pohledu ukáže jako neštěstí, neštěstí se ukáže jako štěstí. Život je sen, který sníš prostřednictvím svých myšlenkových témat.

Kůň se nikdy nechová hůře než kůň. Člověk má volbu a může překročit své lidství, místo toho dává přednost podléhat svým zvířecím pudům.

Zemřeš. Přesto se zajímáš jen o peníze a dobré jídlo. Chceš nahrabat, kolik jen jde. To je příčinou tvého utrpení.

Není nic, co by ti patřilo, a není také nic, co by patřilo mně. Vše, co nazýváš svým vlastnictvím, máš jen propůjčené na krátký čas svého života.

Život je smrt, smrt je život. Protože všechno je jen sen: sníme, že žijeme, jako sníme, že zemřeme. Ve skutečnosti je život a smrt jedním.

Žiješ, abys pracoval, nebo pracuješ, abys žil? Zdá se, že většina lidí tráví celý život tím, že si dělá starosti o svou každodenní obživu. Tímto způsobem žiješ svůj život defenzivně, bojuješ předem prohranou bitvu. Když žiješ, žij pro nějaký úkol, a pro tento úkol bys měl také jíst.

Proč jsou všichni lidé vlastně v takovém stresu? Protože jsou všichni tak zaměstnáni tím, že pro sebe chtějí stále něco extra.

Autor knihy Kódo Sawasaki Róši /1880-1965/

Jeho rodné jméno bylo Saikiči. V raném věku mu zemřeli oba rodiče. Byl vychováván rodinným přítelem. V patnácti letech utekl z domova a o rok později vstoupil do kláštera, kde byl v sedmnácti letech ordinován na mnicha a obdržel jméno Kódó. Cestoval po celé zemi a dostalo se mu přezdívky „Bezdomovec Kódó“.
Věřil v důležitost samotného zazenu, který nelze nahradit rituály a ceremoniemi.

Knihu vydal jako první vydání v roce 2020 Nakladatelský dům Grada pod značkou Alferia.

Je dobré knihu několikrát přečíst, popřípadě potom darovat přátelům či blízkým. Vřele doporučuji a dávám 5 *****.

Datum vydání: 05. 10. 2020
Katalogové číslo: 75051
ISBN: 978-80-271-1020-9
Formát / stran: 120×165, 224 stran
Jazyk: Čeština

Knihu z pohodlí domova můžete koupit zde

První online Knihex se uskuteční 12. 12. od 10 do 18 hodin na stránkách www.knihex.cz.

Skvělá účast nakladatelů

Mezi téměř třicítku účastníků, kteří se online Knihexu zúčastní, patří nakladatelství Akropolis, Artefactum, Baobab, BiggBoss, Bohemian Taboo, Bylo nebylo, Centrala, Cesta domů, DharmaGaia, Dynastie, jakost, Kher, Knihovna Václava Havla, Lipnik, Lógr, Národní filmový archiv, Nová beseda, Pipasik, Poketo, Rubato, 65. pole, Take Take Take, Trystero, Upapæpop, verzone, Větrné mlýny a wo-men.

Celý den bude probíhat také doprovodný program, který bude živě přenášený na Facebook a YouTube. Děti se budou moct těšit hned v 10 hodin na pohádku Andělíček Toníček od Buchet a loutek. Později také na dvě výtvarné dílny z produkce kreativního epicentra Vzletná. Veškerý program pro děti bude tlumočen do znakového jazyka.

Tři diskuse propojí čtenáře s hostujícími online

Pro dospělé jsou připraveny tři diskuse, jedna s českými hosty se bude týkat (anti)feministických tendencí v české literatuře. Další bude pojednávat o francouzském komiksu a pozici českého komiksu v kontextu francouzské komiksové knižní produkce, zde přivítáme hosty z Francie. A poslední mezinárodní diskuse se bude týkat dopadů koronakrize na evropský knižní trh a možností jejího řešení.

Letošní Knihex má i svou výhodu

Online Knihex nedokáže plně nahradit živý prostor klasického Knihexu plného setkávání lidí, kontaktů přátelských, ale i pracovních. Ani společně sdílené atmosféry knižní pohody. Přesto i tato verze má své výhody – online Knihexu se může zúčastnit opravdu každý (klidně i z karantény). A to z kteréhokoli koutu Česka i zahraničí. A také si bez problémů mohou organizátoři dovolit účast zahraničních hostů.

Cílem Knihexu je zvýšení povědomí o malých a menších nakladatelích a jejich produkci. Umožnit jim zpětnou vazbu od čtenářů – a v důsledku je tedy i podpořit k vydávání dalších knih. A naopak čtenářům pomáhá objevovat „nové světy“.

Pořádá Knihex, z. s., ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze, Městskou knihovnou v Praze, Českým literárním centrem, sekcí Moravské zemské knihovny, Vzletnou, kreativním epicentrem, a Centrem pro dětský sluch Tamtam, o. p. s.

Bez výdobytků civilizace, bez telefonu, bez peněz. Sám říkával, že jeho domovem je cesta. Zbavuje se ušetřených peněz které posílá na charitu. Na cestu se vydává v roce 1992 autostopem, později naskakuje i na vlaky. Několik osudných chyb ho ale stálo život. O čtyři měsíce později našli v rozbitém odstaveném autobuse jeho vychrtlé mrtvé tělo.

Autor knihy, horolezec, novinář a spisovatel, se snaží pochopit mladíkovo snažení. Čerpá z výpovědí svědků, z deníku cestovatele samotného, z jeho dopisů, z označení v jeho četbě knih – podtrhaných míst. Mapuje i jeho dětství, vztah s rodiči, se sestrou s kamarády. Přidává výpovědi lidí, kteří ho svezli stopem, či u kterých příležitostně pracoval. Výpovědi přátel i zcela neznámých kontaktů. Každý ho vidí trochu jinýma očima, ale většinou ho považují za milého člověka, kamarádského, vždy ochotného pomoci druhým.

Jeho rodina vůbec netušila, kam až se syn vypravil, proč se tak rozhodl a je zdrcena jeho smrtí.

Podle knihy byl natočen i slavný film.
Vydejme se s autorem knihy na cestu do divočiny, abychom sami pochopili, jaké pohnutky vedly hrdinu příběhu k tak náročné a nebezpečné cestě.

Vydalo Nakladatelství Portál. Tuto knihu jsem četla jedním dechem a vřele doporučuji. Objednat můžete zde

Návštěvníci budou možná překvapeni, jak různorodé a důležité je pro přežití lidstva rostlinolékařství. Výstava na toto téma a v takovém rozsahu v České republice ještě nikdy nebyla. Do její přípravy se zapojilo mnoho vědeckých institucí a ústavů z resortu ministerstva zemědělství, takže se zde prezentuje řada pohledů na tento obor. Cílem je seznámit veřejnost srozumitelnou formou s rostlinolékařstvím.

Podle zprávy OSN přichází svět každoročně kvůli škůdcům a chorobám rostlin téměř o 40 % potravinářské produkce. Přitom rostlinolékařské zásahy a postupy se objevují stejně dlouho, jako existuje samotné zemědělství, tedy od neolitu. Jako vědní disciplína se však rostlinolékařství ustanovilo až ve druhé polovině 19. století. Jeho význam vzrostl v průběhu 20. století, společně s intenzifikací zemědělství. Výstava přiblíží, jak se vyvíjí nejen práce těchto odborníků, ale i jak se mění svět škůdců a chorob rostlin, ať už v důsledku klimatických změn, globalizace nebo zemědělských postupů.

Seznámí je také s ochranou kulturních rostlin a širokou škálou činností, které rostlinolékaři pro uchování jejich zdraví zajišťují a představí nejvýznamnější škůdce, choroby a plevele našich polí, luk nebo sadů. Ukáže, jak se za poslední dvě století proměnily postupy v ochraně rostlin: od čistě mechanických postupů ke stále bezpečnějším a specificky působícím chemickým látkám, které v posledních desetiletích doplňují šetrnější postupy integrované ochrany.

Rostliny nám dovolují dýchat a jsou hlavním zdrojem naší potravy, kvalita našeho života je přímo závislá na jejich zdraví. Jejich ochrana proto patří k nejdůležitějším tématům dneška. Stále se zvyšující nároky na výživu obyvatel planety budou z rostlinolékařství činit v budoucnosti zcela nepostradatelný obor. Rostoucí populace, stále větší adaptabilita a rezistence škůdců, ale také požadavky společnosti na stále kvalitnější a zároveň šetrnější produkci potravin představují výzvy pro světové zemědělství a rostlinolékařství.

Na výstavě návštěvníci najdou mimo jiné i rady a recepty, jak si vyrobit vlastní ochranné přípravky na přírodní bázi či jak chránit rostliny výsadbou jiných druhů. Vedle lektorských programů pro školy budou výstavu doprovázet vzdělávací programy, doprovodné výstavy, informační stanoviště, křty publikací i odborné přednášky, které muzeum připravuje ve spolupráci s partnery. Pravidelně jednou měsíčně mohou návštěvníci přímo na výstavě konzultovat své pěstitelské potíže s odborníky či testovat si své rostlinolékařské znalosti v soutěžích na sociálních sítích.

Odbornými partnery výstavy jsou Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Výzkumný ústav rostlinné výroby, poděkování za spolupráci patří České akademii zemědělských věd, České společnosti rostlinolékařské a České asociaci ochrany rostlin. Hlavním mediálním partnerem výstavy je Český rozhlas.

„Jessie začala být loutkami přímo posedlá. Jakmile dorazila do terapeutické místnosti, vytáhla jednu po druhé z odpadkového pytle a položila je do řady na stůl. Zvlášť se jí líbil pejsek, ani ne jako loutka, ale spíš protože připomínal živé zvíře. Jessie mi několikrát vyprávěla, jak miluje psy, jak moc by si přála, aby ta loutka byla skutečný pes, a to mě zaujalo, protože z jejího spisu vyplývalo, že když ještě bydlela doma, bylo velkým problémem, že týrala jejich psa.“ Líčí autorka knihy setkání s Jessie.

Torey L. Hayden (autorka řady úspěšných románů ze života školních dětí s poruchami chování) je speciální pedagožka a rodinná terapeutka, která začala za Jessii pravidelně docházet na terapie. Jessie je inteligentní dívka, na svůj věk duševně vyspělá. Obdivuhodně kreslila malé ptáčky, skřivany, které ve skutečnosti nikdy neviděla, takže jim do křídel dodávala hodně barev. Když ji T.L. Hayden vzala na výlet za skřivany, byla Jessie velmi zklamaná, jak jsou nenápadní a obyčejní.

Trvalo velmi dlouho, než se terapeutce podařilo k Jessii „přiblížit“ a získat tak její důvěru. Byla to mravenčí trpělivá práce. Dívka se dlouho chovala velmi nepřístupně, stále si vymýšlela různé příběhy které neprožila a obviňovala lidi ve svém okolí. Ve skutečnosti si moc přála, aby ji lidé brali vážně a všimli si jí.

Nakonec se díky dlouhodobé terapeutické práci podařilo obnovit v Jessii její „pravé“ já. Po ukončení terapií posílala autorka Jessii často pohlednice s pozdravy, ale dívka na ně nikdy nereagovala.

Až po deseti letech přišla terapeutce obálka s fotografií krásné dívky oblečené do kostýmu a na jejím rubu byl vzkaz, že se z ní stala profesionální tanečnice a se skupinou, která je teď její rodinou, objíždí celý svět. Vzkaz byl podepsán: S láskou Jessie.

Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA. V Portálu vyšly její knihy Spratek, Dračice a mazánek, Zvíře, Tygřice a Sebranka.

Překlad: Linda Bartošková.
Ilustrace: Michaela Brajková
Vydal Portál v roce 2020

● Knihu můžete objednat zde

Dále si můžete užít krátké divadelní představení seniorského souboru pod klubem REMEDIUM nebo ukázky společenských tanců v podání soutěžící a profesionálního tanečníka SENIORSKÉ STARDANCE ve spolupráci s Kontem Bariéry, vědomostní kvÍz a další.

Nebude chybět ani festivalová soutěž o zajímavé ceny nebo soutěže v deskových a karetních hrách! Celkovou nekonvenční koncepcí programu chceme upozornit na fakt, že zachování schopnosti hrát si v seniorském věku má velmi příznivý vliv na psychosomatické projevy stárnutí a zároveň prospívá mezigenerační komunikaci.

..
..
Hlavním mottem a posláním letošního ročníku festivalu jsou hry, pomocí nichž otevíráme rozmanité nabídky aktivit, spojené s neformálními uměleckými vystoupeními, vytvořit at-mosféru přátelského sousedského setkání pro každého bez ohledu na věk a místo bydliště.

V interiéru Villy Pelé budou ve vyhrazených prostorách probíhat výstavy seniorských prací a ve spolupráci s partnery také poradny a odborné konzultace na vybraná témata, vycházející ze zaměření festivalu.

Venkovní prostor poskytne možnost prezentace Policie ČR, Městské policie, Life Rescue, Celní správy a dále širokou škálu herních aktivit, řemeslných dílen a workshopů a poraden se zdravotním zaměřením.

POŘADATELÉ
Pořadatelem Fresh senior festivalu je spolek PORTE a produkční společnost TAK-TUM.
Hlavním garantem obsahu je FRESH SENIOR KLUB, projekt spolku PORTE.

Retrospektivní výstava s prostým názvem Kurt Gebauer představuje jeho dílo zatím nejucelenějším souborem prací. Autor již šest desítek let kultivuje a obhospodařuje veřejný prostor, často to bylo i na úkor svého vlastního postavení. Jeho těžko zařaditelné pojetí živé figurace mátlo nejen politické cenzory předlistopadového režimu, ale i uměleckou scénu. Pečlivé studie prožívané skutečnosti lidského těla, jednou oslavy radostného života a přírody, jindy bryskní obžaloby společenské absurdity, groteskní, ironické i poeticky smutné, jej řadí mezi velké postavy českého 20. století. Díla Kurta Gebauera vždy vyvolávají úsměv, avšak s typicky českým vědomím vlastní konečnosti, nicoty, která zůstává vždy na dosah.

„Gebauerova osobnost nemění dějiny silou, ale vyprávěním, jemným humorem a hlubokou lidskostí. Oslavit jeho narozeniny volným vstupem do výstavy zcela odpovídá umělcovu charakteru a založení. Vím, že z návrhu galerie měl velkou radost, “ říká Michal Novotný, kurátor a ředitel Sbírky moderního a současného umění.

Gebauer se celý život soustředěně rozvíjí, střídá a opakovaně se vrací k překrývajícím se technikám a tématům. Ať je to vznášející se tělo i mysl plavkyň a létavců, těkavé pulzování života dívek na prahu mezi dětstvím a dospělostí, strnulost a nabubřelost gest a těl pomníkových konvencí, nebo do jednoduchosti a lehkosti vybroušená hloubka jeho satirických alegorií.

Výstavu doplňují vzdělávací programy pro veřejnost – diskuze, komentované prohlídky nebo promítání filmového pásma, které se uskuteční 20. srpna 2020 v letním kině na střeše Veletržního paláce ve spolupráci s Biograf16. Více na www.ngprague.cz.

Národní galerie Praha přiblíží výstavu i umělce prostřednictvím krátkého videa, které bude zveřejněno na sociálních sítích, taktéž v den jeho narozenin a na podzim vydává reprezentativní publikaci k výstavě.

46. MFF EKOFILM vyhlašuje dovolenkovou fotosoutěž! Nezáleží, jestli krásy přírody, zajímavé přírodní úkazy, zvířata či momentky ze života v přírodě – zkrátka to, co vás v přírodě trkne do objektivu – zachytíte na mobil nebo fotoaparát. Důležitá je kvalita fotek a minimální velikost alespoň 150 dpi a 3000 px na delší straně fotky.

Ty nejlepší fotky budou vystaveny po dobu konání EKOFILMu v Brně v hlavním festivalovém stanu na náměstí Svobody. Své fotografie posílejte do 31. srpna na adresu soutez@ekofilm.cz.

Atraktivitu vašich snímků ocení svými lajky a srdíčky veřejnost od 1. do 15. září na festivalovém facebooku a instagramu EKOFILM. Více informací naleznete na www.ekofilm.cz.

Mezinárodní filmový festival EKOFILM se uskuteční ve dnech 14. až 17. října v Brně. Festival dlouhodobě pořádá a financuje Ministerstvo životního prostředí. Koná se i za finanční podpory statutárního města Brna a hlavního partnera SAKO a.s

Máma s tátou mě tam zavedli do místnosti, kde byla jedna paní a řekli, ať tam počkám, že se pro mě vrátí. Tomu jsem rozuměl a čekal jsem do večera, odmítal jsem jít jinam. Večer mě silou odvedli na večeři, kde bylo hodně dětí. Nejedl jsem a stále čekal. Pak mě převlékli a dali spát do pokoje s dalšími dětmi, které byly taky vystrašené. Nakonec jsem usnul a zdálo se mi, že pro mě přijeli. Nepřijeli. Odmítal jsem cokoliv dělat, nechal sebou vláčet sem a tam, nakonec jsem dostal i hlad a trochu jedl. Jídlo a spánek, zatvrzelost a bolest.

Už nevím, kolikrát mě strčili spát do postele, kolikrát mě hubovali, a když už jsem přestal věřit, přijeli. Neměl jsem už ani radost. Jeli jsme domů a po 3 nocích mě tam zase odvezli. Zvykl jsem si, zamával jsem mámě z okna a šel mezi děti. Ona brečela, já ne.

Mámě jsem docela rozuměl, učila mě, učil jsem se rád. Chtěl jsem být nejlepší, protože pak mě chválili, všímali si mě, učitelka ve školce i děti. Chtěl jsem se víc učit, víc vědět.

Ve škole na nás moc hodní nebyli, ti odpolední, vychovatelé. Stále se zlobili, máchali rukama a otvírali pusy. Zakazovali nám mávat rukama, chtěli, abychom otvírali pusy. Trochu jsem ji už otvírat uměl, máma mě to učila, když ona otvírala pusu, musel jsem jí sahat na tváře a krk, abych to cítil, ten zvuk. Ano, chyběl mi jeden smysl, ale nevěděl jsem to.

Naučil jsem se číst otevřené pusy, jak se hýbaly, smršťovaly, míhaly se v nich jazyky. Také jsem časem už uměl číst písmenka, tedy spíš celá slova a počítat. Šlo mi to moc dobře, byl jsem chytrý.

Později jsem už nemusel ve škole spát, jezdil jsem do školy sám. Máma se o mě pořád bála, v té době ještě nebyly mobily.

O prázdninách jsme bývali na chalupě. Moc rád jsem tam jezdil. Jezdil jsem na kole a pozoroval okolí. Jednou jsem je našel, koně. Bylo jich víc v ohradě, ale jeden byl zvlášť. Šel jsem k němu blíž, byla to kobylka, neměla oči. Stál jsem tam a zíral na ni. Měla prázdné oční důlky. Promluvil jsem na ni, stočila uši ke mně a opatrně popošla kousek mým směrem. Utrhl jsem šťavnatou bylinu a natáhl ruku ke kobylce, zavolal jsem: „Na“. Popošla k ohradě a čichem našla mojí dlaň s bylinou a sebrala ji. Pohladil jsem ji po hřívě, trochu sebou cukla. Pak stála dál na místě a přežvykovala. Krmil jsem ji dál bylinami a pozoroval ji. Stál jsem tam dlouho.

Příště jsem tam šel s mámou a nesli jsme tvrdý chleba. Kobylka byla na místě. Zavolal jsem na ni a ona mě uslyšela. K mámě přišla nějaká paní a mluvili spolu. Nevšímal jsem si jich, jen kobylky. Máma mi pak řekla, že ta paní je chovatelka koní a kobylka se narodila už bez očí. Fascinovalo mě to. Nevěděla, že nevidí. Chodil jsem tam často, zvykla si na mě, možná na mě i čekala. Byli jsme kamarádi. Když jsem za ní přišel, zavolal jsem: „Malá“, nasměrovala uši po zvuku, její tělo se rozvlnilo a opatrně se vydala za mnou k ohradě.

Jednou jsem tam zase zašel a zavolal na ni. Dlouho trvalo, než přišla. Natáhl jsem k ní ruku s pamlskem a teprve v tu chvíli jsem si všiml, že se na mě dívá. Nebyla to ona, ta moje stála až vzadu u stájí a nejspíš mě neslyšela. Když jsem více zakřičel, všimla si mě a radostně dorazila ke mně. Obě kobylky vypadaly vedle sebe stejně, teprve při bližším pohledu jsem je rozeznal.

Tenkrát jsem si prvně uvědomil, že vůbec nezáleží na tom, když někomu chybí smysl. Ať už o tom ví či neví.

Láká ji noční obloha, hvězdy, tma, zabývá se myšlenkami na světelný smog, který nás pronásleduje už prakticky všude a ohrožuje na zdraví fyzickém i psychickém. Tmu a samotu, které ji zprvu děsí, nakonec přijme jako své přítelkyně, zklidňující a laskavé faktory, které ji dovedou do nitra sama sebe.

Samotu a tmu nejspíš potřebuje občas každý z nás, stejně tak pocit sounáležitosti s přírodou. Pojďme se s touto útlou knihou v duchu přenést až vysoko do norských hor, prožít chvíle samoty ve tmě, strach i odloučenost od lidí a načerpat nové síly do světa civilizace a světel.

Čtěte také

● Žena v polární noci. Rodačka z Karlových Varů rok na Špicberkách

Knížku doporučuji všem kteří trpí poruchami spánku. Autorka přináší odpovědi na to, jak je důležitá ochrana před rušivým večerním světlem a jak blahodárné jsou účinky, které našemu zdraví tma ve spánku poskytuje.
Autorka: Sigri Sandberg
Překlad: Jarka Vrbová
Vydalo nakladatelství Portál

● Knihu objednávejte zde

Národní technické muzeum (NTM) připravilo výstavu, která představí budoucí Muzeum železnice a elektrotechniky NTM. Nové muzeum bude otevřeno v areálu bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží v Praze v roce 2028. Výstava seznámí návštěvníky s architektonickou studií muzea, s historií areálu. A především se záměrem a budoucími exponáty připravovaných expozic, ve kterých budou nově a moderně prezentovány železniční a elektrotechnické sbírky NTM.

Generální ředitel NTM, Karel Ksandr uvedl, že návštěvníkům ve výstavě může představit projekt tohoto mimořádného muzea. Muzeum železnice a elektrotechniky připravuje Národní technické muzeum v areálu nejstaršího nádraží v Praze. V tomto prostoru se protne příběh železniční sbírky Národního technického muzea, která vzniká již od jeho prvopočátků v roce 1908. I příběh areálu železničních dílen Masarykova nádraží, který byl otevřen v roce 1845 jako součást původní olomoucko-pražské dráhy. Svému účelu sloužil bez přerušení přes 150 let. Právě zde vznikne největší železniční muzeum v České republice. A současně též moderní muzeum elektrotechniky, výpočetní techniky a akustiky, které bude čerpat z nejrozsáhlejší sbírkové kolekce NTM.

V současné výstavě jsou v její železniční části připomenuta vozidla, která se podílela na provozu na českých tratích v různých etapách jejich dějin. Počátky železnice u nás v modelech prezentuje osobní vůz „Hannibal“ pro koněspřežnou železnici České Budějovice-Linec. A lokomotiva Moravia, první parní lokomotiva, která se projela po našem území.

Obě vozidla budou v budoucím MŽE zastoupena v replikách v původní velikosti a provedení. Z novějších vozidel bude ve výstavě prezentován model parní lokomotivy 477.001 „Papoušek“. Skutečná lokomotiva této řady bude též zastoupena ve vznikajícím muzeu. Sbírku vozidel v současné výstavě doplní originály čtyř drezín sloužících v různých obdobích k inspekčním jízdám. Nové muzeum, přestože bude založeno na cenných originálních exponátech, bude interaktivní a z Masarykova nádraží budou organizovány jízdy historických parních vlaků.

Z nejrozsáhlejší sbírkové kolekce NTM, sbírky předmětů z oborů elektrotechniky, výpočetní techniky a akustiky, je ve výstavě představena malá ochutnávka: ukázka několika indukčních strojů z druhé poloviny 19. a první čtvrtiny 20. století. Převozný elektromotor „Svoboda“ z Kosmonos, určený pro drobná hospodářství. Z oblasti telefonie přístroj z pozůstalosti Vlastimila Brodského a telefonické hlášení času automatickým hlásičem času „Alžběta“. Dále je zde vystaven radiopřijímač R0 44 z počátku radiového vysílání v Československu, z oblasti záznamu zvuku pak unikátní Magnetofon Metra SF55 vyráběný v 50. letech výhradně pro státní účely. Milovník výpočetní techniky se může pokochat ukázkou kapesních kalkulaček ze 70. let nebo počítači Commodore CBM a ZX Spectrum +2. V novém připravovaném muzeu bude prostor pro představení celkového vývoje těchto oborů včetně místa pro experimenty a interaktivitu.

Národní technické muzeum připravuje projekt železničního muzea již od roku 2000, kdy rozhodnutím tehdejší Vlády ČR získalo areál bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží. Teprve v lednu roku 2019 došlo k významnému kroku, když Vláda České republiky schválila národní dotační program „Péče o národní kulturní dědictví I.“, v rámci kterého bylo Národnímu technickému muzeu přiděleno 1 680 milionů Kč na realizaci Muzea železnice a elektrotechniky NTM a stanoven termín realizace do roku 2028.

Podklad pro toto jednání komise rozpracovává technickou variantu v jejích různých modifikacích a tím ukazuje širokou škálu možností volby rozhodujících parametrů, tedy:

● nastavení nultého pilíře
● nastavení ocenění za dobu pojištění
● nastavení bonusu za výchovu dětí
● nastavení ocenění za péči různou úrovní fiktivních vyměřovacích základů

Všechny scénáře důchodové reformy zásadně posilují srozumitelnost pro budoucí důchodce tak, že budou moci být každoročně informováni o svém budoucím důchodovém nároku.

Návrh cílí na spravelivější nacenění důchodů žen
Návrh důchodové reformy umožňuje v různé míře naplňovat cíle od důstojnosti výše starobních důchodů po ocenění péče o děti. Bez toho, aniž by docházelo k výrazné změně dlouhodobé finanční udržitelnosti. Varianta technického přechodu má ve svých modifikacích potenciál zvýšit starobní důchody všech příjmových skupin žen a zachovat důchody mužů. Důležitou roli hraje nastavení výše základního důchodu ve spojení s bonifikací za počet let pojištění. Výše nultého pilíře zvyšuje důchody skupinám s velmi nízkými starobními důchody. Zatímco bonus za dobu pojištění oceňuje délku pracovní kariéry.

Okamžitá pomoc i současným starobním důchodcům
Změnami bonusu za dítě a fiktivního vyměřovacího základu lze významněji ovlivnit důchody žen a tím snížit nerovnosti v důchodech mezi muži a ženami. Rozdíl mezi oběma nástroji je v prvé řadě v tom, že bonus za vychované dítě pomůže okamžitě i současným starobním důchodcům, kteří v minulosti vychovávali děti. Fiktivní vyměřovací základ za péči zase odráží výši příjmů pečujícího a podporuje práci na částečný úvazek.

Prezentované výsledky pokrývají velmi široké spektrum kombinací parametrů, díky čemuž je možné rozlišit míru jejich přispění k naplnění jednotlivých cílů reformy.

Otevřenou otázkou jsou možnosti dalších příjmů ze státního rozpočtu
Nadále však trvá potřeba otevřít otázku možností zajištění případných dalších příjmů státního rozpočtu mimo pojistné. Přehledné, vícezdrojové financování důchodových výdajů má potenciál nahradit současný systém financování důchodů a přiblížilo by ČR strukturou odvodové zátěže „standardu“ EU. Součástí reformy musí být také zásadní změny III. pilíře, aby se individuální úspory staly zdrojem pro pravidelné doplňkové příjmy ve stáří ke starobnímu důchodu.

Na velké teplotní rozdíly není lidské tělo stavěné.
Časté přechody z tepla do zimy a naopak oslabují imunitu, škodí pokožce, mají vliv na kvalitu spánku nebo také na zrak. MUDr. Pavel Sodůlka, Ph.D., přednosta sítě očních klinik Gemini upozorňuje, že přechody z tepla do zimy mají vliv na celý organismus. Co se týče očí, úplně nejčastěji se vyskytuje reflexní slzení, pálení a zarudnutí očí, někdy i pocity chvilkového zamlžení vidění.

Při těchto přechodech trpí ale i pokožka kolem očí, která je velmi tenká a nemá žádnou tukovou vrstvu. Pokud se člověk častému střídání teplot, například kvůli práci, nevyhne, je dobré používat pravidelně umělé slzy, protože slzný film při častých změnách teplot skutečně velmi trpí. Dodává Pavel Stodůlka.

…■ Podívejte se na video jak operace šedého zákalu probíhá ……a jak se bezprostředně po ní pacienti cítí

Přechodům z tepla do zimy několikrát denně se ale většina lidí nevyhne.
Při pobytu venku je proto třeba myslet na správnou ochranu zraku. Studený vzduch způsobuje nepříjemné slzení očí, pálení a zarudnutí. Vítr navíc může do očí nafoukat prach a nečistoty, což může vést k podráždění oka i zánětům spojivky a rohovky. Také může dojít k podráždění tenké pokožky kolem očí.

Na okolí očí je vhodná aplikace mastnějších krémů, které zabrání vysušování pokožky. Obvyklým jevem při přechodu z tepla do zimy jsou zamlžené brýle. Je to nejen nepříjemné, ale v některých situacích i nebezpečné, například při řízení. Přestože existují různé povrchové úpravy brýlí proti zamlžení, stále je nejpraktičtějším řešením zbavení se oční vady laserovou operací natrvalo. Doporučil Pavel Stodůlka.

Ani uvnitř a v teple nejsou oči v bezpečí.
Zraku neprospívají ani přetopené místnosti. V tomto případě dochází k rychlejšímu odpařování slz a objevit se mohou příznaky suchého oka, například zarudnutí, pálení, řezání, pocit cizího tělíska v oku či zamlžené vidění. Proto by to lidé s vyhříváním místností neměli přehánět. Pro celkovou pohodu organismu, včetně očí, je nejvhodnější teplota v rozmezí 18 až 22 stupňů Celsia, radí Pavel Stodůlka.

Během prvních 5 hodin existence profilu dívku oslovilo 83 mužů ve věkovém rozmezí 23 až 63 let. A to v drtivé většině s explicitními výzvami ke společné masturbaci pomocí videohovoru. Mnozí z nich bez předchozího upozornění posílali fotografie svých ztopořených penisů. Případně odkazy na nejrůznější porno včetně zoofilního. Čtyři muži se skutečně ještě ten večer uspokojovali před webkamerou, aniž by se jim „Týnuška“ ukázala…

Dokumentaristé Chalupová s Klusákem se během několika dnů rozhodli, že objevený fenomén je materiál pro celovečerní dokumentární film. Od začátku projekt také podporovala Česká televize, která se stala strategickým koproducentem a filmu zásadně pomohla s jeho vznikem.

3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Experiment, který naléhavým způsobem otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři zletilé herečky s dětskými rysy dostávají za úkol prostřednictvím falešných profilů na sociálních sítích předstírat, že je jim 12 let. Ve věrných kopiích dětských pokojíků, postavených ve filmovém ateliéru, chatují a skypují s muži všech věkových kategorií, kteří je na netu vyhledali a oslovili.

Drtivá většina těchto mužů požaduje sex prostřednictvím videohovoru. Posílá fotografie svých přirození, odkazy na porno nebo se dívky dokonce pokouší vydírat. Dokumentární film vypráví strhující drama těchto tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“ od castingu až po osobní schůzky. Při nich se s predátory setkávají tváří v tvář pod dohledem ochranky a šesti skrytých kamer. Predátorské taktiky se tak obracejí proti svým strůjcům a z lovců se stávají lovení.

Na tiskové projekci přeedstavili tvůrci a herečky tento surově působící dokument, který by měli shlédnout nejen potenciální oběti. Odhalit skrytá nebezpečí sítě sítí by měli zejména jejich rodiče a prarodiče a přijmout opatření k jejich minimalizaci. Nikoliv násilnou formou, ale rozumným dialogem.

■ Scénáristé a režiséři: Barbora Chalupová & Vít Klusák
Foto Ari Lieberman

■ Herečky: (zleva): Anežka Pithartová, Treza Těžká a Sabina Dlouhá.
Foto Ari Lieberman

OSVĚTOVÁ KAMPAŇ
Už v průběhu natáčení se autoři rozhodli film rozšířit o osvětovou kampaň. Ta bude navazovat na kinodistribuci filmu a bere si za cíl edukovat co možná nejširší publikum (děti, rodiče i učitele) v problematice zneužívání dětí na internetu.

V rámci kampaně se budou režiséři, herečky a odborníci snažit jezdit po celé republice a po projekcích školní verze V SÍTI: Za školou s dětmi debatovat. Se startem osvěty se také spustí osvětový web vsitifilm.cz, na který odborně dohlížel doc. Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.

Osvětovou kampaň podpořili i tři největší hráči v online bezpečnosti v České republice. Generální partner kampaně Avast s projektem Buď safe online, generální partner filmu a hlavní partner kampaně CZ.NIC a hlavní partner kampaně společnost O2 se svým osvětovým projektem O2 Chytrá škola.

Tým kolem režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka je přesvědčen, že by osvětová kampaň mohla pomoci tisícům dětí nebo rodičů. Zároveň si od toho slibují i větší zájem ze strany učitelů i zákonodárců. Celou osvětovou kampaň představí tvůrci spolu s partnery na tiskové konferenci 10. března, na které promluví i několik odborníků z řad našich partnerů.

Celovečerní dokument, který v těchto dnech vstupuje do kin, byl sestříhán ve dvou verzích. První pro dvanátileté V síti: za školou a druhá, poněkud více odvážná, pro starší patnácti let.

● V Praze 7 uvede dokument Bio Oko. Sledujte také program v kinech ve vašem okolí.

Výběr lokalit podle dvou klíčů
„Nové lokality jsme vybírali zejména podle dvou klíčů – zaprvé jsme hledali nová pracoviště tam, kde máme velký počet klientů, ale nejbližší přepážka byla doposud poměrně daleko. Například na Mělníku nebo v Přerově. Za druhé jsme chtěli zachovat návaznost na úspěšné lokality z pilotního rozšíření kontaktních míst z minulého roku, které naši klienti znali pod označením OZP Expres,“ vysvětluje Miloslava Lukešová, obchodní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny.

Čtěte také

■ Zdravotní pojišťovnu můžete změnit do konce března

Návštěvnost bude vyhodnocována
Nová kontaktní místa budou mít otevírací dobu v pondělí a ve středu od 9 do 17 hodin s polední přestávkou. OZP bude vyhodnocovat návštěvnost a podle zájmu klientů v jednotlivým městech bude upravovaná otevírací doba případně i rozšiřovat. Oznámil ředitel pobočky Praha Oborové zdravotní pojišťovny Petr Mikita, který rozšíření sítě kontaktních míst koordinoval. Upřesnil,že na nových expoziturách pracují od konce září. Věří, že se nakonec podaří otevřít 16 poboček v docela rekordním čase.

Příspěvky na prevence, sport i na dětské aktivity
Na nových pobočkách si mohou klienti například vyřídit žádosti o příspěvky na prevenci, které lze také zařídit přes aplikaci VITAKARTA. OZP například i v letošním roce svým klientům přispěje až 2 000 Kč na dentální hygienu. Nebo 500 Kč na zdraví prospěšné aktivity a produkty, jako je lehké sportování včetně cvičení a plavání či členství v dětském pohybovém kroužku. Také na rehabilitace a fyzioterapie, pořízení brýlí a kontaktních čoček. Pro děti na tábory a příměstské tábory a ozdravné pobyty. Též na zakoupení vitaminů.

„Přes den naše slůňata tráví čas se zbytkem stáda, ale na večer už je od matek oddělujeme, protože se dá očekávat, že i tentokrát Tamara s Janitou porodí v noci. Samozřejmě chceme, aby měly na porod absolutní klid,“ vysvětlil vrchní chovatel slonů Martin Kristen.

Podle dosavadních ultrazvukových vyšetření Tamary i Janity jsou mláďata živá abez abnormalit, stejně tak slonice jsou v pořádku a vše má standardní průběh.

Noví parťáci by tak k Maxovi a Rudimu – prvním slůňatům počatým i narozeným
v Praze – mohli přibýt nejspíše v březnu. Otcem očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy. I ten ve středu samozřejmě absolvoval pravidelné vážení; jeho váha činí 4 398 kg.

Foto 1: Obě slůňata ze Zoo Praha už váží přes tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů.

Foto 2: Max, první slůně počaté i narozené v Praze, už váží 1332 kilogramů.

Foto 3: Zoo Praha se připravuje na narození dalších dvou slůňat, která by se měla narodit patrně v březnu. Otcem očekávaných slůňat je Ankhor, původem z Barmy. Ten momentálně váží 4 398 kg.

Ceny
Dámský střih 150 Kč , pánský střih 50 Kč , melír, barva 350 Kc
Vše je s umytím vlasů, regenerace, a finální úprava a na střihu se vždy provádí po domluvě

● Podrobnější informace
Objednávky na pondělky a čtvrtky po 9:00 hodině na telefon: 606 026 333

Čtveřice mladých hudebníků s vedoucím zpěvákem / kytaristou Billy LeRiffem (20), basistou Jonny Fairesem (20), bubeníkem Ianem Wilsonem (21) a kytaristou Marcem De Lucaem (21) se ovšem v Praze neobjevila jen tak.

Na svou oslavu 50. narozenin je totiž pozval ředitel hudební agentury Nemoros Roman Rossi. Jeho hudební agentura se zabývá světovým publishingem a hodlá propojovat muzikanty z celého světa. Svěřil se Rossi, proč je na jeho oslavné party tolik hudebníků. Za krátkou dobu činnosti agentura získala celou řadu partnerů po celém světě. O tom svědčí i to, že na jeho narozeninové párty přijela také britská vycházející superstar. Agentura získala už celou řadu zahraničních autorů. Také chystá na letošní rok workshop, na který se do Prahy sjedou skutečné celosvětové hvězdy, které zde budou skládat společnou hudbu, což právě čekým autorů velice pomůže.

Narozeninové oslavy se kromě několika zahraničních umělců, také zúčastnila řada našich umělců. Například Michal David, Marian Vojtko, Petr Zvěřina, Bára Vaculíková, Electric Lady, Petr Kutheil nebo Dalibor Janda s dcerou Jiřinou. Ten naší redaktorce prozradil plány.

K 40. výročí na protesionální scéně chystá turné. Začne 30. března v paláci Lucerna a bude pokračovat až do konce roku po celém Česku, Slovensku,i v zahraničí. Celkem chystá 40 koncertů. Po tříleté odmlce nyní pracuje na nové desce.

Mladá indie rocková kapela nadchla posluchače po celé Velké Británii. Vyprodali tam O2 Academy Islington, Camden Assembly, vystupovali v představení Absolute Radio a BBC. V posledních několika měsících pracovali na nahrávce v prestižním Abbey Road Studio. Jejich debut Don’t Give In je sebevědomý singl. Kritici díky němu označili skupinu jako velice nadějný talent s hojností vášně a síly podložené nostalgickým rockovým zvukem 60. a 70. let. Mladíci se totiž inspirovali svými oblíbenci, rockovými giganty jako jsou The Who a The Rolling Stones.

České publikum bude mít brzy opět možnost vychutnat si hity této skvělé kapely. Koncertovat přijedou v březnu.

• Video z akce je zde

Cílem projektu není nabídnout jen prostý pohled na živá zvířata, ale prostřednictvím kvalifikovaných průvodců, kteří návštěvníky provázejí, se seznámit s běžně nepublikovanými zajímavostmi ze života krokodýlů. A také odhalit stále nově objevované poznatky, které nám přežívající současníci dinosaurů odhalují jen krůček po krůčku.

Průvodkyně Monika Faltusová, která návštěvníky s těmito plazy seznamuje, se o své bohaté znalosti těchto přežívajících dinosaurů s přítomnými ráda podělí.
Pro děti je připravený útulný dětský koutek s posezením, kde si mohou namalovat vlastní, nebo vybarvit hotové obrázky krokodýlků a svá dílka vystavit na obrázkové zdi.

Krokodýlí Zoo Praha je otevřena šest dní v týdnu. V úterý, středu a pátek od 11 do 18 hodiny, ve čtvrtek od 13.00 do 19.30, o víkendech od 10. do 18. hodiny. Oblíbené moderované krmení krokodýlů probíhá každý čtvrtek od 18. hodiny, v sobotu a v neděli vždy v 10.30 a 14.00.
Dopravní spojení: Metro C Vltavská a dvě stanice tramvají č. 1, 14. 25 do zastávky Dělnická.

● Video zde

Máma s tátou mě tam zavedli do místnosti, kde byla jedna paní a řekli, ať tam počkám, že se pro mě vrátí. Tomu jsem rozuměl a čekal jsem do večera, odmítal jsem jít jinam. Večer mě silou odvedli na večeři, kde bylo hodně dětí. Nejedl jsem a stále čekal. Pak mě převlékli a dali spát do pokoje s dalšími dětmi, které byly taky vystrašené. Nakonec jsem usnul a zdálo se mi, že pro mě přijeli. Nepřijeli. Odmítal jsem cokoliv dělat, nechal sebou vláčet sem a tam, nakonec jsem dostal i hlad a trochu jedl. Jídlo a spánek, zatvrzelost a bolest.

Už nevím, kolikrát mě strčili spát do postele, kolikrát mě hubovali, a když už jsem přestal věřit, přijeli. Neměl jsem už ani radost. Jeli jsme domů a po 3 nocích mě tam zase odvezli. Zvykl jsem si, zamával jsem mámě z okna a šel mezi děti. Ona brečela, já ne.

Mámě jsem docela rozuměl, učila mě, učil jsem se rád. Chtěl jsem být nejlepší, protože pak mě chválili, všímali si mě, učitelka ve školce i děti. Chtěl jsem se víc učit, víc vědět.

Ve škole na nás moc hodní nebyli, ti odpolední, vychovatelé. Stále se zlobili, máchali rukama a otvírali pusy. Zakazovali nám mávat rukama, chtěli, abychom otvírali pusy. Trochu jsem ji už otvírat uměl, máma mě to učila, když ona otvírala pusu, musel jsem jí sahat na tváře a krk, abych to cítil, ten zvuk. Ano, chyběl mi jeden smysl, ale nevěděl jsem to.
Naučil jsem se číst otevřené pusy, jak se hýbaly, smršťovaly, míhaly se v nich jazyky. Také jsem časem už uměl číst písmenka, tedy spíš celá slova a počítat. Šlo mi to moc dobře, byl jsem chytrý.

Později jsem už nemusel ve škole spát, jezdil jsem do školy sám. Máma se o mě pořád bála, v té době ještě nebyly mobily.
O prázdninách jsme bývali na chalupě. Moc rád jsem tam jezdil. Jezdil jsem na kole a pozoroval okolí. Jednou jsem je našel, koně. Bylo jich víc v ohradě, ale jeden byl zvlášť. Šel jsem k němu blíž, byla to kobylka, neměla oči. Stál jsem tam a zíral na ni. Měla prázdné oční důlky. Promluvil jsem na ni, stočila uši ke mně a opatrně popošla kousek mým směrem. Utrhl jsem šťavnatou bylinu a natáhl ruku ke kobylce, zavolal jsem: „Na“. Popošla k ohradě a čichem našla mojí dlaň s bylinou a sebrala ji. Pohladil jsem ji po hřívě, trochu sebou cukla. Pak stála dál na místě a přežvykovala. Krmil jsem ji dál bylinami a pozoroval ji. Stál jsem tam dlouho.

Příště jsem tam šel s mámou a nesli jsme tvrdý chleba. Kobylka byla na místě. Zavolal jsem na ni a ona mě uslyšela. K mámě přišla nějaká paní a mluvili spolu. Nevšímal jsem si jich, jen kobylky. Máma mi pak řekla, že ta paní je chovatelka koní a kobylka se narodila už bez očí. Fascinovalo mě to. Nevěděla, že nevidí. Chodil jsem tam často, zvykla si na mě, možná na mě i čekala. Byli jsme kamarádi. Když jsem za ní přišel, zavolal jsem: „Malá“, nasměrovala uši po zvuku, její tělo se rozvlnilo a opatrně se vydala za mnou k ohradě.

Jednou jsem tam zase zašel a zavolal na ni. Dlouho trvalo, než přišla. Natáhl jsem k ní ruku s pamlskem a teprve v tu chvíli jsem si všimnul, že se na mě dívá. Nebyla to ona, ta moje stála až vzadu u stájí a nejspíš mě neslyšela. Když jsem více zakřičel, všimla si mě a radostně dorazila ke mně. Obě kobylky vypadaly vedle sebe stejně, teprve při bližším pohledu jsem je rozeznal.

Tenkrát jsem si prvně uvědomil, že vůbec nezáleží na tom, když někomu chybí smysl. Ať už o tom ví či neví.

Zrakem jsem hledala koruny borovic a vábena nadějí na šišky se vydala za nimi. Dorazila jsem k první borovici a ejhle, vypadala jako borovice, ale borovice to nebyla, aspoň podle podivných šištiček pod ní. Asi nějaká zparchantělá, řekla jsem si a vykročila jsem k další. Byla na tom podobně, naděje pomalu uhasínala. Asi už nepoznám borovici, napadlo mě a nasadila jsem si brýle.

Začal foukat vítr, což mě rozradostnilo, bude více spadaných šišek, nedala jsem se odradit. Dál jsem pátrala na obzoru po vršku nějaké borovice a zahlédla veverku. Posel šišek, řekla jsem si a šla za ní. Jenže veverka vyskočila do krmítka pro ptáky a tam se ládovala oříšky, šišky ji očividně nezajímaly. Pejskaři se honili za pejsky a měšťáci zase za pejskaři, děti na kolech, běžci ve značkových botách a já marně za šiškami. Když tu jsem si všimla na kopci několika borovic, které se nacházely v zahradě jedné místní galerie. Branka byla otevřena, tak proč jim nepomoci s úklidem šišek, žejo? A bylo co uklízet, zřejmě místní zahradník dlouhodobě onemocněl.

Poletovala jsem mezi borovicemi, ladně se ohýbala k zemi a vkládala šišky pěkně do batohu. Byly krásné, velké, neporušené a bylo jich hodně. Vesele s plným batohem jsem se vypravila na vlak, abych ten úlovek včas doručila snaše. Ve vlaku jsem si pootevřela batoh a kochala se pohledem na tu krásu, co příroda stvořila. Zrovna jsme projížděli borovým lesem a těch maličkých šišek pod stromy. Usmívala jsem se a laskala jednu z největších šišek, která trůnila na vrcholu mého pokladu. Jen mi bylo divné, proč na mě průvodčí a spolucestující tak podezíravě pokukují, ukazují na můj batoh a smějí se mezi sebou. Já už jen v duchu viděla krásné věnce a závěsy ze šišek, kterých jsem se nakonec od snachy dočkala. Letošní vánoce budou opravdu „vyšiškované„.

Útlá knížka nás učí, jak na to. Autor zde popisuje, jak začala jeho cesta k minimalismu, když cestou na dovolenou ztratil zavazadlo a najednou se cítil nesmírně svobodný.
Kniha člověka i nutí se zamyslet nad svými životními hodnotami, že nejde jen o věci samotné, ale především o vás a vaše emoce.

Úplně největším překvapením pro autora bylo, že díky minimalismu získal mnoho času navíc, zbavil zbytečností i svůj digitální život. Nekontroluje stále e-maily, nebrouzdá zbytečně po internetu a cítí se mnohem lépe. Nechce nutit ke změně lidi, kteří ji nechtějí, ale chce pomoci těm, kteří po změně touží a nemají dost odvahy a schopnosti ji uskutečnit. Autor říká: „Ušetřím za rok opravdu hodně peněz tím, že nekupuji žádné dárky k narozeninám, svátkům, výročím či oslavám, a na oplátku mě lidé nezahrnují spoustou věcí, které nepotřebuji a nechci. Samozřejmě je potřeba to všem předem vysvětlit. Vždycky to zařídím tak, aby lidé věděli, že s nimi chci trávit čas, ne jim dávat dárky.“

Nejvíc toužíme právě po tom, co nemáme. Velký vliv má na nás též reklama a média. Hodně lidí ve světě má méně věcí než průměrný Evropan. Přesto nejsou nešťastnější. Proč hromadíme věci? Buď se chceme zbavit pocitu nedostatečnosti, nebo toužíme po pocitu naplněnosti. A o všechny ty věci se pak musíme starat, tím přicházíme o čas trávený lepším způsobem.

Chcete vědět jak na to? Přečtěte si tuto užitečnou knihu, která mě oslovila a kterou vřele doporučuji.

O autorovi: Aston Sanderson je americký autor, jehož cílem je pomáhat lidem vést lepší život. Píše krátké, zábavné knihy, které se setkaly se zájmem po celém světě.

Vydalo nakladatelství Portál a knihu můžete zakoupit zde

Foto: Jana Kunová, www.seniorclub.cz

Podle vyjádření ochranářů čelí největší hrozbě za dobu své existence populární rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna evakuovat nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu.

„Šlo by o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku, od doby, kdy byly v roce 1975 v zoologické zahradě ve Dvoře Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezených Josefem Vágnerem z Afriky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Samozřejmě se snažíme udělat vše pro to, aby tento tragický scénář nenastal. Divocí koně a další velcí kopytníci zachránili svým působením v rezervaci stovky ohrožených živočichů a rostlin. Bylo by kruté, pokud by za to nyní měli zaplatit životem,“ doplnil Dalibor Dostál.

PSALI JSME:

Výlet do Milovic za divokými koni, zubry a pratury

Do kritické situace se rezervace dostala kvůli pomalé práci úředníků. Ti od ledna připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace. Ani po opakovaném posunutí termínů však nejsou dokumenty stále dokončeny. „Včera jsme proto s žádostí o pomoc oslovili středočeskou hejtmanku a také všechny členy Rady Středočeského kraje. Věříme, že se rezervaci, která proslavila Českou republiku po celém světě, pokusí zachránit. Velmi si vážíme dlouhodobé podpory volených zástupců kraje, nicméně postup několika úředníků nás nyní dostal do kritické situace a bez zásahu volených představitelů skončí tragicky,“ konstatoval Dalibor Dostál. O řešení krize včera jednal rovněž se statutárním zástupcem hejtmanky Milošem Peterou, který přislíbil pomoc se záchranou zvířat.

Milovická rezervace patří ke světově nejsledovanějším českým projektům. Informace o ní opakovaně přinesly New York Times i Washington Post, informovala o ní BBC, Science a další světová média na pěti kontinentech. Právě kvůli mezinárodnímu dosahu projektu ochranáři požádali o pomoc také předsedu vlády Andreje Babiše, který loni v létě slavnostně otevíral rozšířenou rezervaci. Nebýt jeho tehdejšího zásahu, který urychlil připojení několika pozemků, zvířata by měla problém přežít letošní zimu. Ochránci přírody rovněž oslovili ministra životního prostředí Richarda Brabce a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce s žádostí o pomoc při poskytnutí případné náhradní lokality, kam by bylo možné zvířata z Milovic evakuovat. „V Česku je 145 lokalit, kterým by mohli velcí kopytníci pomoci. Nicméně příprava každé nové rezervace zatím trvala několik let. Bylo by na hranici zázraku, pokud by se nyní podařilo během několika týdnů zvířata na vhodné místo převézt,“ zmínil Dalibor Dostál.

Ochranáři na projektu od počátku spolupracují se Středočeským krajem. Ten ještě před vznikem rezervace v roce 2015 přislíbil pro projekt poskytnout svoje pozemky v bývalém vojenském prostoru Milovice. V té době však byly krajské pozemky blokovány nájemní smlouvou se společností Mladá RP. Proto první pastviny divokých kopytníků vznikly na pozemcích města Milovice a později Agentury ochrany přírody a krajiny. „Nicméně velikosti zakládajících stád byly s ohledem na čas potřebný k reprodukci dimenzovány na plánovanou celkovou velikost rezervace, včetně přislíbených krajských pozemků,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

V roce 2016 Rada Středočeského kraje nájemní smlouvu se společností Mladá RP ukončila a uvolnila krajské pozemky pro rezervaci velkých kopytníků. Podpis smlouvy však poté zablokovalo předběžné opatření soudu kvůli řešení sporu kraje s bývalým nájemcem. Tato situace trvala až do konce roku 2018. „Letos v lednu jsme se setkali se zástupci vedení kraje a dohodli se na podpisu smlouvy v co nejkratším možném termínu,“ zmínil Dalibor Dostál. Dosud k němu však nedošlo.

Protože rezervace první čtyři roky existovala na zhruba poloviční ploše, než je plánovaný stav, bylo již počátkem letošního roku zřejmé, že k jejímu rozšíření musí dojít co nejdříve. S pracovníky odboru majetku, kteří byli přípravou smluv pověřeni, bylo domluveno datum 15. března, s tím, že během dvou měsíců proběhnou všechny potřebné formální kroky. „Zároveň jsme pracovníky úřadu informovali, že další zdržení rozšíření rezervace by mělo pro zvířata tragické důsledky,“ doplnil Dalibor Dostál.

Namísto smlouvy připravené k podpisu však v polovině března ochranáři dostali od úředníků informaci, že dokumenty nestihli připravit a smlouva se bude podepisovat začátkem května. Poté přislíbili dokumenty dokončit začátkem července.

V polovině července pak úředníci informovali, že se podpis smluv odkládá nejméně do konce letošního roku. „Práce se zvířaty vyžaduje dlouhodobé plánování. Podobné náhlé změny jsou pro podobný projekt samozřejmě kritické,“ upozornil Miloslav Jirků. Další zdržení zdůvodnili úředníci tím, že chtějí počkat na dopracování koncepce rozvoje bývalého vojenského prostoru. „Obecně je jistě správné řešit tyto velké plochy systémově. Nicméně v době, kdy tam běhají desítky velkých kopytníků, by se zásadní změna využití neobešla bez tragických důsledků. Pokud se znovu vrátím k východočeskému safari, je to podobné, jako by ve Dvoře Králové začali ve chvíli, kdy Josef Vágner přivezl desítky zeber, antilop a nosorožců, zvažovat, zda místo zoo nevyužijí pozemky raději na lunapark nebo zahrádkářskou kolonii,“ přirovnal Dalibor Dostál..

Navíc pozemky plánované pro rozšíření rezervace jsou součástí Evropsky významné lokality a podléhají tak omezením souvisejícím s ochranou přírody. Do konce roku by na nich měla být vyhlášena také Národní přírodní památka Mladá, která ochranu území ještě zpřísní. Komerční využití ani zastavení těchto ploch tak nebude možné.

Proč zvířata v bývalém vojenském prostoru nutně potřebují rozšířit rezervaci? „Kvůli dlouhodobému suchu je vegetace na pastvinách výrazně méně, než v normálních letech. Divocí kopytníci navíc dlouhodobou pastvou potlačují agresivní druhy trav a pomáhají návratu ohrožených druhů bylin. Po několika letech plevelné trávy pastvu nezvládnou a jejich množství se skokově sníží. To je zcela v pořádku a právě k tomu podle plánu dochází. Jenomže podle původních příslibů měla mít zvířata již dávno k dispozici další plochy,“ vysvětlil Miloslav Jirků.

Řešením není ani přikrmování zvířat. Kromě toho, že by při počtech kopytníků znamenalo značnou finanční zátěž, není možné především z dalších důvodů. „Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na „lepší“ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Ty by se pak v rezervaci začaly šířit. Navíc by kvůli pravidelnému přikrmování ztratila respekt před člověkem, začala by si zvykat na kontakt s lidmi. Začala by se chovat nepřirozeně,“ zmínil Miloslav Jirků.

Zároveň vyloučil, že by se zvířata v rezervaci množila příliš rychle. „Nárůst počtu zvířat přesně odpovídá tabulkovým údajům u jednotlivých druhů a s podobnými počty jsme dlouhodobě počítali. Nikdo však neočekával, že ještě v roce 2019 nebudou podepsány příslušné smlouvy na pozemky formálně přidělené v roce 2016. Zvířata fungují přesně tak, jak mají, ovšem selhal lidský faktor,“ doplnil Miloslav Jirků.

Přikrmování by také ohrozilo křehký ekosystém v rezervaci. „Místa, kde se zvířata přikrmují, jsou významným zdrojem infekcí. Prevence před nimi by pak znamenala podávání chemických přípravků, které jsou jedovaté pro mnoho vzácných druhů hmyzu, i užitečných půdních a vodních organizmů. Ze semen, které seno vždy obsahuje, by se navíc mohly v pečlivě udržované lokalitě šířit rostliny z jiných míst, včetně nebezpečných invazních druhů,“ podotýká Miloslav Jirků.

To, že kopytníci v současnosti nemají k dispozici předpokládaný prostor, navíc způsobuje ve stádech sociální stres. „Zvířata, která se na dostatečném prostoru vzájemně respektují, jsou nucena k těsnému kontaktu,“ zmínil Miloslav Jirků. To se týká například projevů vůdčího hřebce vůči mladým hřebečkům, kteří se na současné ploše nemohou dostatečně vzdálit od stáda s klisnami a jsou tak vnímáni jako nepřátelé.

V celé Evropě v současnosti vznikají nové pastevní rezervace udržované velkými kopytníky, protože veřejnost i odborníci chápou, že jde o nejlepší dostupný způsob péče o přírodu na velkých plochách. Například v sousedním Německu jich funguje přes 200.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Současné nastavení třetího pilíře se potýká s řadou nedostatků, které komise diskutovala již na svém minulém zasedání. I přes státní podporu spoření ve III. pilíři ve výši 19 mld. Kč ročně tvoří státní důchody (tzv. I. pilíř) 96 % příjmů důchodců. Většina občanů navíc spoří v původních transformovaných fondech, jejichž výnosnost v řadě případů nepřekročí ani inflaci, čímž dochází ke snižování kupní síly úspor.

Komise pro spravedlivé důchody proto na dnešním jednání podpořila rozpracování několika dalších návrhů, které MPSV v této oblasti připravilo:

1. Založení státního penzijního fondu.
2. Změny v poplatkové politice penzijních fondů, které mají za cíl zvyšování výnosu klientům v poměru k ziskům penzijních společností.
3. Opatření k přímému zvýšení motivace občanů k vyššímu spoření ve stáří.

Státní penzijní fond
Cílem státního penzijního fondu je nabídnout občanům alternativu, která bude výnosnější než transformované penzijní fondy a zároveň bude zachovávat minimální úroveň rizika. Státní fond tak bude garantovat minimálně udržení reálné kupní síly úspor klientů, což transformované fondy, kde je dnes koncentrována většina úspor, negarantují. Ziskovost penzijních společností je ale přitom vyšší než čistý výnos jejich klientů. V posledních letech zisk odpovídal přibližně 15 % vlastního kapitálu. Návrh proto počítá s tím, že státní fond by měl být nízkopoplatkový, což přirozeně zvýší čistý výnos úspor klientů a jejich celkovou výši ve stáří.

Změny v poplatkové politice penzijních fondů
Ze závěrů jednání komise vyplývá, že je třeba dále rozpracovat možnosti regulace poplatků za správu a poplatků z výnosu u stávajících penzijních fondů. Regulace v podobě snížení či změny ve struktuře poplatků může mít velmi významný dopad na výnosnost penzijních fondů.

Opatření k přímému zvýšení motivaci občanů k vyššímu spoření ve stáří
Komise se také shodla na tom, že je třeba dále rozpracovat návrh opatření k přímému zvýšení motivace občanů k vyššímu spoření ve stáří. Ten ovšem nebude znamenat přímý růst nákladů rozpočtu ve formě státní podpory spoření. MPSV tedy v tomto návrhu předložilo 3 možné druhy opatření. Jedná se změny ve struktuře státního příspěvku, zvýšení informovanosti občanů o jejich očekávaném státním důchodu a možnosti změn ve výplatní fázi důchodu z III. pilíře.

Zapojit se můžete následujícím způsobem:

• “svého” seniora o tomto projektu informujete, dodáte mu odvahu a na některou z miniakcí dle jeho výběru mu pomůžete se přihlásit
• „svého“ seniora na některé z vyhlášených setkání doprovodíte (pokud se třeba sám zdráhá mezi cizí lidi nebo se bojí, že by to sám fyzicky nezvládnul)
• přímo takovou miniakci zorganizujete a máte tak šanci ji “svému” seniorovi ušít na míru – děda má rád klasiku, ale ne jazz; babička ujde tak maximálně dva kilometry; sousedka o dvě patra výš má ráda herečku, která hraje v tom a tom divadle atd.

Projekt cílí na seniory, kteří se zdráhají vypravit do většího kolektivu. Miniakce, o kterých je tu řeč, jsou prostá setkání – výlet; návštěva divadla, biografu, výstavy; procházka v parku; návštěva muzea, cukrárny… Jste-li tedy z těch nejakčnějších a uděláte si na “svého” seniora čas, naplánujete např. výlet (úplně stejně, jako byste to pro svou babičku udělali normálně), jen na něj přiberete pár dalších seniorů. Nemusí jít vůbec o velké akce – partie šachu v parku pro dva lidi, návštěva muzea pro tři, výlet vlakem pro pět seniorů či dvěma auty pro osm – vy sami nejlépe víte, kolik nových lidí např. Váš prastrýček snese, aby to na něj nebylo moc a jaké jsou jeho možnosti zdravotní, finanční atd. Někteří senioři se přidají sami, s jinými pojede doprovod (někdo jako jste Vy), někdo z doprovodu přibere děti – dohromady tedy vznikne mezigenerační skupinka, kde bude seniorů tak 50-80%. To co Vám zabere jedno odpoledne, může Vaší babičce změnit život – třeba pozná kamarádku a nové přátelství jí prodlouží život o několik šťastných let…

Jestli se cítíte osaměle a neoslovily Vás klasické seznamky, doporučuji vyzkoušet tuto možnost nalezení nového parťáka zde

Eva Jiřičná patří k předním osobnostem světové architektury. U příležitosti jejího životního jubilea připravilo Centrum současného umění DOX ve spolupráci se studiem AI DESIGN rozsáhlou výstavu mapující průřez její profesní dráhou od 60. let do současnosti. Výstava bude k vidění do 12. 8. 2019.

Výstava s názvem JIŘIČNÁ představuje formou multimediální instalace tvorbu Evy Jiřičné – jedné z významných osobností světové architektury a také jedné z nemnoha žen, které uspěly v této donedávna ryze mužské profesi.

Expozice nabídne ukázky originální projektové dokumentace i architektonické modely řady významných realizací Evy Jiřičné. Těžištěm výstavy je monumentální skleněné schodiště vytvořené v roce 1994 pro interiér pařížské pobočky sítě obchodů Joan & David. Po uzavření pobočky na jaře roku 1998 bylo schodiště demontováno a díky osobní iniciativě pana Jiřího Kejvala převezeno do České republiky. Po více než 20 letech bylo nyní zrestaurováno speciálně pro účely výstavy v Centru DOX.

Architektka Eva Jiřičná je spojována především s tzv. high-tech školou, ale v její tvorbě nalezneme také ozvěny organické či minimalistické architektury. Je pro ni příznačná tvarová elegance, lehkost výrazu, a především soulad mezi formou a funkcí. Díky svému technickému i výtvarnému vzdělání ve svém díle uplatňuje výtvarné i exaktní myšlení, což je pro architekturu ideální kombinace.

Eva Jiřičná absolvovala obor architektura na ČVUT a v letech 1964–1967 postgraduální studium na pražské AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. Ten ji ovlivnil především svým požadavkem na hluboké chápání projektů a jejich jasnost a jednoduchost. „Můžu začít jenom tehdy, když věci naprosto rozumím a když vím, co od ní očekávat. Chci, aby byl základ návrhu tak jednoduchý, jak jen může být,“ říká Eva Jiřičná.

Po emigraci do Anglie v roce 1968 pracovala Eva Jiřičná pro architektonické oddělení Rady Velkého Londýna a podílela se na projektech sociálního bydlení. Později se zapojila do inovačního rozvoje anglických měst – s významnou architektonickou kanceláří Louise de Soissonse spolupracovala v 70. letech na projektu nového přístavu v Brightonu, který se stal laboratoří tehdy vznikající high-tech školy. Společně s architektem Janem Kaplickým, jehož tvorbu představilo Centrum DOX v rámci samostatné výstavy v roce 2010, spolupracovala na návrzích butiků a obchodů v slavném obchodním domě Harrods.

Schopnost Evy Jiřičné vytvářet fascinující světy interiérů, které citlivě reagují na představivost lidí, ocenil také architekt Richard Rogers (mj. autor slavného pařížského Centre Pompidou), který ji na přelomu 70. a 80. let přizval ke spolupráci na realizaci sídla londýnské pojišťovny Lloyds. V té době se jednalo o nejprogresivnější projekt londýnské City představující smělý eruptivní tvar z oceli, skla a betonu.

Později začala Eva Jiřičná své zkušenosti uplatňovat ve vlastních projektech, v nichž sbližovala dvě výrazně odlišné sféry – interiérový design a architekturu. Všeobecnou známost jí přinesly zejména interiéry módních obchodů a butiků v Londýně, New Yorku, Paříži, Los Angeles, San Francisku a dalších světových metropolích. Proslavila ji mimo jiné její sofistikovaná schodiště, v nichž jako první uplatnila sklo jako konstrukční element a zároveň je povýšila na sochařská díla.

V Londýně založila v roce 1984 architektonické studio Eva Jiricna Architects a v roce 1999 v Praze spolu s Ing. Arch. Petrem Vágnerem studio AI DESIGN, které letos slaví 20 let své existence. Na řadě projektů spolupracovala s prezidentem Václavem Havlem. Vytvořila pro něj mj. Oranžérii v Královské zahradě na Pražském hradě nebo přestavbu interiérů kostela sv. Anny. Díky svým dalším významným českým projektům – budovám Univerzity Tomáše Bati a Kongresového centra ve Zlíně se mohla vrátit i do rodného města.

Pro svoji koncepční a technickou důslednost si Eva Jiřičná získala respekt a uznání po celém světě. Je držitelkou řady prestižních ocenění, z nich k nejvýznamnějším patří Řád Britského impéria (1994), Jane Drew Prize za mimořádný přínos postavení žen v architektuře (2013) či Medaile za celoživotní přínos v architektuře, která jí byla udělena na London Design Festivalu v roce 2018.

■ Atypická rozhledna stojí na třech pylonech z akátových větví a uprostřed je zavěšeno točité schodiště

■ šipka za mostem mezi domy ( viz výřez v levém rohu) nasměruje k rozhledně

V Kyjích na nádraží podejdeme podchodem směrem ke kulturnímu domu a dáme se ulicí Šimanovskou až ke kostelu sv. Bartoloměje. Přejdeme přes hlavní ulici naproti do ulice Hodějovské, kterou pokračujeme dále až k mostku přes potok Rokytku. Zde už narazíme na šipky směřující k Doubravce. Šipka nasměruje vpravo mezi domky a pak mezi stromy cestou do kopce. Ta je zprvu asfaltová a pak šotolinová a po několika minutách chůze nás zavede až k rozhledně.

■ zajímavosti o rozhledně a okolí přibližují informační tabule

Atypická třiadvacet metrů vysoká rozhledna byla zprovozněna v roce 2018. Stojí na třech pylonech z akátových větví a uprostřed je zavěšeno točité schodiště. Z 19. metrového ochozu uvidíme jako na dlani Kyje, Černý Most, Malešickou spalovnu, Žižkovský TV vysílač i výškové budovy na Pankráci.

■ z rozhledny je dobrý výhled do dalekého okolí

Autorem projektu je prof. ing. architekt Martin Rajniš se svým ateliérem Huť architektury, která návrh realizovala. V okolí rozhledny jsou na panelech umístěny veškeré informace ohledně návrhu i stavby tohoto neobvyklého díla. Jsou zde umístěny i lavičky, takže je možné posedět při občerstvení a kochat se pohledem na nádherný výtvor. Ne každý má právě odvahu vyšplhat až na vrchol rozhledny, ale právě i pohled zdola na nezvyklý trojboký jehlan potěší turisty a kolemjdoucí.

Architekt Martin Rajniš je též autorem a spoluautorem dalších návrhů staveb. Např. v roce 2017 dřevěné rozhledny ve tvaru kaktusu – Ester v Jeruzalémě, v roce 2007 České poštovny na Sněžce, rozhledny Báry u Chrudimi z roku 2009, majáku a muzea Járy Cimrmana v roce 2013, nebo vzducholodě Gulliver na budově pražské galerie moderního umění DOX z roku 2016. V dřívějších letech (1975) se
též účastnil návrhu pražského obchodního domu Máj, nebo obchodního centra Nový Smíchov (2001).

.

Bydlíme v Praze, takže nebyl problém najít autobus směrem na Dobříš. Jezdí tam i vlak, ale cesta trvá delší dobu. Bus vyjíždí ze stanice Na Knížecí, ale je třeba, aby stavěl v zastávce Dobříš, železniční stanice.

Ze zastávky jsme se vydali směrem na Starou Huť kolem restaurace Na Prachandě, kde je možné si popřípadě dát oběd či posedět u kávy.

Silnice na Starou Huť je celkem klidná a trvá asi půl hodiny. Ve Staré Huti jsme hned narazili na směrovky k Památníku Karla Čapka. Jelikož jsme šli v podzimním čase, skoro nikoho jsme po cestě nepotkali. Cesta vede kolem rybníka Strž a je velmi malebná. Netrvá déle než půl hodinku. Celkem od zastávky autobusu k památníku se jedná přibližně o 3-4 kilometry chůze.

Vila v empírovém stylu, kterou dostali novomanželé Čapkovi jako svatební dar k doživotnímu užívání. Foto: Jana Kunová, Seniorclub.cz

Brzy jsme mezi stromy zahlédli vilu v empírovém stylu, kterou dostali novomanželé Čapkovi jako svatební dar k doživotnímu užívání od podnikatele Václava Palivce, bratra Čapkova švagra. Domek původně patřil ke zrušené železárně.

Karel Čapek s manželkou herečkou Olgou Scheinpflugovou zde trávil poslední roky svého života /1935-1938/. Vila sloužila hlavně jako letní sídlo a sídlo pro hosty.

Ve vile je umístěna rozsáhlá expozice ze života Karla Čapka, jeho ženy a přátel, kterou si sami jistě rádi prohlédnete. Je třeba si na prohlídku vyčlenit čas, zabere nejméně hodinu i více.

Vila je obklopena kouzelnou zahradou se vzrostlými stromy a potokem, kde je možno posedět a nechat se unášet doteky přítomnosti jejich tehdejších obyvatel.
Neváhejte a vydejte se na cestu do blízkosti Dášeňky i Pejska s kočičkou, vašich prvních dětských knížek.

První krok, kterým bychom měli začít, je pořídit výbavičku než si domů koťátko přineseme. Stáří koťátka by mělo být alespoň 3 měsíce, do té doby by mělo být se svou kočičí maminkou.

V případě, že plánujete chovat kočku výhradně doma, musíte pořídit kočičí záchod a stelivo, stravu dle doporučení chovatele, škrabadlo na obrušování drápků, pelíšek a hračky. Kromě vybavení je dobré zajistit prostředí, ve kterém se bude kočka pohybovat, tak aby bylo bezpečné (zajistit skrýše, či kouty, odkud by se kočka špatně dostávala), v případě, že bydlíte například v paneláku, opatřit okna sítěmi, které zabrání vypadnutí kočky z okna. Další věcí je odstranit z dosahu věci, které by mohly kočce ublížit, jako jsou jedovaté rostliny nebo vratké vybavení či předměty.

Pokud chcete chovat kočku i venku, musíte počítat s tím, že ze začátku bude nějaký čas trávit s námi doma, a poté správně načasovat její vypuštění ven. Než poprvé pustíte kočku z domu, měli bychom jí pár týdnů před tím naučit na volně přístupné místo, kde bude mít k dispozici krmivo. Ze začátku vypusťte kočku před pravidelným krmením, hlad ji přinutí vrátit se zpět domů. Postupně můžete intervaly prodlužovat.

Jaké jsou základní požadavky na výživu koček?

Kočka je od přírody masožravec. Neobejde se bez bílkovin živočišného původu, dobře metabolizuje tuky, vyžaduje minimum sacharidů a vůbec nepotřebuje zeleninu nebo ovoce. Samozřejmě je rozdíl mezi kočkou chovanou výhradně doma a kočkou, která má přístup ven. Venkovní kočka si obohacuje jídelníček masem z ulovených drobných hlodavců. Složení potravy kočky žijící doma máte plně ve své kompetenci.

Základem jsou hotová krmiva, ať už ve formě granulí, tak mokrá, tedy konzervy a kapsičky. Pokud zvolíte kvalitní krmivo, máte jistotu, že Vaše kočka dostane přesně to, co potřebuje. Vždy vybíráme krmivo dle věku a specifických potřeb kočky. Přesvědčení, že kočka potřebuje také maso v přírodní podobě, vede často majitele k podávání syrového masa. V takovém případě je nutné dbát na to, aby maso bylo zdravotně nezávadné a především z prověřeného zdroje. V dnešní době máme velký výběr kvalitních granulí pro koťata Profine Cat Kitten, dospělé kočky N&D GF CAT ADULT i kočky v pokročilejším věku, tedy granule seniorské Calibra Cat HA senior & light. Dále jsou k dispozici granule pro kastrované kočky MONGE CAT MONOPROTEIN STERIL , pro kočky s dlouhou srstí nebo žijící výhradně doma. Je na Vás a hlavně na Vaší kočce, jakou příchuť a druh granulí si kočka vybere, výběr je opravdu veliký.

Čtěte také

● V SeniorCentrech pomáhají zvířecí přátelé
● Majitelé psů jsou zdravější. Mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, potvrdila nová studie

Které potraviny kočkám neprospívají nebo mohou způsobit zdravotní problémy?

Kočce škodí jednostranná strava. Výlučné krmení masem či masnými produkty může způsobit zdravotní komplikace. U zvířat krmených syrovým, ale i vařeným masem musíte dbát na vyváženost krmné dávky a zastoupení všech důležitých složek, které kočka potřebuje. Nedoporučuje se podávat lidskou stravu – tedy sladké, slané, kořeněné nebo mastné. Přestože jim naše jídlo většinou chutná, riskujete tím možné zdravotní problémy především gastrointestinálního charakteru nebo v horším případě problémy oběhového systému, díky nevyváženému poměru iontů.

Kastrovat či nekastrovat?

Je na Vašem rozhodnutí, zda chcete zvíře do chovu, nebo pouze jako mazlíčka. V druhém případě je lepší přistoupit ke kastraci. Kastrací se vyřeší problémy spojené s dospíváním, jako je změna chování a nehygienické projevy nejen kocourů (značkování. Kastrace, odborný termín používaný u koček i kocourů, je preferovanou metodou pro prevenci reprodukce. Kastrovány jsou z důvodů sociálních, zdravotních, ale i z důvodu kontroly jejich populace. Kočka pohlavně dospívá zhruba v šesti měsících, v té době dochází k první říji (mrouskání) a může dojít i k nakrytí. Pro zdraví kočky není rozhodující, zda někdy v životě měla koťata.

Kočka je považována za velmi čistotné zvíře, potřebuje v tomto ohledu naši péči?

V případě uší a zubů kočka péči potřebuje. Uši se doporučují čistit preventivně dvakrát ročně, bavíme-li se o zdravé kočce. Důležitá je především prevence a také pravidelná kontrola ucha veterinářem, který včas dokáže odhalit začínající zánět ucha nebo případný svrab, který je velmi častý u koček žijících venku. Co se týče péče o zuby, je vhodné kontrolovat zejména u starších koček, zda se nerozvíjí zánět dásní. Nejčastější příčinou je zubní kámen, který se postupně rozšíří až k zubnímu lůžku. Zubní kámen odstraní veterinář. Na vzniku zubního kamene se nejvíce podílí vyšší příjem syrové stravy a konzerv, kdy kočka není nucena stravu kousat a tím si mechanicky obrušovat zubní kámen. Předkládáním granulovaného krmiva dochází již při samotném krmení k mechanickému čištění zubů a tím předcházení vzniku zubního kamene. V současné době existují rovněž zubní kartáčky a enzymatické pasty s různými příchutěmi k čištění kočičích zubů. Pokud ovšem chcete kočce zuby čistit, je dobré ji zvykat na kartáček již od koťátka.

Jak předcházet onemocněním a kdy navštívit veterináře?

Zdravotní péče by měla být založena na odpovídající péči a prevenci z Vaší strany a adekvátní veterinární péči ze strany odborníka.

Už od narození prochází kočka vakcinací. S tou je možné začít již v 8. týdnu věku. Druh očkování se opakuje cca ve 12. týdnu a následně jedenkrát za rok. Na trhu je velké množství vakcín a záleží jen na Vás proti jakým onemocněním necháte svoji kočku očkovat.

Součástí péče je také běžné sledování zdravotního stavu. Každý majitel zná své zvíře nejlépe, pozná změny v chování, které by mohly poukazovat na zdravotní problém.

Uši mají být světle růžové, bez nečistot a vyšší koncentrace mazu uvnitř. Oči by neměly slzet, měly by být bez výtoku a větších ospalků. Nos má být čistý, bez příznaků rýmy, neslyšné dýchání. Dásně a jazyk mají být růžové. Srst lesklá bez parazitů a holých nebo zarudlých míst či strupů.

Kvalitní strava je více než polovina zdraví Vaší kočky. Nezapomínejte, že kočka nebydlí u Vás, ale Vy bydlíte u své kočky 🙂

● Podrobnější informace o správné výživě koček: https://www.matoli.cz

Ilustrační foto: pixbay.com

Při rozjímání u svařeného vína a hořícího dřeva je dobré myslet na několik věcí, které mohou návštěvníky adventních trhů ušetřit nepříjemných zážitků. Na co dát pozor a jaké triky mohou zkusit prodejci či kapsáři ve Vídni, Drážďanech a dalších místech v sousedních zemích, zjistilo Evropské spotřebitelské centrum ČR.

Tisíce Čechů se o druhou adventní sobotu 8. 12. chystají například na nejstarší německý vánoční trh v Drážďanech, kde se koná Štolová slavnost. Stále více je láká adventní Vídeň, Bratislava a další města, kde si mohou nejen vybrat z nepřeberného množství pochutin a zboží, ale stát se také cílem triku některých prodejců i kapsářů.

„Je potřeba být připraven na cokoli. Některé nabídky mohou být značně předražené, jindy prodejce nevydá účtenku, což může způsobit problém při pozdější reklamaci. Na zboží z trhů je v Evropě dvouletá záruka, prodejci jsou povinni jasně a srozumitelně uvádět ceny. Ani v jiných zemích nejde odstupovat od smlouvy na zakoupené zboží do 14 dnů bez udání důvodu,“ shrnuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra ČR.

Na adventních trzích v Evropě kontrolujte cenu i původ zboží

Kodex: zobrazit ceny a třídit odpad
Pokud člověk zjistí před nákupem nějaký nedostatek, měl by ho dobře zvážit. Například u zboží, deklarovaného jako ručně vyrobené či domácí, je vhodné zkontrolovat cedulku, kde musí být výrobce uveden – stejně jako datum spotřeby.

„Bratislava se snaží o spokojenost návštěvníků tím, že se prodejci ve smlouvě o pronájmu stánků zavazují k dodržování Kodexu trhovníka. Podle něj mají dbát na kvalitu a čerstvost nabízených produktů, pochutin a služeb a také zajistit jejich řádné označení viditelnými cenovkami. Mimo jiné se zavazují, že budou třídit vznikající odpad,“ upozorňuje Ondřej Tichota.

Pět triků kapsářů
Policie v Rakousku varuje před vzrůstajícím počtem kapesních krádeží na adventních trzích. Je vhodné batohy a kabelky dobře zapnout a dávat pozor především na následující situace a triky:

1. Zakopnutí: Jeden zloděj zakopne před obětí, čímž získá její pozornost, a druhý zloděj snadno odcizí kabelku či batoh.

2. Tlačenice: V tlačenici u stánku se zloděj zezadu namáčkne na oběť a buď kabelku ukradne, nebo z ní vytáhne peněženku.

3. Trik s mapou: Jeden zloděj se ptá na cestu, ukazuje mapu či mobil. Oběť se mu snaží pomoci, zatímco druhý zloděj jí vezme batoh či peněženku.

4. Směna peněz: Zloděj požádá o směnu peněz, oběť vyndá peněženku a během chvíle ji nemá.

5. Polití kečupem: Návštěvník vánočního trhu je „náhodně“ potřísněn kečupem nebo jinou tekutinou a při pokusu o čištění zmizí oběti peněženka z kapsy.

Parkování a kontroly alkoholu

Možnosti parkování, parkovacích zón i městské dopravy z parkovišť typu P+R lidé najdou na webových stránkách jednotlivých měst. Varování pro řidiče pak přichází zejména z Rakouska, kde se na policie v období adventních trhů zaměřuje na řízení pod vlivem alkoholu. Pokuty mohou být velmi vysoké i v jiných zemích.

Prodali dům, vybavení, zbavili se veškerého majetku a jen s věcmi, co se vešly do auta, odjeli do chaty v lese, kterou si pronajali od majitele pozemku. Zde se rozhodli postavit si srub a usídlit se v přírodě bez energií a technických vymožeností. Uvažovali o tom již pár let a nakonec se všichni, 4 děti nevyjímaje, rozhodli pro toto radikální řešení.

Tušili, že to nebude vůbec jednoduché, ale úplně si tuto změnu představit nedovedli. Ocitli se zde v létě, kdy bylo příjemné toulat se lesem, koupat se v jezeře a věnovat se dalším činnostem jako je štípání dříví, kácení stromů, rybaření. Otec začal s pomocí místních podobně smýšlejících kamarádů stavět srub.

Rodina se najednou cítila blízko sebe, děti se nezavíraly do pokojů se svými mobily a notebooky, byli mnohem šťastnější a spokojenější a propojení mezi sebou. Ale léto uteklo velmi rychle, začínal podzim a srub stále nebyl ještě dokončen. Chata byla pro tak velkou rodinu velmi malá. Pomalu začaly problémy. Matka nestíhala vše zvládat, děti, vaření, praní, uklízení, pěstování zeleniny na záhonech, i když jí děti pomáhaly. Nakonec je zima zastihla nepřipravené.

Čtěte také

● Žena v polární noci. Rodačka z Karlových Varů rok na Špicberkách

Začaly hádky mezi dětmi, rodiči. Nikdo neměl v malé chatě soukromí, přišly silné mrazy. Každý měl jiné plány do budoucna. Majitel pozemku jim nabídl pronájem domku v obci. Nakonec po mnoha hádkách se rozhodli do domku přestěhovat. Zprvu se cítili jako v Jiříkově vidění, opět měli proud, teplou vodu, připojení na internet. Ale brzy pocítili, že jim chybí to pravé, svoboda, soužití s přírodou, vše co zažívali v lese.

Dokáže se rodina vrátit do přírody, je civilizovaný člověk něčeho takového ještě schopen?

Autorka knihy Andrea Hejlskov je dánská psycholožka, vyučovala psychologii na universitě, pracovala jako dětská psycholožka, ale pak se s manželem rozhodla k radikálnímu kroku popsanému v knize. Své zkušenosti vylíčila v blogu, který později vyšel knižně.

Knihu vydalo Nakladatelství Portál a vřele ji doporučuji i jako vhodný vánoční dárek. Objednat můžete zde nebo u vašich knihkupců.

Blíží se vám důchodový věk a pracovali jste nebo pracujete ve Slovenské a České republice? Chcete získat informace o svých důchodových nárocích v obou státech? Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a slovenská Sociální pojišťovna (SP) pořádají další společný poradenský den k důchodům. Odborníci z obou institucí poradí ve čtvrtek 22. listopadu 2018, tentokrát na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v Uherském Hradišti.

Cílem poradenského dne je poskytnout osobní konzultaci lidem, kteří získali doby důchodového pojištění na území Slovenské i České republiky. Na jednom místě se tak od kvalifikovaných odborníků z obou institucí mohou dozvědět, jaké jsou podmínky nároku na důchod v obou státech, jak mají postupovat při vyřizování žádosti o důchod, jaké doklady k podání žádosti potřebují, jakým způsobem se důchod z ČR na Slovensko a naopak vyplácí apod.

Skutečnost, že se po rozdělení ČSFR staly Česko i Slovensko od ledna 1993 samostatnými státy, měla dopad i do oblasti důchodů. Přiznávání všech druhů důchodů za odpracované roky ve společném státě má svá specifická pravidla, která jsou zakotvená ve smlouvě mezi ČR a SR. Pro lidi s pracovní historií z období společné federace je proto poradenský den ideální příležitostí, jak získat fundované informace mj. i o tom, jak se jim doby pojištění získané do 31. 12. 1992 započítají pro důchod.

Místo a čas, kdy se poradenský den koná:
● OSSZ Uherské Hradiště, ulice Stojanova 484, Uherské Hradiště
● čtvrtek 22. 11. 2018 od 9:00 do 12:00 hodin a od 13:00 do 16:00 hodin

Na konzultaci je nutné se předem objednat na telefonním čísle +420 572 539 196 či na e-mailu iva.dvouleta@cssz.cz.

Lidé, kteří přijdou na konzultaci, by si neměli zapomenout občanský průkaz nebo cestovní pas a také doklady o svém důchodovém pojištění, případně korespondenci s oběma institucemi a další související dokumenty.

Poradenství bude poskytováno bezplatně.

Poradenské dny k „česko-slovenským“ důchodům se konají 2x ročně již od roku 2014, střídavě na území Slovenské a České republiky. Je o ně vždy velký zájem, protože klienti zde získají komplexní informace o svých důchodových nárocích a odpovědi na vše, co jim v souvislosti s jejich důchodem není jasné.

Knihex 08½ je místem setkání nakladatelů a čtenářů v příjemné přátelské atmosféře – pošesté se Knihex uskuteční v zimě, a to 8. a 9. 12. 2018 od 10 do 20 hodin v prostoru Studia ALTA v pražských Holešovicích.

Kromě toho, že na jarmarku budou mít své stánky nakladatelství Akademie výtvarných umění, Akademie múzických umění, Akropolis, Archiv výtvarného umění, AVU, Baobab, Běžíliška, Brody, Bylo nebylo, Centrala, Cesta domů, DharmaGaia, Falcat press, GplusG, Gnóm, H+H Vyšehradská, Host, Institut umění – Divadelní ústav, Knihovna Václava Havla, Kudla Werkstatt, Labyrint, LePress, Limonádový Joe, Lipnik, Malvern, Meander, Mot, NAMU, Národní filmový archiv, No Ordinary Heroes, Nová beseda, Oikoymenh, ouklejky, Paper Jam, Paseka, Pipasik, Poketo, ROE, Rubato, Runa, Spolek Trafačka / Trafo Gallery, Steh-by-steh, 65. pole, Take Take Take, Titanic, Triáda, Trystero, Upupæpop, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Verzone, Vltavín, wo-men, či časopis A2, bude celý den probíhat také doprovodný program – např. knihvazačská nebo linorytová dílna, autorská čtení, křty, divadlo, hudba. Chybět nebude ani občerstvení. Součástí Knihexu je i antikvární stánek, kam můžou lidé přinést knihy, které už nechtějí, a jiné zase získat.

Návštěvníci tedy kromě prohlížení a nakupování knih můžou zabavit sebe i své děti, posedět, prostě strávit inspirativní víkend.

Knihex chce zvýšit povědomí o malých a menších nakladatelích a jejich produkci, umožnit jim zpětnou vazbu od čtenářů – a v důsledku je tedy i podpořit k vydávání dalších knih. A naopak čtenářům pomáhá objevovat „nové světy“.

Studio ALTA je multikulturní centrum a tvůrčí hub se zaměřením na současný tanec. Ve čtyřech industriálních halách v Holešovicích se na ploše téměř 1 800 m2 nachází divadlo, dvě zkušebny pro umělecký výzkum a tvořivé workshopy, ateliéry i sdílené kanceláře. Neformální kavárna Obývák se stala místem konání diskusí a mezioborových a komunitních setkání pro všechny generace.

V uměleckém programu Studia ALTA dominují odvážná inovativní díla, jejichž cílem je inspirovat k angažovanosti, kreativitě, sdílení a konstruktivnímu dialogu s jinakostí, která je základem otevřené
a zdravé společnosti.

Studio ALTA, U Výstaviště 21, Praha 7
Více informací zde

Vrátit se v čase a zažít průřez módou posledních sto let mohou návštěvníci brněnského obchodního centra Olympia, kde probíhá výstava „100 let módy“. V pasážích obchodního centra jsou vystaveny modely z let třicátých, šedesátých, osmdesátých, ale i dnešní módní trendy z oblasti sportu, společenské módy a mnoha dalších. Vedle retro módních výstřelků přenesou návštěvníky do minulosti také kulisy prvorepublikových podniků nebo samotná kancelář prvního československého prezidenta.

Zájemci mají možnost nahlédnout i do prvorepublikové kavárny, ve které nad kávou diskutoval o politice třeba Karel Čapek nebo Ferdinand Peroutka. Druhá část centrální expozice je zavede na Pražský hrad do kanceláře prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A přímo z ní zavítají do nočního podniku, kde se bavily přední celebrity jako Adina Mandlová nebo Oldřich Nový.

V pasážích OC Olympia Brno jsou k vidění módní kousky z jednotlivých etap naší republiky a návštěvníci si tak prostřednictvím módy připomenou stoletou historii naší země. Mezi exponáty se objeví večerní róby z období první republiky až po současné kousky předních českých návrhářů. Do filmového světa zavede návštěvníky expozice filmové módy, kde budou moci zahlédnout módní doplňky z legendárních českých snímků.

„Předpokládáme, že velký úspěch sklidí expozice spodního prádla, které znaly jenom naše prababičky. Vystavené jsou spodní košilky, kalhotky, různé šněrovačky, spodničky. Věřím, že si každý přijde na své. Ženy mohou obdivovat večerní róby, muži prozkoumají vývoj v lyžařské módě,“ láká na výstavu Jan Pazour, ředitel OC Olympia Brno.

Sportovnímu oblečení je kromě expozice zimních sportů věnována také část výstavy, která připomene některé české olympijské úspěchy. A to díky značce Alpine Pro, která už několik let obléká české olympijské výpravy. K vidění jsou například gumáky, ve kterých si došly pro stříbrné medaile na Letních olympijských hrách v Londýně tenistky Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou, nebo bunda, kterou si při zisku zlaté medaile v Soči oblékla naruby Eva Samková, a také další sportovní kolekce inspirované například úspěchy Emila Zátopka, díly Alfonse Muchy nebo Františka Kupky.

Víkendový doprovodný program
Návštěvníci se mohou těšit také na doprovodný program včetně soutěží. V neděli neděli 23. září si budou moci návštěvníci zasoutěžit o okamžité výhry v interaktivní tématické soutěži.

V neděli 30. září se mohou návštěvníci setkat s nekonvenční módní návrhářkou Táňou Havlíčkovou. V průběhu odpoledne budou probíhat krátké besedy, konzultace a workshop. Díky testu také mohou objevit svůj stylový profil.

Zdarma přístupná výstava je umístěna v pasážích obchodního centra Olympia Brno vždy od pondělí do pátku, od 8 do 23 hodin a o víkendu od 8 do 24 hodin.

Termín výstavy: 7. až 30. září 2018, více informací na www.olympia-centru Brno

PROGRAM DNE OTEVŘENÝCH DVEŘÍ:

9:00–10:00 Zdravotní cvičení
9:15–10:15 Němčina
9:30–10:30 Angličtina
9:30–10:30 Jak na chytré telefony?
10:00–12:00 Testování paměti – nutná registrace!
10:30–11:30 Francouzština
10:30–11:30 Pilates
10:45–11:45 PC a tablety – pro zkušené i začátečníky
10:45–12:15 Tvůrčí dílna
11:45–12:15 Pamätník ľudovej architektúry – vernisáž výstavy
11:45–12:15 Věřte nevěřte médiím – přednáška
12:00–13:45 Výlet do virtuální reality
12:30–13:30 Nebojme se Alzheimera – přednáška
12:30–13:30 Angličtina
12:30–13:30 Senior cirkus – nebojte se žonglování
13:00–15:00 Turnaj v pétanque
13:00–15:00 Právní poradna
14:00–15:00 Kondiční cvičení
14:00–15:00 Španělština
14:00–15:00 René Magritte – tajemná řeč obrazů
14:00–15:00 Prof. Jan Sokol – Senioři píší Wikipedii
15:30–17:00 Vlastimil Harapes – beseda o životě a tanci

● Podívejte se jak probíhalo zahájení činnosti centra pro seniory PŘÍSTAV 7 26.9. 2017

Ucelenou nabídku vzdělávacích a kulturních akcí Centra pro seniory PŘÍSTAV 7 a další podrobné informace naleznete zde

„Aby vůbec vznikl na dlouhodobé ošetřovné nárok, musí být splněny zákonem dané podmínky. A ty se vztahují jak na osoby, které podle rozhodnutí lékaře nemocnice potřebují dlouhodobou péči, tak na pečující osoby,“ sdělil zastupující ústřední ředitel ČSSZ Pavel Krejčí a doplnil: „Vzhledem k tomu, že lékař nebude moci rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydat zpětně, doporučuje se požádat o ně při propuštění z hospitalizace, která trvala nejméně 7 dní, vždy když lékař usoudí, že zdravotní stav ošetřované osoby bude vyžadovat celodenní péči alespoň dalších 30 kalendářních dnů.“

Platí to i v případě, kdy má péči v domácím prostředí poskytovat prvotně ošetřující osoba, které se nebude dlouhodobé ošetřovné vyplácet (např. z důvodu, že není zaměstnána). V budoucnu však může dojít k vystřídání pečujících osob a bez vystaveného rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče by další střídající osoby nemohly na dávku uplatnit nárok.

V jakých situacích lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče?

V případě závažného zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné nenadálé nemoci nebo úrazu, po němž následovala hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů.

Smyslem dlouhodobého ošetřovného je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby, u kterých nastalo závažné akutní zhoršení zdravotního stavu. Není primárně určeno pro situace, kdy dochází ke kolísavému zhoršování chronického nepříznivého zdravotního stavu nebo je např. zahájena rekonvalescence po plánovaných výkonech (jako např. výměna kloubu, transplantace apod.).

Poprvé budou moci ošetřující lékaři zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče 1. června, avšak za předpokladu, že jde alespoň o sedmý den hospitalizace propouštěné osoby.

Čtěte také

• MPSV chystá změnu v příspěvku na péči

Jaké jsou podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Aby mohla být dávka ošetřující osobě vyplácena, je základní podmínkou její účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). Přitom platí, že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na tiskopise žádosti o dávku. U nezletilých osob, které nenabyly plné svéprávnosti, se udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.

Komu budou okresní správy sociálního zabezpečení vyplácet dlouhodobé ošetřovné?

Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Jaké doklady jsou potřeba a jak se o dávku žádá?

Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. OSVČ doklady předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány, zaměstnanec je OSSZ předá prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Jak je to s omluvením nepřítomnosti v práci po dobu dlouhodobé péče?

Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu zaměstnavatel oznámí a zdůvodní zaměstnanci písemně. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.

Po jak dlouhou dobu je dlouhodobé ošetřovné vypláceno a je možné se vystřídat?

Dávka se poskytuje maximálně 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. nejdříve od sedmého dne hospitalizace. V případě, že je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizovaná, nebude ošetřující osobě za dobu hospitalizace (s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace) dlouhodobé ošetřovné vyplaceno.

Během čerpání dlouhodobého ošetřovného je možné se vystřídat např. s jiným členem rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. V případě pravidelného střídání ošetřující osoba k žádosti o dávku přiloží rozpis (harmonogram), ve kterých dnech bude poskytovat péči; i na rozpisu musí být uveden souhlas ošetřované osoby.

Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.

Tabulka: Příklady výše dlouhodobého ošetřovného

¹⁾ plat/mzda + odměny, příplatky, tedy veškeré příjmy, z nichž se odvádí pojistné na sociální zabezpečení
²⁾ maximální délka podpůrčí doby je 90 dnů
³⁾ 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
⁴⁾ maximální výše dávky

Kalkulačka pro výpočet výše dávky je k dispozici na webu MPSV (www.mpsv.cz/cs/11580). Další praktické informace shrnuje leták, který je dostupný na webu ČSSZ nebo na OSSZ.

Deprese může postihnout kdykoli kohokoli z nás. K jejímu překonání navrhuje autorka ojedinělý přístup. Během své praxe zjistila, že mnoho případů deprese je „transgenerační“. Trans znamená přes, je to tedy to, co se předává přes generace. Vědomě i podvědomě. Naštěstí ale taková dědictví nemají jen negativní aspekty.

Srozumitelně a mnohými příklady s pacienty v praxi ukazuje autorka čtenářům, jak se osvobodit od negativních vazeb, které brání přerušit řetězec utrpení a zajistit, aby další generace nestrádaly.

V dospívání riziko deprese hrozivě vzrůstá. Depresi mohou vyvolat výrazné hormonální změny, tělesné proměny, první lásky, utajovaná touha být oblíbený, psychické násilí související s užíváním nových technologií a reálné týrání.

I starší osoby mohou trpět depresí spojenou s časem, který mají před sebou /a který se krátí/, s nemocí, se snižováním některých tělesných schopností, s osamělostí, s izolací, se změnou místa, s chudobou, s narůstajícími úmrtími přátel. Stáří může také podkopat sebevědomí.
Stejně tak problémy spojené s pozorností, soustředěním se a mluvením bývají často symptomy deprese, nemusí být jen vyvolané věkem.

Knihu ocení všichni čtenáři, kteří se zajímají o vliv osudů našich předků na náš současný život, též lidé s depresí a jejich terapeuti.

Autorka knihy Silvie Tenenbaum je současná francouzská psychoterapeutka s pětatřicetiletou praxí.

Knihu vydalo v překladu Hany Holubkovové nakladatelství Portál a objednat ji můžete zde

Převážná většina zájezdů je pro místní obyvatele zcela zdarma. Příkladem je nedávný zájezd do jihočeských Holašovic a Písku na kterém nechyběla ani naše kamera.

Holašovice, zaspané v roce 1998 mezi památky UNESCO, patří díky statkům ve stylu jihočeského selského baroka mezi nejhezčí vesnice v Česku. Kolem návsi s rybníčkem stojí domy se špýchary a bohatě zdobenými širokými štíty, malebný obrázek doplňují studny, barokní kaplička a kovárna. Na akci nechyběla ani kamera TV Praha 7.cz

Přestože jsou aktivity určené všem věkovým kategoriím občanů Prahy 7, představují vítané zpestření zejména místním seniorům. Škola proto spolupracuje s Kulturně komunitním centrem a také s domem pro seniory Tusarova.

Chystané akce, které budou i nadále pro veřejnost zdarma, zajistí škola jako doposud vlastními silami a prostředky, bez příspěvku MČ Praha 7.

Zájemci o účast mohou vybírat z nabídky zájezdů a akcí na internetových stránkách Vyšší odborné školy cestovního ruchu http://voscr.cz/akce/kalendare/seznam/

Publikace je určena především dětem, které se zde jednoduchou a zábavnou formou dozvědí jak o historii naší země, československých vynálezech a vynálezcích, tak o našich umělcích, politicích a sportovcích.Ale i dospělí se rádi připojí k dětem při četbě, aby si připomenuli důležité okamžiky našich dějin a zajímavostí, na které už třeba pozapomněli. Na konci knihy najdeme i správné vyluštění kvízů a hlavolamů, které mnohé překvapí. Kniha dává možnost rodičům a vychovatelům dále v dětech rozvíjet zájem o historii, umění a sport.

Po přečtení knihy budou děti například už vědět, kdo vynalezl silon nebo nanovlákna, co to byla zkratka SAPO či ŘOPÍK, z jakých jmen je složena značka JAWA, nebo od kdy se u nás začalo jezdit vpravo.
Autorka knihy Lenka Pecharová je absolventkou FFUK v Praze a Pedagogické fakulty v Plzni.

V nakladatelství Portal vyšly její knihy Od blechy po slona, Počítáme s vitamíny a Postopách Karla IV.

Autorka: Pecharová, Lenka
Ilustrátor: Fibrich, Lukáš
Nakladatel: Portál
Počet stran: 184
Vazba: Pevná
Rok vydání: 2018

Pevně vázanou knihu kterou všem vřele doporučuji, můžete objednat zde.

Jak se autobus pohnul, dítě co sedělo mamince na nohách se neustále točilo a vrtělo. Tím způsobovalo, že oproti sedícímu panu okopávalo neustále nohavice. Pokaždé když si oprášil kalhoty rukou, se setkaly pohledy s mladou paní, od které očekával alespoň nějakou slovní omluvu. Ale nic, ani slůvko. Jenže, když se to opakovalo potřetí a mladá maminka absolutně nereagovala, oslovil ji pán v obleku větou: „Prosím Vás můžete alespoň trochu usměrnit to své dítě, včera jsem si donesl oblek z čistírny a dnes dostávám kopanec jeden za druhým.“

Odpověď kterou dostal zarazila nejen jeho, ale i všechny cestující na této autobusové lince. „A co si vy myslíte, že já kvůli vám už od teď budu své dítě omezovat?“

Po této větě se pán v obleku postavil a pokračoval v cestě vestoje. Autobus zastavil na nejbližší zastávce a mladý vysokoškolák se připravoval na vystoupení, ale dříve než vystoupil, vybral z úst dobře rozžvýkanou žvýkačku a přilepil ji mladé paní na čelo.Vzápětí nastala reakce: „Co si to dovolujete?“

A mladý student s úplným klidem odpověděl. „Mě v mládí také neomezovali.“

Operační středisko ZZS Královehradeckého kraje přijalo hlášení nouze na linku 155, které bylo uskutečněno pomocí mobilní aplikace Záchranka. V průběhu hovoru se však nikdo neozýval a v prvních vteřinách se zdálo, že jde o chybné volání nebo žert. Po krátké chvíli však operátorka v telefonu zaslechla naříkání a sténání. Okamžitě proto hovor vyhodnotila jako tísňové volání o pomoc a díky lokalizaci prostřednictvím mobilní aplikace a dalším zde uvedeným informacím (příjmení, onemocnění) na pomoc vyslala posádku zdravotnické záchranné služby.

Záchranáři na místě nalezli muže, trpícího náhlými silnými bolestmi břicha. Pacient byl dlouhodobě postižen poruchou řeči a sluchu a nemohl tedy v průběhu tísňového hovoru mluvit, ani reagovat na pokyny operátorky zdravotnického operačního střediska. Po nezbytném ošetření a poskytnutí neodkladné péče na místě, byl nemocný transportován k další léčbě do zdravotnického zařízení.

Aplikace Záchranka je přímo propojena s národní tísňovou linkou 155. Touto cestou tak okamžitě a bez prodlevy pomohla nemocnému s přivoláním odborné pomoci.

☀ Bezplatnou aplikaci ZÁCHRANKA můžete stáhnout zde

Čtěte také:

• Aplikace ZÁCHRANKA pro chytré telefony vám může zachránit život

Centrum nabízí seniorům rozmanité a cenově dostupné vzdělávací kurzy a pohybové aktivity. Provozovatelé chtějí, aby vzdělávání seniorů bylo bráno jako normální součást životního stylu starých lidí. Věk dožití se prodlužuje a zde se nabízí možnost, jak nově získanou životní etapu smysluplně využít.

Tým centra Přístav 7 má zájem podpořit seniory v jejich sebevědomí a nezávislosti tím, že je učí zacházet s počítačem, tabletem, chytrým telefonem. I tím, že jim ukáže, že i v pozdním věku se mohou naučit cizí jazyk nebo fotografovat. Opravdové stáří začíná až v momentě, kdy si lidé řeknou, to už není pro mě, na to jsem moc starý.

Kurzy pod vedením lektora nabízejí přátelskou a rodinnou atmosféru

Do kurzů lze nastoupit i během školního roku. Tempo výuky je přizpůsobeno seniorům. Mezi nejoblíbenější patří angličtina, lidé chodí do jazykových kroužků, protože rádi a stále více cestují, chtějí rozumět anglickému internetu, nebo mají smíšenou rodinu za oceánem nebo se cizímu jazyku věnovali celý život a nechtějí ho zapomenout. Elpida nabízí také pohybové kurzy: od jógy přes pilates až po chi-kung nebo sebeobranu.

V Přístavu 7 nechybí ani počítače

V nové učebně se mohou zájemci účastnit kurzů pro začátečníky Začínáme s PC a PC I. Pokročilejším uživatelům nabídne Přístav 7 Velký opakovací kurz a PC II nebo řadu kratších seminářů zaměřených na konkrétní témata jako úpravy digitální fotografie, rodokmen na internetu, Skype, Facebook, Windows 10, Word, Excel, počítačová grafika a další.

Nabídka zahrnuje také kondiční cvičení, pilates, jógu, chi-kung, zdravotní cvičení, ale i méně tradiční cvičení jako je Alexandrova metoda, relaxace, automasáže nebo pohybové a taneční dílny. Pravidelné cvičení má stěžejní význam pro stimulaci organismu, udržení vitality a dobré nálady. Působí na zlepšení hybnosti, podporu krevního oběhu, zmírňuje bolesti páteře a uvolňuje klouby. Kurzy vedou zkušení lektoři s individuálním přístupem k seniorům.

Otevření Přístavu 7 je součástí pátého ročníku mezigeneračního festivalu OLD’S COOL, kterým Elpida oslavuje Mezinárodní den seniorů (1. 10.) a inspiruje tak k mezigenerační spolupráci. Více o festivalu a program festivalu najdete na elpida.cz.

Kdy má Přístav 7 otevřeno?Po–Čt 8:30–17:00 Pá 8:30–16:00
Adresa: Přístav 7 | Jankovcova 8b | Praha 7-Holešovice | www.pristav7.cz
Jak se do Přístavu 7 dostanete? METRO Vltavská, Palmovka, Nádraží Holešovice TRAM 1, 6, 14, 25 – zastávka Maniny a 200 metrů pěšky
BUS 156 – zastávka Přístav Holešovice (vyjíždí ze stanice Nádraží Holešovice – metro C) přímo před domem
Přihlášky a rezervace míst na telefonu 222 264 846 nebo na e-mailu pristav7@elpida.cz.

• Video z akce zde

Hrát si lze v každém věku a nejlépe společně. S vnučkami jsem si užívala hlavně skrývačky, doplňovačky a hledání s tvorbou slov. Rozhodně to byla oboustranná velká zábava a radost ze smysluplně společně stráveného času.

Určitě vás zaujme význam cizích slov, ukrytá přísloví, přesmyčky i slovní fotbal. Řešení každé úlohy je ukryto na konci knihy.

Autorka knihy PhDr. Jana Bílková je psycholožka, překladatelka i tlumočnice, učí na univerzitách třetího věku, vede přednášky v knihovnách a v aktivizačních programech pro seniory.

Autorka: Bílková, Jana
Podtitul: Cvičení a hry se slovy pro každý věk
Nakladatel: Portál
ISBN978-80-262-1235-5
Počet stran / vazba136 / Brožovaná
Rok vydání: 2017

Knihu vřele doporučuji a objednat si ji můžete zde.

Soutěže se mohla zúčastnit a získat tak titul „Obec přátelská seniorům 2017“ všechna města, obce, statutární města a městské části nebo obvody statutárních měst z celé České republiky. Své síly poměřily v pěti velikostních kategoriích podle počtu obyvatel. Vítězným obcím/městům budou poskytnuty dotace na jejich projekty.

Sdělení pro budoucí příjemce dotace:
Příjemce dotace (vítězná obec/město) je povinen do 14 dní vyplnit formulář Specifikace dotační žádosti o poskytnutí neinvestiční dotace MPSV ze státního rozpočtu na realizaci prorodinných aktivit na místní úrovni pro rok 2017 a odeslat tento formulář v elektronické podobě na emailovou adresu soutez@mpsv.cz a rovněž zaslat vyplněný formulář s razítkem a podpisem starosty/ky nebo primátora/ky v listinné podobě na adresu Ministerstva práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, 128 00 Praha.

Ze zaslaných přihlášek porota ohodnotila a zvolila tyto obce a města

Šli jsme pěšky, takže před nádražím /když jste k němu obráceni zády/ se vydáme doleva a sledujeme červenou značku. Ta nás vede po silnici a mezi domy a tratí, později odbočuje do zeleně. Výběh není na značce označen, ale po chvilce narazíme na věž, která původně sloužila převážně dětem coby klouzačka a prolézačka a vyšplháme na podestu věže. Z ní lze krásně sledovat stádo divokých koní i samotných klisen s mláďaty, za nimi pak jsou vidět i zubři a pratuři.

Při trošce štěstí se přiblíží se zvědavostí až k ohradě a vyhlídkové věži. Unikátní pohled na tato divoká zvířata se lidem v Česku nenaskytl po celá staletí. Byli jsme zde v tomto zimním období, na jaře a v létě to jistě bude ještě krásnější zážitek.

Tato nestátní rezervace vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá. Nasazená divoká zvířata zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Divocí koně, zubři a pratuři kteří patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byli na kontinentu vyhubeni člověkem. S obnovou těchto chovů ve volné přírodě se v Česku začalo koncem ledna 2015. Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo do rezervace z Velké Británie, kde přežili v drsném horském prostředí Exmooru v Británii. Šest praturů, pět jalovic a jeden býček byli přivezeni do rezervace v říjnu 2015 z nizozemské organizace Tauros Foundation. Zubři v milovické rezervaci pocházejí z polských chovů.

▪ Vyhlídka usnadní nerušené pozorování divokých zvířat

▪ I cyklisty zde čekají zajímavé trasy

Po červené značce můžete pokračovat dál do Mordových roklí, nebo se vrátit zpět do města, projít si ho, či se zastavit na oběd a kávu v některé z restaurací. Nám byla doporučena restaurace U Farkašů, kde opravdu dobře vaří a je nedaleko nádraží.

Pokud putujete s dětmi či vnoučaty, je zde možnost navštívit zábavný park Miraculum. Najdete zde lesní hřiště, zoo, obří trampolíny, houpačky, lanová centra, podzemní chodby a prolézačky. Tak hurá do přírody.